Elisa Medhus  4.října2019

Podle knihy Davida Pauleyho existují lidé, kteří zmizeli. Lidé loví ryby a táboří v různých národních parcích a poblíž nich zmizí za podivných okolností, beze stopy.

Eric: Je to jakoby se rozplynuli ve vzduchu, jako by se stali duchem, kterého zahlédneš v periferním vidění. Určité věci vidíte jen periferně, nikdy v přímém pohledu. Část našeho mozku prostě není zaměřena na věci přímo před námi. Pak naše ego začíná analyzovat a označovat, a nakonec zkreslíme obrázek, protože vše začneme přizpůsobovat našemu lidskému vkusu. U ztracených lidí je to jako s periferním viděním. Jako byste nechtěli vidět, co se stalo. Nemizí jen lidé, ale i zvířata. Dostanou se na jinou úroveň, do jiné dimenze. Nejsou pryč.

Není to tak, že by jim chyběla rodina, práce, chtěli jít domů, protože se jim tam nelíbí. I tam existuje život, je to stejné jako v této dimenzi. Jako by stále měli svou rodinu. Jen jsou v paralelní existenci. Nemají bolesti, agónii a frustrace, jako tady. Byly natočeny filmy o lidech, kteří se chystají projít různými portály, do různých dimenzí. Prostě projdou, občas přijdou na způsob, jak projít, a jsou schopni projít znovu. Zaměří se na něco, a pak jsou schopni projít znovu. Je to jednoduché, prostě projdete. Není to tak, že o to požádáte, ale máte hotovo a chcete odejít na vyšší úrovni existence, vzájemná dohoda u lidí vyšší úrovně.  Vyšší já těchto lidí je dostane do jiné dimenze s živými barvami, bez frustrací a chaosu.

Tyto lidi neunáší vláda, ani mimozemšťané. Nejsou vybraní náhodně. Místa, jako v parku u New Yorku jsou po celém světě. Tito lidé jsou skutečně inteligentní. Nejsou vyděšení a v panice. Vstupují na novou Zemi ve vyšší dimenzi, je to jako vzestup. Při něm ale stále budete vidět a komunikovat s ostatními, ale vy budete jiní, budete mít jiné dimenze. Něco jako Bigfoot, přichází z jiné dimenze. Je to jako byste přicházeli a odcházeli. Budete se vyvíjet tam, a tady to navštěvovat.

Budete mít širší porozumění a nebudete vyděšeni, pokud se syn nebo dcera nebudou chovat tak, jak si představujete. Nebudete se o ně bát, protože víte, že je to v pořádku. Budete moci lépe vidět energii a vibrace.

Elisa: Proč je energie v těchto místech, kde lidé procházejí těmito dimenzemi, je to jiná energie?

Erik: Nejsou to náhodná místa a není to jen proto, že je to izolované místo. Energie se tam liší. Jsou tam portály. Jako ve Washingtonu, kde je používají UFO. Portály nejsou jen do jediného místa. Jsou vytvářeny kolektivním vědomím. Pro lidi bude těžké se následovat, ale to bylo také součástí jejich smlouvy. Pokud projdete tento portál a váš manžel zůstane pozadu, bude tam, kde je, mít pocit, že zešílel. Vy v té jiné dimenzi budete mít stále svou rodinu a manžela. Je to jen jiná realita. Nebo to tak nebude, podle záměru těchto bytostí.

V jiné dimenzi lidé nezažívají ztrátu nebo smutek. Jsou si vědomi, že jsou v jiné dimenzi a jsou s tím v pohodě, protože je tam jejich manžel a jejich mazlíčci a jejich děti a život, jak ho znají, ale jasnější barvy, menší frustrace atd. Ve skutečnosti jsou si vědomi, že jsou někde jinde, jen někteří z nich si to neuvědomují. Je to stejné jako tam, kde byli předtím, do určité míry, ale nemají stejný pocit nebo emoce, cítíte věci jinak nebo máte pochopení věcí odlišně, všichni vědí, že je vše v pořádku. Tito lidé nejsou drženi v zajetí, jsou v pořádku, protože je tam celá jejich rodina nebo repliky jejich rodiny a přátel. Vědí, že se přeměnili v něco jiného v jiné dimenzi, jsou si toho vědomi. Vše je jen odlišná vibrace.

Elisa: Jaký je tedy účel mimozemšťanů ?

Eric: Připravují na novou Zemi, děje se to po celá staletí, nezačalo to jen v posledních 30-40ti letech. Ani Řím nebyl postaven za den. Je to v myšlenkovém procesu mimozemšťanů po dlouhou dobu, skoro jako by věděli, že se blíží povodeň, takže všechno zabalili a dali vám vědět. Věděli, že k tomu bude muset dojít. Jsou to velmi vyvinuté bytosti. Jsou náš přítel a jednají jako kolektiv. Chtějí jen, abychom mohli v této nové Zemi vystoupit na vyšší dimenze, protože když budeme lepší my, bude lepší i vesmír. Všechno bude lepší, proto jsme na této planetě. Vypadá to, že se znovu vytváří další chaos, ale pokud nevyjasňujeme chaos, je to mletí prázdné slámy.  

Na Zemi jsou někteří lidé, kteří opravdu hlouběji rozumí tomu, co se děje. Temné životní formy dělají to samé i s jinými obývanými místy jinde ve vesmíru.  My jsme požádali o pomoc. Kdyby to šlo, rádi bychom přibrali i lidi z jiných planet, které se s námi ponořili. Zatím lidé ničí to, co je zdravé.

Při průchodu portálem je to jako byste cítili třes. Prochází vámi vlny energie. Je to dobrý pocit. Někdy se takhle ztrácí bezdomovci v uličkách, nejsou si vědomi toho, co se s nimi děje. Mohlo by se vám to stát ve vašem domě, ale jen když s tím souhlasíte. Mimozemšťané je mohou přivést zpět, ale není důvod, nejsou drženi proti jejich vůli. Prostě se nechtějí vrátit.

Občas se najdou lidé naživu, ale nedokáží si vzpomenout, co se stalo a proč. Prostě chtěli vypadnout z portálu zpět. Nikdo není nucen nikam nikoho unést. Měli na výběr a řekli ne. Nevzpomínají si, protože jejich paměť byla v jistém smyslu vymazána.  Někteří z těch, kteří odešli, chtěli, aby se jejich tělo objevilo, kvůli členům jejich rodiny, aby to uzavřeli. Pak se najdou těla na místech, které již několikrát byli prohledané. Jejich život přitom stále pokračuje v jiném prostoru.

Elisa: Co když u mrtvých neexistuje žádná příčina smrti?

Erik: Prostě byli připraveni vystoupit, jako když odešli a nechali tady tělo. Prostě neexistuje žádný důvod, abyste věřili, že když někdo zemře, musí se uškrtit, dostat infarkt, rakovinu nebo cokoli jiného. Je to, jako by se motýl vynořil z kokonu, zbavil se kůže. Není součástí jejich myšlenkového procesu hledat cestu zpět, protože se nechtějí cítit ztraceni. Portál není nic zvláštního, prostě být na správném místě ve správný čas. Portály jsou jako kruh, nebo trychtýř, rezonují s určitým rokem. Vaše vyšší já, vaše intuice vám u nich říká pozor. Nevypadají jako cosi fialové, vířící a opaleskující.  Je to vibrace, která vás táhne vpřed.

Není to tak hloupé, jako zásah světlem. Je to zajímavý pocit, jdete, vidíte všechno a pak máte změnu mysli. Můžete prostě říci ne, to není to, co chci. Někteří to udělali a neodešli, ale nemají na to vzpomínky. Lidé musí pochopit, že nejsou uneseni, nejsou nuceni do otroctví nebo pitváni. Týká se to i zvířat, od kterých se toho hodně učíme. V této části si myslíme, že vyhynula, na druhé straně stále spokojeně existují. Netýká se to dinosaurů, kteří se nechovají hezky. Ti skutečně vyhynuli spolu s podobnými. Když budete chtít, jednou vše uvidíte.

Elisa: Pojďme mluvit o životní smlouvě a proč určití jedinci a zvířata mají v duchovní smlouvě mimozemšťany a jiné dimenze?

Eric: Je to jako volání „naplňte novou Zemi“. Je čas, je to hezčí místo. Pokud se na to necítíte před inkarnací, dobrá, je tu vaše smlouva. Je to jako když vás cosi volá, jako bys byla jen poloviční. Vše je tu kvůli růstu. Dostáváte k němu maximální podporu, je to jako konečná nabídka, kterou nechcete propásnout.  

Někteří z lidí, když meditují, přechází do jiné dimenze. Prostě někam ulétnou. Když jsi byla ztracená v tundře, byla jsi v jiné dimenzi.

Elisa: Bylo to ohromující. Neexistují pro to slova. Není to smutek, ten pocit je ohromující. Čím se ještě život v této dimenzi liší, kromě jasnějších barev?

Eric: Lidé zde jsou velmi naladěni na Zemi. Vše je spojeno. Mají tu své kořeny.  Nejsme schopni je vidět, protože nejsme v této vibraci. Odešli jich tam již tisíce. Zvířata tam odchází, protože si pamatují cestu. Pokud chcete růst do těchto dimenzí, jedno video vám k tomu nestačí. Lidé stále mají své představy, stále zkoumají a stále se snaží něco dokázat. V podstatě je vše to samé, všichni ze stejného zdroje. To je něco, co je pro lidi těžké pochopit. Myslíte si, že nebe je to místo, kam jdou všichni, ale každý má svůj vlastní směr. Jako když někdo chce do Francie, projde si některý z těchto portálů nebo dimenzí.  Mohou se vrátit, když se jim to bude líbit, ale ztratí paměť. Na buněčné úrovni to ale vědí. Někteří se prostě zbláznili, vědí, že něco cítí, protože se jejich energie dotýká této dimenze a liší se vibracemi. Je to podobné zážitku blízkému smrti. Můžete se s těmito místy spojit. Pokud se s nimi spojíte, buďte při kontaktu opatrní. Není to sice nebezpečné, ale měli byste chránit sebe i je.

Elisa Medhus  Říjen 7, 2010

Jamie: Včera jsem vykládala osud pro ženu a stále jsem cítila ryby. Mám na mysli ryby, páchnoucí staré ryby.
Přestala jsem vykládat a podívala se na ženu s tím že má něco, co souvisí s rybami? Nemohla jsem na to vůbec přijít! Stále jsem na to nemohla přijít, až když odešla! Víš, kdo byl pan Stinky Pants a co dělal?
ELISA (směje se): Oh, mohu jen hádat.
Jamie: Ani já to nezažila. Dokonce mi to nedošlo.
ELISA: Erik Je velmi hravý. Chci říct, nevím, jestli čteš blog a viděla jsi záznam o Jasonovi a Robertovi, ale je s nimi pořád, a dráždí je a dělá jim žerty. Komunikuje s nimi opravdu dobře, takže mohou mít plno rozhovorů s Erikem.
Jamie: Je tady a připraven.
ELISA: Chlapče! Ahoj Eriku!
Jamie se chichotá. Erik říká: "Ahoj mami."
ELISA: Dobře, Eriku, začnu klást další otázky ke knize. Chceme zasvěceného průvodce po životě, atd., Nejprve se chci zeptat, co bys chtěl sdílet o smrti? Co bys o tom chtěl říci v knize?
Erik si trochu drbe bradu. Můžeme přijít s jiným slovem než smrt?
ELISA: Přechod? Nevím! To mi řekni ty! Jsi odborník!
Erik: Smrt je stejná jako narození. My jsme "narození" do tohoto úžasného světa, pak jsme "narození" do jiného světa.
ELISA: Dobře. Co je obtížnější?
Erik: Ach, Bože, narodit se do lidské podoby.
ELISA: Dokážeš nám uvést podrobnosti? Co čtenáři potřebují slyšet?
Erik: Je to jako dojení krávy

Elisa: A co přechod na místo, kde jsi teď, Eriku?
Erik: Cesta domů. No, kvůli tobě jsem měl spoustu interakcí s jinými duchy, kteří mluvili o smrti. Jejich smrti. Jejich přechodu. Je to úplně jiné, opravdu věřím ...
Jamie: Zastavil se, aby si to promyslel, a jeho oči jsou přivřené.
Erik: ... mechanismy - ne, ne, zruš to! Mami, je to takhle: Každý má tak odlišnou zkušenost a opravdu si myslím, že to Bůh udělal tak, že se můžeme naučit a prožít jen to, s čím jsme schopni se vypořádat. Většinu času, když mluvím s dušemi, i když v době, kdy zemřeli, cítili nesmírnou bolest, nevzpomínají na to tak živě, jak si připomínáš bolestivé věci jako člověk. Nemají k tomu velkou emocionální vazbu. Po většinu času je smrt bezbolestná, pokud duše nechtěla zažít bolestivou smrt, aby mohla růst.
ELISA: Ano, vzpomínám, že ses o tom zmínil dříve.
Erik: Něco jiného je o bolesti během a po přechodu: Bolest je příbuzná fyzickému tělu a my už v něm nejsme. Nemáme vzpomínky na tělo. Ty staré jizvy, staré bolesti a napětí jsou pryč. Jsme od nich osvobozeni. Máme tu bolest, když jsme v těle, ale jakmile nás propustí ...
Jamie: Dává mi opravdu legrační obraz o tom, jako když je brána otevřená a kůň prchá, jako: "Oh jo! Dostaň mě odsud!"
Erik: Jo. Tehdy začínáme běžet o závod. Všechno je rychlejší a volnější. Méně omezující a stísněné.
ELISA: Dobře. Mnozí lidé, kteří měli zážitky blízké smrti, mluví o tom, že se vydávají ke světlu a procházejí tunelem. Vím, že jsi říkal, že každý má jinou zkušenost, ale jsou některé věci konstantní?
Erik: Jsou založeny na jejich systému víry. To, co považují za nejdůležitější, jsou děti, které zemřou, a tak skutečně nemají systém víry. Tohle školení nebo indoktrinaci ještě nemají. Přecházejí sem a tam.
Jamie: Jejda, teď se mění téma.
Erik: Víš, mluvil jsem s někým jiný den. Svatým Jonášem.
Jamie: Je tam svatý Jonáš?
Erik: Tak jsem s ním mluvil o ...
Jamie (chichotání): Pomalu, Eriku! Nadechni se.
ELISA: Může mluvit míli za minutu, kluk jeden! (Je bolestivé, když Jamie poslouchá Erika a pak parafrázuje to, co říká.)
Jamie: Mluvil s ním o strukturách mozku. A říká, že je spousta výzkumů o tom, kdy co v mozku umírá, dvě minuty poté, co buňky zemřou a nemají kyslík, je obraz vnímán jako světlo a má tunelový efekt. A říká, že si můžeš přečíst všechny články vědců, kteří tvrdí, že to je přesně to, co je to tunelový efekt.
Erik: No, musím tomu dát nějakou důvěryhodnost. Ne všemu.
Jamie: Potřásá hlavou, jako by říkal: "Oh, nedá se nic dělat, ne všemu!"
Erik: Ale myslím, že tohle je způsob, jakým naše tělo pracuje, aby nás utěšilo. Bylo mi řečeno, že Zdroj tímto způsobem vytvořil naše tělo, protože je to přirozený vývoj smrti těla a ducha. Proč by se nám naše mozky nemohli začít vypínat na této nové cestě, když zemřeš? Prostě mi to dává tolik pitomých pocitů.
Jamie: Nikdy jsem o tom neuvažovala!
ELISA: Zajímavé. Četla jsem výzkum, o kterém mluvíš o Eriku. Má to co do činění s nedostatkem kyslíku v okcipitálním laloku mozku. Dobře, teď se vrať k dětem. Řekni mi, jaká je jejich smrt.
Erik: Jde o to: Děti bez systému víry - co si myslíš, že hlásí, když mají NDE?
ELISA: Nevím; Vzdávám se.
Erik: Nejčistší z čistých věcí. Vidí Světlo. Jdou do Světla a v tomto Světlu vidí lidi. Mami, jsou tak malí, nevědí, že to je, víš, dědeček Joe nebo Velká babička Suzy. Ale dítě ví, že tito lidé je milují. Mají takovou zkušenost.
(Dlouhá pauza a Jamie se směje.)
Jamie (stále chichotá): Dobře. Musíš se trochu vrátit, Eriku. Pro mě trochu zpět. Mluví o lidech, kteří věří, že mají NDE, ale když zemřou a vrátí se, mluví o radě lidí v bílých róbách a ...
Jamie: ... lidé s římskými tógami a plášti, a víš, ulice lemované zlatem.
Erik: Mami, vím, že je to v našem systému víry, ale to je přesně to, co to je. Je to člověk, který si vypráví příběh. Většina lidí si zidealizovala Řeky a Římany. Tógy mají status, mniši jsou velmi spojeni s Bohem. Takže si představujeme, že se naši duchovní průvodci oblékají jako mniši nebo vůdci té doby.
ELISA: Takže si vytvoříme tento design, nebo ho vytvoří pro nás, abychom se cítili pohodlněji a lépe orientovali, když projdeme?
Erik: Oh, ne, vytváříme to pro sebe. Naše přesvědčení jsou nejsilnějším článkem řetězu, který máme kolem nás. Může to držet věci uvnitř, nebo venku.
ELISA: A co skeptici nebo ateisté, kteří nevěří v posmrtný život? Co se stane, když zemřou?
Jamie (směje se): Vidím "kočku, která jedla kanárky" směje se.
ELISA: Ach, můj bože, vidím to právě teď v mé mysli!
Erik: No, chtějí jít do nicoty, nebo alespoň tam, co věří, že se stane. Takže ... to mají! A pak ... mají myšlenku, a uvědomují si, že mají myšlenku. A právě tato zvědavost je vede k tomu, aby zkoumaly prostor, ve kterém skutečně jsou. Když to začnou dělat, přecházejí do Domova.
ELISA: Co se stane, když nebudou zkoumat? Plaví se v ničem po celou věčnost?
Erik: Jsou duše, které přijdou na jejich záchranu a pro orientaci, ale musí počkat, až se energetické vibrace člověka otevřou ke zvýšení.
ELISA: A co lidé, kteří věří v peklo a myslí si, že tam patří?
Erik: Pak nemají žádnou příležitost vidět světlo a přejít.
Jamie: Dává si ruku na koleno a říká: "To je ono, jdou do pekla."
Erik: Musí počkat, dokud se jejich vibrace nezvýší. Nakonec se to stane. Vždycky se to stane. Opravdu, peklo je jen odloučením od Boha, od Světla. Mami, stejně jako my, kteří věříme v Boha nebo v Zdroj, víme, že je ve všem. Tak jak můžeš být někdy oddělena od Boha?
Jamie (směje se): Miluji jeho manýry!
ELISA: Vím! Má spoustu legračních!
Jamie (stále se směje): Když jde hluboko a přemýšlí, chlapec, jeho tělo se do toho opravdu dostává!
Erik: Mami, to nedává smysl! Zdroj je všudypřítomný, takže peklo nemůže existovat. Pokud je Zdroj vše, každá bytost, každý vesmír, každá dimenze, jak může existovat ďábel? To je nemožné.
ELISA: Tak co dělají lidé, když si myslí, že by měli být v pekle? Myslí si, že si představují peklo a vytvoří svou vlastní osobnost v pekle?
Erik: Dobře, to, co jsem viděl, se stalo ...
Jamie: Sedl si dozadu.
Erik: Vezměme například baptisty.
ELISA: Chlapče! Vím, že mají velmi silné přesvědčení!
Erik: Jo, jo! Víš, že věří, že musí jít do pekla, než dorazí k Bohu. Věří, že musí čelit svým démonům, zlu, které je v nich, aby se očistili. Lidé s tak silnými přesvědčeními nevnímají okamžitě Světlo. Vidí jejich strach, strach z lidstva, všechny nižší energie. A bojují. Mají svůj boj, pak se dostanou do Světla a mají pocit, že přežili. Je to nezbytné? Ne. Ale je to jejich přesvědčení. To jsou přesně ty kecy, které šíří.
ELISA: Takže, v tvém případě, Eriku, nebylo překvapením, když jsi zemřel, že jsi zažil to, co jsi zažil, protože tvůj systém víry byl jakýmsi systémem víry, duchovnějším, nikoli organizovaným náboženstvím. Byl tvůj přechod trochu jednodušší?
Erik: Sakra, ano. Musím ti za to poděkovat!
ELISA (škádlím ho silným Newyorkským přízvukem): Jistě, nezmiňuj to.
Erik: Myslím, že je tak divné, že lidé mohou být tak bezstarostní a bezúdržboví ke svým životům, protože si myslí, že smrt je zachrání, nebo když zemřou, Bůh jim odpustí. Jen málo vědí, že jejich posmrtný život je založen na víře, kterou si vytváří, když jsou naživu.
ELISA: Wow! Celý jejich posmrtný život, opravdu?
Erik: Ano, pokud se domnívají, že tohle je všechno, pak jejich pohled bude úzký, takže to je vše, co dostanou. Je to stejné jako v životě. Uvědomuješ si to?
Jamie (chichotání): Fazole, Eriku? (pauza) V pořádku. Říká, že jsi nikdy nezkusil fazole, a pak ve 30 letech zkusíš fazole. Pak najednou je to všechno, co všude můžeš vidět, fazole, fazole, fazole. To je proto, že jsi pro ně otevřenější.
ELISA (chichotání): No, jestli jsou to zelené fazole, pravděpodobně jsi je nikdy nezkusil, Eriku!
Erik (směje se): To není pravda! Dala jsi mi je ochutnat!
ELISA: No, to je pravda. Dostal jsi mě. Tak to je opravdu zajímavé. Vzpomínám si, že pokaždé, když jsem byla těhotná, vypadalo to, jako by byla i každá další žena okolo mě. Takže to, co říkáš, je to, že víra, kterou máš po celý svůj život, položila základy pro to, co je tvoje zkušenost se smrtí a posmrtným životem?
Erik: Ano. A šance na evoluci a růst je mnohem rozsáhlejší, protože vše se děje rychleji. Myšlenka vytváří okamžitě skutečnost.

Elisa Medhus, 21.únor, 2011

Po rozhovoru o sebevraždě v této relaci by byla milá změna, kdybyste se ptali na něco méně morbidního: další schopnosti odinkarnované duše. Užijte si!
Přepis relace
ELISA: Dobře, od tohoto smutného tématu! Někdo z blogu chce vědět, kolik času stráví duše analýzou svého posledního života, na rozdíl od ostatních minulých životů, které měla.
Erik: To je časová otázka, mami!
ELISA: Jo, myslím, protože se všechno děje najednou! Jsme jako toto multidimenzionální já, které zažívá nekonečné pravděpodobné životy najednou, že?
Erik: Jo.
ELISA: A ty jsi s tím vším vyrovnaný, když jsi na té straně, tak vidíš všechny tvoje pravděpodobné životy - přítomnost, minulost a budoucnost?
Erik: "Vyrovnaný?" Opravdu, mami.
ELISA: No tak. Jen se snažím říct víc než jen mé obvyklé "okay", "uh huh" a "jo".
Erik se směje.
Erik: Jo, mohu se k němu dostat, protože jsou všechny součástí "mě".
ELISA: Dobře. Zajímavé. Teď říkáš, že ty a já máme platonické soužití. Znamená to, že se nikdy nevydáme do fyzického života bez sebe? To není pravda, že?
Erik: Ne, platonské duše se nemusí inkarnovat společně, správně.
ELISA: Dobře. Zde je další otázka člena blogu: Jedná se o přechod zpět domů. Pokud už tam duše byla, neměla by si ta duše pamatovat, jak tam žít? Vypadá to, že´s popsal některé duše, včetně sebe sama, které musely znovu získat některé dovednosti.
Erik: Pro většinu lidí je to znovu učící se období. Duchovní amnézie -
ELISA: Musí si odložit.
Jamie (směje se): ty říkáš totéž ve stejnou dobu!
ELISA: Bože, to je v pohodě! Takže je to v podstatě o orientaci.
Erik: Mysli na tohle. Někdy tělo umře tak rychle a cvak, jsi zpátky na jiném místě; tvoje vědomí stále chce fungovat, jako by byla lidská bytost.
ELISA: Ach!
Erik: Takže musíš mít nějaké odložení, víš. A pak se probudíš a uvědomíš si, že tvoje schopnosti – se ti pomalu vrací.
ELISA: Dobře. To dává smysl. Nyní další člen blogu říká, že ses zmínil o tom, že když zemřeme, staneme se všudypřítomnými.
Erik: Jo, jako zatracená teenagerka.
ELISA (chichotání): Jo, jakmile udeří 13, vědí všechno!
Erik se směje.
ELISA: Dobrá, ale získáváš znalosti o všech velkých tajemstvích světa, sakra, o vesmíru? Známe všechny detaily světové historie, které dnes nejsou známy, velká civilizační tajemství, jako kdy postavili pyramidy, kdo zastřelil J.F.K., bla, bla, bla? Jinými slovy, staneš se vševědoucí?
Erik: To jsou všechny věci, které můžeš zjistit, pokud je to tvůj cíl.
ELISA: Dobře, takže se  dostaneš do čehokoli. Tyto odpovědi "neznáš" automaticky, když přejdeš, ale můžeš je najít. To je to, co říkáš?
Erik: Ano.
ELISA: Dobře, můžeš to trochu rozvést, Eriku, abych měla víc než jen ano a ne a krátké odpovědi?
Jamie se směje.
ELISA: Bohužel se v diskuzi cítím tak dobře, že mám tendenci říkat, co si myslím, že dostanu možnost to říct. Chudáčku - hned od začátku nemůžeš dostat slovo!
Erik se směje.
Erik: Když tam dorazíš, okamžitě zjistíš, na co se zaměřuješ. Právě teď se soustředím na tebe. Jsem tu v tomto okamžiku soustředěný na tebe. Jsem tu s tebou. Zaměřuji se na tebe.
ELISA: hm, hm.
Erik: Ale jednoduše mohu změnit své zaměření na jinou potřebu a být někde jinde.
ELISA: Dobře.
Erik: Ale v tomto okamžiku nepotřebuji poznat díla nebo záhady světa. Nepotřebuji znát všechny tyto věci. Mohl bych relaxovat, rozšiřovat své zaměření a přijímat tyto informace. Je to stejné nadání, které máme na zemi a které odmítáme používat.
ELISA: Hmm.
Erik: Protože tomu odmítáme věřit. Kdybychom mohli otevřít naše energetické tělo - to je ta část, která je opravdu naživu - všechno tady je síť informací, ke které se dá připojit. Pokud je tvůj systém víry takový, že se můžeš otevřít a ptát se na konkrétní otázku a jsi otevřena odpovědi, můžeš k ní přistupovat.
ELISA: Aha.
Erik: Fyzické tělo je napájeno energickým tělem. Kdybychom to mohli otevřít a uvolnit více energie, tak bychom mohli dělat úžasné věci. Vážně, mami, mohli bychom zastavit kulky, mohli bychom zapálit oheň, mohli bychom telepaticky komunikovat, mohli bychom se živit -
ELISA: Skvělé, chci se naučit, jak to udělat! To je úžasné. Stejně jako chlápek v Matrixu!

Jamie se směje.
Erik: Ano, mohli bychom urychlit čas, mohli bychom zpomalit čas.
ELISA: Jo, to je zajímavé, protože si myslím, že čas je vytvořen, protože vědomí se pohybuje přes momentové body. Myslím, že je to úplný příběh.
(Pauza pro přečtení další otázky)
ELISA: Dobře, protože děláme plány života a smlouvy předtím, než se inkarnujeme, vyjasníme vše před inkarnací, duše není dítě. Proč je to tak, že když se vrátí, jsou stále děti? Myslím, že jsem už stokrát slyšela, že vyrůstají na druhé straně, takže o tom nepochybuji, ale pro mě to nedává smysl, zejména proto, že tam stejně není čas. Čtu tuto otázku od člena blogu. Myslím, že když zemře dítě, půjde do nebe nebo na druhou stranu, nebo jakkoli to chceš nazvat, je ještě dítě, přestože byl dospělí v mnoha dalších minulých životech? Jak to funguje?
Erik: Dobře, podívejte se, existuje několik způsobů, jak to můžeš hrát. Řekněme, že rodina ztrácí své dítě ve věku dvou let a dítě se nechce reinkarnovat; dítě chce zůstat s rodinou a pokračovat ve své cestě k růstu. Tímto způsobem se omezuje. Dítě se omezuje na to, aby se chovalo jako člověk a vyrostlo.
ELISA: Ach! Chápu. (určitým způsobem)
Erik: Takže stále slouží jako chybějící spojení s rodinou, i když ne ve fyzickém těle. Někdy umře dítě a znovu se vrací do rodiny nebo do jiné rodiny. A pro tuto rodinu je to jako historický snímek. Dítě má dva roky; dítě bude vždy mít dva roky. Mají sny a dítě se v nich objevuje vždy jako by mu byly dva. Bože, mami, existuje tolik způsobů, které závisí na potřebách rodiny a skutečné duši!
ELISA: Dobře. Mohou tam tedy vyrůstat, pokud se rozhodnou, ale mohou také, víš, být stejného věku, jako když umřeli.
Erik: Jo, a když umřou, mohou přijmout své 30leté tělo z předchozího života. Je to čistá energie. Jejich vzhled pro ně opravdu nic neznamená, pokud jde o to, kdo jsou, ale znamená to všechno tady na zemi.
ELISA: Ach!
Erik: A je spousta času -
Jamie poslouchá.
Jamie: Je to pravda, Eriku?
Jamie naslouchá ještě víc.
Jamie: To bylo přes tebe? Bradley? Opravdu? (pauza) Jdu se na to podívat.
ELISA: Co tě zajímá?
Jamie: No, tento týden jsem četla pro ženu, která chtěla komunikovat se svým vnukem -
ELISA: Aha. Počkej, myslíš Brady? Ten malý chlapec,
Jamie: Převrácený, jo.
ELISA: To je jeden z členů blogu!
Jamie: Ano, dobře. Mluvila jsem s ní tento týden a Erik říká, že Brady umřel velmi mladý, jen pár měsíců starý.
ELISA: hm, hm.
Jamie: A teď, když se podíváš na Bradyho, má asi tři roky.
ELISA: Dobře.
Jamie: A důvod, proč přijal formu tříletého, je proto, aby mohl "odpočítávat", protože se vrátí do stejné rodiny skrze stejnou matku za tři roky. Tím, že přijme tento věk, bude "mládnout" a připraví se znovu, aby byl "uvězněn" v děloze, aby vytvořil své tělo a pak vyšel ven.
Jamie a já jsme se usmály.
ELISA: Takže za tři roky? To je to, co se snažíš říct, Eriku?
Erik: Jo.
ELISA: Velmi skvělé! Něco dalšího, ​​co bys o tom chtěl říct, než půjdu dál?
Erik: Ne, chrastím. Pokračuj.
ELISA: Ne, takhle! 

Elisa Medhus,  25. ledna 2011

Update od Roberta
Ahoj všichni. Dnes ráno jsem pár hodin navštívila Roberta. Viděla jsem, že mu jeho lékaři začali dávat léky, které jsem navrhovala, takže jeho srdeční frekvence se značně snížila. Stále je to trochu vysoká, ale jeho nízký hemoglobin je vysvětlení. Naštěstí mu dávají krev. Vzala jsem si stetoskop a další nástroje z ordinace, udělala jsem krátkou prohlídku a vše vypadalo dobře. Doufám, že se za den dva přesune na normální pokoj. Mimochodem, Robert mi řekl, že Erik řekl, že jedním z dalších důvodů, proč musel projít touto akutní operací, je vytáhnout členy blogu z úkrytu, aby přispěli svou moudrostí ke skupině. Takže nebuďte plaší, a stále posílejte lásku!
Nyní na velmi fascinující téma. Erik se musel poradit s ostatními, aby dostal odpovědi, ale kdykoli toužil pomoct, nic ho nezastavilo.
Přepis relace

ELISA: Dobrá, další otázka. Jak se vytvářejí nové duše? Jsou vůbec?
Erik: Neznám odpověď na tuhle otázku, takže se zeptám svých průvodců.
(Pauza)
Kim: Mluví mezi sebou. Dobře. Teď jsou všichni proti mně. Tak jak se tvoří nové duše?
(Pauza)
Kim: Vteřinu Eliso. Poslouchám je.
ELISA: Dobře.
(Dlouhá pauza)
Erik: Dobře, dobře. Tady je to, co jsem od nich dostal. Říká se, že nové duše jsou vytvořeny všemocnou entitou, které říkáš "Bůh." Zdroj. Světlo. Ukazují mi, že tam, kde máš již existující duši, se může rozštěpit a rozdělit a rozdělit se na více a více duší, které jsou potomstvem té jediné duše. Bůh nebo Zdroj to umožňujeje.
ELISA: Dobře.
Kim: A kdo rozhodne, kdy se to stane?
Jeden z mých průvodců: všestranný zdroj.
Kim: Znamená to, že všemocná bytost vytváří nové duše?
Stejný průvodce: Ano.
Kim: Bude to doba, kdy všudypřítomná bytost, on nebo ona, přestane vytvářet duše?
Jeden z ostatních průvodců: No, to je otázka času, ale krátká odpověď je ne, ne naším vědomím.
Kim: Takže ty říkáš, že "Bůh" bude pokračovat ve vytváření nových duší -
ELISA: Takže je to skoro jako rozvětvení úponů nebo chapadel? To je to, co Chápu.
Erik: Vypadá to přesně tak, ale pokud si to můžeš pokusit představit, že paprsek světla je jako nově oplodněné vejce a rozdělí se na dvě části, potom na tři, pak na čtyři, a to je Zdroj, když je čas správný, do jedné duše, dvou dalších duší -
Kim: Má to něco společného s našimi souběžnými životy?
Erik: Ne, každá duše má jinou osobnost a jinou úroveň osvícení.
ELISA: Ach!
Kim: Takže každá duše nezačíná na úrovni osvícení osobnosti duše, z níž pochází?
Erik: Ne. Je to jako když lidé porodí - jsou přesně jako rodiče? Sakra ne!
ELISA: Oh, zajímavé! Dobře.

Kim: Wow, velmi zajímavé! Je to jako my, když rodíme děti, a každý je jiný!
Erik: A každý z nich je samostatný. Také nové duše budou vycházet z každé nové duše, jakmile uzrají.
ELISA: Tedy duše stárnou a nakonec zemřou? A pokud ano, připojí se k Zdrojové energii, když se plně vyvinou a ztratí svou osobnost a individualitu při získávání celého kolektivního vědomí?
Erik: Oh, na to znám odpověď, mami.
ELISA: Dobře, dobře!
Erik: Duše nikdy neztratí svou jedinečnou osobnost. Všichni přispějete k celku. Vzpomínáš si, mami, jsme celek, jako hologram?
ELISA: Ach, jo, jo!
Erik: Nejde o to, aby se vše stalo jedním; jde o mnoho různých duší, které se vyvíjejí na stejnou úroveň svým vlastním tempem, ale každý má velmi jedinečnou osobnost a jedinečné zkušenosti. Takže se mohou stát celkem, mnohem osvíceným celkem, než by byly, kdyby všichni byli uhlíkovými kopiemi navzájem. Jedinečnost částí je velmi, velmi důležitá pro osvícení ostatních částí a celku.
ELISA: Oh!
Erik: A duše se nikdy nevyčerpají.
(Samozřejmě, že první myšlenka byla: "Mohl jsi mě oklamat, moje duše má pocit, jako by ji pošlapalo stádo psychotických buvolů.")
ELISA: Dobrá, dobrá. Takže nestárnou, dokud nebudou chtít? Myslím, že se pravděpodobně mohou objevit v každém věku, který chtějí, že?
Kim: Přesně. Někdo může být dokončen na pozemské pláni, přejí a tím je na zasedání, Elisa-
ELISA: Aha.
Kim: - mohou se ukázat jako něco, co si vyberou. Někdy jako míč nebo paprsek světla; někdy jako dvacetiletý žijící ve 30. letech, mají roztomilé šaty a nagelované vlasy, vysoké podpatky, rukavice, záleží jen na tom, jak se chtějí ukázat.
(Nagelované vlasy? Huh?)
ELISA: Přesně. Mohou oni, nebo ty dát vznik dětem, můžeš mít takové sňatky, řečeno, a samozřejmě můžeš mít děti nezaložené na biologickém rozmnožování. Řekni mi o tom. Jak je to jiné, než duše ze zdroje?
Erik: Z toho, co o tom vím, když se duše rozhodnou, že chtějí zažít zkušenost z těhotenství tady, mohou.
ELISA: Hm! Měla jsem šest těhotenství a jediné, co mohu říct, je, bože, kdo by to chtěl udělat!?
Kim: Já bych!
Erik: To, co hodně duší udělá, je prostě projevit se jako dítě nebo malé dítě.
ELISA: Wow, to je opravdu pravá duše?
Erik: Ano, ano! Je to jiná duše v nebi.
ELISA: Huh? Ale pokud je "Zdroj" ten, kdo je odpovědný za vytváření nových duší, jak to funguje? Jak můžeme projevit dítě?
Erik: Ach, vždycky jsou kolem duše, které chtějí být matkou nebo otcem. Mnozí z nich touží být vychováváni v nebi i a v pozemské rovině.
ELISA: Ach, tak mohou být existující duše, ne zcela nová!
Erik: Jo, to je pravda.
ELISA: Ale myslím, že je možné mít úplně novou duši, pokud zdroj odtrhne novou a pak pro ni projevíš dětskou formu, že?
Erik: Správně.
ELISA: Velmi zajímavé. Velmi skvělé, Eriku!

Elisa Medhus, 30. březen, 2017

Zde je čtvrteční nejlepší z Erika!
ELISA: Kdy je vytvořena individuální duše nebo jsou někdy narozeni v jistém smyslu? Vždycky existovaly? Už jsme to řešili, ale je vždy příjemné se k tématu znovu vrátit pro nové členy, kteří neprocházejí archivy tak, jak by měli.
(Nápověda, nápověda)
ELISA: Také, jak dlouho zpátky v čase si dokážeš pamatovat? Oh, to je zajímavé! Takže, abych rekapitulovala: Jednotlivá duše: Jsou všichni narozeni nebo vždy existovali a jak daleko zpět do času si může tato duše pamatovat?
Erik: Jednotlivé duše se nenarodí. Jsou jen a-
Jamie (na Erika): Udělejte to. Vysvětli to.
(Pauza)
Jamie (k Erikovi, směje se): Ne, nemyslím si, že pro to existuje slovo! Řekl: "Chci slovo, které znamená kousek, jako kousek z toho, ale stále jsi jeho součástí." Řekl mi, jak je blbý, prázdný, chudý anglický jazyk.
Jamie a já nemůžeme pomoct, ale rozesmál se.
Jamie: Řekla jsem: "Jen to vysvětli," a řekl: "Dobře."
Erik: Lidské duše se nikdy nenarodí. Je to jen kus celku.
ELISA: Správně.
Erik (znějící trochu frustrovaně z jeho ztráty slov): Musíme se vždy vrátit k hologramu, protože si myslím, že je to nejlepší způsob, jak to popsat. Neznám nic jiného, ​​co to dělá, kde bys to mohla rozbít, zvednout všechny kusy a podívat se na jednotlivé kusy a stále existuje obraz celého. Takže, Primární zdroj, Boží Zdroj, životní síla, jak už to chceš nazvat, jsme jen maličké částice tohoto celku. I když se v lidské podobě identifikujeme jako oddělené, nejsme. Jsme součástí celku. Jsme spojeni. Je to jen v jemných vrstvách energie, které nevidíme. Mnoho z nás je může cítit, ale většina z nás je nemůže vidět. Takže nejsme skutečně narozeni, protože celý primární zdroj nebo cokoli - vždy existoval. Jak daleko vzpomínáš? Je to na vás.
ELISA: Dobře.
Erik: Pokud -
Jamie (směje se): Znáš nějaký paddleball?
ELISA: Jo, jo.
Jamie: Pálka s elastickou šňůrou a gumový míč na konci, a ty se to snažíš zasáhnout.
Erik: Znáš dětskou verzi - má krátkou elastickou šňůrku a je mnohem jednodušší.
ELISA: Aha.
Erik: Ale dostaneš dospělou nebo levnou verzi, kde je elastická šňůra čtyři stopy dlouhá, a dokonce s míčem na ní ani houpat nemůžeš, protože guma je tak dlouhá.
ELISA: Ach bože. Nemůžu ani použít tu dětskou.
Erik: Dobře, tak míč jsou lidské duše a pálka je životní síla, Zdroj.
ELISA: Dobře.
Jamie se zasmála, co říká Eriku.
Erik: A vlákno, guma, je jemná energie, která nás drží v celku a spojené. Někdy, když se odtáhneš od Božího Zdroje, tvoje vlákno je opravdu krátké a stále máš toto intenzivní spojení a tyto vzpomínky. A ty vzpomínky mohou jít dál -
Jamie (chichotání): Hm, rozhání se.
ELISA: Ach, ach.
Jamie (napodobuje Erika): Kurva, kurva, kurva. Slovo, které chce používat, je "počátek" a odmítá to říct, protože to není přesné.
Jamie a já jsme se smáli. Chudák Eriku.
Erik: Ale v našem lineárním světě to je to, jak bychom to nazvali. Počátek.
ELISA: Jistě.

Jamie: Křičel na mě. "To není to pravé slovo!" A já mu řeknu: "Já vím, ale nemůžeš přijít s jiným slovem, že?"
ELISA: Oh, on je zaražený!
Jamie: Ano. Je to ticho! Páni. Bolavé místo!
Erik: Ano! Jazyk je pro mě bolestí. Je to hloupé.
ELISA: Aw.
Erik: Přál bych si, abys - mohla bys vědět, jenom zavřu oči, a kdybys to cítila, měla bys to.
ELISA: Cítím to, ale nemůžu to napsat. Ale mám pocit, že vím, o čem mluvíš, Eriku.
Erik: Ne lineární, ale to, co bys zavolal zpátky na začátek.
ELISA: Správně.
Erik: Protože jsi součástí  Zdroje, máš všechny zkušenosti a vzpomínky, jako má Bůh.
ELISA: Je to místo mimo časové osy, ne?
Erik: Jo. Ano, ano, ano, ano, ano! A někteří z nás, máme jako opravdu dlouhý elastický kabel a chtěli jsme se dostat tak daleko, jak je to možné.
ELISA: Mm hm.
Erik: Prostě to bylo to, co jsme chtěli udělat.
ELISA: Jo.
Erik: A nikdo nás za to nebude soudit. Jen jsme to udělali a někdy je těžké vrátit míč zpátky na pálku.
Jamie vybuchne smíchem.
ELISA: Bože, Eriku. V poslední době jsme všichni tvoje skákající míčky!
Jamie a já jsme se smáli.
ELISA: Dobře, tak si můžeš vzpomenout na čas oddělení od zdroje?
Erik: Hej jo!
ELISA: Wow! Jako co vypadá?
Erik: Mohu o tom jen mluvit jen za sebe.
ELISA: Dobře.
Jamie (směje se): Chystá se získat všechny Zeny na tebe!
ELISA: Co?
Erik: Dostanu za tebe všechny Zeny.
ELISA (chichotání): Dobře. Mám to.
Jamie: Jen se směju, protože to, jak to řekl, je tak nepřirozené. Je to legrační. Má lokty na kolenou a naklání se dopředu.
Erik: Je to jako když dešťová kapka opouští oblak. Tak to cítí.
ELISA: Ooo! Počkej, jak to cítí? Nejsem dešťová kapka, a nejsem mrak.
Erik: Možná bys měla být, mami.
ELISA (směje se, v žertu): Ó, bože, trochu kecáš. Pokud ne, mohla bych na vaší přehlídce pršet. Tak to vysvětli.
Erik: No, opravdu to nemá pocit. Není to vzrušení nebo strašidelné nebo cokoli jiného. Není to jako porod nebo bolestivé nebo-
ELISA: Je to jako dech?
Erik: Jo, jako když vydechneš. Víš, vzduch, který opouští tvoje tělo tak snadně, jak přišel.
ELISA: Dobře.
Erik: Nenávidím tě zklamávat, ale není tam žádný ohňostroj.
ELISA: No, neoznačila bych to jako zklamání. Můžeš ublížit pocitu zdroje, víš.
Erik (směje se): Ne, nemohu! Zdroj nesoudí!
ELISA: Škádlím, hloupě.

Elisa Medhus  , 24. červenec, 2013,
Myslím, že dnes budeme mluvit o neutrinech. Mluvil jsi o tom, jak je duše vyrobena z neutrin a jak se po smrti mění z částice na vlnu. Můžeš o tom něco říct?
Erik: Neutrina jsou hustější vibrace. Jsou to skutečně to, co pomáhá energetickému systému komunikovat s fyzickým systémem a zůstat v kontaktu s emočním a duševním tělem. Mysli na to jako na konstantní spojení, které vytvářejí dálnice a komunikační cesty. A mluvíme také o tom - pokud mohu pokračovat v rozhovoru -
Jamie se chichotá.
Erik: - mluvíme také o tom, jak se duše odděluje od fyzického těla, a to je když ty neutrina ztratí příležitost nebo hlas ke komunikování. To se stává, když - dobrá, existuje tu několik chemických reakcí v těle, samozřejmě, když už nedýcháme kyslík, když už naše srdce nečerpá krev. Víš, máme ty fyzické věci. Ale myslím, že o čem opravdu chceme mluvit je to, jak se energie rozhodne opustit fyzické tělo. Pokud studuješ energetický systém fyzického těla, už budeš vědět, že kolem fyzického těla jsou aury nebo energetická pole. To zůstává s fyzickým tělem. K dispozici je také systém-
Jamie: Dává mi opravdu skvělý obrázek. Jen se snažím zjistit, jak to vysvětlit. Dej mi vteřinku.
Erik: Existují také nejrůznější energetické vzory, které vytvářejí duši uvnitř těla. Nyní je energetické pole mimo fyzické tělo - kůže, kosti, svaly a buňky – ty zůstávají, protože to je přiloženo jako druh záře, pokud můžeš říct, víš, z trojrozměrných ​​hmotných částic.
Jamie (k Erikovi): Chystáš se volat tělo a částice?
Erik: Jo. Ano. Takže ty nedrží duši na místě, a ty neodchází, když duše opustí tělo. Patří k fyzickému tělu, takže v těle jsou různé energické vibrace, které se už nebudou spojovat, takže je to téměř jako oddělení vody a oleje. Obě jsou kapaliny. Zcela odlišné druhy kapalin. Mohou se dotýkat, držet prostor pro sebe navzájem, ale nikdy se opravdu dobře nemíchají. Je to způsob, jak je duše v našem fyzickém těle - v zavazadle, které ji obsahuje, nebo v nádobě, která drží kapalinu. Když už tělo nemůže udržet životní sílu, což znamená, že již nemůže vstřebat výživu, nemůže už mít kyslík, nemůže už filtrovat a fungovat ve svém fyzickém stavu, pak duše nemá důvod zůstat ve fyzickém těle. Takže začíná svůj vlastní druh chemické reakce, jako fyzické tělo. Přestává komunikovat s energií ve fyzickém těle, v celém jeho systému. V tomto procesu, jen aby ti dala vizuální představu, vypadá trochu jako světelná show.
(Pauza)
Jamie (s úsměvem): Dává mi obrázky a mluví najednou.
ELISA: Ach.
Jamie (chichotání): Jsem talentovaná v multitaskingu, víš, místní královna, ale ne když děláš tohle, Eriku.
(Pauza)
Jamie: Takže se zastavím a budu mluvit o tom, co mi ukazuje, a pak se vrátíme k jeho slovům. Takže se dívám na tělo člověka. Vypadá, jako plulo v temnotě. Ale v těle člověka je hodně barev. Všechny druhy barev - každý odstín. Tmavá červená, černá, bílá všude. Růžová. A vypadají jako kapsy světla. Je to jako kdybys svítil baterkou na tělo. Není to tak dobré jako akvarely. Vypadá to jako specifická laserová světelná show, ale není tak výrazná jako laser. A tyhle výbuchy světla se zapínají a vypínají. Je to téměř jako konec komunikace mezi energickým tělem a fyzickým tělem.
(Pauza)
Jamie (chichotání): Říká, že se mi to snaží ukázat zpomaleně.

Erik: Oddělení se děje okamžitě v mnoha případech, a proto slyšíš definici od některých lidí, kteří jsou duše, že to bylo, hm, světlo bylo zapnuté a pak tak snadno, jak můžeš vypnout světlo, jsou venku. Je to hotovo. A je to. Není připojen žádný proces. Tvůj mozek nemusí zpracovávat smrt, zatímco se děje. Tvoje emocionální tělo už to nemusí zpracovávat. Je to opravdu komunikace mezi fyzickým systémem a energetickým systémem.
Jamie (s mírně širokým očima, překvapeným vzhledem): Oh, on dělá pauzu.
ELISA: Dobře. Jak se to skutečně oddělí od toho, mám na mysli, jak se duše skutečně připojí k tělu? Mluvil jsi o mikrotubulech před každou buňkou.
Erik: Mm. Pro nedostatek lepších slov - Vycházejí spíše jako šňůra, která se spojí s energetickým systémem, kde napájí své kořeny v tom, co je třeba spojit s tkáněmi, kostmi, dření, orgány. Myslí na to jako na složitý kořenový systém.
ELISA: A [duše] je zavřená v mikrotubulech? To je to, co se děje?
Erik: Ano.
ELISA: Zajímavé. A když se odděluje od těch mikrotubulů, řekni mi o tom trochu.
(Dlouhá pauza)
Jamie: On sedí se zavřenými ústy a dívá se na mě a říká:
Erik: Tak snadně, jako je pro mě s tebou nemluvit, tak snadně energie přestává komunikovat. Myslím, že už nevím, jak to vysvětlit. Tak proč se mě neptáš na další otázku a uvidíme, jestli se mi podaří být trochu inteligentnější.
Jamie se směje.
ELISA: No, je to nějaká elektrická reakce uvnitř mikrotubulů,
Erik: Elektrické reakce. Jo, to chápu. Ano.
ELISA: Dobře. A co, hm, hovořili jsme o neutrinech. Co se stane se samotnými neutriny, když opustí tělo? Můžeš mluvit o tom, jak se proměňují ve vlnovou strukturu namísto struktury částic, kterými jsou, když jsou ve fyzickém těle? Je to pravda?
(Hovořil o tom v minulosti, ale chtěla jsem se ujistit.)
Jamie (směje se): Používá techniku ​​starého zvonu jako "ding"!
Erik: Ano, to je pravda.
ELISA: Dobře. Jaké jsou tyto vlnové vzorce? Co dělají?
(Dlouhá pauza, pak Jamie zavrtí hlavou.)
Jamie: Opět mi ukazuje hodně obrazů.
Jamie (k Erikovi): Prostě si se mnou promluv, Eriku. Je to lehčí, mnohem jednodušší pro mě.
(Pauza)
Erik: Samozřejmě, lidský způsob je vysvětlit to, co nejsou, protože to je to, čemu lidé nejlépe rozumějí.
Směji se.
Jamie (s úsměvem): Sass-ma-fras!
Nemám tušení, co právě řekla. Sass-ma-fras? Opravdu?
Erik: Nemění se ve vlny, aby udrželi naši osobnost nebo naše postavy nebo vzpomínky, tuhle myšlenku zastav.
Jamie (k Erikovi): Ani nás to nenapadlo! Jen jsme se zeptali na otázku!
ELISA: Jo. O neutrinech. Co jsou v duchovním světě? Co dělají? Obsahují informace? Jsou to informace? Jsou to částice vědomí? Co přesně jsou?
Erik: Nejsou to vzory informací. Opět nejsou to tvoje osobnost, tvoje postava, tvoje vzpomínky a tvůj vztah k minulým životům, současným životům, budoucím životům. Líbí se mi pojem, že je to vědomí. Jen na to mysli, jako na bytost,
Jamie (k Erikovi): Eriku, budeš muset najít způsob, jak to vysvětlit!
ELISA: Dnes už nepiješ svou kávu!
Erik: Přemýšlejte o tom tak, že jsou satelitní anténou. Malé slabé satelitní pokryvy, které přenášejí poznání, emoce, vědomí, kontinuitu, jednotu. Věci takové povahy. Je to tak těžké vysvětlit, protože každý, kdo poslouchá a dokonce i ti, kteří se ptají na otázky, se to snaží vidět ve velmi lidském pojetí, velmi vědeckém pojetí, kde vím, že když ti dám brčko, můžeš měřit brčko a důsledně mi sdělit, co brčko dělá. Pokud aplikuješ sací tlak, projde brčkem tekutina. Ale tyto věci se mění tak, aby vyhovovaly vašim potřebám. Neexistuje žádná fyzická kvalita nebo prvek v duši, který by zůstal stejný jako při každém návratu k němu. Můžu ti dát brčko v duchu a můžeš ho vzít a použít jako auto!
Jamie: To bylo opravdu výjimečné.
Erik: No, jo, snažím se to udělat výjimečné, protože se ptáte, jak tento prvek pokaždé funguje tak, jak je používán. V našich vyšších rozměrech to tak prostě není. Společně shromažďujeme to, co potřebujeme z vlastního energetického systému, z vlastní duše nebo ducha. Nemáme tuto konzistenci, kterou máš na Zemi. A-
(Pauza)
Jamie (k Erikovi): Whadda-whadda-co? Ztratil jsi mě.
Jamie a já se chichotáme.
Jamie: Ni, ni-
ELISA: Mikrotubuly?
Jamie: Jo, to. Začal to říkat "to" a ztratila jsem se, když to udělal.
(Teď přemýšlím, co může odpovídat neutrinu, takže vzhledem k tomu, co již víme, můžeš se rozhodnout sám.)
Jamie: Říká, že mikrotubuly jsou téměř jako poloviční krok mezi energetickým systémem a fyzickým systémem. Takže vidíš, že jsou zavedeny pro to, aby tělo udrželo svůj status s duší.
Erik: Ale když je jejich vztah tam, transformují se do energetického systému a už se nepoužívají jako stabilizační faktor. Byli mnohem důležitější, když byli v těle. Něco jako příloha / apendix.
Jamie: Nevím, jak to souviselo!
ELISA: Je to nedůležité. Opravdu to nepotřebujeme. A po smrti nepotřebujeme mikrotubuly. To je to, co říkáš?
Jamie: Má něco kolem sebe.
Erik: Chápeš to!
ELISA: Jo.

Elisa Medhus  , 22. červenec, 2013,
ELISA: Chci říct, že jsi byl velmi zaneprázdněn návštěvami a pomocí členům blogu, jak jsme o tom dříve hovořili, ale i já ti chci poděkovat, protože někteří z nich bojovali a ty jsi jim pomohl.
Erik (poklepává se na hruď): Díky, že jsi to řekla, mami.
ELISA: Aw. No, budeme se ptát na některé otázky o povaze smrti. Budeme mít velmi veselý předmět!
Jamie se chichotá.
Jamie: Dobře.
ELISA: Spousta lidí chce vědět: Co je to smrt, Eriku? Co je to?
Jamie: Jen se na mě dívá, rozšiřuje oči, kroutí hlavou a říká: "Uh, můžu jen mluvit sám za sebe." Slyšel jsi o tom mluvit i ostatní? Můžeš nám dát nějaké příklady?
Erik (s velkými fanfárami): No, dámy-
Obě se smějeme.
Erik: No, mami, způsob, jakým jsem cítil smrt já sám, byl spíš o tom, ach, nevím, jak to vysvětlit! Byl jsem v bolestech a snažil jsem se to utišit sám, a pak to bylo, jako by se rozsvítilo. Jako usnout super rychle. Nemám na to pocit. Byl to spíš proces. Je to prostě - stalo se to. Pokud to chceš vytáhnout z jiných lidí, můžeme to udělat, ale slyšel jsem, že někteří lidé říkají, že je to jako uspání, a když přišli, bylo to opravdu pocit, že jsou ve snu, ale není to sen. Zdá se, že to opravdu nezachytí, dokud si neuvědomí, že lidé, kteří je obklopují, jsou lidé, kteří umřeli. Někteří lidé se uvolňují z těla. Zůstanou při tomto vědomí po celou dobu. Vědí, že jejich tělo zemřelo. Vystupují nebo se vznášejí nebo odtáhnou od těla. Dívají se na své tělo, ale nepřejdou; není tam žádný průchod do světla, nebo cokoliv, jak to sakra chceš nazývat.

Jamie se usmál, zavrtěla hlavou a řekla: "Ach, Eriku."
Erik (po ruce): No tak, Jamie. Pokračujte!
ELISA: Je to pro lidi někdy bolestné?
Erik: Fyzické tělo je bolestivé, ale smrt není. Opuštění vašeho fyzického těla není.
Jamie (chichotání): On pokračuje: "Je jití spát vždy bolestivé?"
ELISA: Ne, miluju to. Je to radost! Ale kdyby lidé vypadli například z budov a dopadli na chodník, tak to neublíží?
Erik: Opět musíš vzít individuální zkušenost. Někdy před tím, než dokonce vyskočí z tohoto okna, ať už je to jakákoli příčina, jejich duše už mohla být venku z jejich těla, ne?
Jamie (chichotání): Říkal "posmrtný život" a já to beru: "Kdo to dělá?"
Erik: Ach, blbost. Andělé, chceš-li to nazývat. Vyšší bytosti, Bože, víš. Musíš opravdu poslouchat tento materiál a tvarovat termíny, aby se vešly do tvé náboženské víry. Myslím, že tímto způsobem pochopíš více o tom, co říkáme. Vím, že v jazyce, který používám, je hodně hluchých míst, ale musíš pochopit, že to je můj dotek. To je můj vkus.
ELISA: To je pravda. Víme, že jsi to ty.
Erik: Ukaž mi Američana, která nezná slova, která používám. Dej mi nějakou volnost. Mluvíme o těch, kteří skočí nebo spadnou, většinu času - protože já mluvím obecně, tak znovu, individuální zkušenost - tato duše je již z fyzického těla odstraněna dříve, než udeří do chodníku. Lekce je ukončena. Zákon -
Jamie: Uvidíme, jestli chápu, co říká.
Erik: Akt smrti.
(Pauza)
Jamie (k Erikovi): Eriku, nemůžeš to takhle vrátit. To mě mate.
Směje se mu.
Erik: Pokud uvažujeme o tom, že opustíme okno - existuje mnoho různých důvodů pro opuštění okna. Mohlo by to ukončit jejich život vlastním úmyslem. Mohlo by to znamenat hroznou situaci, jako je požár, víš nebo zhroucení budovy. Mohlo to náhodou spadnout. Může to být některý z těchto případů. To záleží na tom, jak vypadá jejich výstup. Obecně platí, že výstup je úkonem pádu, nikoliv úderu na chodník.
ELISA: Ach!
Erik: Doufám, že to má smysl, protože to není skutečný dopad fyzického těla, kdy nastane smrt. To je pro věci jako mrtvice.
Jamie (k Erikovi, vysvětli to): aneuryzma?
Erik: aneuryzma. Infarkt. V těchto případech je to to, co způsobuje, že se tělo oddělí od duše, avšak nikoliv v případě pádu, a opět ne tak v případě jakýchkoli jiných druhů nehod, jako jsou dopravní nehody, srážky, příroda
Jamie (na Erika, zmateně): Příroda?
ELISA: Jako by jedl medvěd.
Jamie (směje se): Toto je první zvíře, které mi přišlo na mysli! Je to jako, "Jamie, jsi morbidní!" A já jsem řekla: "Nejsem morbidní!" Ale on mluvil o tom, že spadl ze stromu, zřítil se při lezení po skále, sklouzl z hory, skály, lavina, věci takové povahy.

Elisa Medhus, 20. leden, 2011
Měla jsem potíže udržet Erika u této otázky. To, co jsem opravdu chtěla zjistit, je, jak se mění naše smysly, emoce a koncepce sebe sama, když jsme v posmrtném životě, ale z nějakého důvodu jsem ho nemohla přimět, aby šel mnohem víc než do srovnání toho, jak se to liší před a po smrti. Byl trochu rozptýlen. Možná cítil, že otázka byla nudná a otravná. Jako kalkulačka.
Přepis relace
ELISA: Jak se vyvíjíme v posmrtném životě? Konkrétně, jak se změní náš senzorický systém? Jak se mění naše pojetí našeho "těla paměti"? Jak se mění naše pojetí sebe a individuality?
Erik: No, opustili jsme tělo a mozek, takže se hodně změnilo. Jakmile uvolníš mozek, budeš pracovat v plné kapacitě.
ELISA: Ale stále se stále vyvíjíme? Jinými slovy, tzv.
Erik: Ano.
ELISA: - Máme více vzpomínek na smysly hned po tom, co jsme opustili tělo, pak se tato paměť změní nebo rozptýlí?
Erik: Ne, tvrdíme tu paměť. Můžeme se vyvíjet v nebi, ale velký otec všech, kteří se vyvíjejí, je v pozemské rovině. To je místo, kde se dějí velké věci. Probíhají velké skoky. Proto se rozhodujeme vrátit.
ELISA: Dobře. Jak se mění naše emoce, když jsme tam?
Erik: Nádherně, když se sem dostaneme, vypustíme všechny naše problémy u dveří a jednáme na špičkové úrovni našeho osvícení. Není nic, co nás táhne dolů.
ELISA: Stále máme emoce?
Erik: Samozřejmě! Když zemřeme, zachováte vaši osobnost v celku.

Erik: Záleží jen na duši, mami. Pro mě, když jsi našla mé tělo, to přineslo slzy, trauma, vinu. Cítil jsem strašný pocit lítosti a odpovědnosti. Byla to nejhorší zkušenost, kterou jsem kdy měl. VŮBEC. Takže v nebi jsou určitě emoce, ale tady víme, proč máme pocity jistých emocí - vždycky! V pozemské rovině se někteří lidé ptají: "Proč se cítím depresivní" nebo "Proč se cítím tak smutný?"
ELISA: Ach, to sakra.
Erik: A tam v pozemské rovině mohou negativní emoce a neodolnost vůči problémům při práci způsobit zranění nebo nemoc. To se tady nemůže stát. Vzhledem k tomu, že nemáme fyzické tělo, můžeme truchlit nad ztrátou milovaného člověka, aniž by nás ovlivňovala jiným způsobem.
ELISA: Oh, zajímavé.
Erik: -s výjimkou emocionálně.
ELISA: Takže skutečně, emoce, pojem těla, naše pět smyslů - jsou jiné, když opustíme naše tělo, ale potom se opravdu nevyvíjejí?
Erik: Mohou, s hm, mohou, ale ne tak jako v pozemské rovině.
Kim: Duše se mohou vyvíjet jako Eriku. Podívej, jak daleko jde! Strážní andělé se mohou vyvíjet, protože se učí a učí ...
ELISA: Dobře.
Erik: V pozemské rovině komunikujeme s duší, kterou známe, ale zapomněli jsme to, a která může udělat velmi negativní rozhodnutí, které zcela změní náš život.
ELISA: Jo, jo.
Erik: Tady se to nestane.
ELISA: Dobře, to To dává smysl. Existuje tam nějaký bod nebo okolnost, kdy ztratíme naši jedinečnou osobnost nebo pocit sebe?
Erik: V posmrtném životě, ne; na zemi kdykoli.
ELISA: Nežertuj!

Mám několik oznámení: odpoledne odcházím do Lubbocku, abych vzala Lukase na návštěvu koleje. Byl přijat na Texas Tech University, jeho nejlepší volba, protože má jedno z nejlepších oddělení atmosférických věd v zemi. V pátek se vrátím, takže si nemyslím, že zítra něco zveřejním. Doufám, že projdete některými starými příspěvky nebo těmi, které jste možná zmeškali.
Za druhé: Objednala jsem si něco, co si myslím, že bude fantastické DVD, "Posmrtné vyšetřování." Podívejte se na www.theafterlifeinvestigations.com

Elisa Medhus, 30. říjen, 2010

Po trochu falešném startu z mého pohledu má Erik co říci o struktuře posmrtného života. Nejprve se ho zeptám na otázku o smrti, protože jsem zapomněla, že jsem o to během posledního setkání požádala Jamie. Je to peklo!
Přepis relace
ELISA: Máme každý název duše, který je jiný?
Erik: Ano, my všichni máme, ale nejsou na nás označeny jako tetování. Můžeme s vlastním růstem změnit naše jména na to, co chceme.
ELISA: Ach, dobře! (pauza) Dobře, teď, Eriku, řekni mi víc o smrti. Můžeš o tom mluvit obecně, ach, a také co se stane bezprostředně poté, hm, nebo mi můžeš říct za určitých podmínek, pokud víš, co se děje z tvého pohledu s tvojí smrti.
Erik: No, od té doby, co jsem duše, jsem viděl odcházet jiné lidi, takže vím, že je to pro každého jedinečné. Trochu už jsme o tom mluvili, mami.
ELISA: Jejda, možná jsem už o to požádala Jamie. Snažím se od tebe získat odpovědi prostřednictvím různých kanálů, ale myslela jsem, že jsem tě o to požádala jen prostřednictvím Jeannie a Kim. Jen jsem chtěla vědět, jestli přineseš více detailů prostřednictvím jednoho média ve srovnání s jiným.
Erik: Ano, ale také jsi mě požádala prostřednictvím této relace.

ELISA: Moje paměť už není taková, jaká bývala!
Erik se směje.
Jamie (chichotání): Stále se pohybuje po mém pokoji!
ELISA: Hodně přecházel sem a tam! Vždycky.
Jamie: Připomíná mi právníka; víš, jak to dělají v soudní síni?
ELISA: Ano!
Jamie: Chodí tam, pak se otočí a jdou zpátky.
ELISA: Přesně tak! To je přesně to, co dělal! Proto jsme museli vyměnit podlahu v naší kuchyni. Prošlapal ji, jak celé roky pochodoval kolem kuchyňského ostrůvku.
Jamie (směje se): Vážně?
ELISA: Jo, ale stejně to byly levné dlaždice. Máme teď kamennou podlahu, takže bude muset opravdu tvrdě pracovat, aby tento kousek prošlapal!
Jamie (chichotání): Směje se.
Erik: Jo, to znamená, že musím dostat nohy k zemi!
ELISA: Jo!
(Pauza)
Erik: Smrt není jednoduchá rovnice. Lidé neprocházejí a nemají stejnou zkušenost. Všechno je založeno na víře.
ELISA: Jo, to je pravda. Vzpomínám si, že jsi to dříve říkala. Takže zážitek smrti je ovlivněn jejich přesvědčením o tom, co se stane? Jako možná, že skeptik nebo ateista zemře a bude v úplné tmě?
Erik: Ano. Pak budou přemýšlet a pokročí: "Moment. Jak to, že jsem měla myšlenku? "Je skutečně úžasné, že lidé si myslí, že mohou být tak bezstarostní nebo lehkovážní se svým životem, protože si myslí, že smrt je zachrání, nebo když zemřou, Bůh jim prostě odpustí a zachrání je. Jen málo vědí, že jejich posmrtný život je založen na víře, kterou vytvářejí, když jsou naživu.
ELISA: Wow! Jejich celý posmrtný život? Opravdu?
Erik: Jo, pokud věří, že je to všechno, co se jim dostane, jejich pohled bude tak úzký, že to je všechno, co získají. Je to stejné se životem! Neuvědomuješ si to?
ELISA: Jo, jo.
Jamie (směje se a mluví s Erikem): Fazole? Opravdu Eriku? (pauza) Dobrá.
(Pauza, jak se Jamie nadále směje)
Jamie: Říká, že jsi nikdy nezkusil fazole, a pak ve 30 letech zkusíš fazole a pak najednou to je všechno, co všude můžeš vidět, fazole, fazole, fazole! To je proto, že jsi pro ně otevřenější.
ELISA (směje se): Jsou-li to zelené fazole, pravděpodobně jsi to nikdy nezkusil, Eriku.
Jamie (směje se): Říká, že to není pravda, přiměla jsi ho, aby ochutnal.
ELISA: To je pravda; to je pravda. Hm, takže je to opravdu zajímavé. I v posmrtném životě to není jenom smrt. Myslím, že naše víra ovlivňuje obojí.
Erik: A šance na evoluci a růst jsou v posmrtném životě mnohem rozsáhlejší, protože vše se děje rychleji. Myšlenka vytváří realitu v jediném okamžiku.
ELISA: Ach, dobrá. No, jak to je, myslím, je po smrti určitým způsobem strukturován? Existují úrovně, kam jdou duše se zkušeností blízké smrti, pak portály na vyšší úrovně. Hm, myslím, že se ptám, jestli existuje hierarchie posmrtného života.
Erik: Ano a ne. Ano, existují hodnosti, duše, které jsou v pozicích, aby pomáhali druhým. Existuje hierarchie, ale když to říkáš v lidském jazyce, hierarchie naznačuje, že jedna úroveň je lepší než další. Dokonce, i když vezmeš název "úrovně", jako jedna, dvě, tři, čtyři a více, lidé si myslí, že vyšší úrovně jsou lepší, než ty nižší.
ELISA: hm, dobře.
Erik: Takže tohle je, co lidé těžko chápou, že člověk není lepší ani horší než deset jiných.
ELISA: Chápu. Dobře, ale-
Erik: Ano, jsou jiní a jako člověk se je pokusíš řadit, ale jeden není větší ani méně než druhý. Lidé to těžko chápou, protože vše je tak lineární v pozemské rovině. Zde v duchovním světě není nic lineárního. Nic. Proto je pro mě těžké někdy vysvětlit některé věci.
ELISA: Jo, vždy máme takovou lineární perspektivu, že? Ale teď, Eriku, jsi říkal, že jsi tak trochu promoval na jinou úroveň, na nové místo. Jak vy, hm, takže jsou v posmrtném životě různé části? Řekl jsi, že jsi byl na krásném místě, kde je tráva fialová. Je to tak, že ses do toho vyvinul, nebo, dobře, řekni mi, jak to všechno funguje.
Erik: Termín "promoce" znamenal, že jsem schopen vnímat a pochopit víc než předtím. Vnímám a pochopím víc toho, co existuje, takže jsem schopen dělat a vytvářet a pomáhat víc. To proto, že jsem prokázal, že pro to mám schopnost. Teď můžu být uvolněn k jiným lidem. Je to jako teď jsem ochutnal zelené fazole, vím, že jsou tam venku, a já jsem otevřel své vnímání, abych viděl víc.
ELISA: Ach, uvolnil jsi řetěz nic netušící veřejnosti, hm, Eriku?
Jamie se směje.
ELISA: Tak se pojďme podívat. Myslím, že se vyvíjíš a tvoje myšlenky se vyvíjejí s tebou?
Erik: Ano, a když se tvoje myšlenky vyvíjejí, vyvíjí se i ta realita, kterou vytváříš. To se mění. A tak vzniká hierarchie nebo struktura posmrtného života.
ELISA: Wow. Takže je to všechno o víře, vnímání, otevírání vašeho vnímání více možnostem.
Erik: Jo, přesně.
ELISA: Cokoli jiného chceš říct o posmrtném životě, Eriku?
Erik: Oh, můžeme tu být celý den, mami.
ELISA: No, protože nemáme celý den, můžeš mi jenom dát ještě jednu věc?
Erik: Dvě další věci.
ELISA: Dobře.
Erik: Nic není fixní. Všechno existuje, protože v to věříme.
ELISA: hm, hm.
Erik: Ne proto, že to bylo vytvořeno jedinou osobou.
ELISA: Dobře.
Erik: A další věc, kterou chci říct je (dlouhá pauza), že nikdy nemůžeš mít pravdu a nikdy se nemůžeš mýlit. Můžeš jen být.
ELISA: To je dobře. Velmi odlišné od pozemské roviny, protože zde je vždy kontrast, vždy dualita, vždy správné a špatné, vítěz a poražený. Víš, co tím myslím, že?
Erik: Přesně, ale proto je to tak skvělá učebna. Musíš se naučit vše, co můžeš o jedné straně, abys pochopil druhou. Pokud nemá obraz žádný kontrast, myslím nula, bude vypadat jen jako monochromatický a blbý. Nebudeš vědět, kdo to sakra je na obrázku.
ELISA: Přesně. Ale říkal jsi, že se vyvíjíš rychleji v posmrtném životě.
Erik: Jo, vím. Ale mluvil jsem o tom, jak se vyvíjí vnímání. Tvoje vnímání se vyvíjí opravdu, opravdu velmi rychle. Zde si pomyslíš "zelené fazole" a jsou tam. Takže okamžitě otevřeš své spektrum vnímání. Pozemská rovina je místo, kde se růst duše vyvíjí nejrychleji. Myšlenka nevytváří realitu tak rychle, ale dualita a poučení, které může naučit, to je těžce získané. To je to, kde naše duše mohou mít nějaké závažné realizace.
ELISA: Tak jak se části posmrtného života odlišují z pohledu vibrací nebo energie?
Erik: Různé "oblasti" posmrtného života jsou založeny na různých intenzitách a druzích energie. Říkám "oblast", ale tohle není opravdu dvoupodlažní oblast. Je to jen to, že to musím použít, abych to vysvětlil tak, jak to pochopíš. Můžeš se na to podívat z hlediska vibračních úrovní.
ELISA: Dobře.
Erik: U některých vibrací je tvůj pohled úzký a v jiných je širší.
ELISA: Dobře. Takže nižší vibrace, je ta užší?
Erik: Ano. Stejně jako jsme mluvili o ateistech nebo skepticích; nevěří v nic. Mají úzkou vibraci; mají jiné vibrační nebe.
ELISA: Dobře. Páni.
Erik: Ale když se dostanou ven a řeknou: "Nemůžu uvěřit, že mám tuhle myšlenku," nebo "zajímalo by mě, kde je můj pes," pak máme schopnost proniknout jinou vibrační energií a pomoct duši vnímat, že existuje více. Ale nemůžeme zasahovat, pokud nebudeme nějak pozváni.

ELISA: Co tím myslíš?
Erik: Musí otevřít nebo zvýšit úroveň vibrací.
ELISA: To mi připomíná, jak je to pro tebe těžké, chlapče, ty duše, projevovat se nebo komunikovat, když jsme hluboko v žalu.
Erik: Ano! Přesně to je pravda! Když truchlíš, tvoje vibrační energie je příliš hustá pro to, abych se dostal dovnitř

Elisa Medhus, 15. srpen, 2013
ELISA: Eriku, hádej, o čem dnes budeme mluvit?
Jamie (chichotání a napodobování Erika, mne bradu jako profesor v hlubokém zamyšlení): hm, posmrtný život?
Detekuji v tom "Dur".
ELISA (vzrušeně): Ano! Pane Bože. Jak jsi to odhadl? Samozřejmě ty věci víš. Uh. Eriku?
Erik: Ano.
ELISA: Vytváříš si vlastní posmrtný život?
Erik: To je částečně pravda, ale ne 100 % pravda. To je jako říkat, že vytváříš svůj vlastní život. Ano, děláš to proto, že máš svobodnou vůli a uděláš si vlastní rozhodnutí, ale existuje nějaká tenká síť energie, která ti pomůže zůstat v určité struktuře. Takže většinou ano, ale ...
ELISA: Tak jak to vytvoříš?
Erik: Je to, sakra, mnohem jednodušší než na Zemi.
ELISA: Myslíš si, že sis to někdy vytvořil nebo ses připravil na posmrtný život, když žiješ? Protože někteří lidé, kteří věří v ďábla, nebo si myslí, že budou muset bojovat s démony předtím, než se dostanou přes perleťové brány (řeknu nejlepším texaským slangem).
Jamie se směje.
Erik: Ano, vlastně. Tvoje přesvědčení, které vytváříš na Zemi, pomáhá utvářet tvůj vstup do posmrtného života.
Jamie: Mm, dává mi podivný obraz, když otevřeš kohoutek a voda z něj teče, ale ty ji chytáš hodně nízko, voda u hlavy kohoutku zůstává převážně spojená, ale pak se začne oddělovat a měnit na kapky.
ELISA: Mm hm.
Erik: Když přecházíš,
Jamie (k Erikovi): Říkal jsi "houští"?
Směji se, nevím, kde se to děje.
Jamie: "Zhuštěný čas"?
Erik: V tvém přechodu je výběr, čas nebo krátké okno, kde si stále udržuješ spoustu kontaktu s kohoutkem. Nejsi zjednodušený. Neexistuje separace. Stále se držíš nápadů a konceptů, které bys zachoval nebo vytvořil, když jsi žil. Máš stejné reakce, jako bys byl. Ale pak se dostaneš tak daleko od kohoutku, že se začneš oddělovat, že? Ty jsi stále ty. Jsi ještě voda. Jsi stále stejná voda, která vyšla z kohoutku, ale už nejsi propojený s kohoutem nebo potrubím nebo strukturou tohoto života.
ELISA: Dobře.
Erik: Takže to, co si myslíš, vyjde najevo při vašem přechodu, ale je to téměř nevyhnutelné –

Jamie (k Erikovi, který jí dal palec nahoru): Pěkná slova dnes!
ELISA: Jo!
Erik: Snažím se. Je téměř nevyhnutelné, že se začneš ptát svého okolí, těch okolo a budeš si bližší s, hm, nazvěme to "realitou" toho, co je po smrti. Takže nemusíš vytvořit celou tu zatracenou věc, ale určitě máš plnou kontrolu nad svým vlastním přechodem.
(Pauza)
Jamie: Oh, stále bzučí.
Erik: Může to být tunel bílého světla, blikání světla, sen. Ať už se tvůj přechod stane jakýmkoliv způsobem, je takový, jaký sis vytvořil pro sebe – abys to tak zažil.
ELISA: Dobře. Jaký je tvůj posmrtný život, náš osobní život? Vím, že každý má svůj vlastní posmrtný život, ale Eriku, jaký je tvůj posmrtný život? Můžeš to podrobně popsat a ne jedinou větou?
Škádlím ho, protože mi někdy nedává to, co potřebuji - jenom jeden řádek.
Erik: Fuck! Moje máma mě dobře zná, když mi říká, abych říkal více než jednu větu?
Jamie a já se chichotáme. Ano.

Jamie (stále se směje): Trochu se otřásá.
Erik: Dobře. Dobře. Jako co je můj život po smrti? Stále mám svůj domov, kde je má rodina na Zemi jako domácí základna. To je místo, kam se vracím, abych si odpočinul a dal o sobě vědět. Neplatí to pro každou duši, ale tohle je způsob, jakým chci pracovat. A strávím trochu času, když se učím, jak komunikovat s lidmi na Zemi, abych jim pomohl dozvědět se více o jejich životě, a ukázal jim více o všem. Víš, nemusí to být spojeno se slovem "spiritualita". Pomáhám jim dozvědět se více o jejich životním pohledu.
Jamie: Opravdu?
Erik: Jo. Líbí se mi to podstatně víc. To zpečetím.
Myslím, že si myslí, že slovo "hov.." může lidi odvrátit.
ELISA: Dobře. Udělám to. Teď, když říkáš, že máš tuto domovskou základnu, je to tady tvůj původní domov? Jak to tvoříš?
Erik: Nejde o místnost. Jdu tam. Do domu.
ELISA: Ach. Myslela jsem, že jsi vytvořil svůj vlastní poslanecký dům.
Erik: Můžeš, ano. Můžeš vytvořit pizzu; napodobovat chuť a vůni pizzy. Můžeš znovu vytvořit kariéru nebo vášně. Můžeš udělat všechny ty věci a další. Je tam víc příležitostí, než na Zemi. Ale ne, nevytvořil jsem můj texaský domov v nebi.
ELISA: Dobře. Řekni mi něco víc o tom, jak to vypadá, jaké je tvoje okolí atd.
Erik: No, trávím hodně času s lidmi, kteří jsou připojeni k blogu -
ELISA: Ne, ne. Jak to vypadá, Eriku? Stromy? Louky? Nebo ... (Pauza) Čerpací stanice?
Erik: Žena!
Jamie vypustí velkou hrůzu.
Erik: dostal jsem se tam! Jelikož trávím hodně času s lidmi, kteří se zabývají příběhem a naším blogem, trávím spoustu času přesahováním prostoru a času.
Jamie se směje. Zní to jako Superman.
Jamie: Zasmála jsem se, protože to, jak říkal, bylo jako: "Ach, ahhhh." Velmi oslavovaná.
My a já se usmíváme. Stejně tak Eriku.
Erik: Takže trávím spoustu času přesahováním prostoru a času a netrávím tolik času, jak bys mohla myslet "sedící v nebi".
Jamie: Hraje si s vlasy.
Erik: existují budovy, tráva, krajina, stromy. Barva. Barvy všude. Barvy, které jsi nikdy předtím neviděla, byly smíchány s jinými barvami. Víry a tečkované a šumivé.
Jamie (k Erikovi): Pěkný! Šumivý!
ELISA: Máš sebou encyklopedii, Eriku?
Jamie (žertuje): Myslím, že má v ruce slovník.
Jejda, to myslím.
Jamie olízne prst a otočí fiktivní stránku.

Elisa Medhus, 16. srpen, 2013
ELISA: Je to tam skutečné?
Erik: Jestli je to skutečné?
Jamie: Přemýšlí.
Erik: Mohl bych se tě zeptat na stejnou zatracenou otázku! Máš to ty skutečné?
Já ano!
(Někdy až příliš reálné!)
Erik: Cítím to tady tak opravdu, víš, i když se nedokážeš dostat dolů a spálit si ruku nebo se ulepit. Je to stejný pocit, jako že jsi naživu ve svých vlastních botách.
ELISA: Dobře. Řekni mi o tom ... máš tam nějakou přítelkyni?
Jamie (směje se): Nevím, proč by na to měl být velmi hrdý, ale jen tak trochu svěsil hlavu a řekl: "No, víš, možná."
Jamie sklopí hlavu a skryje si obličej vlasy a napodobuje Erika, jako by byl v rozpacích.
Směje se.
Jamie (k Erikovi): Možná bys měl odpovědět své matce.
Erik: Jamie, kdybych odpověděl mámě, pak by se mě zeptala na další otázky o mé přítelkyni, takže ...
ELISA: No, slibuji, že ne. Jen chci vědět, jestli máš jednu.
Erik: Ano.
ELISA: Více než jednu?
Erik: Ne.
ELISA: Žádné množné číslo. Dobrý.
Erik: Ne.
ELISA: Řekni mi pár věcí, které tam děláš. Chci říct, když jsi tam. Vím, že jsi pomáhal světu pochopit lidskou zkušenost, ale co děláš tam pro zábavu nebo z jakéhokoli důvodu?
Erik: Já rád cestuju, na extrémní místa. Vrcholy hor. Lyžování. Cestování do jiných dimenzí, setkání s lidmi - pojďme je jednoduše nazývat lidmi - setkávat se s ostatními lidmi z jiných dimenzí.
ELISA: Dobře.
Jamie vypadá zaujatě, jako by se snažila zjistit, co Erik říká.
Jamie: Nevím, co dělá. Ukazuje mi budovu a je opravdu, opravdu vysoká. Vypadá to, že je vyrobená z čirého skla. Nevypadá to, že je to zrcadlo. Nevypadá jako mrakodrap. Vypadá to jako okno, víš, jako by to bylo celé udělané z toho. Je to zajímavé, protože opravdu nevidíš nosné konstrukce, víš? Nevidíš skelet. Prostě to vypadá velmi průhledně.

Erik: Pokud chceš zažít něco nového, je to jako místo, kam můžeš jít, kde jsou všechna spojení nebo informace k jiným životům: budoucí životy, minulé životy. To mám na mysli, když říkám životy.
Jamie se usmívá, ale já o vůbec nic nevím.
Erik: Takže se můžeš připojit k sobě nebo k ostatním. Ale musíš mít určité množství -
(Pauza)
Jamie (na Erika): Nevím, co jsi právě chtěl říct. Můžeš to říct jinak?
(Dlouhá pauza, když Jamie posouvá oči nahoru a pokouší se interpretovat to, co říká.)
Jamie: Pokouší se mi vysvětlit, že nemůžeš jen vstoupit a podívat se na něčí život. Některé z chráněných informací, je třeba, musíš mít průkaz, nebo musíš mít povolení k zobrazení většiny informací. Ale pro vás, pod kontrolou vašich vlastních věcí, je to všechno k dispozici.
Jamie (k Erikovi): Tak je to jako Kronika Akáša nebo ...
(Pauza)
Jamie: Jo, nazývá to Knihovna životů.
ELISA (upínání): Nikdy jsem neviděla, že chodíš do knihovny, takže je to úžasné!
Erik: Tleskl. Myslím, že by tě překvapilo, kdybys viděla něco z toho, co dělám.
ELISA: To se vsadím!
Jamie: Přestal mi posílat obrazy.
ELISA: Dobře. Něco jiného, ​​co tam vůbec můžeš udělat? Můžeš jít na snowboard? Můžeš-
Erik: Dokážeš si představit sebe na snowboardu?
ELISA: Jo.
Není to však pěkný pohled. Vidím, jak můj obličej vyřezává drážku až po protější svah.
Erik: Jo, to dokážeš.
ELISA: Ale ne, jen si to představuješ. Cítíš všechno, že jo? Sníh, ...
Erik: Jo, je to trik. Pokud jsi na Zemi a použiješ svou představivost, opravdu nenaplní všech pět smyslů, jako bys to neukázala, když si to představuješ. Intuice je tak silně spojená s duší, duchem ve vyšších dimenzích, že si to nedokážeš představit, projevuje se.
ELISA: Existují tam lidé, hm, kde si to můžeš s ostatními užít? silnici nebo budovu - nebo pláž, kterou jsi sám nevytvořil?
Erik: Jo. Můžeš zažít projevy jiných lidí. To je docela v pohodě, protože pak dostaneš plátek jejich vzpomínek, kde se jim to líbilo, nebo kam se těší. Pokud se na tomto místě těší více než jedna osoba a dáš jí myšlenku a pozornost, zůstane na místě déle. Stejně jako pro mě, kdybych si představoval snowboarding, kdybych si mohl představit, jak sednu na kolo, a já si představuju stopu, když skončím, je to hotovo. Nemusí existovat. Je to ten nejlepší zatracený program recyklace vůbec.
ELISA: To se vsadím!
Jamie (s velkým úsměvem): Řekl, že s radostí.
Erik: Ale řekněme, že to udělám a pět z mých kamarádů přijde a přidá se k nám a najednou máme lidi, kteří se chtějí dívat, co se stalo, tak se vytvoří něco, co zůstane v existenci, neboť jedna nebo více osob zůstává zapojeno do tohoto konceptu nebo nápadu.
ELISA: Jsou tam věci, které jsou tam trvale, protože mají stále pozornost?
Erik: Jo. Jo, jako knihovna.
ELISA: Ach. Myslela jsem si to, jo. Myslím, že jsem si myslela, že to řekneš. Co jsou další z věcí, které vaši přátelé dělají pro zábavu?
(Pauza)
ELISA: Máš tu kamarády, myslím.
Erik: Já. Nejsme upjatí nebo něco.
Pravidelně říkal "upjatý".
Jamie (chichotání): Upjatý!

Erik: Myslím. Trávím čas s několika různými lidmi. Spousta lidí, se kterými se stýkám, jsou lidé, se kterými jsem se setkal prostřednictvím blogu a tak -
ELISA: Co tím myslíš, jejich blízcí, kteří přešli?
Erik: Jo. To jo.
ELISA: Dobře.
Erik: A když jim pomáhám, dozvídám se více, nejen o jejich lekcích a o tom, s čím potřebují pomoc, ale co chtějí dělat v posmrtném životě. Je to divoké, mami, když jsi na Zemi, jsi řízen svými vlastními cíli. Víš, jako bys viděl, že někam jdeš a děláš plány. Pro mě, kde jsem, nepotřebuji takovou jízdu. Mám vášeň, víš, a moje vášeň oslovuje lidi na Zemi, ale ne nutně potřebuji podávat tuhle zprávu o pokroku, kterou musím prověřit. Vůbec se nemusím potkávat s potřebami jiných.
ELISA (chichotání): Dobrá. Nemáš žádné tištěné zprávy! Vsadím se, že by se ti to nelíbilo.
Erik (posunuje ruku zleva doprava): Kašlu na ně.
Jamie a já se smějeme.

Elisa Medhus, 19. srpen, 2013
ELISA: V posmrtném životě, řekni mi některé věci, které máš. Jsou tam obchody? Jsou tam restaurace? Existují divadla? Řekni o některých strukturách a zařízeních, která máš vedle těch, o kterých jsi mluvil, jako o tom skleněném domě.
Erik: Opravdu tě to zajímá, jo?
ELISA: To si piš, chlape!
(Pauza)
Jamie: Je to divoký. Právě se mnou prochází obrázky. Ani nevím, jestli mi záměrně dává obrázky. Možná právě prochází obrázky a snaží se zjistit, o čem bude mluvit. Doposud ukázal velké množství vody a, není to jen plochá voda. Přestože mám pocit, že je to jezero, leskne se nebo září a tam jsou vlny. Možná to, co vypadá jako Velká jezera.
(Pauza)
Jamie: Oh, teď se mnou mluví. (Erik) Dobře, dobře. Mám to.
Erik: Není potřeba nákupních středisek. Nepotřebujeme nakupovat. To není tržně řízená společnost. Nemáme billboardy. Není třeba mít peníze, že jo? Takže nemáme tyto vitríny nebo výměny za produkty a peníze. Nemusíme skutečně jíst, jako když jsme žili, takže nemáme opravdu restaurace a jídlo a všechny takové věci. Je toho určitě spousta, co necháš za sebou, když opustíš Zemi, ale je tu hodně, co získáš a vyzvednu jako hudbu.
(Pauza)
Jamie (směje se a potřásá hlavou): Nevím, co dělá. Nevím, co právě dělá.
Co děláš, Eriku?
Jamie: Je to, jako by se s ní najednou dostal do svého světa.
Erik: Hudba je tak skvělá.
ELISA: jak se liší od hudby na Zemi?
Erik: Úžasně.
ELISA: Jakým způsobem?
Erik: Víš, jak slyšíš některé z těch instruktorů, kteří říkají: "Hudba může naladit tělo; hudba může uzdravit duši. "Víš, myslel jsem si, že to bylo úplné kecy, ale věděl jsem, že hudba změní tvou náladu. Víš, že tě může postavit a roztančit; může vyloudit úsměv, ale skutečný - pojď, Jamie. Dostaň se do ní! Jdi. Jdi, jdi!
Jamie (k Erikovi, zčervená a chichotá se): Vím! Já prostě nemám náladu, Eriku!
Erik: Skutečně to nejúžasnější na hudbě spočívá v tom, že vyladí energické tělo. Naladí duši. Člověče, dotýká se duše přímo k jejímu středovému jádru, jestli si dokážeš představit, že má středové jádro. Změní kvalitu vibrací, která mění celou strukturu. Takže když máme koncerty, hudba tady,
Jamie (vrhne se zpátky do židle, směje se.): Nechci, ne. Oh, Eriku. Říká, že to je jako jedna velká, veliká orgie.

Erik: Neexistuje žádný sex, ale dokážeš si představit, že každá energie je naladěná na to, co hraje. Teď si pamatuj, není to tak o konverzaci, kde jsme. Neříkáme "Hej, Jane. Jak se máš? Jsem rád, že se s vámi setkávám, "a nenatáhneme ruce. Není to taková interakce. Je to do hloubky. Je tam víc síly a zranitelnosti, kde je Nebe, kde jsem spíš doma, než na Zemi. Země je velmi odlišná. Máš spoustu soukromí. Je to velmi přitažlivé v jistém smyslu, ale tady to nepotřebujeme. Dokážeš si představit, že když se s někým setkáš, neslyšíš jen slova, která vystupují z úst. Cítíš emoce, které cítí. Podobně, jako empatik desátého stupně. A ty cítíš, čím člověk vedle tebe prochází. Teď si představ, že jsi na koncertě a ty jsi to, co dělá hudbu. Změníš svou vibrační kvalitu, která má zcela vliv na tvoje zdraví, tvůj emoční stav a máš vedle sebe další dva lidi, se kterými máš taky dobrý čas, a které jsi na to sehnal. A lidé před vámi a za vámi, a pak s ostatními tisíci lidmi, kteří jsou v aréně, a pak tisíce lidí, kteří jsou s hudbou spojeni. Je úžasné, že se to všechno stalo. Všechno přichází. A není možné, že by ses jen zpil a řekl: "Ach, poslouchám hudbu." Není to taková zkušenost. To je důvod, proč je hudba tak skvělá. Nyní můžeš buď poslouchat, nebo se také setkáváme, a účastníme se hudby. Přehráváš svou hudbu.
Jamie (chichotání): Vypadá jako štěně, když takhle dělá takovou hlavu. Jen nakloní hlavu.
ELISA: Aw.
Erik (položil hlavu ke straně): Jsem stále trochu zmatený -
Jamie: Zmatená? Zmatený?
Erik: Jo, jo. Ale dobře. Řekněme, že jsem nikdy nehrál na trombon, ale chci hrát na trombon. Nebo chci hrát na tento nástroj a já ho vezmu, ale nikdy jsem na to ještě nehrál, a nevím jak, technická stránka nástroje. To je bláznivé, protože mě tak přitahuje a protože se to chci dozvědět - nebo si můžeš vzpomenout na to, kde jsou k dispozici všechny informace - jen se to stane. Je to jako-
Jamie (směje se): Je tak roztomilý. Je tak ohromen. On říká: "Víš, to jsou pro tebe jen kecy. Prostě jen s tím sedíš. Budeš s tím a pak z toho trochu troubíš a najednou pochopíš, že nástroj a přístroj ti rozumí. A ty máš tento vztah s tím, a můžeš začít jamovat (hrát bez not). Je to opravdu skvělé.
Přesto si nedokážu představit, že hraje na pozoun.
*************************

Elisa Medhus, 20. srpen, 2013

ELISA: Jsou tam vždy lidé, kteří vytvářejí hudbu - mohou tyto nástroje hrát? Je to hudba, o které hovoříš, například v aréně - a orchestr duší, které hrají?
Erik: Oh, je to jako lidé schopní hrát hudbu na Zemi, ty víš, kapely, orchestry, všechny druhy hudby: jazz, heavy metal. To všechno a víc.
ELISA: Máš hudbu, která zde neexistuje?
Erik: Jo. Ani-
Jamie vybuchne smíchem, směje se a začervenal se.
Jamie (Erika): Eriku, cítím se, že se musím omluvit lidem, když to začneš dělat.
ELISA: Ach.
Erik: Ani ten New age - nový věk, duchovní, andělské kecy. Dokonce ani to se nedotkne toho, co tu máme.

ELISA: Mm. Dobře. Mluvili jsme o barvách - zmínil ses o barvách. Jak jsou odlišné? Myslím, že jsi říkal, že tam jsou barvy, které tu na Zemi neexistují, ale obecně mi řekni o barvách tam.
Erik: Ano, dobře, jakmile zemřeš a vrátíš se - zeptejte se těch lidí, kteří mají blízké zážitky ze smrti, kteří překračují – zeptej se je na barvy. Zeptejte se jich, jak to cítí, emocionálně, protože to je mimo grafy. Stejným způsobem. Pamatujte si, že Země je pevná jako tohle (položil dvě pěstí, jako by se chystal k boxu). Je to intenzivní. Jo.
Jamie a já se občas chichotáme po jeho póze.
Erik: Mimo své tělo to nemůžeš mít. (Dělá stejnou pózu). Tuto pevnost nemůžeš dosáhnout. Jako bys ses dívala na černou barvu. Je to prostě jen černé. Nevím. Dokonce ani nevypadá naživu. Je to jen barva, že?
ELISA: Mluvíš o Zemi?
Erik: Jo.
ELISA: Dobře. Mám to.
(Pauza)
Jamie (k Erikovi, chichotání): Jsi tak trošku daleko, jo?
Erik: Když umřeš, barvy vypadají, že mají život a samy o sobě, a barvy na Zemi vypadají ztlumené a ploché, přestože existují krásné, nádherné barvy. Je těžké si myslet, že může být i jiný odstín barvy, o které si myslíme, na Zemi, že jsme ji zaznamenali, že? Máme duhu. Udělali jsme to plus a minus - odstíny a tóny a vše, co jazz je. Existují barvy, které jsi nikdy předtím neviděla.

Tento příspěvek je trochu krátký. Nechci to zkrátka měnit, takže jsem přidala další krátké téma.

ELISA: Dobrá, Eriku. Tento gentleman chce vědět, jaký je tvůj přehled o New Age, jako je Deepak, Marianne Williamson a tak dále. Nemusíš používat jejich jména, ale co si myslíš o většině z nich - duchovní guru nebo cokoli jiného.
Erik: Zmínil ses o Deepakovi, Marianne Williamsové-
ELISA: Williamson.
Erik (zvedl ruce): Promiňte! Brian Weiss-
Jamie (na Erika): Ach, zapomněl jsem na toho chlápka. Andrew Wile?
Erik: Gary Zukav, Eckhart Tolle. Vykopávky tyhle lidi. Tyto názvy jsem si vybral náhodně, ale líbí se mi, že je představují . Líbí se mi, co učí.
ELISA: Máš nějaké oblíbené?
(Dlouhá pauza)
Jamie: Mluví o oblíbených a mluví o Garymu Zukavovi a, říká: "Ne, myslím, že je to docela hezký, protože mluvil o tomhle směru dříve, než kdokoliv jiný, ale on to dělal vědeckým způsobem. "
Erik: A myslím, že to skutečně nabralo grády, protože to mohl být jenom pád jeho kariéry a zlomené srdce.
ELISA: Jo.
Erik: Ale stejně si toto riziko vzal, a víš, že to ještě tvoří. Nakonec k tomu přidal duchovní tón, protože v sedmdesátých a osmdesátých letech už s tím nechtěl nic dělat.
ELISA: Přesně.
Erik: Proto myslím, že to je, hm, myslím, že je docela v pohodě proto, že změnu začal, víš? Změnil, jak lidé vnímají věci. Byl to vizionář.
ELISA: Jo, mám všechny jeho knihy. Jsou skvělé. Teď ten stejný chlap říká, že čte Channelingy Archanděla Michaela online. Říká: "Někdy jsou opravdu krásné a inspirativní. Mají nějakou legitimitu? "
Erik: Jo! Absolutně! Ale také musíš přemýšlet o tom, kdo s tím přichází a jaký je jejich program.
ELISA: Jo.
Erik: Jsou opravdu nefiltrované a ne, víš, neodsuzuj je? Snaží se tě utvářet, aby ses stal lepší osobou, ale víš, co označují za lepší, nebo říkají, co je správné, nebo špatné dělat? Ta práce je na tobě. Vždycky říkám, jdi s tím, čím jsi přitahován, ale přečti si o tom –

Jamie (k Erikovi): Říkáš to? Taky to říkám, člověče.
Jamie.
Jamie: Byla jsem taková, "Zníš jako právě teď." Řekl: "Vezmi si to, co se ti líbí," a já jsem mu řekla, že myslím, že to říkám lépe. (Giggle.) Takhle se na mě podíval.
ELISA: Ach, ach.
Erik: Jo. Vezmi z toho to, co se ti líbí.
ELISA: Jo. Kruh pravdy na intuitivní úrovni. Co "cítíš" správné je, ne to, co si myslíš, že je správné.
Erik: Jo.
ELISA: Dobře.

Elisa Medhus, 2. prosinec , 2010 
Než se podíváme více na povahu posmrtného života, mám rychlé oznámení. Jak jsem již řekla, máme nové fórum. To staré mělo příliš mnoho závad. Nové nám také umožňuje nahrát obrázky! Jason velice laskavě a odborně přidal několik zajímavých témat, takže doufám, že budete mít čas na návštěvu. Omlouvám se předem za Erikův roztříštěný způsob. Bylo velmi těžké, sledoval jeho nesouvislé myšlenky. Ale tím jen žádám o trochu pochopení pro mě.
Přepis relace
ELISA: Požádal jsem tě o to prostřednictvím jiného média, ale chtěla bych tě znovu požádat, aby ses podíval, jestli můžeš zjistit něco dalšího. Jak je rozdělen život po smrti, Eriku? Existuje nějaká hierarchie? Například, existuje pro lidi se "zážitkem blízké smrti" úroveň, kam ti s NDE jdou? A pak jsou brány pro vyšší úrovně.
Erik: No. Obvykle se, mami, lidé, kteří spáchají sebevraždu, oddělují od zbytku zesnulého obyvatelstva, protože musí mít terapii. Takže jdou do jakési nemocnice. To je místo, kde se snaží zjistit, proč udělali to, co udělali, proč odešli ze země, když prošli touto cestou tolik potíží, než se tam dostali - pokud to nebyl jejich osud. Proto jsem se od ostatních neoddělil, když jsem přešel. Byl jsem jako zvláštní případ z mnoha důvodů. Zaprvé měl jsem vážnou nemoc. Navíc to byl můj osud, i když jsem odešel trochu předčasně.
ELISA: Dobře, tak tato nemocnice je "úroveň" nebo oblast pro nové sebevraždy, ale co ostatní úrovně?
Erik: Lidé se zkušenostmi s blízkou smrtí půjdou na toto místo - víš, je to pro každého jiné, ale mami, to je opravdu dobrá otázka. Takže je to pro každého jiné.
ELISA: Jo, vzpomínám si, že jsi něco takového říkal dřív. Eriku, dneska je tak snadné s tebou mluvit!
Erik (chichotání): Zajímalo by mě, kde jsem to chytil? Dobře, tak lidé, kteří mají blízké zážitky smrti, někdy navštíví jiné přátele nebo členy rodiny, kteří jsou tady, kteří přešli. Někdy jdou na místo nazvané "Práh".
Kim: Oh, nikdy jsem to neslyšela, Eriku!
Erik: Jo! Fakt jo! Je to práh, kam jdou, a jsou pozdraveny Bohem nebo jejich anděly nebo jejich rodinnými příslušníky a je to jako: "Ne, ještě nejsme na tebe připraveni. Ne, ještě není tvůj čas. "Takže se vrátí zpět do pozemské roviny.
ELISA: Hmmm.
Erik: Jejich duše se vracejí do svých fyzických těl. Takže to je opravdu jejich duše, která jde do nebe, ale každý z vás to může udělat, když spí.
ELISA: No, jistě, určitě. Ale Eriku, jdeš z jedné úrovně do druhé,
Erik: Jo, jo. Není to skutečná úroveň. Těžko se to vysvětluje. Mami, víš jedna z nejtěžších věcí, která je pro nás tady, je vysvětlit ti věci, které jsou v pozemské rovině, protože to musíme přeložit v sekvenčním jazyce, a protože věci NEJSOU sekvenční, někdy se zpráva trochu pomačká, ale-
ELISA: Ach, dokážu si to představit! Takže jak se pohybuješ z jedné oblasti do druhé?
Erik: Projektováním mého vědomí. Prostě si představím svoji elektrickou energii tady nebo tam a bum, jsem tam, kde jsem si to představil.
ELISA: Wow!
Erik: Mami, je to jako kdyby sis uvědomila, že jsi v Benátkách, v Itálii, a v dalším okamžiku se mohla přepravit.
ELISA: Skvělé! A co když se učíš a vyvíjíš? Dokážeš vystudovat různé části posmrtného života?
Erik: Je to jen to, že se tvoje vibrace otevřou do více možných prostředí. Je to jako v pozemské rovině. Jak jsem říkal, úrovní bych to nenazýval. Vím, že to někteří lidé dělají, ale ne. V nebi lidé mohou žít tam, kde chtějí, žít tak, jak chtějí, a podle toho, jak se vyvineš tady tím, že přispíváš k životům druhých při inkarnacích a popasuješ se s problémy, si představuješ, kde a jak chceš žít v nebi. To dělá změnu. Ale zde máš různé priority, a to je největší rozdíl v tom, jaký druh nebo život na onom světě každá jednotlivá duše má.

ELISA: Dobře.
Erik: Víš, stejně jako lidé, kteří jsou více osvíceni v pozemské rovině, mají odlišné priority ve srovnání s ostatními, kteří nejsou tak rozvinutí. Různé priority, různé perspektivy, různé zkušenosti.
ELISA: Takže pokud člověk, který není příliš osvícený, přechází, znamená to, že on nebo ona bude mít životní prostředí, které se podobá pozemské rovině více, s domy, televizemi a pizzou?
Erik (směje se): Právě jsi zde popsala mé první místo zde. Co se mi to snažíš říct?
ELISA: Jejda, moje chyba. Ale ty ses samozřejmě značně vyvinul od chvíle, kdy jsi přešel.
Erik: Jo, ale když se vyvíjíš více, zaměřuješ se spíše na službu druhým, ne na sledování televize. Není to o tom, hm, je to méně o tom, jaká je tu struktura, kterou si představujeme, nebo zda máme dodávku pizzy a více o tom, co děláme s naším "časem" a energií.
ELISA: Oh, tak "struktura" posmrtného života má více společného s tím, co tam děláš, spíš než to, co vizualizuješ a vytváříš jako své okolí?
Erik: Jo. Je to všechno o prioritách.
Kim: Teď, Eliso, jsem přivedl spoustu duchovně osvícených bytostí, které se už nemusí vracet na pozemskou rovinu a trávit spoustu času rybařením, pečením, chůzí v lese nebo - to neznamená, že když dosáhneme opravdu rozsáhlé úrovně osvícení, strávíme každý okamžik službou ostatním. Můžeme si také užít, co jsme získali.
ELISA: Jasně, určitě. A jsem si jistá, že jsou duše, které tíží k více pozemskému prostředí. Možná se jim líbí takový životní styl,
Kim: Dobře víš, hm, že přinášíš opravdu dobrou věc, Eliso, protože když se z lidského těla vytáhne duše, jde zpět do nebe, což vždy dělá - žádná duše není nikdy přilepená k pozemské rovině - takže jde zpět do nebe. A jestli se duše rozhodne, že se chce vrátit zpátky do pozemské roviny a jen se tu zastavila, může to být. Zabití milovaní často zůstávají kolem nás, a tam jsou také duchovní strávníci, kteří tady rádi zůstávají. My neznáme je, oni neznají nás, ale mají rádi určitá místa v pozemské rovině.
ELISA: Jasně, určitě. Ale duše mohou také vytvořit vlastní pozemský posmrtný život, ne?
Kim: Správně.
Erik: Takže mami, pojďme se vrátit k otázce, na kterou ses předtím ptala, zda se posmrtný život vyvíjí stejně jako my.
ELISA: Dobře.
Erik: Znovu pojedeme do Benátek. Právě jsem je navštívil a moc se mi to líbí. Každý tam může jít, takže řekněme, že jedna osoba je na nejnižší úrovni osvícení a další osoba je na nejvyšší úrovni.
ELISA: hm, hm.
Erik: Benátky budou Benátkami, ale způsob, jakým je uvidí tito dva lidé, a zkušenosti, se budou lišit v závislosti na tom, kde jsou, duchovně.
ELISA: Ach, chápu!
Erik: Takže duchovní rovina zůstává velmi podobná, ale prožíváme to jinak podle našeho osvícení. Tvoje vibrační úroveň stoupá, tvůj systém víry se otevírá a tvoje zkušenosti a způsob, jakým si představuješ posmrtný život, se mění.
ELISA: Dává to smysl.
Erik: Ale pokud jsi katolík a tvoje víra je to, že půjdeš do pekla nebo očistce, když tvoje duše vyskočí z těla, půjde tady do nebe. Neexistuje žádný peklo, ani ráj nebo očistec. Vezmi si džihádisty, kteří se vybuchují, víš, jak si budou myslet, že zde na ně bude čekat pár panen?
ELISA (chichotání): Jo.
Erik: Ne. Mohou vykouzlit jejich vizi, ale nemohou vytvářet nové duše. Víš, naše náboženské víry se obvykle učíme prostřednictvím našeho prostředí, ale naše duchovní přesvědčení - vždy si je přinášíme s sebou v paměti naší duše. Stavíme na něm na zemi tak, jak to máme, když se díváme vnitřně. Náboženství je vyučováno a prožíváno směrem ven.
ELISA: Zajímavý, Eriku! To dává smysl! Takže co jeskyní člověk?
Erik: Jeskynní člověk by se rozhodl přijít do pozemské roviny na menší úrovni osvícení, aby se učil, rostl a rozšiřoval se jako všichni ostatní.
ELISA: Aha.

Erik: A když se duše vytáhne z těla, a vrátí se sem, je přijata, milována a ctěna a působí na plné úrovni jeho osvícení. I nové duše budou mít úroveň osvícení. Nikdo není prázdná břidlice.
Kim: A někdy lidé přicházejí na pozemskou rovinu a chovají se jako blbečci, pak jejich duše vyskočí z těla a uvědomí si promarněný čas, co měli udělat, ale neudělali, a že jsou vlastně velmi osvícené bytosti.
ELISA: Jo, takže můžeš být skutečně osvícen, ale chovat se špatně.
Erik: Jo, jo. Někdy lidé mohou být na velmi vysokém stupni osvícení, ale nechovají se tak v pozemské rovině, pak, když přecházejí, mají úplnou vzpomínku na všechny minulé životy, to, co je nebe, co se dozvěděli, jaký je jejich osud, atd.
ELISA: Jo, úplně rozumím.

Elisa Medhus, 21. srpen, 2013 
ELISA: Dobře. Řekni mi něco o práci, kterou tam děláš, ty, konkrétně, ale i ostatní.
Erik: Hi-ho, baby; Nepůjdu do práce.
ELISA: Ty máš štěstí!
Erik: Mám záměr a mám vášeň, ale rozhodně nejdu do práce.
ELISA: Žádné od devíti do pěti?
Erik: Ne, a myslím, že zjistíš, že tady všichni, kterých se ptáš, víš, "Máš práci; pracuješ ", nebudou schopni zjistit, že to bylo jinak. Není to tak, jak to je – to ty si navrhuješ svůj život podle toho, jaký je tvůj talent, nebo co děláš, nebo co sis vybral. A lidé se často opírají o práci, kterou dělají. "A kdo jste?" "No, já jsem architekt." Nebo "Jsem umělec."
ELISA: Přesně.
Erik: A když se tady zeptáš někoho, kdo je, "No, já jsem Erik", "Ach, a jaká je tvoje vášeň? Něco děláš? "" Jo, jo. Dělám da-da-da-da-da. " Ty jim říkáš o své" práci "a jak se rozhodneš zapojit do svého života. Takže když jsem s mámou nebo s lidmi z blogu, to za práci nepovažuji. To je opravdu víc objevovací proces mého osobního života, stejně jako životů, s nimiž jsem spolupracoval. Je to všechno o růstu. Je to všechno o tom, jak dostat zkušenosti a znalosti, a myslím si, že na Zemi, tento popis práce, práce, kariéry postrádá tuto definici, víš, "dělám to pro růst - pro další povzbuzení, pro lepší pochopení". Většina lidí uvízne v jedné věci, jako je lízání známky, a to je to, co děláš. Olizuješ známky. Ale oni zapomněli opustit tu práci, jakmile to pochopili a dostali se do ní a jít dělat něco jiného. A chtěl bych všem říct, všem, kdo uvízli ve své kariéře. Rozhodl ses být v té kariéře. Pokud ses dozvěděl max, pokud jsi na max, ven, krok vlevo, krok vpravo, nebo krok nahoru. Proveďte změnu, abys zajistil další růst ve svém životě.
ELISA: Skvělá rada!
Erik: Snažím se.
ELISA: Snažíš se. Snažíš se také tvrdě. Musíš projít nějakou přípravou, nebo učením či učňovským vzděláním pro některé z těchto pracovních míst?
Erik: Jo, jo, jo. Dostal jsem to, co říkáš. Chápu to. Jo, protože je spousta věcí, mnoho situací, které nováčci -
Jamie (na Erika): Kdo jsou nováčci?
(Pauza)

Jamie (k Erikovi): Prostě to všechno podrobně vysvětli.
(Pauza)
Erik: Existuje spousta pozic, kde nechceme, nebo nepotřebujeme, aby se na toto místo dostali duše: Domov, nebe, vyšší rozměry, jen naskočit a pomáhat. Nejprve musíš mít svou vlastní osobní cestu a přes tu tě umístí do toho vzoru růstu, "práce" nebo "kariéry", kterou chceš dělat pro sebe. Takže opravdu nejsme duše usilující o to, abychom se dostali do pozice, která opravdu neodpovídá našim potřebám. Takže, není to, jako bys měla někoho nad sebou: "Dobře, ty jsi číslo dvě a můžeš se potkat jen s druhou zónou. Nemůžeš jít do zóny číslo 3. "Nemáme takovou strukturu. Všechno je vnitřně řízené.
Jamie: To přišlo více vizuálně než slovy. (Směje se) Dává smysl v mé hlavě, ale nemyslím si, že to překládá dobře.
ELISA: Takže nečekáš, že by někdo na základní škole provedl operaci mozku. Doufejme, že ne! Vždycky si tě představuju nováčka, jako je v olivové zahradě, kde tě sleduje zkušený číšník a ty máš ten štítek, který říká "stážista". Ten chlap kontroluje, jak přijímáš rozkazy.
Erik: Co to kurva? Nejsem dost dobrý pro Bennigany?
Jamie a já se smějeme.
Erik: TGF Fridays? Musím být v Olivové zahradě, hm?
Jamie: Jen se směje.
Erik: Ne, máš pravdu. Věděl jsem, že chci lidem pomoci, protože jsem to začal skrze vás. Rozuměla jsi, co jsem si vybral, pomoc rodině, mému bratrovi a sestrám. A v tom jsem našel naplnění. Našel jsem růst pro sebe. Našel jsem tohle volání, tento účel, když už to tak chceš nazvat. To mi to nedovolilo, abych se dostal do toho nejvyššího stupně. Musel jsem se naučit, že nemohu zasahovat do osudů lidí, že jsem nemohl jen upustit radu, pokud by to zasahovalo do lekce této osoby, že existuje rozdíl mezi vedením někoho a děláním pro ně. Potřeboval jsem si to ujasnit, než jsem se uvolnil. A také-
Jamie (k Erikovi): Získáváš také spoustu zpětné vazby? Co myslíš?
Erik: Získáš spoustu zpětné vazby od těch, kteří pracují v podobné oblasti a ve vašich podobných zájmech. Není to tak jako učitel. Je to víc - přál bych si, aby pro tohle byly lepší slova, zatraceně! Je to tak těžké!
Jamie a já se smějeme.
Erik: Znáš tyhle věci. Jen si sedneš, máš zatracený rozhovor.
Jamie (k Erikovi): Jsi odškrtnut!
Erik: Jsem odškrtnutý! Jo, když jsi, kde jsem, většinu času to cítíš. Je to hnusná konverzace sám o sobě, posadíš se a odneseš a chceš, abych o tom mluvil? Ach, člověče. To je místo, kde jsou jen blázni.
Jamie (chichotání): Jen se usmívá, ale je tak naštvaný.
Směji se. Můžu ho vidět jenom.
Erik: Nemůžeš to dělat až do stého stupně -  dělej všechno, co můžeš nebo chceš. Budou mít někoho, kde se můžeš přihlásit, ale není to taková věc, kde "Nemůžeš to udělat, mladý muž! Musíš to dělat takhle. Ne, ne, ne! "Není to černé a bílé. Není to tak hmatatelné jako na Zemi. Je to trochu jako to, že ti umožní, abys mohl sedět s informacemi, že? Protože, pokud se s tím můžeš posadit, být s tím, mít vztah se situací, pak už máš, kurva, odpověď. Takže nemusíš chodit za někým jiným, ​​aby ses to naučil nebo naučil svůj zadek, protože nevíš, jak začít. Takhle to je.

Elisa Medhus, 16. březen, 2011
Mimochodem, před několika dny jsem zpovídala Erika a on komentoval výzvy, které zde žijeme na pozemské pláni: problémy v práci, potíže s našimi různými vztahy, pocity deprese nebo osamělosti, smutek nad ztrátou našich blízkých a tak dále. Abych parafrázoval, řekl, že jakmile přejdeme, uvidíme, jak jsou vskutku triviální všechny naše zápasy. Ti draci, které se denně pokoušíme zabíjet, jsou malí komáři kolem naší hlavy. A my se s láskou zasmějeme, jak zamotaní jsme byli ve všech dramatech. Dokonce i smrt. Dokonce i zlomené srdce. Dokonce i finanční krach. Dokonce i nemoci. Když opona padne a školní hra je dokončena, uvědomíme si, jak hluboká postava jsme byli, když jsme hráli ty role v pekelném spiknutí. Nakonec iluze zmizí a všechno bude v pořádku. Takže možná bychom měli pracovat na změně našeho vnímání. Proč čekat, až překročíme, abychom si uvědomili, jak nedůležité jsou naše problémy v tom nádherném velkém konceptu? Vím, že to zní jednodušeji řečeno než uděláno, ale možná je to tíha dramatu, která nás vede k domněnce, že překážka je nepřekonatelná. Možná bychom to měli jen zkusit, a zjistit, co se stane. Jsi hra?
Přepis relace
ELISA: Dobře, předtím jsme to již pokryli, ale uvidíme, jestli máš něco dalšího, ​​co bys mohl sdílet. Zemřou někdy duše? Tak, že se připojí k zdrojové energii, když jsou plně vyvinuté, a pokud ano, ztratí se jejich osobnosti a individuality? Z toho, co chápu, nic z toho neztratí; jen získávají kolektivní vědomí, že?
Erik: Jo, neztrácí svou identitu. Není žádná ztráta.
ELISA: Dobře.
Erik: Je to jen zisk. Pokud se chtějí vrátit k Božímu Zdroji, vzdát se svého práva být reinkarnující duší. Jsou součástí zdroje.
ELISA: kolektivní bazén.
Erik: Ano.
ELISA: Mohou změnit názor?
Erik: Jasně, tady není nic trvalého. Svobodná vůle vládne všude.
ELISA: Dobře, to je příjemné. Hm, tady je další otázka, na kterou se spousta lidí ptá. Jaký je rozdíl mezi dušemi a duchy?
Jamie se směje na Erika.
Erik: Znáš je, mami!
ELISA: Já vím, ale musím to mít podle tvých slov pro knihu!
Erik: Duchové jsou duše, které nepřecházejí do vyšší dimenzionální roviny. Zůstanou v oblasti třetí dimenze.
ELISA: To je špatný stav, jako: "Jsem tak zmatený; Chci zůstat tady, "nebo je to všechno o svobodné vůli a některé duše prostě jen chtějí zůstat v pozemské rovině?
Erik: No, to je ta velká věc, kterou lidé rádi nazývají peklem. Je to nejvzdálenější odloučení, které můžeš získat od Božího Zdroje. Domovské základny.
Jamie (chichotání): Oh, to se mi líbí: "Nejvzdálenější místo od domovské základny."
ELISA (v žertu): Takže žijeme v pekle! Věděla jsem to! Věděla jsem to!
Erik: Ne, jsme zdroji blíž, když jsme v lidské podobě. Když opustíme tuto sféru a staneme se dušemi, ale rozhodneme se, že nebudeme přecházet a zůstaneme na zemi, je to vlastně dále od zdroje.
ELISA: Ach, wow.
Erik: Je to mnohem víc zoufalství.
ELISA (temně): Jo. To je příšerné.
Erik: Protože neexistuje omluva, mami. Když jsi uvázaný v lidském těle, můžeš si říkat, jak hrozné to je být v těle, jak nemůžeš být doma -
ELISA: Jo.
Erik: - Jak nemůžeš přejít do nebe. Takže lidé mohou získat duchovní depresi, která pochází z připojení. Ale nemůžeš mít tuto duchovní depresi, když jsi duše. Duše je to, co je v lidském těle. Duch je duše, která je mimo lidské tělo, ale nepřestoupila. Duše je ta, která je převedena domů. Nyní může duše přijít navštívit pozemskou rovinu, ale už přešli domů. Stejně jako já, přijdu tě navštívit s Robertem, Jasonem a skupinou ostatních, kteří jsou součástí blogu.
ELISA: Ach, Chápu. Ale neexistují entity, které pomáhají přechodu těchto duchů?
Erik: Ano, ale můžeme pomoci, jen když o to požádají. Musí být otevření a to chce vyšší vibrační úroveň než tu, co mají v té chvíli.
ELISA: Dobrá, tak je to ten úzký systém víry, o kterém jsi mluvil dříve. Nemůžeš se dostat do té husté energie.
Erik: Jo, a když zemřeš, bude těžší a tmavší a rozhodne se, že neodejde. Protože se někteří z nich mohou zaměřit pouze na okamžik, kdy zemřeli, a vše ostatní zapomněli. Nebo se mohou soustředit pouze na svou ženu, pak jejich manželka odjede a oni jsou uvázaní na svou ženu. Je to ohnisko, úzké zaměření. To je důvod, proč je důležité, aby lidé povzbuzovali své zemřelé blízké k tomu, aby šli kupředu a přešli. Nemějte strach, protože vždy mohou přijít zpět a oni budou. Víš, mnoho lidí pomáhá, když spí. Pomáhají svým milovaným k přechodu. Mohou to být milovaní z tohoto života, nebo někdo jiný v jejich duševní skupině, který žije v jiné rodině. Sakra, může to být každý. Někteří lidé jsou opravdu dobří, když pomáhají duším k přechodu, a dělají to ve spánku, když jsou v těle, nebo také na spirituální úrovni.
ELISA: To je tak skvělé! 

Elisa Medhus, 17.prosince 2013
Právě jsem mluvila s Erikem přes Jamie a tady je přesně to, co řekl během Ježíšova rozhovoru: Hned poté, co Quentin Crisp komentoval, že vypadal jako dobře vyhlížející muž, Erik ho přinutil: "Chceš ho pozvat na snídani?" Quentin odpověděl , "Hned jsem dole s klobásami." LOL (výbuch smíchu)!!
Užijte si dnešní příspěvek!
ELISA: Jak se duše objevují v těle, které Jamie vidí při rozhovoru, Eriku? Jak vypadají jako v těle? Myslím, že to je to, co mínil člen blogu, že?
Jamie: Co Jamie vidí? Jako kdybych se dívala na Erika?
ELISA: Jo.
Jamie: Jak to Erik dělá, abych ho mohla vidět?
ELISA: No jo. Jak vypadá pro tebe?
Jamie: Pro mě vypadají jako ty barevné průhledné fólie, které používali na škole, víš. A kdybys je držela proti světlu, mohla bys stále vidět všechno přímo za ním a stále vidět průhlednou barvu, tvar, obrázek a slova.
ELISA: Dobře. Ale Eriku, děláš stejné věci, aby ses ukázal Jamie, nebo prostě nemusíš vůbec snížit svou vibraci?
Erik: Ona si to přeje!
Jamie se směje a vzdychne.
Jamie: Znělo to tak sexuálně, bylo to tak divné.
ELISA: Eriku, chovej se slušně!
Erik: Nemůžu. Jsou svátky. Je to prostě legrace.
ELISA: No, určitě jsi na Santově špatném seznamu! A pravděpodobně budeš po celou věčnost.
Erik: Určitě. Můžu na to vsadit. Ale víš, je tu určitá hrdost, co s tím přichází, mami.
Jamie a já se chichotáme.
ELISA: Miluješ být špatný chlapec, Eriku. Jsi špatný chlapec a třídní klaun v místnosti.

Erik: Děkuji. Každopádně určitě snižuji energii, ale ne do stejné míry jako někdo, kdo je -
(Pauza)
Jamie (k Erikovi): Oh, pokud někdo není cvičený nebo nemá přirozenou schopnost vidět vás?
Erik: Jo. S nimi musím jít hodně dolů. Ale pokud je někdo cvičen, aby viděl, nebo má přirozenou schopnost vidět duši, pak se nedostávám tak nízko, takže moje vibrační bytost zůstává jasnější. To je asi důvod, proč nevypadám jako pevný člověk a vypadám průhledně, jak říká Jamie.
ELISA: Dobře. Tak jak jinak pro tebe vypadá, Jamie? Září, nebo tak,
Jamie: Ne. Některé dny, má kolem sebe větší světlo, ale když máme tyhle rozhovory, je skutečně neformální, víš. Vypadá jako člověk, víš, že vidíš skrz něj. Dokonce i jeho šaty jsou velmi lidské. Dnes má na sobě džíny. V džínách jsou díry. Jsou ošuntělé a já vím, že se už takhle nemusí oblékat, ale -
Erik: Co? Chceš, abych od teď chodil nahý?
Jamie se chichotá.
ELISA: Věděla jsem, že to řekne!
Jamie: Vážně? Ty kluku! Před rodinou.
ELISA: Jo, myslela jsem si: "Bože můj, alespoň nepřijde nahý. To by bylo strašné. "
Jamie: Dobrá. Kolikrát tak otevřeně mluvíme o nahotě a jeho balíčku?
Jamie a já jsme se smáli.
ELISA: Bože, doufám, že to tak je. Vážně, Eriku. Určitě už jsi vyčerpal materiál; tak jdeme dál. Tak jak si vybíráš svůj šatník, Eriku? Podíváš se do svého šatníku a řekneš: "Hm. Nosil jsem to minulý týden, takže ... "
Erik: Ne, ne. To je to, co cítím, že chci mít oblečené.
Mně: Nosíš klobouk pokaždé?
Erik: Ne.
ELISA: Češeš si vlasy předtím, než přijdeš?
Jamie: hm, říká ne!
ELISA: Určitě. Vždycky sis česal vlasy?
Erik: Ne.
ELISA: Takže se nemusíš oblékat. Můžeš jen přemýšlet o tom, co chceš nosit, a je to, že?
Erik: Ano, pomyslím si. Jen si pomyslím.
ELISA: A když si pomyslíš, že jsou tvoje vlasy špinavé, jsou špinavé.
Erik: Víš co? Já opravdu nemyslím na mé vlasy.
ELISA: To je zřejmé.
Erik (směje se): To je pravděpodobně důvod, proč zůstanou špinavé. Ale ano, přichází to jen myšlenkou, mami. Jako kdybych chtěl vánoční stromek, kdybych potřeboval soukromý prostor, zaměřím se na to a vytvořím to pro sebe. Ale projevovat se to nebude trvale. Pokud budu budovat strukturu energicky, nemusí zůstávat, když ji nepoužívám.
ELISA: Chápu. 

Elisa Medhus, 15. březen, 2011

Vím, že mnozí z vás sledují v bolesti, jak roky prochází po ztrátě milovaného - jeden rok, dva roky, pět let, deset let a dále. Pokud jste jako já, část vás získala nové duchovní chápání smrti a nesmrtelnosti duše. A přesto, navzdory uklidňujícímu faktu, že víme, že se naši milovaní prostě přesunuli na jinou dimenzi přímo nad naši vlastní - ráj, kam se nakonec připojíme, je to stále těžké, že?
Někdy, když je dům prázdný, zavolám Erika, jak jsem si kdysi říkala: "Eriku, probuď se a pojď na snídani!" "Eriku, vysypal jsi odpadky?" "Eriku, pojď na večeři, zlatíčko! "Zatajuju slzy. Zpívám všechny ukolébavky, které jsem zpívala, když byl dítě. Přeji si, abych tu nebyla do sta. Bůh ví, že kdyby mě viděla moje rodina, mysleli by si, že jsem ošklivá. Už jsem se smířila s tím, jak to je, už jsem klidná.
Takže je těžké mít všechny tyto informace, ale stále cítit prázdnotu v náručí a v srdci, cítit se zraněná a opuštěná. Chybí nám objímání a polibky. Chybí nám přezdívky a vtipy. Chybí nám někdo, koho bysme chovali. Jedním slovem nám chybí láska. To neznamená, že láska může pocházet pouze z jednoho člena rodiny nebo přítele, ale každá láska je jiná. Jedna ztracená láska nemůže být nikdy nahrazena jinou. Je-li skládačka oddělena od té 3-D puzzle nazvané život, ten život už není takový, jako kdyby každý kus byl na svém místě. Jakmile byl Erik odtrhnutý od mého života, byla jsem jako pravá bez levé, jako kam bez odkud, tady bez tam, tma bez světla. A veškeré duchovní znalosti, kterými můžeme zaplavit naši mysl a naše srdce, nikdy nebudou stačit. Možná nám to koupí trochu času, ale pro mě, jen když budeme spolu znovu, najdu spokojenost, která pochází z pocitu úplnosti. (soukromá poznámka překladatele: Máte radši svoji pravou, nebo levou nohu, která vám nebude chybět, když najdete způsob, jak chodit bez ní)
Erik Rune Medhus
Přepis relace
ELISA: Dobrá, znovu, už jsem tě o to požádala, ale jen chci jen vědět, co ještě povíš. Jak se rodí nebo vytváří nová duše a proč?
(Dlouhá pauza)
Jamie (chichotání): Pauza. Opakuje mi otázku. Je to, jako by o tom přemýšlel.
Erik: Začněme myšlenkou nové duše. Upřímně řečeno, nejsme vůbec nové.
ELISA: hm, hm.
Erik: Protože my všichni přicházíme z Božího Zdroje a Zdroj není nový.
ELISA: Říkáš, že Zdroj už trochu pamatuje?
Erik a Jamie se smějí.
Erik: Ale pokud se ptáš, zda a kdy duše poprvé přichází na zem -
ELISA: Nebo možná jen když se duše individualizuje nebo odděluje od zdroje. Sakra, opravdu nevím, co vůbec žádám! Pomoz mi tady, kamaráde! Řekni mi, na co se ptám! (Začínám se smát vlastnímu zmatku.)
Erik: No, pomysli na to, mami. Všichni máme vědomou kolektivní paměť.
ELISA: Dobrá.
Erik: No, možná to nazveme podvědomou kolektivní pamětí. Takže definice "nového" se ve skutečnosti nehodí.
ELISA: A co chapadlo vybočující od Božího Zdroje? Je stále součástí starých věcí, ale je nové z pohledu toho, že je chapadlo.
Erik: Jo, přestože má duše první zkušenost, není to nové. Takže možná se můžeme zeptat, jestli jsou ještě duše, které mají na Zemi první zkušenosti.
ELISA: Dobrá.
Erik: Můžeme říct, ano. Ano jsou. Populace roste. Ale zároveň pomysli na míru vyčištěných stromů. To jsou všechny duše, které se vrací do Zdroje. A samozřejmě existují duše, které chtějí vstoupit. Tyto duše mohou mít podobu člověka, zvířete - skutečně množství populace roste.
ELISA: Wow, tak se zeptám na tohle: Zvířata se vždycky vracejí jako zvířata, rostlina jako rostlina a skála jako skála?
Erik: Ne, to je jako říkat, že černá osoba se může vrátit pouze jako černá osoba. Nejsme omezeni na rasu.
Jamie: Oh, tak Eriku, dáváš hmyz, zvířata, stromy a lidi na stejnou úroveň a uvažuješ o nich téměř jako jakékoli jiné rase?

Erik: Jo!
(Dlouhá pauza, když čekám (marně) na rozpracování.)
ELISA: Dobrá. Takže tyto nové duše, oops, myslím, že tyto nová chapadla od Zdroje se objevují na zemi, protože to zrychluje absolutní zkušenost o sobě samém?
Erik: Jo.
ELISA: Protože máme více těl,
Jamie: k naplnění.
ELISA: Dobrá. Teď, mají duše věk? Samozřejmě, že není čas, tak jak to funguje?
Erik: Ne, získáte znalosti a informace, ale nestárneme; nezestárneme ani nezeslábneme. Nerozpustíme se. Je to vědomé úsilí, pokud se chceš rozpustit a vrátit se k absolutní čisté energii. A když to uděláš, oddáváš se, ale neshoříš ani se nevypaříš. Práce, kterou jsi udělal, vzpomínky, které jsi měl, se udržují v tom vědomém souboru informací.
ELISA: Ale můžeš si vybrat věk, jak chceš vypadat, samozřejmě. Eriku, pravděpodobně vypadáš na dvacet, dvacet jedna, ale víš, že bys mohl stejně snadno vypadat na osmdesát nebo na deset.
Erik: Ano. Ano.
ELISA: Správně. Starají se duše o děti v posmrtném životě?
Erik: Ne, protože jako zdroj energie nejsi bezmocný, nejsi jako dítě, které nemůže chodit ani se živit. Není to jako na zemi, kde musíš chránit, podporovat a zajistit dítě, dokud to nemůže udělat samo. Když jsi duše, jsi na vlastní pěst. To neznamená, že si užíváte být sám po celou dobu. Máme rádi jednotky: rodinné jednotky, shromáždění, přátele, víš, intimitu.
ELISA: Dobrá, takže není to, jako byste museli vychovávat dítě, protože potřebuje podporu, péči, vedení a ochranu, ale můžeš stále mít rodinný celek, vytvořit rodinnou jednotku a vytvořit děti, které vyrůstají a užívají si tento proces, nebo…
Erik: Vím, co se ptáš, a zní to báječně, když to řekneš, ale prostě to neodpovídá tomu, jak žijeme. Nemáme tu touhu v nás, protože neexistuje žádná cesta k reprodukci.
ELISA: Ach. A co takto: Pokud máš - jako kdyby byla jedna rodinná jednotka, hovořili jsme o tom, kdo zemřel najednou při autonehodě. Děti a rodiče žijí společně v posmrtném životě - mají malý dům, který vytvořili, grilují venku a dělají vše, co dělali na zemi - můžeš to mít? Chci říct, že jsi na světě rodina duší a víš -
Erik: Ano, mami. Vím, co říkáš a ano. Můžeš si udržet tuto rodinnou jednotku a můžeš hrát život stejně jako ty na Zemi.
ELISA: Dobrá.
Erik: Jediný slabý okamžik, o kterém můžu uvažovat, je, když člověk na Zemi umírá - , dítě, dospívající, dospělý nebo starší nebo cokoli -
Jamie (chichotání): Nerozlišuje věk!
Erik: Takže v každém věku je slabé místo to, když dorazí, a oni jdou: "Víš, mohu vědět, kde jsem, a jak to funguje; Co dělám?"
ELISA: Jo.
Erik: A to je to, když se spojíme a řekneme: "Dovolte mi, abych ti to ukázal; dovolte mi, abych tě tu kolem provedl; dovol mi otevřít tvou mysl. "
ELISA: Chápu.
Erik: Ale my jsme schopni dělat jen tolik, kolik jsou ochotni přijmout nebo dokonce poslouchat, a když jim to přeroste přes hlavu, zastaví se to tam.
ELISA: Připomíná mi, jak děti musí všechno sami vymýšlet, dělat stejné chyby, které jsme udělali v jejich věku, protože nechtějí poslouchat rady, které pocházejí z našich vlastních zkušeností. Objevují Ameriku. 

Elisa Medhus , 19. září, 2012
Než začneme toto pro Erika typické téma, ráda bych udělala několik oznámení:
1) Jsem velmi nadšená z reakce na událost v San Diegu. Pokud máte nějaké dotazy, požádejte o ně v komentářích nebo na emedus@gmail.com. Vím, že se jeden čtenář ptal, zda přivést děti. Nejsem si jistá odpovědí, ale řekla bych, že existují omezení věku. Pokud mi popíšeš svou specifickou situaci, předám dotaz asistentce Jamie. Další čtenář se ptal, kolik bude účastníků. Jamie nemůže vzít víc než třicet. Hlavní věc: Bude to zábava a zážitek měnící život. To tvrdí každý po těchto setkáních.
2) Už jsem skoro dokončila přepis rozhovoru s Buddhou. Wow, je úžasný. Jakmile budeme mít rozhovor s dalšími náboženskými postavami, budeme moci zveřejnit všechny na YouTube - Ježíš, Mojžíš, Buddha, atd. Slova prostě nedělají spravedlnost.
3) Dnes jsem mluvila s Jamie o setkání truchlících rodičů. Chce udržet skupiny do šesti nebo sedmi osob, protože má pocit, že je třeba víc času, aby rodiče komunikoval se svými syny a dcerami. Je to tak intimní a emocionální. Také zvažuje dělat taková setkání po pár týdnech, pokud bude dostatek zájmu. Zde jsou některé otázky, na které se můžeš zeptat:
a) Jsi spokojený?
b) Kdo na tebe čekal, když jsi přešel?
c) Máš nějaké vzkazy pro mě, tvoje sourozence, přítelkyni / přítele atd.?
d) Byl tvůj osud umřít, tehdy a tak, jak jsi udělali? Pokud ano, proč?
e) Byla tvoje smrt bolestivá?
f) Máme nějakou duchovní smlouvu a byla dokončena / naplněna?
g) Bylo něco, co jsem mohl udělat?
h) Jak mohu s tebou nejlépe komunikovat?
i) Jak ti mohu pomoci?
j) Snažil ses mnou komunikovat? Pokud ano, jak?
k) Líbil se ti smuteční obřad? Co se ti líbilo?
l) Proč jsi to udělal? (pokud byla úmrtí neplánovanou samovraždou)
m) Sdíleli jsme minulý život, který nejvíce ovlivňoval tento poslední?
n) Byla jsem dobrá matka / otec?

o) Máš zde životní úkol?
p) Kdo je s tebou? Kdo za tebou chodí?
q) Můžeš popsat svůj posmrtný život?
r) Máš přítelkyni nebo přítele?
s) Co tam děláš pro zábavu?
t) Když truchlím, je to někdy proto, že jsi v blízkosti?

u)Jsi spojen se Zemí, nebo jsi odjinud (zejména u mladé generace)
Mohla bych pokračovat dál. Pokud vymyslím nějaké další otázky, dám vědět. Pokud máš další otázky, neváhej, aby ses vyjádřil, protože to pomůže těm rodičům, kteří truchlí nad svou ztrátou. Nyní se podívejme, co dnes Erik říká. Přišlo to z dvoudílné otázky.
****************************
ELISA: Eriku, tvoje individualita je v posmrtném životě velmi neporušená, stejně jako všichni, s nimiž jsme se setkali. Pokud by ses měl znovu vrátit na Zemi jako jiní lidé nebo jednotlivci, co se stane s tvou současnou individualitou? Nahradí tě tvoje nová, reinkarnovaná identita?
Erik (s inteligentním výrazem, sladkým tónem): Řekni miloučkému čtenáři -
Jamie a já jsme se zasmáli.
Erik: Řekni miloučkému čtenáři -
Jamie: Oh, Eriku! Je to hloupé, dobře? Tak-
Erik: - že moje osobnost jako Channeling Erik se stala tak velkou, že bez ohledu na to, zda se reinkarnuji, nebo ne, nebudu trpět ani známkou této osobnosti, která byla vytvořena.
ELISA: Bože, Eriku! Seš si jistý, že jsi příliš velký pro své kalhoty, mistře! Možná tě budeme muset vyfouknout!
Jamie: To je určitě to, jak to zní.
Erik: Přemýšlejte o tom. Máme další životy, takže osobnosti nejsou mrtvé. Připomeňte si na chvíli – ČAS NENÍ LINEÁRNÍ.

ELISA: Správně.
Erik: Kdyby byl čas lineární, opravdu bychom měli konec toho, co bylo vytvořeno.
ELISA: hm, hm.
Erik: Ale není. Jen proto, že se naše duše dělí, když máme tyto životy a tyhle existence, že? To neznamená, že jsme míň, nebo že jsme menší, než byla naše existence. Pokud se reinkarnuji, což už vlastně bylo, mám budoucí životy –a pokud se díváme na čas jako na lineární - podívejte se, jsem stále tady.
ELISA: Dobrá.
Erik: Chci říct, už se to stalo! Jsem pořád tady!
ELISA: Jsi znovu reinkarnován na Zemi, pokud jde o naši lineární existenci v této rovině - v našem životě?
Erik: Ne, to nebude ve tvém lineárním životě.
ELISA: Dobrá, protože kdybys byl, pokusila bych se tě vystopovat!
Erik: Praštím tě!
(Nemám tušení, co to znamená.)
Všichni se smějeme.
ELISA: Když přejdeme do posmrtného života, můžeme komunikovat s dušemi dalších osob, které jsme byli v minulosti?
Erik: Ano.
ELISA: Dobrá. Amber se tě chce zeptat na tuto otázku, Eriku: "Můj dotaz se týká Erika. Zdá se, že se tak velmi, velmi rychle uvolnil, aby udělal vynikající práci. "" Doufám, že tě to neudělá, víš, ještě více pompézním, než už jsi! Jsi teď pompézní, nebo jsi stále pokorný Erik, kterého jsem vždycky znala?
Erik (směje se): Ne, ne, ne, ne! Jsem stále pokorný. Jen jsem hrál roli pompézního.
Jamie se chichotá.
ELISA: Dobrá, dobrá, dobrá. OK, tak ukaž tu "vynikající práci pro lidstvo a chuť pomoci své matce s jejím žalem, aby mohla sdílet tvoji práci.“ Takže prostě nevím, jak to je. Můj táta odešel před dvěma lety a řekl, že se v duchovním světě učí. Domnívám se, že pro někoho jako on, který nevěřil v posmrtný život, to bylo obtížnější než u někoho, kdo věřil. "Takže si myslím, že chce vědět, proč ses tak rychle takhle vyvíjel, a jiní lidé, kteří prošli, se tak moc nezlepšili. Hádám-
Erik: To byl můj cíl!
ELISA: Dobrá, tak to byl tvůj cíl; ostatní lidé mají jiné cíle.
Erik: Byla to stoprocentně moje cesta a můj cíl, jo. U některých lidí je jejich cesta trochu víc osobní.
ELISA: Dobrá.
Erik: A s mou to tak nebylo. Nechtěl jsem být tak tichý, jako když jsem byl na Zemi.
ELISA: Bože, byl jsi tichý.
(Je to pravda. Když byl Erik "živý", byl tak tichý, pod radarem a neviditelný, opravdu.)
ELISA: A samozřejmě je asi bezpočet dalších, kteří pracují ve větším měřítku jako ty, Eriku.
Erik: Jistě! Samozřejmě.
ELISA: Něco dalšího?
Erik: Nejsem pompézní kretén.
ELISA: Ráda to slyším, zlatíčko. Neumím si představit, že bys byl, protože jsi nikdy nebyl. 

Elisa Medhus, 8. březen, 2011

Touto relací teprve začínáme zkoumat duchovní příčiny různých onemocnění a nemocí. Jak někde níže Erik slibuje, že bude zjišťovat dál. Je zřejmé, že to není jednoduchý scénář "jedna příčina jednoho onemocnění". Každá nemoc nebo porucha může mít různé duchovní původy. To říká, že Erik má zadaný domácí úkol, chudák!
Přepis relace
ELISA: Můžeš mi říct něco o osobách se zdravotním postižením, jako je Downův syndrom, různé mentální retardace, autismus a dalších vývojové poruchy?
Erik: Jsou to často učitelé. Lidé se z nich tolik učí. Jejich duše jsou neuvěřitelné, protože nemají lidskou schopnost uzavřít věci v jejich myslích. Jsou tak otevřené, mami. Žádné filtrování, žádná analýza, žádné blokování. Tak přijdou jako učitelé pro všechny. Mají také tendenci spojovat lidi.
ELISA: Dobrá.
Jeannie: Teď mluví anděl.
Angel: AIDS je také způsob, jak spojit lidi. Pokud si vzpomeneš, léta zpátky, kdy AIDS přišlo, jak lidé vyráběli deky. Takže mnoho skupin se zformovalo, aby pomohli.
ELISA: Jo, to je pravda.
Angel: Nemoc často přináší velkou lásku.
ELISA: Jo, to je úžasné. Bolestné, ale úžasné. Taková oběť. Tak proč mrtví novorozenci a úmrtí kojenců? Jaká je duchovní povaha těchto tragédií?
Angel: To je to, o čem jsme předtím mluvili, když se duše reinkarnují a rozhlédnou, dostanou povědomí, jaký bude jejich život, když jsou v děloze -
ELISA: A oni říkají: "To mě nebere!"
Angel: Ano.
ELISA: Ale mrtvě narozené děti a úmrtí dětí jsou vždy proto, aby nás něco naučili o ztrátě? Řekli, že člověk žil velmi nedbale ve svém předchozím životě a neměl opravdový ohled na posvátnost života, rozhodnou se někdy být mrtvě narozen nebo zemřít v raném dětství, aby se dozvěděli o hodnotě života? Nebo někdy chtějí pomáhat učit členy rodiny o ztrátě nebo pomoci jim prožít ztráty, aby podpořily svůj duchovní růst? Existují jiné důvody, jinými slovy?
Erik: Jsou. Existuje mnoho důvodů. Někdy si vybírají tento brzký odchod, protože si uvědomují, že jejich život bude bolestivý. Mohou se rozhodnout pomoci někomu jinému. Z mrtvých porodů, potratů a úmrtí kojenců se lidé dozvědí o lásce, učí se o ztrátě a učí se, že život je posvátný. Tak, jo.
ELISA: Dobrá. Nyní jsou tu určité nemoci, které pro mě - samozřejmě nejsem žádný duševní expert, ale zdá se, že určité nemoci nebo charakteristiky jsou znaky toho, že duše není ve fyzické pohodě. Některé příklady zahrnují ekzém, autoimunitní onemocnění, obrna, akné. Jinými slovy, jsou určité rysy nebo poruchy, které ukazují, že duše se necítí ve fyzické rovině pohodlně?
Erik: Obrovská většina nemocí je kvůli tomu, duševní choroby také, mami. Duševní onemocnění je důsledkem toho, že prostě není schopná žít v pozemské rovině pohodlně. Samozřejmě, že duševní choroby jsou součástí něčího duchovního plánu učit se a učit se. Ale víš, hovořili jsme o energetickém uzdravení, ne?
ELISA: Aha.
Erik: Takže většině z toho lze pomoci. Je třeba větší spolupráce mezi tradičním lékařstvím a energetickým léčebným polem. Pokud společně pracují, můžou stále dělat zázraky. Zatím je to rozdělené. Jsou lidé, kteří nevěří lékařům. Tento trend je světě stále více a více, že vše může být vyléčeno prostřednictvím energetického uzdravení.
ELISA: Ach, tomu také věřím!
Erik: Jo, a to je pravda, mami, ale také, proč myslíš, že máme lékaře a určité léky? Existují chvíle, kdy je nutná tradiční medicína, přinejmenším v tom okamžiku, ale existují i ​​chvíle, kdy je nutné hojení energie, a existují chvíle, kdy musíš mít obě.
ELISA: Dobrá. Ale existují určité nemoci, které znamenají specifické věci? Stejně jako artritida - je to příznak toho, čím prochází duše? Stejné s rakovinou, srdečními chorobami a cukrovkou.
Erik: Ano, různé nemoci a poruchy mají duševní základ. Existují knihy o těchto spojeních duše a těla. Všechny jsou signály duše, že se něco musí duchovně změnit. Vezměme si artritidu. Když někdo má artritidu, obvykle to znamená, že člověk něčemu v životě odolává. Dokonce to může znamenat, že odolávají řešení určitých nelibostí. Nebo to může znamenat, že vždy tlačí, tlačí, tlačí dopředu - jen vnucuje věci. Takže tělo, fyzické tělo jen bojuje dozadu. Existuje mnohem více duchovních faktorů pro artritidu, ale to jsou nejčastější. Opět platí, že každá nemoc je buď lekce, učitelský nástroj, komunikace s duší, že je něco v nepořádku v duchovním růstu této bytosti nebo kombinace některých z nich.
ELISA: Wow. A co srdeční onemocnění?
Erik: Dobrá, teď onemocnění srdce přichází z držení věcí a neuvolnění emocí: hněv, hanba, nelibost, dokonce i láska a náklonnost.
ELISA: Hm, to dává tolik smysl! A co rakovina?
Erik: Rakovina je trochu jinak. Rakovina, jako rakovinná buňka, se může upoutat v těle a být nerozhodná, zda se chce množit nebo ne. Takže člověk má příležitost s tím pracovat. Mnohokrát je rakovina způsob, jak říkat: "Už tady nechci být." Je to jako příležitost k odchodu.
ELISA: Oh! Dobrá. A co diabetes?
Erik: Cukrovka je, hm, stane se u lidí, kteří skutečně neudržují tělo jako posvátné. Je to podvědomá věc, ale je to tam. Někdy se lidé, kteří si uvědomují, že mají cukrovku, změní. Začnou se starat o tělo s větší úctou.
ELISA: Mluvíme o jakémkoli typu diabetu - jak typu I, tak typu II?
Erik: Ne, jen u té získané, nadváha a tak. Musím pro tebe zjistit víc o druhém typu.
ELISA: Zjistíš víc o mých dvou sestrách, které mají cukrovku? Jedna zemřela a ta druhá je stále ještě velmi živá na fyzické úrovni, ale obě jsou diabetici závislí na inzulínu a jsou nebo byli (v případě Denie) velmi hubené.
Jeannie: Kouknu, jestli mohu ještě něco dostat. (pauza) Je to prostě prázdné. Nedostávám nic.
ELISA: To je v pohodě. Můžu se tě zeptat později zeptat, Eriku. Takhle budeš mít více času na to, abys zjistil další informace o všech těchto poruchách ducha / těla, včetně cukrovky typu I, jako mají nebo měly tvoje tety. Těžké mluvit tu ve dvou časech!
Jeannie: Jo, jsem vyčerpaná.
ELISA: Všechno se děje v pravý čas. Bez obav.

Elisa Medhus,  10. ledna, 2011 

Omlouvám se za krátký příspěvek. Budu ve zdravotnickém středisku, abych vzala svého otce ke kardiologovi, takže vím, jak dlouho to bude trvat!
Přepis relace
ELISA: Dobrá, teď, Eriku, se ptám, kdo jsem; tedy kdo jsi? Proč jsi byl vybrán tuto práci, tohle dílo.
Erik: Vybrán? Sakra, jsem tu dobrovolně!
ELISA: Dobrovolně? Dobrá.
Erik: Mami, co takhle Pizza v noci?
ELISA (směje se): Problém se soustředěním, chlapče?
Erik: Ne, jsem tu dobrovolně. Chci pomoci, aby se zabránilo jiným lidem spáchat sebevraždu, víš? Právě teď pracuji - nemůžu si vzpomenout, jestli jsem ti to řekl, nebo ne, - trávím část mého času prací se skupinami, které odpovídají na krizová volání, víš jako horké linky pro lidi, kteří přemýšlejí, jak se sami zabít.
ELISA: Dobrá.
Erik: Pracuji s nimi, aby věděli, co říct, aby se dostali z těžké chvíle.
ELISA: Už jsi v minulosti dělat něco takového, hm, práci, kterou ty a já děláme společně?
Erik: Ne. To je můj první pokus. Mami, opravdu jsem netušil, čeho jsem schopen! Ach, mám největší radost z práce s tolika lidmi po celém světě, kolik je možné - jako ty, mami. Já prostě miluju, co dělám! Nikdy bych nemohl dojít tak daleko, kdybych zůstal v pozemské rovině.
ELISA: Úžasný. To je úžasné, Eriku!
Erik: Je mi líto, že ty a rodina jste museli trpět tolik. Je to jako kdybys obětovala kus sebe sama, abych já mohl udělat nějaké velké dobro.
ELISA: Oh, zlatíčko, víš, že pro tebe udělám všechno, i když to znamená, že tě fyzicky ztratím. Nemůžu říct, že je to snadné, jen že mi to stojí za to, jestli ti to, co jsi udělal, dává radost, kterou jsi tady nemohl najít. Jsem tak ráda, že jsi teď šťastný.
Erik: Miluji tě, mami.
ELISA: Já taky, zlatíčko.
(Pauza)
Erik: Neuvědomuješ si, jak lidé spoléhají na blog a jak hledají nové záznamy. Těší se na něj každý den. Podhodnocuješ účinek, který má na lidi, mami.
ELISA: Opravdu?
Erik: Jo, mami, musíš na tom každý den pracovat!
ELISA: Snažím se!
(Pauza)
ELISA: Dobrá, teď se také chci obecně zeptat, kdo jsme? Poslechni si toto prohlášení a řekni mi, zda je to pravda: Jsme vědomí, které, pohybujíc se různými perspektivami získává zkušenosti sebe sama.
Erik: Jo, to je jedna část. Jsme všechno a my jsme součástí všeho. Jsme část a celek. To je důvod, proč jedna část ovlivňuje celek, proč akce jedné osoby účinkuje jako vlnění. Mami, mami, hledáš jednu konečnou pravdu, ale každá duše má jinou pravdu.
ELISA: Myslím, že ano. Moc se mi to líbilo v úhledné malé definici, ale ...
Erik: Musíme si vybrat svou vlastní realitu.

ELISA: Dobrá.
Erik: Protože dokážeme přizpůsobit naši realitu, změnit svou realitu tak, jak myslíme a tím, co cítíme.
ELISA: Přesně, a naši víru a přesvědčení, ne?
Erik: Jo. Vše se hýbe. Nic není statické.

Elisa Medhus, 3. prosinec, 2010
Vím, že jsem tuto otázku předtím řešila, ale ráda dostávám Erikův pohled od různých médií. Část ve mě chce potvrdit můj status nedávno reformovaného skeptika, a část chce zjistit, jestli se Erik dozvěděl více, aby mohl sdílet další podrobnosti a hlouběji se ponořit do odpovědí na naše otázky.
Než se ponoříme, chci se podělit o sen, který jsem měla s Erikem včera v noci. Podrobnosti jsou trochu nejasné, ale setkala jsem se s ním v nepopsatelné místnosti, kde byly i další lidé. Někteří se potulovali, zatímco jiní seděl na lavičkách nebo na židlích. Erik byl napůl nakloněný a napůl seděl na nízkém pultu nějakého druhu. Měl ruce zkřížené. Jeho vlasy byly jako obvykle neupravené a jeho úsměv byl spokojený, když pozoroval ty kolem sebe. Měl na sobě modré džíny a baseballovou košili, bílou, se tříčtvrtinovými rukávy. Pak se otočil, aby se na mě podíval a mé srdce se zastavilo. Šli jsme k sobě a objala jsem ho. Ach, teplo, láska, touha matky po synovi. Objímali jsme se a dávali si pusy celou dlouhou dobu (ale nikdy to není dost dlouho.) Zdálo se, že je šťastný a trochu překvapený. Cítila jsem jeho tvář, jeho vůni, jeho lásku. Byla to čistá blaženost. Zatímco jsem ho držela, zdálo se, že jeho věk přechází z batolete do teenagera a dospělého v náhodném pořadí, takže jsem byla schopna zažít všechny ty nádherné vzpomínky na to, že jsem jeho matka od narození až po smrt. Probuzení bylo těžké. Ale zpět do práce ...
Přepis relace
ELISA: Takže Eriku, proč se problémy v posmrtném životě řeší o tolik hůř? Proč je lepší se s nimi vypořádat tady? Žádám to, abys pomohl těm, kteří uvažují o sebevraždě, pochopit, uvědomit si, že jejich problémy nejen při jejich přechodu zůstávají, ale jsou také mnohem obtížnější.
Erik: Mami, jednáme s problémy v pozemské rovině, ne v nebi. Takže pokud neuděláš něco, co jsi měla udělat tady a nyní ve svém pozemském životě, budeš se s tím muset vypořádat, když se budeš reinkarnovat.
ELISA: Ach, v pořádku. Ale v tvém případě -
Erik: Počkej, nejsem hotový. Hm, pokud opustíme spoustu nedodělaných věcí a vrátíme se k posmrtnému životu, můžeme litovat, můžeme být velmi zklamáni a nešťastní, ale už na tom nemůžeme začít pracovat znovu, dokud se nevrátíme na pozemskou úroveň.
ELISA: Proč to tak je?
Erik: Vzhledem k dualitě, mami. V nebi každý jedná na plné úrovni svého osvícení. Duše zde jsou velmi prospěšné jedna druhé: velmi milující, pěstounské, chtějí být službou jeden druhému. To je v pozemské úrovni, kde zapomínáme, kdo jsme, kde jsme byli, co máme dělat.
Kim: To je duchovní amnézie. Přijdeme sem a nepamatujeme si, kdo a co jsme a co je náš duchovní plán.
Erik: A když se dostaneme na pozemskou úroveň, začneme hned na těchto otázkách pracovat. Tyto problémy jsou v životě velkou výzvou.
ELISA: Říkej mi o tom!
Kim: Někteří lidé bojují se svými problémy a svou práci dokončí,
Erik: Ale většina lidí, když se přizpůsobí pozemské úrovni, se začne starat o to, co si ostatní myslí. Hledají souhlas a přijetí. Nikdo nechce být odmítnut. Takže co se stane, začneme rozdávat kusy sami sebe, až nebudeme mít ponětí, kdo jsme a co máme dělat. A je to boj, abychom zjistili odpovědi na ty otázky, které nám dodávají výzvy, které potřebujeme k růstu. Toto znovuobjevení sebe je to, co máme na této planetě dělat. Je to spíše o zapamatování a méně o učení.
ELISA: žádná bolest, žádný zisk. Chápu to. Ale Eriku, ty se vyvíjíš i v posmrtném životě, že?
Erik: Ano, jako kdybych měl terapii, dokázal jsem spojit problémy, které jsem měl v minulém životě, s minulými životními událostmi. Ale když se vrátím k pozemské rovině, dostanu tu duchovní amnézii a musím se vypořádat s tím, abych tyto problémy znovu překonal. Neuvědomuješ si to, mami, ale je to bolest překonat a realizovat, co máš ještě vyřešit. To je velký problém. Můžeš pochopit tvoje problémy, hm, tvoje problémy zde můžeš vidět v nebi z konceptuální perspektivy, ale potřebuješ komponentu zkušenost, abys to skutečně vyřešila, aby sis plně pamatovala, kdo a co skutečně jste. Je to jako organická chemie; musíš to vzít do laboratoře, abys to dostala.
ELISA: Jo, a dokonce ...
Erik se směje.
Erik: Vím, že budou někteří lidé, kteří jsou jako: "No a co, kurva? Chci být navždy v nebi. K čertu s pozemskou úrovní. "Ale věř mi, když jsi tady, a pořád máš kam růst, a mnoho otázek, s nimiž se musíš vyrovnat, opravdu, opravdu to chceš dokončit. Možná bys sis chtěla odpočinout, ale nutkání vrátit se a dokončit "zapamatování" je naprosto obrovské.

Elisa Medhus, 21. července, 2016
Poslechni si tento nejnovější YouTube záznam kolem 12:01, uslyšíte, jak Erik říká: "Jděte výš", po kterém Robert říká: "No, Erik říká, že se zvedají!" Další EVP!
Tady je další nejlepší z Erika! Myslím, že je to jeden z jeho nejdůležitějších příspěvků.
Když se podívám zpět na můj život, vidím trosky tragédie od mého probuzení jen s malými ostrovy míru a radosti. Když se zamýšlím nad temnou stránkou života, zeptám se: "Proč jsme tady, abychom jen trpěli?" Je lidská zkušenost jenom nějaká náhodná záležitost? Je to krutý vtip nějaké vyšší moci? Pokud ano, chci vrátit peníze.
ELISA: Eriku, toto je jednoduchá, ale důležitá otázka, možná ta nejdůležitější v knize. Proč jsme tady?
Erik: Důvodem, proč jsme kdekoli, je to, že vědomí je o bytí a životu ve fyzickém světě, stejně jako v každé jiné sféře, je o učení oceňovat a uvědomovat si tento proces bytí a všechno, co s ním přináší. To je krátká odpověď. To je smysl života.
ELISA: Co myslíš tím "proces?"
Erik: Proces je něco, co nikdy není úplné. Proces bytí není nikdy úplný. Stále se mění a neustále se vyvíjí. Nemá počáteční bod; nemá koncový bod.
ELISA: Ale proč tolik z nás, možná většina z nás, musí přijít sem a mít tolik potíží, tragédie a, víš, protivenství všeho druhu.
Erik: Podřizujeme se boji, utrpení, odloučení a bolesti, protože to má svou hodnotu. Když prožiješ to, co si myslíš, že je tolik těžké; je těžké uvěřit, že -
Erik začne hledět doprava.
ELISA: Co tím myslíš?
Erik (v hlubokém zasnění): Je těžké uvěřit, že když zemřeš, když opustíš své tělo, najednou všechno, ty věci, proti kterým jsi bojoval a neměl rád, získají tolik světla, že konečně vidíš hodnotu toho všechno. Vidíš, proč jsi potřeboval být zbitý na hranici smrti, znásilněn nebo ve vězení za zločin, který jsi neudělal. Vidíš, proč jsi skončil slepý nebo hluchý nebo cokoli dalšího, že co jsi cítil, jako neakceptovatelné bylo něco, co tě budovalo, i když sis myslel, že tě to trhá. Nemyslíš si, víš, že když  -
Pauza, jak se Erik znovu podívá doprava, zjevně stále v hlubokém rozjímání. Má loket na kolenu a ruku pod bradou, neustále se otáčí prsty.
Erik: Je těžké si myslet - opravdu chci vybrat správná slova, aby někdo, kdo to čte, řekl: "Tomu bych mohl věřit." Myslím, že pokud dostanu lidí blízko tomu, aby něčemu věřili, že to funguje, pomůže jim to změnit pohled na to, čím procházejí.
ELISA: Správně. Otevřené dveře jen umožní, abys je mohla zablokovat.
Erik (směje se): Jo. Děláme zarážku, mami!
ELISA: Místo práce nohou!
Erik: Ale nakonec každý člověk se musí rozhodnout, jak široce otevře dveře a jakou botu strčí dovnitř. Nejde o to vést lidi k těmto dveřím, dát mu klíč a říkal, jak moc dveře otevřít, jak projít přes práh a kam jít dále. To není to, co má tato kniha dělat.
ELISA: No, proč se nemůžeme naučit na intelektuální úrovni, co se učíme tady na Zemi? Určitě bych si ráda prostě přečetla zápisník nebo poznámku. Ráda bych si myslela: "Můžu se poučit ze zneužívání dětí, aniž bych musela projít touto cestou." Proč projít utrpením vůbec?
Erik se směje.

Erik: Tady doma, kde jsem, nemáme tu příležitost, abychom se dostali do těch bojů, které nás ženou proti zdi a -
ELISA (v naprostém sarkasmu): Ach, chudáku!
Erik: Je to tady opravdu pěkné, ale samozřejmě, jestli se, kurva, rozhodneme vrátit se na Zemi, něco tu chybí.
ELISA: A to je?
Erik: Být schopen mít tuto intenzitu, ty hustější části toho, co život může nabídnout. Proto jsme se rozhodli pro vtělení do života. Takže skutečný život, který žiješ, je ta poznámka, kterou se snažíš číst. Tento život, který žiješ, není úplnou částí vaší pravé podstaty a myslím, že se lidé ztratí, pokud si to myslí. Tak moc jsme chyceni logikou a označováním věcí, takže každý nás může vidět stejně omezeným způsobem, jako vidíme sami sebe a svůj život. Nějak jsme ztratili svou schopnost být více intuitivní a to nás nutí definovat život jinak. Život není jen úzký řetězec zážitků. Je to odliv a tok.
ELISA: Co tím myslíš tím, že přitékáš a odtékáš?
Erik: No, my jsme navrženi dělat věci podle představy někoho jiného, ​​co by měl být život. Na základě zkušenosti či názoru někoho jiného nastavíme značku nebo cíl. Ano, často to pomáhá usilovat o to, abychom se stali lepšími lidmi, pokud jde o standardy společnosti, ale dává nám to označení, které nám neumožňuje užívat si přirozených značek, které jsme si stanovili sami. Odvádí radost z vašeho přirozeného pohybu vpřed. Velmi omezuje to, co by měl být skutečně ten odliv a tok, ten hudební způsob, kterým se život pohybuje. Přemýšlejte o tom. Jak může, kurva, osoba nebo společnost říci, jakou omezenou značku je třeba následovat a dosáhnout? Myslíš si, že budeš potrestaná, pokud ne, a odměněná, když to uděláš. Tento systém trestu / odměny nám neumožňuje sledovat naše srdce. Říká jen našemu mozku nakopnout denně naší prdel.
A mám otisky stop, abych to dokázal.
ELISA: Pravda. Takže to, co říkáš, zní: "Sledujte své srdce spíše než jiné." Potom to můžeš filtrovat přes mozek, abys zjistil, zda to všechno dává smysl, logicky.
Erik: Ano. Musíš vědět, jak se cítíš jako první. Pocity první, myšlenky až potom. Budu mluvit více o tom, proč se někteří z nás rozhodnou trpět a pohřbít se ve všech druzích bojů, ale v podstatě jsme tady, abychom si pamatovali, kdo a co jsme. Jsme tady, abychom si pamatovali, jak milovat. Jsme tady, abychom si pamatovali, že jsme láska. Tady, kde jsem, známe koncept, ale musíš to také prožít.
ELISA: Vzpomínám si, že jsi to vysvětlil svým receptem na brownies. Můžeš to znovu zopakovat?
Erik: Jo. Tady víme o lásce, ale abychom to plně pochopili, musíš mít tento kontrast. Nevidíš svíčku proti Slunci, ale můžeš vidět, že je opravdu skvělá ve tmě. Nemůžeš porozumět pojmu horké, aniž bys nezažil chlad. Přišli jsme tam dolů, abychom se postavili proti sobě a navzájem, abychom získali tento kontrast. Řekněme, že chceš plně pochopit odpuštění, což je jeden z mnoha aspektů lásky. Chceš-li ho získat, musíš zradit nebo byt poškozen nějakým kreténem.
Směji se. Erik a jeho pusa.
Erik: Teď o brownies. Můžeš si představit, co to je, protože jsi viděl obrázek a přečetl recept, ale úplně vědět, co to je, musíš, řekněme, že Země je tvoje kuchyně - musíš se dostat do kuchyně, směje se. Přidejte přísady a nechte si vařit celé tělo. Pak je naliješ do pánve a vložíš je do trouby. Jestli jsi to ty, mami, pravděpodobně si spálíš prsty.
Pravda. Já jsem nejnešikovnější osoba, kterou znám.
Erik: Takže je upečeš; vyndáš z trouby -
Druhé kolo pálení prstů.
Erik: - Vychlaď je a kousni. Teď opravdu víš, co je kurva brownie.
Co? Bez polevy?
Erik: Máš naprosto svobodnou vůli. Skočíš do těla a možná budeš dělat jen z půlky to, co sis myslela, že chceš, a pak: "Kašlu na to. S touto lekcí jsem skončila. Potřebovala jsem jen jeden kousek. Nepotřebovala jsem dva. "Tvoje oči byly větší než břicho! Takže přestaneš. Změníš svou cestu. Existuje tolik aspektů toho, kdo jste. Mysli na to takhle. Veškerá lidská zkušenost je plátno; svobodná vůle je štětec, barvy jsou různými zážitky a ty jsi malíř zkoumající svůj vnitřní svět skrze svou vlastní kreativitu.
ELISA: Krásná analogie, Eriku! Takže říkáš, že můžeš změnit svou cestu?
Erik: Jo! Můžeš změnit svou cestu. Můžeš to organizovat svobodně. Někteří lidé jdou domů, když přijde jejich "hodina". Někteří lidé, jako ty, mami, se držíte, abyste učili ostatní lidi. Učíš lidi, jak to nechat být.
Povzdech. Šlo by použít náhradního učitele.
ELISA: Musíme trpět, abychom co nejlépe využili naše lidské zkušenosti?

Erik: Ty říkáš, že utrpení je špatné, mami.
No, zrovna tomu nefandím.
ELISA: Předpokládejme, že není. Stále tím musíme projít?
Erik: Utrpení je součástí sebeobjevení. Musíte zjistit, jaký druh sušenky jste.
Směji se, ale pro záznam, dvojité fudge s tvarohovou zmrzlinou.
ELISA: Za jakých okolností není bolest tak špatná?
Erik: Myslím, že to vůbec není špatné.
ELISA: Protože?
Erik: Protože, energeticky -
(Pauza)
Má míč, baseballový míč nebo možná zmačkaný kus papíru a hází si to z ruky do ruky. Hádám, že využije jednu z jeho skvělých analogií pro blbce, aby to pro mě zjednodušil.
(Pauza)
Co děláš, Eriku?
Erik: Já si jen hraji.
Směje se.
Erik: Utrpení, když se na to podíváme energeticky, jdeme-li do života a máme vzpomínky, buď z minulých životů, z domova v nebi, nebo z čehokoliv jiného, ​​a ty vzory pamětí trvají, takže se staneme neutrální. Myslím si však, že když lidé trpí, mají pocit, že jsou omezeni; cítí se nazí, zničení, zlomení a odhalení. Necítí se dobře, takže se před tím chtějí chránit. Odmítnou to přijmout. Když se chrání, chybí celý důvod, proč trpí.
ELISA: Takže ochrana v podstatě říká: "Nechci to. Nechci trpět, "pak to dává utrpení jako celku negativní význam.
Erik: Správně. Co způsobuje utrpení, je odpor vůči výběru, který nás čeká. Volba je vždy založena na tom, "Stále se cítím, jak se cítím?" Nejprve se musíš ptát sama sebe na otázku: "Líbí se mi způsob, jakým se cítím? Chtěl bych se tak cítit takto? "Pokud se ptáš na otázku:" Jak se zbavím toho, že jsem obětí? ", Pak se ti zdá, že se ti nelíbí, jak se cítíš. Utrpení ti ve skutečnosti dává příležitost být neutrální. Odstraňuje tě z trápení - fyzickou, duševní nebo emocionální bolestí - a na tomto neutrálním místě jsi otevřen jinému konceptu, rozšiřujícímu svůj pohled, když se podíváš na svůj život. To je důvod, proč jsou někteří lidé, jako alkoholici, znovuzrozeni po sražení na dno. Můžeš se znovu postavit. Můžeš se předefinovat. Tehdy se můžeš úplně vyléčit. Pokud se nedostaneš na toto místo, utrpení pokračuje. Stejně jako oni říkají: "To, čemu odoláváš, přetrvá." Když to, co nazýváš "utrpení" přijde, můžeš to přijmout. Pak už netrpíš svou minulostí. Jediným důvodem trpět je to, že se snažíš bojovat.
ELISA: To je odpor, o kterém mluvíš.
Erik: Jo, protože to říkáš (křičí) "Ach, nechtěl jsem to! Jsem oběť. Jsem to. Já jsem to! Vezměte si mě! Vezměte si mě! "
Zní to jako televizní evangelista.
Erik: Ty to bojuješ a identifikuješ to jako utrpení jen kvůli utrpení. Pak přijdeš s myšlenkou, že máš na talíři splašky, které jsi nikdy nechtěl. No, hádej co? Přihlásil ses. Takže přijmi a oceň utrpení a nech se odvést na neutrální místo, abys mohla vidět sebe a svůj život z širšího, vnitřního pohledu. Objevíš sebe a jsi láskou.

Elisa Medhus, 14.června, 2013
Děkuji všem za vaše vroucí přání. Potřebovali jsme je a stále je potřebujeme. Omlouvám se, že jsem neodpověděla na komentáře k příspěvkům, e-mailům a Facebookům. Stále mám problémy je zobrazit a na JIP není velký signál.
V tomto příspěvku Erik dává svůj případ proti sebevraždě. Doufám, že si to užiješ!
ELISA: Eriku, maluješ skvělé obrázky smrti, že? Řekni mi něco, co by v tom zabránilo lidem,
Jamie se směje.
Jamie (k Erikovi): Dej to dohromady, člověče! (Pro mě) Jen se směje.
Erik: Sakra, teď nemůžu zrovna přemýšlet.
Erik (hází ruce nad kolena): No, hovořil jsem o smutku, že se nedokážete někoho dotknout a že komunikace je jiná, tak bych řekl, že co tě může udržet na Zemi, jsou vztahy, které máš s přáteli a rodinou, protože i když vazba není při přechodu přerušena, vztah se skutečně znovu definuje. Nemůžeš jednoduše přiběhnout a vidět se navzájem, obejmout se a posadit se se svou kávou a povídat si.
Chybí mi to.
Erik: Mami, myslím, že to řeknu takto: Snaž se teď, aby ses nemusel vrátit a udělat to později.
ELISA: Mm hm.
Erik: Jako, proč odkládáš život? Mekka sladší pro tebe nebude.
Jamie (chichotání): Mecca!
ELISA: Dobrá.
Jamie (směje se): On jde, "Mecca-heiny-ho.
ELISA: No, jednou v roce jsem brávala své děti do Hyattu v Houstonu, jen jako zvláštní pozornost. Víš, dělali jsme si tu pomyšlení, skákali jsme na postelích, bojovali jsme polštáři a objednávali jsme si lahůdky u pokojové služby. Ve zdejší restauraci jsme si objednávali tento mléčný koktejl, který se jmenovalo Meka-heiny-hai nebo něco takového. Byla to havajská věc, ale děti žertovaly a říkaly: "Udělej vysokou výšku." Smáli se a smáli se. O tom mluví ..
Jamie: Ach bože!
Erik: Mami, jsi opravdu zábavná!
ELISA: Bylo to tak zábavné. Měli jsme explozi. Dobře. Něco dalšího k tomuhle? Neberte s sebou své problémy?
Erik: Totálně. Naprosto. Tohle jsem myslel, když jsem řekl, proč odkládat život? Budeš se muset vypořádat se všemi těmi věcmi, které tě přivedli k tomuto bodu, případně - všechny jednotlivé lekce, které tvoje duše cítí, že se máš naučit a zažít. Proč bys to vylévala příliš brzy? A samozřejmě dostaneš zpětnou vazbu, mami, kdy bude ten správný čas zemřít? Myslím to vážně, budeš to vědět. Pokud pochybuješ o sebevraždě, hádej co? Není tvůj čas. Pokud máš pochybnosti - dokonce i malé - o tom, jestli se zabiješ, hádej co, není tvůj čas. Ty se kurva mýlíš. Nedělej to. A když to děláš opravdu rychle, protože si myslíš, že když přijde čas zemřít, jsi ten největší kretén, hádej co? Neměl bys to dělat.
ELISA: Mm hm.
Erik: Víš, kdy jsi hotový! Víš, kdy skončíš. To je jako nepolapitelná otázka: Jak víš, že jsi zamilovaná? Jak víš, jestli si bereš správnou osobu? Je to tehdy, když nemáš žádné pochyby o tom, že je to tak. Dorazil jsi na místo. Pak, když skončíš se svým životem, sorry, mluvím o tom, protože kulturně, lidé tu budou opravdu naštvaní - ale když skončíš svůj život, je to klidné. Je to vydání. Je to přijetí - myslíš na sebe, protože jsi -
Jamie: Jen jsem na něj vzhlédla a řekla: "Prosím, sleduj tvoje slova."
ELISA: Mm hm!
Jamie: Jen jsem na něj hleděla. Dobrá. (Škrábe si krk)
Erik: Je to přijetí sebe, že jsi dostatečně laskavý a dostatečně chápající, aby sis odpustil. Už víš, že jsi hotový.
ELISA: No, nemyslím si, že jsi byl v tomhle bodě. Myslím, že z tvé strany bylo určité váhání nebo něco.

Erik (k Jamie): Musím říct pravdu?
Jamie (na Erika): Sakra, jo, musíš říct pravdu!
Erik: Věděl jsem, že to je odpověď. Věděl jsem to jistě, mami.  Naprosto.
ELISA (temně): Jo.
Erik: A s tím nápadem mi bylo opravdu fajn. Neměl jsem žádnou úzkost. Víš, mé srdce nezávodilo ani mě neděsilo vypadnout.
(Dlouhá pauza)
Erik: Ale víš, máš pravdu. Váhal jsem.
ELISA: Dobrá. Takže sis nemyslel, že to uděláš opravdu rychle. Bylo to jen zaváhání, protože ...?
(Dlouhá pauza)
Jamie: Nic neříká. Jen se dívá. Jeho oči vypadají opravdu zasněně. Glazované. Víš, jako když si na něco vzpomíná?
ELISA: Aha. Jen myslí? Myslíš, Eriku?
Erik: Jo. Snažím se přemýšlet o správném způsobu, jak to popsat. Nebylo to, že můj život skončil. Naprosto jsem chápal, že všichni v mé rodině budou v pořádku. To mě v té době netížilo. Myslím, že jsem byl jen nervózní,
(Pauza)
Erik: "Dobrá, kde skončím.
Myslel sis, že půjdeš do pekla, nebo jsi věřil v takové věci?
Erik: Ne.
ELISA: Dobrá. Něco jiného v tomhle duchu?
Erik: Věděl jsem, že to bude lepší, než kde jsem.
ELISA (dušení): Aw, ubohé dítě. (Pauza) Tímhle to skončilo, že?
Erik: Jo. Jsem v klidu a živější, než jsem kdy byl.
ELISA: Jo. To je správně. Jakýkoli jiný důvod, který chceš sdílet, abys přesvědčil lidi, aby se nezabili předčasně?
Erik: Chci jen upozornit na skutečnost, že když balancuješ, nebo blbě žvaníš, pak je tvoje smrt špatně. Smaž to jako možnost. A nejenže s sebou přinášíš zavazadla, vytváříš víc problémů sám sobě, protože vidíš a cítíš veškerý zármutek, který zanecháš. Musíš hledat způsoby, jak znovu vytvořit to, co máš ve svém životě. Víš, mnohokrát lidé mají pocit, že jsou na konci a myslí si, že sebevražda je odpověď, když si opravdu ještě nepovolili -
Jamie: Ec-Oh, evakuaci! (Na Erika) Co to říkáš? Myslela jsem, že řekl vybagrování.
Jamie a já se usmála.
ELISA: Povolení evakuovat svá střeva!
Erik se směje.
Erik: Evakuujte jejich situaci. Vybrali si zůstat v něm a hubit, než aby si sbalili tašky a odešli. Myslím, že 90% všech lidí, kteří se rozhodli spáchat sebevraždu - pokud by se rozhodli opustit situaci, ve které se nacházejí - fyzicky změnit své životní prostředí - věřím, že by stále žili a úspěšně si užívali toho, co považují rovnováhu v jejich životě. Někdy potřebují přestávku jen proto, aby byli lidé.
ELISA: Jakákoli jiná nevýhoda sebevraždy?
Erik: Jo, nedokončíš svou duchovní smlouvu a to může dělat hodně problémů. Například bys měl mít dítě a ten kluk měl najít lék na AIDS? Pokud zemřeš, než máš toho dítě, hodně lidí zemře, když nemusí. To opravdu rozbije vaší mysl, a budeš muset pracovat z této strany, aby se to všechno stalo. Odtud je to mnohem těžší.
ELISA: Takže, existuje hodně lidí, jejichž osud je vzít si život?
Erik: Sakra ne! Je to velmi, velmi vzácné.

Elisa Medhus, 3. srpen, 2015
Když Erik popisuje Nebe, reaguji podle toho, v jakém stavu je můj život. Když to stojí za hov.., jsem spíš: "Zapiš mě. Zajisti pro mámu lístek do první třídy! "Ale když miluji život tak, jako nedávno, jsem váhavější. Myšlenka, že nemají kontrastní zvuky, no, nudné jako peklo. Podívejme se na to, co o tom říká Erik.
ELISA: Někteří lidé se ptají, zda se duše nudí. Například [můj syn] Lukáš řekl: "Ugh, nemyslím si, že bych chtěl umřít. Nebe zní nudně! "
Jamie se směje.
Erik: Rozhodně to není nuda! Je tu spousta jiných možností než na Zemi. Myslím, že lidé věří, že pokud nebudou mít konflikt nebo chaos, je to nudné, protože můžeš být šťastný jen tak dlouho, než se něco pokazí.
ELISA: Jo.
Erik: No, to je jen výcvik člověka. Nepotřebujeme tady tyhle blbosti.

ELISA: Dobrý.
(Pauza)
ELISA: Řekni mi víc. Jednou věcí je, že nemáš prvek překvapení nebo očekávání: "Ooo, zajímalo by mě, co se stane dál." Nejen špatné věci, ale také dobré věci.
Žádné překvapení na narozeninové párty a žádné setkání se svým manželem u dveří v negližé.
Erik: Jo, ten prvek překvapení je trochu tlumen, ale stále jsou tu objevy. Stále se můžeš setkat s věcmi, které jsou vnímány jako nové, i když jsi již tyto znalosti dosáhl. Je to, jako kdyby lidé upadli do amnézie, jako by předstírali amnézii nebo falešné zapomínání -
???
Erik: Nebo prostě jako přestat jíst chléb na deset let a pak mít kousek chleba. Je to jako nová zkušenost.
ELISA: Ach, Chápu. Dobře.
Erik: Takhle to tady je. Není důležité, že můžeme získat všechny informace, ale pokud je chceme vědět, můžeme prostě jít na to místo a shromáždit tyto informace a vědět.
ELISA: Dobrá.
Erik: Ale jestli to nechceme, tak to do toho prostě spadneme, aniž bychom předem vědomě chtěli obdržet informace, jak bys mohla říci, bez většího úsilí.
ELISA: Líbí se ti to víc tady, nebo tam?
Erik: Je to záludná otázka?
ELISA: mm mm.
Erik: Ano.
ELISA: Co ostatní? Existují duše, které dávají přednost tomu, aby byli na Zemi jako lidé?
Erik: Nepřišel jsem na entitu, která by se pokoušela dostat zpátky na Zem, která k tomu nemá schopnosti, protože pokud se ti opravdu hodně líbí Země, můžeš se vrátit zpět do jiného těla.
ELISA: Dobrá. Takže tam není nikdo, kdo by byl jako: "Zapomeň na Nebeské věci . Chci se potopit hned zpátky. Jsem připraven jít. Bum! Jdu na Zemi. "
Erik: Jo. Ne tak často, když takhle mluvíš, předpokládáš, že můžeš být jen na jednom místě v čase, protože ti tak hodně chybí tam být, nebo s ním být spojený. Ale protože se všechno děje najednou, všechny inkarnace, které sis vybral, když se nezaměříš na jednu z nich, jsi v jiných inkarnacích.
ELISA: Dobrá. To To dává smysl. Zaměřte se na svůj záměr. Bello, slez z mých otázek. Pes je na mém stole a chodí kolem otázek. Bello, nech mě najít další. Dobře, je to od člena blogu. "Jakou radu máš pro lidi, kteří vědí, že chtějí žít pro druhé, jako je jejich rodina a děti, ale bolest v životě je tak velká, že si představují úlevu po smrti?" To je opravdu veselé. Woo hoo! Jo!
Jamie se směje.
Erik: No, mami, musíme si vzpomenout, že smrt a umírání nejsou smutnou věcí, ale naše kultura nás přesvědčila, že to tak je. Naučili jsme se, že je to poněkud smutné a negativní. Tak se stydíme a trestáme, když jsme více přitahováni k smrti než k životu.
ELISA: Mm hm.
Erik: Musíme najít mnohem soucitnější způsob, jak přijmout potřeby této osoby tak, jak je. To bych řekl tomuto čtenáři,
Jamie: Bloger?
Ne, osobě, která píše blog.
Jamie: Co to říkáš, Eriku? B-l-o-g pomlčky, velké E. E je pro Erika. Blog-E. Tam směřujeme. Věděla jsem, že mi něco chybí.
Erik: Co bych chtěl říci na tomto blog-ee, je: " Neignorujte své pocity." Nechci, aby si někdo myslel, že jsem na jedné nebo druhé straně, pokud dávám tuto radu, takže si prosím čti otevřenou myslí a otevři srdce. Neměli bychom ignorovat, jaké jsou naše potřeby. Nyní je největší otázkou: "Jsme na zdravém místě v našem životě, kde můžeme nejlépe identifikovat tyto potřeby, nebo utíkáme?"
ELISA: Mm. To jo.
Erik: A tak bych hledal pomoc, abych se ujistil, že to, jak vidím svůj život, má pro mě význam a přesnost. Měl by jít osobnímu kouči, terapeutovi, bez ohledu na to, v čem se cítí pohodlně, když mluví o těchto potřebách. A pak, pokud už jsi chycen jako tolik z nás, a opravdu chceš definitivně umřít, ale nikdy si nezažil vlastní život - nemáš o to zájem. Jsi jako: "No tak. Kdy? Kdy je konec příběhu? Pojďme to udělat! Pojďme se odtud vypadnout. "Způsob, jak tohle zvládnout, je naučit se astrální projekci. Naučte se transcendentální meditace. Vyzkoušejte techniku ​​deprivace. Víš, najít techniky, které tě zavedou do změněného stavu mysli a přejdou do jiných dimenzionálních stavů. Tímto způsobem můžeš tento tlak zmírnit. Hádej co? Nemusíš čekat až do konce života, abys měl radost, kde jsi. Prostě nemusíš čekat na konec.
ELISA: Takže myslím, že halucinogeny jako LSD mohou být také volbou pod dohledem lékaře.
Erik: Ksakru jo! Koukněte na mou mámu!
ELISA: Učila jsem se od těch nejlepších!
Erik: To je pravda. Spousta lidí si nemůže vzít svou mysl a prostě jít, ale pod dohledem pomocí halucinogenů - je to prostě úžasné. Přestaňte se nutit žít život, od kterého jste ochotni se odpoutat. Buďte zodpovědní. Jděte za hranice, ve kterých jste se naučili udržovat svůj život a začněte žít způsobem, který splňuje všechny vaše potřeby.
ELISA: Přesně. Začněte tančit.
Erik: Odvažte se! Víš, možná to chce, abys vypadnul z města a dostal se do přírody. Možná žiješ v přírodní rezervaci a staráš se o zvířata. Možná je to velmi nekonvenční život, ale hádej co? Umožňuje ti to překonat tuto lidskou strukturu, sociální strukturu, a umožňuje ti to žít více ve změněném stavu mysli, který ti dává radost.
ELISA: To je pravda.
Erik: Připojte svůj život zpátky k vašim potřebám.
ELISA: To miluji! To by měl být nárazník.
Jamie: Jo, měl by to být. Zvýrazni to. Tučné kurzívou. Červené písmo. Pojďme touhle cestou.
Směje se.

Elisa Medhus, 20. srpen, 2015
Dnes je hnusný den. Déšť. Bouřka.  Varování před bleskovými povodněmi. Útulno. Aktuálně to miluju. Dnes odpoledne odjel Rune do Crescentu, TX, aby závodil s motocyklem, takže Bella a já budeme mít dům pro sebe. Oba - spolu s Lukasem, se vrátí domů pozdě v sobotu, takže tak akorát dost času, abych nebyla osamělá. Samozřejmě, když jsem sama, nikdy jsem dobře nejedla. Je to pro mě společenská věc. Naposledy jsem se cpala celý den Cheerios.
Vychutnejte si tento příspěvek, něco, z čeho si, myslím, můžeme mít 100%ní  prospěch.
ELISA: Je něco, co můžeme udělat, abychom se mohli dozvědět se o našem účelu v tomto životě, v němž jsme?
Jamie opakuje otázku pro sebe.
Erik: Moje tři nej. K mým nejlepším třem věcem, které můžeme udělat: Naučte se, jak poznat své emoce. Pokud je nemůžeš identifikovat, neznáš definici emocí. Musíš znát definici emocí, abys je mohla poznat a identifikovat. Číslo dvě: Cvičil bych, abych nejprve cítil, pak myslel, a to je (pomocí citátu Jamie) "Já, jako první není sobecké".
Jamie (směje se): Myslím, že mě to naučili Grace a Maitlandi, ale stejně ...
Erik: Když se cítíš jako první, nejdřív děláš sebe samu, a vědomě. To je důvod, proč se mi moc líbí číslo dvě, ale nemůžeš udělat číslo dvě, pokud neuděláš číslo jedna.
ELISA: Jo, samozřejmě!
Erik: A číslo tři,
(Dlouhá pauza, kdy si Jamie něco vyjasňuje)
Jamie (k Erikovi): A to pomůže s životním účelem a vším tím – OK, nebudu o tom diskutovat! Je to HRA, a napsáno velkými písmeny.
Erik: Moje aktuální definice "hry" je dělej každý den něco, kde ztratíš čas, kde zapomeneš na čas. To je naše resetovací tlačítko. Pro mnoho lidí to může být meditace nebo jóga nebo běh, víš, cvičební režim.
Fuj.
Erik: Pro mnoho lidí je to něco kreativního. Pro mnoho je to zahradnictví, um-

ELISA: Co to bylo pro tebe?
(Pauza)
Erik: Oh, rychlost. Vítr v mé tváři. Mít kontrolu nad mým -
Jamie: Říká " nad kolem", ale ukazuje mi motocykl v hlavě.
Erik: Jako mladší, jezdit na kole.
Jamie: Vypadá to jako špinavé kolo v mé hlavě, ne deset rychlostí.
Je to pravděpodobně BMX kolo. To byla jeho věc.
Erik: Nebo být ve vozíku. Něco, co jsem měl pod kontrolou, a mohl bych ji vzít kamkoliv.
ELISA: Ty a mechanické hračky, jako je předělávání kol a přidávání zvedacích sad na kamiony kamarádů.
Erik (žertuje): Opravování věcí!
ELISA: Vzpomínám si, že obvykle miloval něco na svém vozíku zapojovat a jednou vyhodil pojistku. Poslala jsem ho do automobilového obchodu s mou kreditní kartou, aby koupil novou za tu, co by neměla stát víc než 5 dolarů, a vrátil se o hodinu později s nainstalovaným šesti nebo sedmi set dolarovým audio systémem. Drahá pojistka.
Jamie se směje.
ELISA:  Nemyslíš si, že bych si toho nevšimla? Říkal, že plánoval prodat své kolo, takže pro něj bylo dobrý, ale ...
Erik: Nechtěl jsem ztratit tu příležitost!
ELISA: Já vím! Myslím, že ne!
Erik: Jo, taková práce? Miloval jsem to. Ztrácet čas.
ELISA: Tak co dalšího?
Erik: To jsou mé první tři.
ELISA: Mně se mi líbí.
Erik: Tyhle jsou dost jednoduché, aby to pochopili všichni a dost snadné, aby se to naučili sami. Nemusíš hledat terapeuta nebo někoho, kdo je více informovaný. Tohle jsou věci, které můžeš udělat sám.
ELISA: Jo!
Erik: Jsi znovu ve hře, ve středu.
ELISA: Tolik jsi zmoudřel, Eriku, z takové malé prdelky!
Jamie (s chichotáním): Otočil se - dnes má na sobě šortky - a jeho zadek zvedá nahoru do vzduchu.
Typické.

Elisa Medhus, 2. březen, 2013
Ráda bych představila Ryana, jednoho z členů skupiny Channeling Erik a talentovaných médií, kteří se tak milostivě rozhodli využít svých darů, aby nám z času na čas poskytli náhled na různá témata. A co víc, on a Erik mají nádherný vztah. Dnešní téma: Svobodná vůle. Užívat si.
Jmenuji se Ryan. Našel jsem blog na doporučení známého přibližně ve stejnou dobu, kdy jsem začal zkoumat vlastní psychické schopnosti. Dostal jsem pokyny od Jasona a nakonec od Erika o tom, jak fungovat jako médium. Pracoval jsem na tom poslední rok a půl, kdy jsem se snažil zjistit, jak být schopen fungovat jako médium bez toho, abych opustil svůj hlas. Konečně jsem v bodě, kdy jsem si natolik jistý, že to pravidelně dělám pro lidi a získávám pozitivní zpětnou vazbu.  Tohle je krátká výměna, kterou jsem měl, a kterou jsem shledal zajímavou, když jsem se k ní vrátil a četl jsem o pojetí "svobodné vůle". Děkuji za čtení –Ryan    (**kurňa, jak to přeložit, když reading je věštba, což tohle není a čtení zní tak fádně).
Projdu některé z ostatních věcí, které jsem udělal pro lidi, které nejsou osobní povahy, a zjistím, jestli některé z nich stojí za to sdílet.
Váš,
Ryan Geraghty
************************

1. Proč je svobodná vůle tak důležitá, když jsme všichni jedno?

Připojíme se jako jedinec, můžeme existovat jako kolektiv, ale nejsme jedinec v tom smyslu, že to obsahujeme. Neexistuje žádný vizuální příklad, který by zahrnoval komplexnost, ale ty jsi vždy ty a my jsme vždy my. Někdy jsi oddělen od nás, někdy jsme všichni spolu. My je každý námi. My jako kolektiv stále máme a udržujeme si svobodnou vůli, ale spojujeme se nebo jsme jako jeden, můžeme společně pracovat nebo si hrát, nebo jen být společně přesnějším a rozsáhlejším způsobem. Svobodná vůle je definující značkou jednotlivce. Já tvůj svět a individualita jsou viditelné, hmatatelné, vnímavé mnoha způsoby. Já je my, my jsme já, ale protože rozsah parametrů je tak rozsáhlý a možnost harmonizace a shromažďování je tak úplná, svobodná vůle je nejlepším označením pro jednotlivce. Je to tvoje duše. Je to víc než schopnost, jsi to ty. To být bez svobodné vůle nelze.

Bůh řikající sám sobě: "Dám si svobodnou vůli! " zní hloupě! Stejně jako když přijde na svobodnou vůli, což je proto, aby všichni mohli mít "volbu", ale nám nikdy nebyla dána žádná "volba", která by nás oddělila. Je to jako by nám primární zdroj říkal, že máme volnou vůli a pak je jako "Psycho! Byl jsem za sebou po celou dobu a ty jsi jen prodloužení mě! "Co to sakra!!??
Tady nebyla žádná volba existovat. To je pravda. Ale možnost přestat existovat je tady a tam. Můžeš se vzdát svého vlastního já a už nebudeš. Tvoje energie se stává součástí celku, který je. Nebude přímo spojena s jiným vědomím nebo entitou, budou to samotné cykly. To je nejlepší termín pro pochopení rozšířené reality.

1. 
   Člověk v knize, kterou čtu, říká: "Jsme svobodní, vždyť my jsme svobodné bytosti, které se obklopují okolním prostředím, které nás vede k pocitu, že nejsme svobodní." A popisuje Zemi. Také říká, že jiné kolonie stranou od země a větší, nemají toto prostředí, kde zlo je schopno získat takovou podporu. Představuji si však, že tyto jiné sféry nebo skupiny v celém vesmíru mají také svobodnou vůli; je jejich svobodná vůle poněkud méně potřebná nebo méně vlivná než naše, jako pozemšťanů, kteří bojují proti tomuto prostředí, které nám říká, že nejsme svobodní?

Pokud studuješ a rozumíš životům, můžeš vidět, jak "zlo" může držet silnější část lidstva. Brutalita je vyleptána do tkaniny vaší planety mnoha způsoby. Ta látka je opotřebovaná a zbytečná. Přichází čas, kdy budeme tkát do nového, silnějšího materiálu existujícího rasy. Příběh života na zemi není zlo nebo brutalita. Jedná se o růst.

1. 
   Tento autor říká, že "malé částice zla byly rozptýleny po celém vesmíru." Cože? Vážně!!??? Pokud ano, proč ?????
   To je nepochopení významu. Zlo je vždycky volbou. Může být rozptýleno pouze nehodou nebo nesprávným pokynem. Není to hra s duchovní horkou lávou. (Hádej, kdo to spustil)
2. 
   To Erik zavinil, že můj rýžový dort vypadá jako zadek? Protože je sprostý.

Ne, ale tohle půjde do mého sáčku triků pro ostatní. Chci, aby všichni přemýšleli, proč to vidí všude kolem a proč je stále pojídají.

Elisa Medhus, 7. březen, 2011
Přepis relace
ELISA: Dobrá, teď, co jsou to dělníci světla na Zemi? Předtím ses zmínil, že plánují zvláštní misi před inkarnací. Co jiného s námi můžeš s námi sdílet?
Erik: Dělníci světla jsou lidé, kteří se rozhodnou vrátit se. Není to, protože by museli nebo tak. Mluvil jsme o tom jen před krátkou dobou, jako kdyby se někteří lidé rozhodli vrátit, aby něco dali světu.
Dělníci světla.
ELISA: Zajímavé. Dobře, tady je další fascinující otázka. Proč existuje strach a jak vznikla tato energie? Odkud to pochází? Plánujeme si strach v našich životech jako součást naší osobnosti, abychom přišli sem a mohli ho překonat? Je to prostředí na planetě, které nás dělá ustrašené, nebo se to časem vyvinulo z našich zkušeností?
Erik: Strach pochází z ega. Není to věc na úrovni duše. Existuje mnoho důvodů, proč mají lidé strach: strach z toho, že není dostatečně dobrý, strach z toho, že nebude schopen dělat něco dobrého. Strach pomáhá rozvíjet ego a ego pomáhá rozvíjet strach. Jdou v kruhu. Strach obvykle spočívá v absenci spojení s duší - ne úplné nepřítomnosti, samozřejmě, ale v relativní nepřítomnosti v určité věci.
ELISA: Jo.
Erik: Vyvíjí se přes životní prostředí a jen prostě je. Všichni lidé mají nějaký strach. Takže když nejsme spojeni s láskou v situacích nebo v problémech. Strach je nepřítomnost duchovního spojení, což znamená relativní nepřítomnost lásky, což znamená relativní absenci světla. Je to součást duality, která je v lidské zkušenosti tak důležitá. Když překonáme strach, znovu objevujeme lásku. Znovu objevujeme naše duchovní božstvo. A když projdeme tímto cyklem strachu, překonáme strach a znovu a znovu nalézáme lásku v každé otázce, kterou musíme řešit, to je důvod duchovního osvícení, ne?
ELISA: Jo, myslím, že odlupování strachu odhaluje lásku a naše spojení s duchem?
Erik: Jo. A jako lidé byste nebyli schopni vidět toto spojení s duchem bez nějaké složky strachu. Je to jako bys měl mít strach, abys mohl tuto vrstvu olupovat a, ta da, je tu láska, je to moje spojení s duchem. Nějak jako kouzelník, který si sundal cilindr a je tam květina.
ELISA: Jo, myslím, že musíme udělat tento krok navíc pro kontrast, ale někdy ta dualita opravdu naštve.
Erik: Já vím. Někdy to může naplnit život sračkami, ale je to opravdu mocný nástroj.
ELISA: Přála bych si, abychom mohli mít speciální brýle pravdy, abychom viděli, co je třeba vidět. Být sakra hodně jednodušší.
Erik se směje.
ELISA: Když mluvíme o strachu a zběsilosti, kdy mimozemšťané prokáží svou existenci a jsou někteří, kteří nám pomohou?
Erik: Miluji tuhle část! To vše mě opravdu vzrušuje! Vždycky jsem se o tyto věci zajímal.
ELISA: Aw!
Erik: To je ta nejkrásnější věc, mami. Byli tu tisíce a tisíce let. Víš, už dlouhou chvíli se mluví o tom, jak byly vytvořeny pyramidy, a byla to mimozemská síla. Je mnoho lidí, kteří pomáhají na Zemi, zvláště teď, když země nějakým způsobem prochází problémy - ať už se stane, co se má stát. Zatím si ani nejsem jistý, co to má být, ne úplně. Ale vím, že něco přichází. Víš, mami, všechny ostatní planety vědí, že země má potíže. Každý to ví. A tak se snaží pomoci co nejvíce. Někteří lidé dokonce komunikují s jinými životními silami, aby získali informace. Jak jsem již řekl, někteří žijí mezi lidmi, aby pomáhali, nebo se připravují na pomoc.
Jeannie: Mohu ti o tom také říct, protože mám dva klienty, se kterými když komunikuji, přichází panel galaktických bytostí.
ELISA: Wow, opravdu?
Jeannie: Ano, mám ty dva klienty a je to proto, že jsou tady, aby lidem na Zemi říkali jisté věci.
ELISA: Páni, jak úžasné! No, jak jsem řekla, určitě můžeme využít veškerou pomoc, kterou můžeme získat! Někdy musíme spálit věci, abychom vytvořili něco nového. Možná proto právě teď trpíme takovým chaosem.
Jeannie: Jo. To jo.
ELISA: Je to bouře před klidem.
Erik: To je pravda, mami. A když se o tom dozvím více, dám ti vědět. Každý z těchto mimozemšťanů má specifické role, ti, kteří jsou na fyzické úrovni, ti, kteří jsou na jiných planetách a ti, kteří jsou v duchovním rozměru.
ELISA: Dobrá, nemůžu se dočkat, až uslyším, co zjistíš, Eriku! Také se tě zeptám na celou historii těchto galaktických bytostí a galaktických válek někdy zde v příští relaci. 

Elisa Medhus, 18. leden, 2011
Moc jsem o tobě přemýšlela. Je to krásná věc, spojení, které zde sdílíme. Jsme tam pro sebe. Existuje jednota, která je uklidňující tím, že odhrnuje závoj a odkrývá nádhernou skutečnost, že odloučení je jen dočasná iluze.
Mimochodem, Shannon mi připomněla, že po stisknutí kódu pro kód konferenci musíš stisknout #.
A nyní k dnešní části relace:
Přepis relace
ELISA: Dobrá, a co tohle: existují různé rasy v posmrtném životě?
Erik: Ne.
ELISA: Opravdu?
Erik samozřejmě ne, mami. My všichni jsme jen duchovní bytosti. Volíme různé rasy z určitých důvodů, vybíráme různé společensko-ekonomické zázemí, různé kulturní zázemí a různé sexuální orientace. Tato rozmanitost nám dává hodně možností, jak se něco naučit .
ELISA: Jo, jistě. Myslím, že rozdíly mezi skupinami pomáhají vytvořit iluzi separace a poskytují všechny možné problémy, které je třeba překonat.
Erik: Jo, strach z jiných náboženství nebo ras, hm, diskriminující - některé jsou velmi otevřené, některé jsou uzavřené. Toto je místo, kde duchovní tavící hrnec přichází v pozemské rovině.
ELISA: Ach, dobře.
Erik: Teď mami, existují cizí bytosti, které pocházejí z různých planet, různých solárních systémů, galaxií, vesmírů.
Kim: Škrábe se na hlavě, jako by o něčem přemýšlel.
Erik: Nevím, jestli jim říkáš rasy, nebo ne, ale jsou velmi individuální.
ELISA: Dobrá.
Erik: Ale skupiny jsou si velmi podobné. Takže, um-
Kim: Vím, co říká, ale myslím, že to je docela matoucí.
Erik: Všechny pozemské bytosti vypadají podobně. Máme mužské nebo ženské pohlaví.
ELISA: Aha.
Erik: Takže všechny lidské bytosti mají tendenci vypadat podobně. Dvě nohy, dvě paže, hm, víš?
ELISA: Jo, chápu, co říkáš.
Erik: Tak černý nebo bílý, křesťan nebo muslim, bohatý nebo chudý, člověk vypadá jako člověk. Duše mají tendenci vypadat docela podobně v nebeských koulích a paprscích světla.
ELISA: Dobrá.
Erik: A pak máš mimozemské bytosti, které přijmou fyzickou formu.
Kim: Ale vím, Eriku, že mohou vzít lidskou podobu a někteří žijí s námi na pozemské úrovni.
ELISA: Doopravdy?
Erik: No, to je celé téma, Kimberly!

Kim (směje se): Oh, řekl mi Kimberly! Mám u tebe potíže, Eriku?
Erik: Ano, a dostaneš velký výprask!
Kim a já jsme se smáli! 

Elisa Medhus, 12. června, 2015

Slyšela jsem, že skupina webináře s Jamie měla velkou účast a byla skvělá. Jsem ráda, že sis to užívala. Je úžasné, jak některé z věcí, které učí, mohou mít takový vliv na náš život. Dnes jsem totálně zaneprázdněna. Dnes v 17:00 mám rozhovor na rozhlasové stanici a ve 14:00 mám Skype setkání s TV producentem a Jamie. To vše spolu s ostatními věcmi, které obvykle dělám. Měla by to být zábava. Zkontrolujte si můj přehled událostí s časy vysílání. Dobrá, pro tebe musím makat za dva.
ELISA: Dnes bych chtěla mluvit o sebevraždě. Vím. Je to (vložen zvuk Debbie Downera, je to velmi důležité.) Eriku, ráda bych ti řekla ahoj, zlatíčko.
Jamie: On říká, ahoj, a chodí po místnosti. Přechází, jako vždycky. Víš, že podlaha kolem kuchyňského ostrova má z jeho kroků drážku. Ten chlapík toho mohl nachodit. Dobře. První otázka, na kterou bych se chtěla zeptat, je, proč jsou lidé náchylnější k sebevraždě a proč se dnes zdá být rozšířenější?
Erik: Miluji tě.
ELISA: Miluju tě také.
Erik: Šťastný den svatého Valentýna a Happy Valentines Day všem, kteří se dívají. Chceš-li odpovědět na svou otázku, média, média, média.
Jamie (s úsměvem): Má takhle ruce (položí zápěstí k sobě a prsty natáhne.)
(Dlouhá pauza)
ELISA:  A? Přidej, prosím?
Erik: No, vždycky to bylo takhle, přesto jsme to neoznamovali masám. Můžeme se podívat zpět už před deseti lety nebo dokonce dál a mnoho těchto sebevražedných úmrtí bylo považováno za náhodné, médiím bylo řečeno, že byli nemocní a bylo tak hanebné, že lidé nechtěli inzerovat, že se to skutečně stalo, protože to byl nejhorší druh smrti, kterou mohl člověk zažít.
Jamie: Teď má jednu ruku ve vzduchu a křičí: "To jsou kecy!
ELISA: Pověz mi, proč jsou to kecy.
Jamie: Jo. Sedni si.
ELISA: Mimochodem, lidi, neučila jsem ho takhle sprostě mluvit. Jen pro záznam.
Jamie se směje.
Jamie: To neříkám. Neučila tě, abys mluvil takhle. Naučil se to sám.
Erik: Přiznávám vinu. Mnoho z nás si myslí, že od té doby, co se na to média soustředí, že možná je to něco v naší kultuře, která kráčí touto cestou, ale uděláš krok zpět, nebo dva, vystupujeme z temného věku. Získáváme přijetí: Přijetí homosexuálních lidí. Teď přijímáme transgender lidi. Začínáme akceptovat, že jsme žena.
Jamie: Nedělej to! On dělá obličeje a ukazuje (se znechucením) "Ach, být žena!"
ELISA: No ne na Blízkém východě.
Erik: To je pravda, ale podíváme se na naši kulturu, mami, protože to je to, kde vidíme publicitu sebevražd a je to, jako bychom vyšli z temného věku. Jdeme do "Hej, ty jsi jiný a my si tě za to ceníme." Stejně jako cokoliv, začíná to přijetím lidi. Můžeš je nazývat těmi více excentrickými lidmi v naší kultuře a pak se ukázat lidem více při zemi. Tak je to marketing. Vím, že jsem vždycky nesnášel marketing,
ELISA: Já vím.
Erik: Ale pozitivní marketing mě opravdu baví. Teď poslouchej. Neříkám dobré nebo špatné. Opravdu chci říci, že pozitivní marketing, o kterém mluvím, je ten, který říká, že tě přijímá za to, kdo jsi. Víš, to tě neoceňuje za jedno a nesnáší tě za druhé. Je to takový druh akceptačního marketingu nebo šťastného marketingu - vyvolávání mír a radost v každém jednotlivci - začíná se objevovat. Vidíš to v reklamách. Začíná to být vidět v televizních pořadech a filmech.
ELISA: To je pravda. Je tu reklama o přijetí bipolární nemoci. Nepamatuji si přesně, kdo je herečka, ale psal na svém tričku, "mám bipolární poruchu" nebo něco takového. Takže je to dobré.
Jamie: Jo, také se zmínil o reklamách Super Bowl, zaměřil se na lásku být člověkem, být otcem, a to, že dívky nesnižují. Bylo hodně pozitivních (říká do vzduchu) - nechci, aby si lidé mysleli, že říkám dobré nebo špatné - ale pozitivní marketing, který pomůže. Takže zpátky k otázce. Je více sebevražd? Spíš ne. Ve skutečnosti začínáme přijímat lidi, aby se nemuseli uchylovat k technikám odchodu, protože jim život nefunguje.
ELISA: Například řešení duševních chorob?

Erik: Duševní onemocnění, všechny druhy věcí, pro které se lidi cítí izolovaní od společnosti, ať už je to barva nebo jejich kůže, jejich akné, jejich neschopnost se projevit společensky-
ELISA: A pak je tu také "sebevražda" kvůli šikaně. Impulsivní.
Erik: Ach, to ano, to je dno izolace. Neexistuje žádný vztah k nikomu jinému, takže si myslí, že pokud se z hry odstraní, vytvoří bolest pro ostatní lidi.
ELISA: Spáchal jsi sebevraždu kvůli tomu?
Erik: Ne.
ELISA: Nevypadalo to tak, jak jsi to udělal. Jaký byl tvůj důvod?
Erik: Osvobodit se.
ELISA: Mm.
Jamie: Dává mi představu, že se proplétá jakoby starým školním zábradlím s velkými tyčemi , roztáhne tyče a proleze.
Jamie napodobuje tahání tyčí od sebe.
Somber moment.
Erik: To byla moje odpověď. Tak jsem našel klid.
Slzím.
Erik: Tak o čem jsme mluvili?
ELISA (chichotání): Promiň. Svedla jsem tě z cesty. Nemyslela jsem, že by duše mohli mít špatné vzpomínky. Co se tam děje? Doufala jsem, že když přejdu, můžu mít vzpomínky zpátky.
Jamie se směje.
Erik: Ne. Myslím, že jsem odpověděl na otázku, ale nevěděl jsem, jestli to nechceš jinak. Ding!
Jamie: To je ten zvuk, který dělá, když si myslí, že s něčím hotový.
ELISA: Jak často to souvisí s minulými životy?
Pauza, pak Jamie vrtí hlavou.
Jamie: Opírá se a položil kotník na koleno. Není to tradiční překřížení nohou. Velice mužné. Zabírá to místo.
Erik: Víš, mami, měli bychom pravděpodobně nahradit slovo "minulé". Možná bychom měli začít říkat paralelní životy a dostat naši komunitu k tomu, abychom se spojili, abychom pochopili, že čas není lineární. Nekrmte iluzi.
ELISA: No dokonce Einstein to řekl. Řekl, že čas není lineární a že je to lidský konstrukt.
Jamie: Souhlasí. Říká: "Co říkáš o tom? Co říkáš o tomhle? "
Ona se směje.
Jamie: Jdi a udělej to. Řekni "paralelní." Teď odpověz na otázku.
Erik: Dobrá. Paralelní životy? Jak moc to ovlivňuje sebevraždu? Hodně, hodně, hodně. Paralelní životy pomáhají vytvořit osobnost, kterou máš nyní. Krmí tvoje obavy, tvoje vášně, tvoji lásku, co se ti líbí, úkol, který chceš dokončit nebo zkompletovat; to je všechno na vás. Bůh není větší, důležitější: "Zatraceně, že jsi byl zlý na někoho v jednom životě! Potrestám tě v příštím. "Ne, to je něco, co jsi vytvořil a strukturoval. Takže, jaký jsi a kdo jsi v paralelním životě, hraje velkou roli v tom, jaké jsou tvé potřeby a co máš oblíbené v současném životě. Ding.
Jamie se směje a zakrývá ústa.
ELISA: Co teď?
Jamie (vypadá úplně rozpačitě) Jdi dál.
ELISA: Ach, pojď. Ven s tím.
Jamie: Ne, ne, ne.
Erik: Sleduj, máma se chce zeptat "Můžeš mi dát příklad nebo rozšířit to?"
ELISA: Ano! Bože můj. Dej mi příklad. Mohlo to mít co dělat s někým v paralelním životě, který spáchal sebevraždu?
Erik: Pěkný. Ano! Může! Nebo se na to tak můžeme dívat. Můžu být v jednom životě; jsi úplně sám, vyhnaný. Řekněme, že celá rodina zemřela na mor.

ELISA: Mm hm.
Erik: A tady stojíš, sám. A v tomto životě se snažíš porozumět vztahům, ale dostáváš se k této opravdu zoufalé osamělosti a tyhle momenty budeš mít ve svém současném životě - budeme tomu říkat současný život - ohromující osamělost. Ta samota. Ale víš, že to není pravda. Tvoji členové rodiny jsou tam, ale najednou se s nimi nemůžeš spojit. Takže tyto vlny emocí, které nemají spoušť V tvém "současném životě", mohou být naprosto z paralelního života, který se děje.
ELISA: Dobrá.
Erik: Ding.
ELISA: Máš spoustu "dingů". Dobře, může pomoci regrese do minulého života?
(Pauza)
ELISA: nebo současného života, progrese paralelního života -
Jamie (vypadá ohromeně): Jak jsi to řekla?
Myslím, že to Erik řekl současně. To se děje často kvůli našemu blízkému spojení.
Jamie: Jsem opravdu pro to, že se hýbe.
Erik: Ano. Pomůže to. Když děláš regresi minulého života, paralelní regrese života, propojíš svou logiku s tím životem a tou zkušeností a vaší logikou - což je obrovská lidská kvalita, která ti pomůže zůstat teď v tvém současném životě - když to pomůže pochopit, co se děje v paralelním životě, přestane se to propojovat a projevovat v "tomto životě." "Pokud jsem naprosto osamělá, musí to být pravda. Jsem naprosto osamělá. "A to není pravda. Takže nám pomáhá organizovat a pochopit, že naše myšlenkové spojení a naše emocionální spojení je spojeno se všemi našimi souběžnými životy, stejně jako nadbytečná energie kolem nás v našem prostředí. Ačkoli (ukazuje na kameru, pak se škrábe na krku) -
ELISA: Děláš všechna jeho gesta, co?
Erik: Takže když se podíváme na naše myšlenky v tomto životě, ne vždy budou naše. Jen proto, že se objeví ve vaší hlavě, to neznamená, že je vlastníš a že vyzvání nebo říkají pravdu. Vnímáš je z paralelních životů a z energie tvého prostředí, což znamená i jiných lidí.
Jamie (směje se): Řekl si jen pro sebe, ale slyším to: "Nakopl to."
Oba se smějeme.
ELISA: Zlomíš si ruku v rameni, pokud máš ramena a ruku.

Zde je zajímavý článek, který mi můj publicista poslal včera:

Je smrt iluzí?
Většina vědců by pravděpodobně řekla, že posmrtný život je buď nesmysl, nebo přinejmenším neprůkazný.
Přesto jeden odborník tvrdí, že má důkaz potvrzující existenci po smrti - a dělá v kvantové fyzice.
Profesor Robert Lanza tvrdí, že teorie biocentrismu učí, že smrt, jak ji známe, je iluze vytvořená naším vědomím.
"Myslíme si, že život je jen aktivitou uhlíku a příměsí molekul - žijeme jen chvíli a pak hnijeme v hrobě," řekl vědec na svých webových stránkách.
Lanza z Wake Forest University Medical School v Severní Karolíně pokračoval v tom, že jako lidé věříme ve smrt, protože "jsme učili, že zemřeme", nebo přesněji, naše vědomí spojuje život s těly a víme, že těla umírají.
Jeho teorie biocentrismu ovšem vysvětluje, že smrt nemusí být tak konečná, jak si myslíme, že je.
LANZOVA TEORIE BIOCENTRISMU A POSMRTNÉHO ŽIVOTA
Biocentrismus je klasifikován jako teorie všeho a pochází z řečtiny - "životní centrum".
Je to přesvědčení, že život a biologie jsou pro realitu klíčové a že život vytváří vesmír, nikoliv naopak.
Lanza používá příklad toho, jakým způsobem vnímáme svět kolem nás.
Člověk vidí modrou oblohu a říká si, že barva, kterou vidí, je modrá, ale buňky v mozku člověka mohou být změněny tak, aby obloha vypadala zeleně nebo červeně.

Naše vědomí dává smysl pro svět a může být změněno, aby změnilo tuto interpretaci.
Podíváme-li se na vesmír z hlediska biocentrického, znamená to též, že prostor a čas se nechová tak tvrdým a rychlým způsobem, jak naše vědomí říká, že to dělá.
Stručně řečeno, prostor a čas jsou "prostými nástroji naší mysli".
Jakmile je tato teorie o prostoru a času jako myšlenkové konstrukci přijata, znamená to, že smrt a myšlenka nesmrtelnosti existuje ve světě bez prostorových nebo lineárních hranic.
Teoretičtí fyzici věří, že existuje nekonečné množství vesmírů s různými variacemi lidí a situacemi probíhajícími současně.
Lanza dodal, že všechno, co se může stát, se vyskytuje v určitém okamžiku napříč těmito multiversi, což znamená, že ani smrt nemůže existovat v "žádném reálném smyslu". (ale fakt se mi zase chce reálně brečet)
Lanza místo toho říkal, že když zemřeme, náš život se stává "trvalou květinou, která se vrací do rozkvětu v multiversu".
"Pod čarou: Co vidíš, nemohlo být přítomno bez tvého vědomí," vysvětlil Lanza. "Naše vědomí dává smysl světa."
JAK DOKONALÝ EXPERIMENT PODPORUJE TEORII LANZY
V experimentu, když vědci sledují průchod částic dvěma štěrbinami v bariéře, se částice chovají jako kulka a procházejí jednou štěrbinou nebo druhou.
Přesto, když člověk částice nevidí, působí jako vlna.
To znamená, že mohou projít oběma štěrbinami současně. To dokazuje, že hmota a energie mohou vykazovat vlastnosti jak vln a částic, takže chování částic se mění na základě vnímání a vědomí člověka.

Pokračoval: "Život je dobrodružství, které překračuje náš běžný lineární způsob myšlení. Když zemřeme, neděláme to v náhodné kulečníkové matrici, ale v nevyhnutelné matrici života. "
Lanza citoval známý experiment s dvojitými štěrbinami, aby podpořil své tvrzení.
Úplnou teorii Lanza vysvětluje ve své knize Biocentrism: Jak jsou život a vědomí klíče k pochopení pravé přirozenosti vesmíru.
Mějte skvělý víkend, lidi. Podívejte se na pořad Houstonian Saturday for lunch!

Elisa Medhus, 15.října, 2015
Mám pro tebe otázku. Jakou druh televizní show bys sledoval s Jamie, Erikem a se mnou? Je tu tolik možností, takže chci váš názor! Přemýšlejte o tom po přečtení druhé ze tří částí Sebevražda a ztráty.

ELISA: Dobrá. Jak víš, jestli to byla chyba nebo osud, když se zabiješ?
Erik: To poznáš okamžitě, jak dorazíš.
ELISA: Dobrá, myslím, že to může být jako: "Jejda" nebo je to jako, "V pořádku! Udělal to! "Jak můžeme zabránit tomu, abychom si vzali život? Jinými slovy, jak můžeme získat pomoc, pokud máme sebevražedné myšlenky? To je zjevně jedno - snažte se o pomoc odborníka na duševní zdraví, zavolejte na telefonickou linku pro sebevraždu atd. - ale například Eriku, měl jsi všechny tyto prostředky. Měl jsi dokonce číslo mobilního telefonu svého terapeuta, ale neudělal jsi to. Nepožádal jsi o pomoc. Jak můžeš, jako osoba, získat pomoc?
Erik: Dostal jsem roky pomoci.
ELISA: Jo. To ano.
Erik: Nebylo to jako: "Dnes chci spáchat sebevraždu, takže myslím, že pokročím a udělám to." Jamie napodobuje jeho šťastnou tvář.
ELISA: Šťastná tvář!

Erik: Při několika příležitostech jsem o smrti přemýšlel a diskutoval jsem s ostatními lidmi, takže v mém případě jsem udělal logickou věc a zvažoval své možnosti. Cítil jsem se v míru s myšlenkou odchodu. To byl způsob smrti, který mě nejvíce přitahoval. Věděl jsem, že tento konec může přinést radost, uvolnění a měl jsem pravdu.
ELISA (trochu křičí): Jo.
Erik: Myslím, že pro ty, kteří uvažují o sebevraždě, a myslí si, že prostě chtějí jít a udělat to a nemluvili s nestrannou osobou, nebo terapeutem, nebo přítelem a neslyšeli zpětnou vazbu a skutečně se nedostali do komunity, aby zjistili, co je a není podstatou této myšlenky, myslím si, že to ztratili. Myslím, že si myslí na sebevraždu a vyberou si ji okamžitě, a když přijdou, uvidí, kam se nalodili. Pro nás, dokonce i Robin Williams, se kterým jsme mluvili, měl desetiletí uvažování o smrti a odchodu. Nebyl to nějaký náhlý okamžik, ve kterém to zkusil. A když čteš příběhy lidí, kteří se dopouštějí sebevražd a pokoušeli se o to již dříve, nebo o tom již dříve mluvili a měli s tím problémy předtím, usmějte se. Tento člověk našel svou odpověď a měl dostatek indicií, aby získal úlevu. Musíme to přestat odsuzovat. Musíme se na to podívat, jak to je. Je to volba, která neznehodnocuje život. Doufám, že se vám to usadilo ve vaší hlavě. To nedává -
Jamie vzdychne a dělá gesto mluvící ruky způsobem, který říká, že Erik mluví míli za minutu.
Jamie: Varuje před tím. Vydržte. Chce to si sednout s každým, kdo to sleduje (nebo čte), pokud se někdo rozhodne vzít svůj život, hodnota jeho života není o nic menší, než kohokoli jiného. Stálo více odvahy odejít, než zůstat.
ELISA: Dobrá, dobře, neodmítáš sebevraždu?
Erik: Akceptuji sebevraždu. Nemohu ale přehlížet, že to není odpověď pro všechny, jako není odpověď pro každého „vychladni“.
ELISA: Správně.
Jamie začne mluvit. Jasně jsem ji přerušila.
ELISA: Jo, pokračuj.
Jamie: Ne, byl úplně mimo téma. Pokračuj.
ELISA: Ano, a je to typické. Co říct lidem, kteří ztratili někoho při sebevraždě? Co pro ně doporučuješ?
Erik: Není pravda, že první slova, která slyšíš, jsou: "Je mi to tak líto tvojí ztráty?"
ELISA: Jo.
Erik: Co to opravdu znamená? Pro "ztrátu" jsi "omluven". Za prvé, neexistuje žádná ztráta - v pořádku fyzická, jo, ale po jeho smrti jsi neztratil osobu. Přešli. Nevím, proč by ti jich mělo být líto, protože to je to, co ten člověk opravdu, opravdu chtěl. Mimochodem, je to forma úspěchu. Je mi to líto. Vím, že opravdu naštvu lidi, ale byl jsem tam, takže můžu alespoň říct, že jo?
ELISA (smutně): Jo. Žádná trofej. Prosím.
Erik: Ne, ne. Není to trofej, ale pro ty z vás, kteří se setkávají s žijícími, jejichž rodinný příslušník, partner nebo přítel si vzal život, pozdravte je.  Jen řekněte: "Ach" - a řekněte jeho jméno, a že přešel, ale proč se omlouvat? Nikdo nepotřebuje omluvu. Nikdo nepotřebuje lítost, když má žal, nebo nechápe, co se stalo. Dej najevo podporu. Řekni: "Jsem tady, když něco potřebuješ."
ELISA: To je cesta. To je skvělé. Nelíbilo se mi, když říkali: "Ale máš další děti," nebo když říkají: "Jdi dál!"
Jamie se směje, ale nevím proč.
ELISA: Jen se mi to nelíbí.
Erik: Je mi jedno, jak člověk umře; není to o tom jít dál a zapomenout, protože to je opravdu to, co myslí. Jedná se o oslovení a ukázání podpory jako: "Hej, pokud chceš mluvit o Erikovi, rád budu poslouchat." Víš, on už přešel. Bude to jiné.
ELISA: Jo.
Erik: A je v pořádku přiznat někomu: "Nevím, co, kurva, říct. Nevím, co ti mám říct, ale jsem tady; Jsem k dispozici. Neumím si představit, co to je. Tady je mé objetí. "
ELISA: Přála bych si, aby to pro mě udělalo více lidí.
Erik: Jo, kde je podpora? Proč lidé začnou truchlit a pak se na něj vrhne smutek? Je to bláznivé o tom i přemýšlet.

ELISA (tiše pláče): Já vím. Ztratila jsem spoustu přátel.
Erik: Ano.
Mě; Myslím, že to pro ně bylo opravdu nepříjemné.
Erik: Jo, a oh, a potom jak je to skvělé, hm, -
Jamie poslouchá a pak říká: "To je řečeno sarkasticky.
Erik: Jako když po třech měsících, nebo po roce, kdy chceš mluvit o mně a lidi jsou jako (Jamie napodobuje výraz obličeje člověka, který je úplně vyčerpaný, jako by byl uvězněn a chtěl utéct).
ELISA: Já vím.
Erik: Nevědí, jak to zvládnout. Vztahy mohou pokračovat i po smrti. (Opět se opírá o židli): Spousta lidí bezprostředně ztrácí hodně lásky.
ELISA: Jo. To je škoda.

Guest, 10. května, 2015
Od doby, co odešel můj syn, jsem od tebe Eliso a Eriku získal tolik, abych přežil a zkusil pochopit.
Po roce a o dvou měsících jsem stále tady, stále se snažím porozumět. Opravdu jsem chtěl potom utéct. Existuje mnoho důvodů (lidí), abych neodešel. Nejsem si úplně jistý, co vedlo k vaší knize, snad jen, že jsem byl předtím Amazonsky osvícen. Byl to Erik a Billy Fingers, kteří mě zachránili, dali mi naději a pomohli mi dovědět se, co jsem si myslel, že existuje, že nebe a posmrtný život jsou pravda.
Jen jsem chtěl mít nějaký kontakt se synem. Modlil jsem se, aby o něm snil. Modlil jsem se, abych si vzpomněl na sen, který bych mohl mít. Od té doby, co je pryč, to je jediný způsob, jak ho můžu mít. To se nestalo. Každé ráno jsem se probudil a nestalo se to. Každé ráno jsem se probudil se dvěma smutky; Ryan byl mrtev a já o něm ani nesnil.
Seděl jsem venku a díval jsem se na oblohu a mraky ho prosily s mou duší, aby mi dal znamení. Každý večer, kdy byla večeře, jsem seděl venku na lavičce a hledal, doufal. Nic.
Nepamatuji si přesně, kdy v mém zármutku, ale bylo to brzy poté a vypadalo to, že v probuzeném druhu spánku Erik "složil" poklonu. Měl na sobě košili a džíny, nebo kalhoty z pytloviny. Neviděl jsem jeho obličej, ale věděl jsem, že to byl Erik. Představil se dramatickým úklonem a představil herce ve filmu "Heaven Can Wait". Opravdu jsem chtěl umřít, posunout se. Teď už nejsem tak odhodlaný, ale ano, nejsem už až tak moc pro dobrovolný odchod z tohoto světa.
Pokaždé, když zavolám Erika, bezchybně vysekne poklonu oblečený jako chlapec v "Heaven Can Wait". Složí mi dramatickou poklonu kdykoli. Předtím jsem si nebyl jistý, ale teď to vím. Je to poselství pro mě, ale Erikovo dramaticky expresivním způsobem, nebe může čekat.
Můj syn ke mně přišel několikrát ve spánku. Jsem za to tak hluboce vděčný. Vím, že mu Erik pomohl. Stále slyším, jak můj syn říká, že mě miluje. A uvědomuji si, že nebe může čekat.

Elisa Medhus,  28. listopadu, 2010
Části tohoto záznamu mohou vyvolat kontroverzi, jak brzy poznáš. Žádná politika, slibuji. Doporučuji zvážit, zda by editace této části byla oceněna. Erik se vůbec nevyjádřil jasně, zda bych měla filtrovat některé jeho volatilní poznámky.

Přepis relace
ELISA: Dobrá, co teď mám říct lidem, když jsi tady strávil spoustu času a mluvil o tom, jak je smrt obvykle snadná a jak skvělý může být posmrtný život? Co jim zabrání, aby tam chtěl jít dřív než je jejich čas? Máš na mysli velký případ, že jsi umřel. Co jim mohu říct, zlatíčko?
Erik: No, nejprve, mami, musíš definovat to, co je "před časem."
ELISA: Jo, jo, jo, přesně. Myslím, že to, co chci vědět, je to, co vede lidi k tomu, aby se dopustil sebevraždy, protože popisy o nebi, hm, kdy by možná neměly jít touto cestou?
(Dlouhá pauza)
ELISA: Je to, jako kdyby ses brzy dostal z práce, když nemáš, víš? "Je pátek; Odcházím ve dvě! "
Jamie (směje se): Pryč!
ELISA: Jo.
Jamie: Má skutečně jiný tón, když hovoří právě teď. (pauza) Není to on, "Hej, řeknu ti příběh. Jsem odměřená. "Jeho tón trochu spadl na úroveň - upřímnější.
Erik: Mami, jestli jsou lidé na místě sebevraždy, a říkají, že měl jen nápad - jak je to, tak; musíš to trochu zdramatizovat, než se otestuješ, abys zjistil, zda máš sílu k tomu, nebo ne.
ELISA (temně): hm, hm.
Erik: Pokud zjistíš, že máš sílu, řeknu ti to správně, mami, není to špatná volba. Nevím, jestli to někdy chceš napsat v knize.
ELISA: No, měla bych, nebo ne?
Erik: Prostě nechci, abys zachytila peklo, protože lidé tě budou chtít proti tvé vůli vzkřísit - lidé potřebují strukturu a pravidla. Musí jim být řečeno, co je správné a špatné. Ale opravdu bychom to měli dělat vnitřně pro sebe. A ano, mami, lidé mohou být spaseni před sebevraždou; lidé mohou být zastaveni; ehm, může se ukázat přítel a odnést zbraň pryč; může přijít neočekávaná osoba a vypumpovat z žaludku prášky, které právě užil. To jsou okamžiky spásy, které křičí: "Máš druhou šanci."
ELISA (smutně): Jo. Jak si přeji…
Erik: Ale jestli se skutečně podíváš na sebevraždu a myslíš, většinu času - řeknu 70% času – že máš jít. Měl bys jít. Ale máš pravdu, dalších 30% - to je otevřené - ale je několik málo lidí, kteří uspějí, a opravdu by chtěli druhou šanci.

ELISA: Jo, jo.
Erik: To jsou ti, kteří mají v posmrtném životě těžký čas, mami. Musí se vrátit ke svým krokům, jako by žili a pomáhali těm, kteří měli být rozhodující součástí jejich života. Myslíš si, že je těžké komunikovat s někým, kdo tě nebude poslouchat? Je mnohem obtížnější mluvit, pokud jsi mrtvý, k někomu, kdo žije. Je to opravdová bolest. Je to frustrující! Takže si představ, jaké strasti se tato duše pokouší změnit a uklidnit se po náhodném "úspěchu" sebevraždy.
Myslíš tím, že se snaží pomáhat těm, co zanechali? Těm, kteří trpí, kteří se cítí zrazeni, opuštěni?
Erik: Jo. Jo, možná by to bylo za pět let, kdy ten chlap měl vyhrát loterii a dát nějaké peníze mámě,
ELISA: Jo, jo! Chápu!
Erik: taky by mohl objevit způsob, jak vyléčit kožní plíseň.
ELISA: (chichotání): Ach!
Erik: A teď, když se ten chlap zabije, se to se nestane. Takže teď musí nalézt způsob, jak získat další lidi v životě své matky, aby to udělali, aby jí dali peníze a pokračoval osud, který zkrátil.
ELISA: Dobrá.
Erik: Je tu chybějící spojení, protože si zvolil volnost svobodné vůle a následoval ji, místo toho, aby dovolil strukturám života ho ponaučit.
ELISA: Ale ti ostatní, kteří mají ty, pro které je v pořádku spáchat sebevraždu, jako svůj výstupní bod, jsou vždy předurčení mezi životy?
Erik: Předem určení? Ano.
ELISA: Jako: "Dobře, skončil jsem podle duchovní smlouvy, takže ..."
Erik: Ano.
ELISA: Dobrá.
Erik: Nemělo by to být skvělé, kdybychom mohli změnit termín "spáchat sebevraždu?" Abys "spáchal", zní  to jako trestný čin.
ELISA: Jo, myslím, že pro ty, kteří umírají ve svém předem stanoveném termínu, je smrt osvobozením.
Erik: Jo, co se pak děje?
ELISA: No, byl jsi jeden z 30% nebo jeden ze 70%?
Erik: Ach, byl jsem jedním ze 70%.
ELISA: Tak to byl tvůj čas?
Erik: Ano.
ELISA: Wow. Podívej se na vše dobré, co děláš, tak to možná byl. Takže to bylo plánováno mezi životy pro tebe, nebo to bylo pro tebe jedno z mnoha východisek?
Erik: Bylo to plánováno, ale máš pravdu, bylo to jedno z mnoha možných východisek. Můj další pokus by brzy následoval tento. Není to tak, že by bylo dalších třicet let a nebyla by jiná příležitost. Všechny byly připraveny v mých dvaceti letech.
ELISA: Proč byl tohle tvůj určený výstupní bod? Jaký byl důvod? Vypadá to, že jsi byl tak zmatený. Nedokázala jsem se orientovat v tom, o co šlo, co se stalo a proč,
Erik: Protože mám tady větší hlas, mami.
ELISA: Ach, dobře.
Erik: Jsi můj megafon. A díky tvým zkušenostem z tohoto světa byli lidé z celého světa osvíceni a seznámeni.
ELISA: Takže to byl tvůj osud a celý záměr byl pro tebe pomáhat druhým s tvým větším hlasem v posmrtném životě? To je to, co říkáš? Chci se jen ujistit, že to dělám správně.
Erik: Jo, a pomohl jsem ti tím najít své místo, mami.
ELISA: Ach, dobře. Když jsme o tom hovořili dříve, řekl jsi, že to nebyl tvůj osud.
Erik: No, hned po smrti jsi pravděpodobně trochu zmatený. Nebyl jsem zcela orientován na to, co se dělo, co se stalo a proč.
ELISA: Jo, vzpomínám si, že´s to říkal. Dává to mnohem větší smysl. Samozřejmě, že by raději tvoje smrt měla být něco, co jsi navrhl mezi životy pro vyšší já, ale to také vysvětluje, proč, u jediného ze všech dětí, jsem si nikdy nedokázala představit, že jsi starý, že ses oženit a měl děti a -
Erik: Jo, ani já nemohl.
ELISA: Takže myslím, že jsi to musel vědět hluboko uvnitř.
(Pauza)
Jamie: (v napodobeném útoku): Ne! Eriku, to je jen zlomyslnost! Říká, že ženy nejsou nejlepšími médii -
Já protestuji!
Jamie: Vidíš, není to tak?
ELISA: (směju se): Jsi tak přízemní, chlape!
Jamie: Říká, že máme tendenci chtít utěšovat, a tak si při seanci čteme své vlastní pocity. Kdybys měl mužské médium, jsou trochu suchaři a drsnější, méně soucitní, takže mají tendenci říkat věci přímo.
ELISA: No, sháním, zjišťuji, že ženy jsou na tom obecně mnohem lépe!
Jamie: Jo, jsme více vnímavé!
ELISA:  (chichotání): To je pravda, vnímavější! Co s tím, Eriku, ty mužský šovinisto!
Erik (směje se): Prase?
ELISA: Ano, ano, ano, to bylo to, co jsem chtěla říct, ale nechtěla jsem rozčílit prasata!
Jamie (těžce se směje): Nechtěla jsi ublížit pocitům prasete! To je tak smutný!
ELISA: Takže to byl tvůj osud, ne? To je pro mě důležité, takže chci to úplně vyjasnit.
Erik: Jo, to byl můj osud.
ELISA: Tak, Eriku, jaké jsou tvoje rady těm, kteří se chtějí zabít?
Erik: Nedělej to, pokud není tvůj osud 100%, protože tvoje problémy nezmizí se smrtí. Například, pokud máš špatné sebevědomí, bude to stále pokračovat. Máte-li problémy s důvěrou, důvěrností a otevřeností, budeš stále mít tyto problémy při překročení a budeš se cítit tak strašně z toho, co jsi udělal těm, které miluješ. Kromě toho budeš muset vyčistit nepořádek, který jsi nechal za sebou, se svými blízkými a osudy, které byly pozměněny zvlněným účinkem od vaší smrti. Lidé, kteří se zabíjejí, jsou skutečně šokováni, když přecházejí. Myslí si, že je to čisté propuštění bez toho, aby se s tím vypořádal. A vyčištění všech těchto druhů sraček je mnohem těžší dělat v posmrtném životě.
ELISA: To by mělo stačit, aby je to přesvědčilo. Dobře, tak je něco jiného, ​​co chceš o něčem říct? Mluvil jsi o smrti, co se stane později, životním přehledu, socializačním obdobím a myslím, že je to až na pořadí to, co se děje krátce po smrti. Takže co? Půjdeš do různých tříd, podstoupil jsi nějakou terapii, rozvinul ses v posmrtném životě podle tvého měnícího se systému víry. Vzpomínám si, že na začátku jsi byl v prostředí velmi podobném pozemskému letadlu, protože to vypadalo, že se zdálo, že tvůj systém víry je vázán. A teď jsi to absolvoval, protože tvůj systém víry se otevřel většímu počtu možností, ne? Řekni mi ve svých vlastních slovech o knize.
Erik: Mohla jsi říct systémy víry, ale je to spíš -
Jamie (chichotání): Ptačí mláďata? Opravdu, Eriku?
Erik: Jo, je to jako dítě,
Jamie (po vyslechnutí Erikova vysvětlení): Ach, to je pravda, ptačí mláďata se narodí s vědomím všeho!
ELISA: Ach, opravdu? Dobrý!
Erik: Jo, nemusí se nic učit. Jsou narozeni se všemi jejich vědomostmi, se svými lekcemi, které již byly učiněny. Vědí, jak postavit hnízdo; vědí, jak létat; vědí všechno.
ELISA: Jo, jo!
Erik: Takže když zemřeš, jsi dětský pták a jen ti to bude trvat dlouho. Není to vlastně učení věcí; je to o upamatování toho, co už víš.
ELISA: Úžasná metafora, Eriku. Dobře, dítě, myslím, že to je všechno, na co máme čas.

Jamie (chichotání): Vyfukuje ti polibky!
ELISA: Oh, děkuji, Eriku. Miluji tě.

Mnoho z vás vidělo toto video zpívajícího Erika při jízdě domů z Floridy se svou sestrou, Michaelle. Slova jsou tak ironicky prorocká. V jednom okamžiku můžeš vidět jeho temné zoufalství probliknout, následované účelovými komickými úlety. Přála bych si, abych tam byla, abych ho objala. Kéž bych ho teď mohla obejmout.

Elisa Medhus, 18. února, 2011

Dobrá zpráva, než se pustíme do tohoto smutného tématu. Robertovi se daří dobře. Říká, že nezávislý život byl mnohem těžší, než si myslel, protože každá malá věc ho vyčerpává, dokonce i odpovídat na e-maily. Přála jsem si, aby u nás zůstal další týden nebo dva, ale musel se vrátit ke svým štěňátkům, takže ... Naštěstí se cítí lepší a silnější každý den. Stále mu posílejte svou lásku!
Přepis relace

ELISA: Uvidíme. Dobře, vím, že jsme hodně mluvili o tom, co se děje v posmrtném životě, když někdo spáchá sebevraždu, víš, jak je o ně postaráno.
Erik: Jo.
ELISA: Mluvili jsme také o tom, jak sebevražda obvykle není osudem někoho, pro koho to není předem určený výstupní bod, ale v některých případech, jako je tvůj, je to tak. Tak proč si někteří lidé zvolí sebevraždu jako součást duchovního plánu, který vytvářejí pro svou inkarnaci? Myslím tím, že mnoho členů blogu trvá na tom, že si nemůžeš vybrat sebevraždu jako součást svého osudu, protože to prostě není správné, brát život, včetně svého. Ale z mého pohledu, myslím, že můžeš. Možná je to zbožné přání, ale -
Erik: Ne, máš pravdu, mami. Můžeš si vybrat tento typ smrti, hm, myslím přechodu, když plánuješ svůj život. Jak by bylo hloupé, aby někdo řekl: "Můžeš si vybrat všechny jiné druhy úmrtí, ale nemůžeš si vybrat tento."
ELISA: No, buď shovívavý, Eriku, protože si myslím, že je to hodně pod vlivem náboženství. Je to tabu.
Erik: Ne. Neznalost.
ELISA: Eriku! Buď milý!
Eriku, Jamie a já se smějeme.
ELISA: Nebo jsem možná příliš milá, dát lidem příležitost pochybovat.
Erik: Jsi vždy milá, mami.
ELISA: Aw! Jsi sladký, Eriku! Dobře, tak můžeš pojmenovat všechny důvody, nebo alespoň některé z důvodů, proč by si někdo zvolil sebevraždu jako osud?
Erik: Mohl by najít vnitřní sílu.
ELISA: Dobrá.
Erik: Mohl by se překonat, mohl by podlehnout..
ELISA: Proč by to měla být volba?
Erik: Je to spíše narušení hranic nebo rozbíjení struktur.
ELISA: Ach, dobrá.
Erik: Řekněme, že kdyby ses dostala do té těžké náboženské víry, kde sebevražda je tabu, není nikdy řešením a ty se budeš pálit v pekle, pokud to uděláš.
ELISA: hm, hmm ..
Erik: To je pravidlo v tvém životě, které tě váže. Takže když se zabiješ, protože jsi podlehl, dáš na své pocity, tvoje potřeby. Podlehnutí sobě by narušilo vnější pravidlo nebo strukturu. A to učí ostatní, že systém víry neposkytuje prostor pro úplnou pravdu.
Erik: Další, jeden z nejčastějších důvodů, je, když lidé vědí, že přijdou do života, který je extrémně silný a na ně náročný.
ELISA: Jo, urychlit jejich duchovní růst?
Erik: Správně, a někteří lidé to neudělají, pokud nebudou vědět, že mají východisko. Pokud toho na ně bude příliš mnoho, jsou zlomení a mají pocit, že už se nedokáží zvednout, pak vědí, že mohou odejít.
ELISA: Takže to je jeden z výstupních bodů, které pro sebe vytváří. Jako bezpečnostní ventil na tlakovém sporáku.
Erik: Přesně. Obecně je nejčastějším důvodem pro sebevraždu, jako předem určený výstupní bod.

ELISA: Je tu - samozřejmě, mimo svého duševního onemocnění jsi měl takový skvělý život, tak jaký byl tvůj důvod?
Erik: Můj byl vypadnout z hlavy a já jsem se rozhodl, abych měl psychicky velmi těžký život, abych byl lépe připraven udělat to, co dělám teď. Stejně jako ty, mami. Měla jsi opravdu tvrdý život, hodně dramatu a tragédií. To je proto, abys měla pochopení a soucit léčitele a jako učitel byla efektivní. Potřeboval jsem, abych vyvinul tento soucit také proto, abych mohl vést a pomáhat druhým z této strany opony. To je to, co jsem měl dělat.
ELISA: Existují nějaké důvody, jak by někdo mohl spáchat sebevraždu, aby mohl vyučovat jiné?
Jamie chvíli naslouchá, pak se začne chichotat.
Erik: Za prvé, není to, jako bychom chtěli být odpuzující nebo stát "tváří v tvář", ale mnohokrát je tohle na konci sebevraždy, "Fuck you".
ELISA: Aha.
Erik: Jako "Podívej, co jsi mi udělal!" Zakryli jsme tu část, kde jsi pod kontrolou svých vlastních akcí, takže jsou to všechno kecy. Vzdát se své síly, víš, říct někomu, že ti něco udělal, je proto, že tato osoba není dostatečně silná a nechce převzít odpovědnost.
ELISA: Jo.
Erik: Takže je to obrovský čin, kterému čelíš, protože to ukazuje, že člověk potřeboval pomoc, ale nebyl schopen o ni požádat. A tak ti lidé kolem tebe zvedají náladu. Často zaujímají nové pozice v životě. Pokud se vyrovnaní se sebevraždou svého přítele nebo rodinného příslušníka, přijmou nové části. Podívej se například na sebe, Mami - jsi schopná pomoci tisícům dalších lidí.
ELISA: Dobrá, tak jo, může to být katalyzátor, pozitivní katalyzátor pro ostatní lidi?
Erik: Ano, ale většina lidí to vidí negativně, kvůli tomu, co se dozvěděla o sebevraždě, když přišli na tento svět. Je to falešné. Úplně falešné.
ELISA: Dobrá, tak něco jiného?
Erik: Jo, jo. Někteří se snaží učit druhé o ztrátě, někteří o posvátnosti života a lidské zkušenosti.
ELISA: Takže se mohou dozvědět o posvátnosti lidské zkušenosti sami, jako, zabijí se, pak se tam dostanou a myslí si: "Bože, prostě jsem promarnil příležitosti!" Je to tak někdy navrženo?
Erik: Jo, jo. Tam je spousta lítosti že, když byli naživu, neviděli dál než na špičku nosu, ale pak s jejich smrtí vidí mnohem víc a uvědomí si, jak se zkrátka změnili.
ELISA: Jo, přesně.
Erik: A ano, a děláním toho, co je třeba dokončit, protože měly být zapojeny a ovlivněny další lidské životy. Takže jako duše musí dodělat vše, co by udělal, kdyby zůstal naživu. To vše, lítost a zmeškané příležitosti - to učí duši, jak důležitá je lidská zkušenost pro duchovní pokrok, a to nejen pro ně, ale i pro ostatní. Je mnohem těžší dokončit práci, když jste duše.
ELISA: Dobrá, Na začátku jsi říkal, že tvoje smrt nebyla tvým osudem a pak, že ano. Vždycky jsem se cítila, že byla. Nikdy jsem si tě nedokázala představit, že jsi starý muž s vnoučaty a podobně.
Erik: Byl jsem úplně dezorientován, když jsem se sem dostal, mami. Většinou jsem cítil (pauza), je to zvláštní. Je to klidné a věděl jsem, že jsem udělal správnou věc, ale pak jsem se cítil strašně, když jsem sledoval lidi, které miluji, a promluvil jsem a řekl jim, že jo, tohle je správná věc pro mě - je to jen další bodnutí do jejich srdce.
ELISA: Jo.
Erik: A mnoho lidí to nemůže přijmout. Víš, "Jak ti to mohl tvůj syn, kterého jsi tolik milovala, a věřila, že on miluje tebe, udělat?" A to je egocentrický způsob myšlení. Měla bys myslet jen na sebe, místo na situaci druhé osoby, ale znovu, to je to, co nám naše struktura dává na planetě Zemi.
ELISA: Jo, přesně. Takže jsi byl dezorientován; myslel jsi, že to nebyl tvůj osud, myslel jsi, že jsi jen trochu zmatený, protože jsi viděl, že jsme tolik smutní? Pak sis znenadání vzpomněl, že to byl tvůj osud, protože jsi měl dělat všechno - co teď děláš?
Jamie: Říkal to a ty jsi to řekla současně!
ELISA: Ha! Jak skvělé. Myslím, že velké mysli si myslí podobně!
Erik se zasmál. 

Elisa Medhus, 12. srpna, 2010
Andrea, člen rodiny Channeling Erik, laskavě sdílí  informace o záznamech v Akáše a sebevraždě, které podněcují myšlenky. Mnozí z nás ztratili blízké při sebevraždě. Někteří zvažovali sebevraždu. Bez ohledu na to, na které jsi straně, myslím, že v tom, co následuje, najdeš velký smysl.

Nové ze záznamů Akáši o smrti a umírání
Co se stane s někým, když spáchá sebevraždu? Je to v záznamu považováno za hřích? Vrací se duše člověka okamžitě k dokončení toho, co zanechal?

Úkon sebevraždy má různé důsledky pro různé lidi, i když existuje jedna dynamika, která platí pro všechny. Sebevraždou se neodlišuješ. Pokud myslíš na lidský život jako na jednu část mnohem delší cesty duše, pak věci, s nimiž pracuješ ve svém životě, mají účel, který tě nakonec přivede k světlu. Pokud člověk spáchá sebevraždu, pozastaví proces návratu na světlo a vyřešení současných problémů, a tak se vyžaduje, aby začal pracovat na stejných problémech tím, že se stanou novým životem, kde budou tyto problémy a výzvy přítomny. Sebevražda sama o sobě nikdy neposkytne dokončení ani řešení problémů. Prostě ti nabízí příležitost prožít je v nové podobě v dalším životě.
Prvek hříchu v Záznamech skutečně neexistuje, i když bychom mohli říci, že jediným hříchem, který jsi kdy spáchal, je cítit k sobě něco jiného než lásku. To zahrnuje volbu cítit něco jiného než lásku k někomu jinému než k sobě, neboť nakonec jste všichni propojeni. Jediným "hříchem" spáchaným při sebevraždě je to, že tímto skutkem neodmyslitelně popíráte moudrost vaší duše. Tvoje duše může navodit situaci, která způsobí vaši smrt přesně, když dokončíš to, co jsi přišel v životě dosáhnout. Pokud si zvolíš sebevraždu, mýlíš se, jako by tvoje lidská mysl a všechny její pocity byly lepší, než tvoje vyšší duše. To je důvod, proč sebevražda vždy vede ke stejným výzvám, jen v novém životě.

Je důležité vědět, že pokaždé, když někdo zemře, má jeho duše příležitost rozhodnout se, zda se přestěhuje do nové inkarnace, do jiné formy duše nebo do čistého Světla. Když člověk spáchá sebevraždu, uspěje v tom, že umře, pouze pokud jejich duše souhlasí s tím, že přijde do jiné inkarnace se stejnými problémy a výzvami. V opačném případě bude pokus o sebevraždu neúspěšný.
Sebevražda sama o sobě je zajímavou zkušeností. Mnoho duší se ji rozhodne prožít pro jedinečnou formu přechodu při umírání. Některé duše se vydaly do života, který vede k sebevraždě, aby získali tuto zkušenost a učili se z ní. Samotná sebevražda sama o sobě nepoškodí duši - prostě vytváří požadavek, aby ses vrátil, abys dokončil to, co jsi v životě začal.
Pamatujte, že všechny duše mají svobodnou vůli a všechny duše jsou naprosto vševědoucí a všemohoucí. Pokud jsi naživu, můžeš věřit, že se tvoje vyšší já s veškerou moudrostí vesmíru rozhodlo, že máš stále důvod být naživu. Tento důvod se objeví v určitém okamžiku. Věřte moudrosti svého vyššího já a možnosti zažít v tomto životě více lásky a světla. Všichni jsme nyní naživu, protože tak či onak vytváříme prostor pro více světla v tomto světě. Podívejte se na toto světlo a pokračujte. (Červenec 2010)
Tuto zprávu získal Jen Eramith MA ze záznamů Akáši prostřednictvím Akášských Transformací. Doporučujeme sdílet tuto zprávu s přáteli a blízkými, pokud je obsah kompletní a veškerý příjem je poskytnut autorovi.

Elisa Medhus, 17.února 2011
Vychutnejte si to, začátek hodinové relace z 8. prosince. Pomalu to doháním! Zítra se téma víc zaměří na volbu sebevraždy jako konečného zvoleného mezi životy.
Přepis relace

Jamie: Dobrý den!
ELISA: Ahoj Jamie! Jak se dneska máš?
Jamie: Skvěle! Erik už měl zaneprázdněné ráno!
ELISA: Ach chlapče. Oh, byl s Iolou?
Jamie: Byl! Věděl, že ráno volala.
ELISA: Aw, to je tak skvělé. Doufala, že s ním bude hovořit!
Jamie: Mluvil s ní. Když se objevil, řekla jsem mu: "Víš, že tvoje máma volá až po 10:50."
ELISA: Ach, můj bože.
Jamie: Nevěděla jsem, že Iola je spojení přes tebe. Prostě se mi smál!
Směji se.
Jamie: A viděl jsem, že přivedl kamaráda a kamarád se ukázal být synem Ioly. Bylo to tak roztomilé, všichni se rozhlíželi a mluvili; bylo to opravdu jasné.
ELISA: Aw, to bylo pro Iolu dobré. Nemůžu se dočkat, až to od ní uslyším. Hej, Eriku, jak se máš, zlato?
Erik: Jsem připraven na rock a roll! Je mi skvěle, mami.
ELISA: Dobrá, zlatíčko. Všechno s tebou jde dobře?
Erik: Ano! Domov byl tak nádherný!
ELISA: Dobrá, dobrá, to mě dělá šťastnou. Dobře, první, na co se tě chci, Eriku, zeptat je o Jamie!
Jamie: Já?
ELISA: Jo. Zdá se, že je s tebou skutečně spojen. Chvíli jsem si myslela, že by tě mohl trochu poničit! Připadá mi, že by tu mohlo být nějaké spojení v minulosti. Je tam něco?
(Velmi dlouhá pauza!)
Jamie: Mluv, Eriku! Chci to vědět! (ona se směje)
(Tlak stoupá!)
Erik se směje.
ELISA: Zdá se, že se mu moc líbí. Bylo mezi tebou a Jamie, Eriku, nějaké pojení v minulosti?
Erik: To jsem jí právě říkal. Máme pár společných minulých životů. Hm, někdy jako přátelé, někdy v rodině a um-
Jamie trochu poslouchá.
Jamie (k Erikovi): Děkuji! Říká, že se mu líbí způsob, jakým komunikuji, protože to neberu - dobře používá slova - "to neberu tak ztěžka."
ELISA: Ach, dobře. To jo!
Jamie: A tak to bral i v posledním životě. Řekl, že to, co chtěl, je to, čím je, a říká, že já mu dovolím být takový.
ELISA: Dobrá, dobrá. Jen jsem byla zvědavá. Dobrá, tak jak se duše potkávají s jinými dušemi? Mluvím o lidech, které zná, a o úplně cizích osobách. Jak se spojují? Jen si pomyslí, a stane se to?
Erik: Jo, myslí si to, stane se to.
Jamie (směje se): Teď dělá docela sarkastickou věc, která říká: "Ahoj, jak se máš? Jmenuji se Erik, "a jakoby si odpoví:" Hmm, mmmkay. "
ELISA: Cokoliv jiného? Jak funguje toto spojení?
Erik: Všechno je velký web, mami. Co si myslíš, každá myšlenka je jako skála v rybníku. Vyzařuje ven. A pokud se to týká nebo se hodí k tomu, o čem chceš komunikovat - je to skoro jako rádiové vlny.
ELISA: hm, hmm.
Erik: Okamžité zprávy. Můžu si myslet: "Chci, víš, vidět přítele z takového a takového času." Pomyslím na to a mám skutečně odpověď. Budu okamžitě reagovat uvnitř sebe.
ELISA: Wow. Takže to jsou vlny víc, než je fyzická energie, hm, web?
Erik: Ano.
ELISA: Takže to všechno je spojeno vlnami. Šíření elektromagnetických vln, myslím?
Erik: Přesně tak, mami.

Elisa Medhus , 18. března, 2011
Dobrá zpráva, jsem venku z županu! (úsměv) Chci poděkovat všem za uklidňující slova a vhled, který jste mi poskytli, když jsem se včera cítila tak slabá. Občas mám takové dny, ale zřídkakdy o nich píšu, protože vím, že nejsem sama, když přijde na smutek. Můj zármutek, ztráta si nezaslouží zvláštní pozornost. Nicméně mě v poslední době moji průvodci přiměli, abych se o to podělila, nikoli abych se podílela na hloupé párty, nebo abych získala soucit, ale abych pomohla ostatním, kteří truchlí, aby se necítili tak sami.
Říkám to teď, protože nechci, aby si někdo myslel, že moje motivy byly sebestředné. Ugh, to by mohlo sabotovat celý účel našeho blogu. Koneckonců, mohu být všechno mizerné sama. Ne, cílem je navzájem si pomoci navýšit naše vibrace a v případě zármutku vyvolat smysl pro jednotu, smysl pro duchovní účel a spíše povzbuzení a podporu než temnější energii, jako je soucit a smutek .
Tento blog je určen k léčení druhých, ne pro uspokojení vlastních sobeckých potřeb. Nikdo z mé strany neuvedl sobecké motivy, ale chci se ujistit, že všichni ví, kde jsem. Dokonce i ve svých rodičovských knihách se snažím učit matky a otce, aby se vyvarovaly své lítosti, zejména u postižení nebo u jiných problémů. Je hloupé poslat zprávu, že nemáš víru, že to tato osoba překoná, zvítězí. To znamená, že bych chtěla, abychom vynaložili veškeré úsilí na boj za vyšší vibrace a proti nižším. Láska vždy překoná strach!
Také bych ráda ze srdce poděkovala Shannon za úžasné telefonické setkání, které včera vedla, aby pomohla dobrovolníkům odblokovat energii související s tím, že se cítí nehodni bezpodmínečné lásky a hojnosti, finanční či jinak. Doufejme, že brzy nabídne soukromé a polo-soukromé setkání pro členy blogu. Shannon, jsi svatá. V tuto chvíli zveřejňuji zvukové záznamy zasedání.
Přepis relace

ELISA: Tak, jak se projevuješ, Eriku, a jak přicházíš do našich snů atd. Jaký je tvůj postup?
(Pauza)
ELISA (v žertu): Zatneš zuby, sevřeš pěsti a vyrazíš?
Jamie začne  ve smíchu vrčet.
Jamie (stále se směje): Eriku! (Pro mě) Erik vytáhl džíny, aby mi ukázal nějaké třpytivé boty, víš, červené třpytivé boty a říká (ve vysokém tónu malé dívky): "Jen třikrát jsem v podpatcích zakopl!"
Jamie a já jsme se hystericky smáli. To je taky o Erikovi!
Jamie: Jsi k nakousnutí, Eriku!
ELISA: Bože, dnes je v mimořádné formě, že?
Erik: Ha! Nedělám nic. Sny přicházejí k nám.
ELISA: Huh? Ale-
Erik: Jo, protože opouštíš své tělo, tvoje vyšší vibrace sebe sama se prodlužuje mimo tvoje tělo a to je místem setkávání, kde můžeme komunikovat. Proto jsou některé sny tak živé a skutečné. Ty si vlastně hraješ venku. Setkáváme se a jednáme stejně jako na zemi, jen na jiném místě a bez našich těl.

ELISA: Ach, přála bych si, abych to uměla lépe!

Erik: A pak je tu pár snů, které jsou prostě mimořádně kreativní. To je, když máš sny, které jsou téměř logické. Jsou v hlavě. Nejsou mimo tělo. Říkám logické, ale samozřejmě to mohou být naprosto vzrušující fantazie, mimo mantinely.
ELISA: No, moje sny jsou někdy opravdu obyčejné, jako vyprázdnění myčky nádobí, takže myslím, že jsem opravdu nudná!
Erik: Existují různé úrovně snů, mami.
ELISA (chichotání): Já vím, vím. Můžeme kromě toho jít někam jinam, hm, mám tím na mysli, že vím, že můžeme cestovat v pozemské úrovni v našich snech a v posmrtné dimenzi, ale můžeme také cestovat do jiných dimenzí v našich snech?
Erik: Jo, jistě! Někteří lidé to dělají, ale opravdu nechápou, co dělají a proč to je.
(Vím, že se mohu ponořit do tohoto problému hlouběji, ale ve zbylých deseti minutách se mi zdá, že musím pokračovat. To zní jako téma, kterým se v budoucnu musíme zabývat, až bude mít Erik šanci se dovědět mnohem víc.)
ELISA: Dobrá. Tak, jak pro tebe vypadáme, Eriku? Vidíš mě například, jako si mě viděl, když jsi byl ještě ve fyzickém stavu, nebo vidíš naše tělo a také naši temnou část současně, nebo prostě vypadáme jako velký blob bahna?
Jamie: Jeho první odpověď byla: "Šachové figury."
ELISA: Oh!
Erik: Pevné, těžké, husté.
ELISA: Někteří z nás hustší než ostatní, myslím!
Erik: Ale zároveň se můžu podívat trochu jinak a vidět všechny tvé meridiány, energetické vlny, čakry, světlo, všechno.
ELISA: Hm!
Erik: Takže pro nás je to jen otázka, jak se na tebe dívat.
ELISA: To by bylo zajímavé pro duchovní entitu, jako jsi ty - no, ne ty, protože už máš životní práci, kterou děláš tam - ale bylo by v skvělé pro duchovní bytosti pomáhat lidem na Zemi pohledem na jejich meridiány a čakry, aby mohli říci: "Hej, máš problém v této oblasti; je třeba udělat toto, "atd. Nebo by dokonce mohly pomoci s léčivou energií, něco jako ze zákulisí v jejich jiném rozměru. Zajímalo by mě, jestli existují některé duše, které to dělají.
Erik: Ach, mami, jsou jich tu tisíce! Tisíce!
ELISA: Skvělé!
Erik: Jo, existují masážní terapeuti, kteří dostávají zprávy po celou dobu, jako příklad.
ELISA: Ach, dobře, takže je to jako od duchovních léčitelů k inkarnovaným léčitelům?
Erik: Jo, ale tam jsou také praktiční léčitelé, psychičtí chirurgové, a dokonce skuteční chirurgové, kteří pracují z našeho rozměru přímo s pacienty.
ELISA: Ooo, četla jsem knihu, kterou mi dal Dan, jmenuje se Arigo, psychický chirurg. Probíhá v Brazílii. Je to úžasný a pravdivý příběh o chudém rolníkovi, který léčí tisíce lidí z celého světa, když se zemřelý německý chirurg spojí s jeho duchem. Vypálil katarakt bez anestézie a takových věcí, a pacient nic necítil. Mohla bych zbytek hodiny strávit mluvení o tom příběhu, ale ...
Teď si užij tuto sladkou píseň od Just Jacka, kterou mi Tracy připomněla. Snažila jsem se ji najít v iTunes, abych ji mohla mít na svém iPhone, ale nenašla jsem, takže! Musíš ji sledovat víc než jednou, aby sis všiml některých klíčových věcí.
Just Jack - den, kdy jsem zemřel na MUZU.

Elisa Medhus, 17. března, 2011
Šťastný den sv. Patrika, každému, Irům i jiným. Pošlete část našeho štěstí zabaleného do lásky a světla lidem v Japonsku a všem těm statečným mužům a ženám, kteří pomáhají. Člen blogu, Shawna, mi poslal nejnovější informační bulletin Divine Openings a s jednou částí opravdu souzním. Chtěla bych se o to podělit s vámi všemi: Existují dva způsoby, jak můžeš Japonsku pomoci po tsunami. První není fyzický: Nenazývejme je oběti. Neexistují žádné oběti, jen někteří si ještě nejsou plně vědomi. Zaměřte se na řešení a možnosti a udržujte své vibrace co nejvyšší. To je přítomnost. Zaměř se na to, aby tě to nesrazilo do nižších emocí, které jen přispívají k nižším vibracím a ve skutečnosti brání obnově.
Tento článek zcela posunul mé chápání katastrof a obětí obecně. Myslela jsem si, že smutek a empatický smutek, který jsem cítila za neustálé boje, katastrofy nebo tragédie, byl ušlechtilá věc, ale ne. Mýlila jsem se. Je těžké oddělit škodu od pocitu soucitu, ale měli bychom to udělat. Strach, který jsem kdysi spojovala s mým vyjadřováním lásky k obětem, musí být nahrazen láskou a pozitivním výhledem, že nakonec všechno a každý bude v pohodě. Teď mám pocit, že mohu skutečně pomoci duchovním způsobem.
Poslední pár dní jsem měla tak trochu náročných. Když tady sedím na pohovce a odpočívám, uvědomuji si, že jsem stále ve svém županu. Dobré, ale je téměř poledne a já se prostě nepřevleču. Bestie zármutek. Obvykle zuřivě skáču ve svém běhacím kole, pak se zastavím a spadnu z útesu. Vlny zármutku jsou jako ventily pro odlehčení tlaku, abychom se nestrávili zevnitř. Nejvíc mě znepokojuje, že zbytek rodiny nemluví o Erikovi jako já. Nikdo neříká: "Chybíš mi Eriku," nebo "Pamatuju si, kdy udělal to a to," nebo "přál bych si, aby byl dnes tady s námi." Jako by byl v naší rodině neviditelný, nebo hůř - jako by se ztratil z našich životů navždy. Myšlenky na Erika zaplňují každou mou nečinnost, možná proto, že se bojím, že ho zase ztratím. Koneckonců, ty myšlenky, ty vzpomínky jsou vše, co mi z něho zbylo, hmatatelně řečeno. Samozřejmě každý má smutek jinak. Vím to. Ale cítím se opravdu osamělá, někdy jako jediná, která truchlí tak otevřeně. A jak jdou měsíce, přemýšlím "neměla bych se teď cítit lépe?" Ale necítím, takže zvažuji, zda se někdy "přes tohle dostanu" nebo jestli jsem jen tvrdý oříšek. To je samo o sobě depresivní. Nemohu unést, že Erik mizí ze srdce rodiny Medhusových.

Přepis relace

ELISA: Uvidíme, jestli máš k této otázce další informace, zlatíčko. Kdy vstoupí duše do těla, při zplození, při narození nebo v jednom z výše uvedených?
(Pauza)
Jamie (chichotání): Řekl: "D, všechno výše!"
Jamie a já jsme se smáli.

Erik: Je to určitá duševní lekce, která začíná při přechodu do buněčného vývoje plodu.
ELISA: Dobrá.
Erik: Takže jejich proces začíná dávno před zplozením.
ELISA: Ach, wow!
Erik: Jo, protože musí projít svou cestou dolů, snížit vibrace na lidskou úroveň, celulární vibraci. Je to velmi čisté, velmi jasné, ale je to těžko získaný úspěch. Většina duší, které jsem viděl, sedí v sedle.
Jamie se tvrdě chichotá Erikovu popisu.
Jamie: Vizuálně je to tak legrační. Říká, že sedí na břiše, dokud dítě není ne zcela, ale téměř vyvinuté, aby se duše mohla spojit.
Erik: Existují vzácné případy, kdy se dítě narodí a duše není plně připojena, ale i to se může stát.
ELISA: Zajímavé!
Erik: Ale většinou, um-
(Dlouhá pauza, myslím, že v tomto okamžiku se Erik rozhodl nedokončit větu.) Tuhle nepříjemnou ADHD musíme překonat!)
ELISA: Takže myslím, že se to může stát kdykoliv během tohoto procesu. Takže když jsou děti, mohou se dostat dovnitř a ven z těla, víš, kdykoli chtějí?
Erik: Ano, jako děti, jako kojenci. To, co nazýváte "sny", kde můžete změnit své zaměření a prostě mít svou představivost,
ELISA: Aha.
Erik: To je mimotělní zážitek pro dítě. Mohou jít dovnitř a ven z těla mnohem snáze než dospívající nebo dospělý. Pak, když jsou lidé hodně staří, často to dokážou také mnohem snáze, než mohli předtím.
ELISA: Je to, jako by se chystali jít domů.
Erik: Jo, něco takového.

Elisa Medhus,   9. února, 2011
Robertovi se daří dobře. Lepší se každý den. Zítra mu vyndají svorky. Jo! Znovu, pokud jsi nehlasoval pro náš blog na Bloggie 2011 , udělej to, prosím, a zkus získat také všechny své e-maily a kontakty na Facebooku. Získáme větší pozornost, když budu kontaktovat Gayle Kinga, Oprah a další mediální  pořady. Přemýšlejte o dosahu!
Přepis relace

ELISA: Proč se tak bojíme smrti? Existuje pro to důvod? Je to omezením, že vidíme všechno lineárně, takže se narodíme, žijeme a pak zemřeme?
Erik: Ne, ne tak přesně. Když se podíváme zpátky do historie, mami, smrti jsme se nebáli! Byla akceptovaná. Byl to rituál. Ve skutečnosti duše věděla, že zemře.
ELISA: hm, hmm.
Erik: Byla to transcendence. Ale skončilo to, když jsme umožnili vládu přesunout od rodinných jednotek jako v matriarchální společnost,
Jamie: Co to říkáš, Eriku? Patriarcha? Zní to vtipně, ale říká, že tato transcendence skončila, když matriarchální společnost byla nahrazena patriarchální.
ELISA (směje se): Zas ti muži. Ach! Potížisté!
Erik: Ve skutečnosti, když jsme začali rozvíjet (pauza) náboženství -
ELISA: Organizované náboženství?
Erik: Jo. Když se stalo mocným, začal se objevovat strach.
ELISA: A materiální vědy nepomohly, co?
Erik: Ne, ale je legrační, že materiální vědy jsou to, co nás dostane z tohoto strachu.
ELISA: Jo, je to přesně teoretická fyzika. Myslela jsem si totéž! Musíme o tom udělat relaci!
Erik: To oceňuji, mami. Máš neuvěřitelné myšlenky.
Směji se.
ELISA: Dobrá, podívejme se. Mám tady někoho, kdo chce vědět, jestli existuje Rada starších. Myslím, že má na mysli něco, co napsal Dr. Michael Newton. Tvrdil, že na konci každého života se Setkáváme se skupinou pokročilých duší, která nám pomůže pochopit naše cíle.
(Dlouhá pauza)
Erik: Můžeš. Musíš si vzpomenout, že ne každá smrt, ne každá posmrtná záležitost je stejná, jako ne každé narození do tvého světa je stejné.
ELISA: Jo, samozřejmě.
Erik: Ale ano, existují rady - můžeš je nazývat Staršími. Nejsou staré.
ELISA: Dobrá.
Erik: Ale, hm, pokud si myslíš, že je starý jako moudrý a vševědoucí, souhlasím s touto myšlenkou.
Jamie (směje se): Je to systémový motivátor!
ELISA: Určitě je. Je úžasný! Nyní, některé věci, hm, četla jsem spoustu věcí Michaela Newtona a Roberta Monroeho a některé věci jsou pravdivé, ale existují i ​​jiné věci, které ne. Nemůžu si vzpomenout na konkrétní věci, které se mi zdály špatné, ale je to všechno, co říkají, správně?
Erik: Ne!
(Pauza)
ELISA: Dobrá, hezky a stručně. Hm, řekni nám víc o životním bilancování , Eriku. Dělají to všichni?
Erik: Jo.
ELISA: Dobrá.
Erik: Tak jo, podle toho mohou jít před Radu, mohou se rozhodnout, kam půjdou odpočívat a spát - většina ateistů to vybírá. Na nějakou dobu zmizí.
Směji se.
Erik: Duše, které jsou unavené nebo mají traumatické úmrtí, se mohou rozhodnout, že si odpočinou.
(Pauza)
Erik: Mohou se rozhodnout, že se vyvinou, začnou otvírat svou lidskou mysl větší absorpcí duchovní říše.
ELISA: Dobrá.
Erik: Je tu tolik možností. Můžeš být kýmkoli, kým se rozhodneš.
ELISA: Zajímavé. Takže bilancování, co to je? Je to stejné pro všechny? Jak to funguje?
Erik: Ne, je rozdíl mezi tím, jak to chápu a jak je to viděno. Někteří lidé mají pocit, že jsou ve filmu. Někteří lidé mají pocit, že se dívají na film. Někteří říkají, že je to pohled 360, panoramatický, hm, ale jedna věc, která je stejná, je to, že pocítíš emoce, které jsi vytvořil u jiných lidí.
ELISA: Jo. Páni.
Erik: Zažiješ to; budeš to cítit. Dokonce i ta nejbanálnější, světská věc, která se stala v obchodě.
ELISA: hm, hm.

Erik: Jo, je to velmi intenzivní zážitek. Dozvíš se, jaký dopad máš v životě na sebe, na ostatní lidi. Když jsem procházel svým, Bože, bylo to brutální. Ale nikdo se ti nedívá přes rameno; nikdo tě nesoudí. Jsi to jen ty a tvá rozhodnutí. Pomáhají ti nalézt lekce, které jsi získal v tomto životě, abys je mohl proměnit v duchovní růst. Moje revize života se odehrávala celá v mé hlavě. Seděl jsem u dlouhého stolu s hlavou v ruce a všechno mi prošlo myšlenkami.

Elisa Medhus, 3. březen, 2014
Ano, toto je poslední z náhodně publikovaných příspěvků! Než budete číst dál, mám několik oznámení. Za prvé, nikdo nehádal Erikovu první sadu kol!  Dětské chodítko! (i když dítě na fotografii není on.)
 
Také bych ráda oznámila, že milá členka blogu, Amy Cofelttová, prodloužila skvělou nabídku. Předá deset mých knih dalším vítězům v soutěži. Požádala, aby po přečtení ji předal dalšímu, kdo by z toho mohl mít prospěch. Tím, že je "předáme dál", se můžeme v průběhu času rozrůst do stovek. Úplně vidím, jak Erik září. Takže, když to uděláte, dejte nám vědět, abychom se potěšili laskavostí naší rodiny Channeling Erik. Můžete mi napsat jméno osoby (nebo její iniciály) emedhus@gmail.com.
Zde je další otázka: Jaké bylo Erikovo oblíbené pivo? Nezveřejňujte odpověď v sekci Poznámky. Stačí mi poslat e-mail.
V neposlední řadě jsme připraveni na měsíčník „Zeptej se Erika“. Náhodně vybereme dotazy z vašich e-mailů.

Pamatujte si, že hledám příběh. První od Marcie je dokonalým příkladem. Podělte se o svůj boj nebo někoho jiného, abychom se mohli učit od nás.

ELISA: No, víte, přišli jsme sem bojovat a ty jsi popsal proč. Je to tak těžké! Proč se nemůžeme vyvíjet v duchovním světě a ulehčit si to!
Erik: Vážně? Chcete to ulehčit? Ulehčete si to tím, že se rozhodnete odevzdat lidskému životu, který jste si vybrali? Haloooooo! Probouzíte se v lidském těle, takže je zřejmé, že je tu něco, co potřebujete mít uděláno. Pokud byste si to ulehčili, neměli byste napoprvé hotové extrémní sporty. Takže, pokud své tělo nepotřebujete, můžete se cítit nesmírně šťastní nebo extrémně uvězněni - pokud byste neočekávali, že ho budete mít, pak byste se probudili v posmrtném životě (zatáhl za konec rukávu, jako by bylo jenom to.), kde jsem v klidu.
Chichotám se.
Jamie (s úsměvem): Miluju to, když si takhle tahá za rukáv! Bože, někdy mě tím tak vyvede z míry, že nemůžu ani přemýšlet o rozhovoru.
ELISA: Vsadím se, že ne!
Erik: Takže pokud jsi probuzený člověk, je tu něco, co musíš udělat. Neexistuje opravdu žádná nebo těžká část, mami, a mluvíme o tom, jestli se na to podíváme tak, že je to tak či onak, pak předpokládáme, že snazší je lepší, a stále očekáváme nějaký posudek na to, co děláme, nebo neděláme. Opravdu se musíme naučit - nebo si pamatovat – jak se v našich lidských životech vymanit z těchto očekávání a soudů. Pokud můžeme žít upřímně - emocionálně upřímně - všechny tyto triviální zkušenosti, kterými procházíme, a otázky, na které hledáme odpovědi, přicházejí. Jdeme naší cestou. Oprava. Jdeme svou vlastní cestou.
ELISA (předstírám, že mě děsí): Dobrá, díky moc!

Erik: Myslel jsem vás všechny! Vy (vlasy) lidé, emocionální bytosti, máte svou vlastní cestu, protože některé z vás, víte, srazí dolů, ale mnoho z vás věří, že pokud nemáte očekávání a žádné úsudky, pak nemáte páteř, kurva, a to je naprosto nepravdivé. Můžete mít páteř. Můžete mít stále názory a směry a hranice a tvary a nemít žádné očekávání ohledně toho, co se stane, situace, nebo kdo k vám přichází a přesto to budete moci být vy. Víte, opravdu si myslím, že bychom mohli pokračovat. O čem ještě chceš mluvit?
ELISA: No, je to jako kdybychom šli dolů hrát ve školní hře, hrajeme tyto role? Je to tak, jak to je? Je celá tato věc nějakou iluzí?
Erik: Určitým způsobem je to iluze.
Jamie (s úsměvem): Když jsi zmínila školní hru, dodal: "Vždycky jsem skončil jako pitomý strom." Žádný text. Jen stojím na pódiu, protože bych to všechno posral! "
ELISA: Nebo bys byl ten malý pomocník. Vtipný pomocník. Nepostradatelný pomocník.
Erik: Život by měl vědět, že, pokud dostanu hranice ve hře, překročím je! Dobře. Dosti o hře.
Jamie: Jaká byla původní otázka?
ELISA: Vidím to tak, že jsme se oddělili od Božího Zdroje, abychom mohli prožívat dualitu. Nemůžete znát horké bez zimy. Nemůžete znát odpuštění, pokud jste nebyli zrazeni - takové věci. Takže musíme tyto role vykonávat, abychom se naučili odpuštění.
Erik: "Pamatuj na to".
ELISA: Dobrá. "Pamatuji si." Promiň.
Erik: Jo. Pamatujte si, jsme tady, protože máme všechno tohle před sebou. Přijdeš už jako dětský pták. Ty víš vše. Víte, jak létat. Víš, jak stavět hnízdo. Víš, jak jíst. Víš, jak se o sebe postarat.
Nakonec ano.
Erik: Všechny ty blbosti. Ale máme věc, která se jmenuje -
Jamie vybuchne smíchem.
Jamie: Měla bych ho napodobit, ale nikdy se mi to nepovede.
Erik (velmi hlubokým a vážným hlasem a s velkým důrazem): MOZEK.
Jamie a já jsme se usmály.
Erik: A mozek je na naší straně ve spojení s Primárním zdrojem, pravou duší, že? A [začínáme chápat] všechny tyto intenzivní informace, které s sebou nosíme. Jsme subjektem našich vzorů víry. Ve skutečnosti vytvářejí naši schopnost znát a schopnost reagovat upřímně. Příliš jednáme hlavou. Takže se vrátíme učit se dualitě - extrémům na obou koncích. Nezapomínejte však, že to není učení duality tak, že to vezmeme a máme očekávání nebo soudíme něčí zkušenost nebo jiná zkušenost soudí nás. Mnozí z nás, kvůli všem marketingovým kecům po celém světě - sledujeme, co je v televizi a říkáme: "Fuj! Měl bych vypadat takhle! Měla bych dělat tohle! "To jsou totální kecy. Jste jediný, kdo ví, co byste měli dělat. Máte nejlepší kompas. Máte nejlepší vnitřní směrovku, ale někde podél hranic (pokrčil rameny) jste to vzdali z jakéhokoli důvodu. Takže se vracíte do tohoto života, nejen abyste se naučili dualitě, ale abyste se dozvěděli, kdy je to pro vás nejlepší - vaše zdraví, vaši kondici, vaši upřímnost v tomto extrému - při houpání kyvadla. (Dělá oblouk prstem, napodobující průběh kyvadla.) Je to tady? (Ukazuje na jeden bod na cestě), nebo tady? (Ukazuje na jiný bod na cestě). Nebo tam?

Jamie a já se chichotáme.
Erik (s rukama hozený): Kdo ví, kde to je?
Obě jsme se smály.
Jamie (přejede si po vlasech).
Erik: Ale to je to legrace.
Neuniklo mi, že v posledním příspěvku několikrát použil slovo "učit se". Ha!

Elisa Medhus, 6.dubna, 2011

Přepis relace
Jeannie: Jak se máš?
ELISA: Dobře, ale skutečnou otázkou je, jak se máš ty, Jeannie? Je všechno v pořádku?
Jeannie: Ano, všechno je dobré a děkuji za tvůj zájem. Je to jen spousta práce s plnou mocí a to všechno.
ELISA: Ach, ano, vím, jak to je tak těžké a stresující. Procházím spoustu právnických věcí, jako vykonavatelka majetku přátel. Je toho hodně co zvládnout.

Jeannie: Ano, a musela jsem se zeptat svého otce na věci, jako zda kontaktoval kremační služby. Je to velmi složité. Bál se. Má strach jít, a to je opravdu smutné.
ELISA: Jo, no, tvůj otec brzy zjistí, že jeho jsou neopodstatněný.
Jeannie: Přesně.
ELISA: Je s tebou Erik?
Jeannie: Dobrá, nech mě dostat se do toho prostoru.
(Pauza)
Jeannie (tiše): A je tady.
(Jeannie říká, že modlitba je jasným kanálem a pozváním pomoci jakéhokoli průvodce, andělů a samozřejmě Erika.)
Erik (k Jeannie, smál se v podmanivé naději): No! Děkuji za pozvání, ale předpokládám, že nepotřebuji pozvání!
Směji se jeho malé poznámce na Jeannie.
Erik: Já vím, mami, že mě tam pořád chceš a chci tam být po celou dobu. Můj smysl pro humor se tu zlepšil - pokud tomu věříte! Nemám všechny zasrané komplikace, které jsem měl, když jsem tam žil fyzicky. Je to tak uvolněné a tak vzrušující, protože cítím, že můj život má svůj účel – nebo moje duše. Je toho tolik, co mohu udělat! Víš, že to tam pro mě bylo matoucí. Věděla jsi to - jeden z těch, kteří skutečně pochopili, kteří to věděli. Bože, miluji tě, mami! Myslel jsem, že jsem to udělal, když jsem byl ve fyzickém těle, ale starou belu, když jsem tady, a vidím, a podívám se na všechny věci, které jsi udělala pro mě a pro všechny ostatní, jsi můj hrdina a moje inspirace! Budu vždycky s tebou - vždycky! Dobrá, takže vím, že dnes máš spoustu otázek. Pokaždé, když ty a já mluvíme, jsem moudřejší. Teď, pokud to není v pohodě, nevím, co už by bylo víc! Nemůžu uvěřit, že dokonce říkám: "Jsem moudřejší." Ha! Ale je to proto, že se učím každý den a každou vteřinu. Nemůžeš tomu pomoci. Jen to je. Tohle je způsob, jak to je tady. Ve škole jsem nebyl tak skvělý, ale teď vidím, že jsem skutečně chytrý. Rád jsem hodně četl na internetu - ne nutně knihy a romány - ale cokoli jsem mohl, ale získal jsem znalosti o věcech, které mě zajímají. S vámi a všemi ostatními v rodině se teď vidím mnohem jasněji. S každým z vás si povídám, protože tě moc miluji. Takže, jdi do toho a ptej se, mami.
ELISA: Nejprve chci říct, Eriku, že tě tak moc miluji, jsi můj hrdina. Takže myslím, že jsem ti to vrátila!
Erik: Ne, ale díky, mami!
ELISA: Aw. Dobře, do práce. Jedna osoba chce vědět víc o spřízněných duších, platonických spřízněných duších. Hm, vím, že ty a já jsme platonické spřízněné duše. Znamená to, že sdílíme stejnou zdrojovou energii? Jak to funguje z energetického hlediska?
Erik: Dobrá, moje chápání spřízněné duše, když jsem existoval fyzicky, bylo stejné, jako to, co si většina lidí myslí - že se s někým setkáš a všechno bude dokonalé a budete se úplně chápat jako polovina celku. Teď je to zčásti pravda, ale ne zcela. Co je vlastně spřízněná duše, je spojení duše na energetické úrovni. Často to znamená, že pocházíme ze stejné duševní skupiny. Můžeš mít platonické duševní kamarády jako jsme ty a já! V rodině se někdy divíš, proč to jde s některými lépe a s některými hůře?
ELISA: No, určitě!
Erik: To je všechno o spojení duše na energetické úrovni - je to pochopení. Účelem duševních kamarádů v romantickém vztahu je navzájem si pomáhat růst. To je vlastně účel všech spolužáků, kteří si navzájem pomáhají růst. Takže to není vždy dokonalé. Jen proto, že jste spřízněné duše, nebo ses "setkal se svou spřízněnou duší" to neznamená, že život nebude někdy pes. Bude mít své výzvy.
ELISA: Ach, nemusíš mi o tom mluvit! Mé jizvy z bitev to dokazují. Teď jsem si jistá, že s našimi duševními kamarády se jednou za čas ve spirituální smlouvě dohodneme, že si spolu zahrajeme na vztahové darebáky, kteří nám pomohou růst. Proto obětují sebe a svou Božskou přirozenost, ne?
Erik: Vidíš, máš to!
ELISA: Dobrá, tak proto v těchto vztazích není vždy duha a slunce. Otázka od Shannona. "Jestli je spousta duší stvořená k tomu, aby byli s nějakou osobou, zajímalo by mě, proč někteří lidé jsou sami, když chtějí být s někým." Je šťastně vdaná, ale má přátele, kteří mají tento boj.
Erik: No, pro nedostatek lepších slov mi jen dovolte říct, že spousta času je karmická. Karmu je těžko pochopit, protože se nám říká, že máme vždy na výběr, ale pokud je to karmické, kde je, kurva, volba, že?
ELISA: Jo, dobře!
Erik: Nezním tak inteligentně!
(Myslím, že Erik je skoro překvapen, jak zašel daleko!)

ELISA (směje se): Ano, a jsi!
Erik: Jen si myslím, že je to v prdeli být schopný mluvit takhle!
ELISA: Ach, můj bože, jo!
Erik: Takže takhle mi to tady teď vysvětlili. Karmické věci musíš projít, ale máš na výběr, jak to projít. Můžeš se rozhodnout projít tím snadno tím, že se vzdáš své duchovnosti, nebo si to můžeš udělat horší. Takže pokud je někomu karmicky dáno dovědět se o vztazích dříve, než mohou být s někým,  můžou tím projít na duševní úrovni rychleji a snadněji, nebo mohou bojovat. To je ta volba.
ELISA: Dobrá, bojuje tím, že je osamělá, nebo se odděluje, nebo ...
Erik: Ne, bojovat tím, že se nenaučí, proč jsou Sami.
ELISA: Oh, dobře! Mám to. Někdy mi to musíš zjednodušit, hm, Eriku?
Erik (chichotání): Ano!
ELISA (směje se): Ach, jsi tak hrubý! 

Elisa Medhus, 1. března, 2011

Zde je skvělá citace pro všechny skeptiky s uzavřenou myslí:
"Celá pravda prochází třemi etapami: nejprve je zesměšňována; pak násilně napadána; nakonec je považována za samozřejmé. "- Arthur Schopenhauer
Omlouvám se za opakování, ale chtěla jsem se Erika zeptat na některé stejné otázky jiným kanálem, abych zjistila, zda má něco dalšího ke sdílení a aby v konzistentnosti našel pohodlí.
Přepis relace
(Jelikož se jedná o začátek nové seance, vyměňujeme si s Jannie naše plány pro vánoční svátky a další příjemné zážitky.)
ELISA: No, jsi připravena začít, Jeannie?
Jeannie: Jo, určitě jsem.
ELISA: Dobrá! Ahoj, Eriku. Jsi tam, zlato?
Erik: Jsem tady. Mami, chybíš mi! Je to spíš jako opuštění střední školy. Je to smutné, protože ti budou všichni ti přátelé chybět, ale pak je to štěstí, protože máš svůj život před sebou. Samozřejmě, že v té době jsem nebyl tak vzrušený, ale to bylo jediné, co jsem mohl říct, abys pochopila, že mi chybíš, ale jsem tady šťastný. Velmi šťastný.
ELISA (laskavě): Ach, vím, že jsi, zlato. Já vím, že jsi. Tak, mnoho čtenářů má pro tuto knihu zajímavé otázky. Hraješ, Eriku?
Erik: Připrav se na rock a roll.
ELISA: Můžeš nám říci, jestli je tam Ježíš Kristus a jiní proroci a svatí?
Erik: Jo, ale je to spíš jejich krásná energie. Toto místo je obrovské, mami. Cítíš tu úžasnou a klidnou energii, ale ne vždy je až tolik vidíš.
ELISA: Dobrá. Dovol mi položit ti tuto otázku, kterou jsme se nedávno zabývali jiným kanálem. Máte nemocnice, školy, restaurace a některé další zařízení, které máme zde na zemi?
Erik: No, žádné restaurace, protože nepotřebujeme jídlo. Je tu hudba, sbory, tanec - krásné. K dispozici jsou zahrady a zvířata a knihovny všude. Existují knihy takové moudrosti, které si ani nemůžeš představit! Můžeš se dozvědět něco o všem ve vesmíru a o každé bytosti z jiných světů - a jsou tam jiné světy, vesmíry a rozměry, mami. Neexistují žádné nemocnice, jako máte tam, kde jste, neboť opravdu nepotřebujeme lékařskou péči, ale existují místa pro léčbu energie, jako léčebná centra. To je zvláště pro ty duše, které sem přecházejí jako já nebo jiní, kteří zemřeli na nemoci nebo měli traumatický život nebo smrt. Je to spíše místo odpočinku s léčiteli, anděly. Neexistují žádná kina, protože vidíme vše, co potřebujeme vidět, když se díváme na zemi. Můžeme to vidět. Navštěvuji tě a to je lepší než nějaký film.
ELISA: Oh! Ale můžeš ty a vaši přátelé vytvořit restauraci, pokud byste chtěli?
Erik: Máme setkání s přáteli, rodinou - tam je samozřejmě rodina. Hodně her. Všude jsou školy. Všichni z nás, kteří sem přijdou, se učí nějakému řemeslu nebo dovednosti. Někteří se učí být energetickými léčiteli, někteří trénují být průvodci jako já.
ELISA: Dobrá. Dovol mi, abych se tě zeptal více na spřízněné duše. Co vytváří párování romantických nebo platonických spřízněnců? Je to nějaký druh vibrační frekvence, má to co do činění s tím, že víš, že jste byli spolu v minulých životech, měli určité zkušenosti v pozemské rovině nebo co?
Erik: Oh, je to všechno výše! Můžeš mi věřit, mami, že mluvíme o tomhle?!
ELISA: Vím!
Erik: Znělo to tak inteligentně!
Jeannie a já se smějeme.
Erik: Docela dobré!
ELISA: Jo. Vždycky jsem věděla, že to máš v tobě!
Erik: Takže je to skoro všechno, co jsi řekla o seskupení duševních partnerů, mami. Máš minulé životy, které spojují lidi, ale záleží také na tom, odkud pochází nebo pochází někdo.
ELISA: Hm.
Erik: Existují hvězdy, planety a jiné vesmíry naplněné lidmi. Existují planety, odkud pocházejí léčitelé, takže častokrát je spojení založeno na skutečnosti, že tyto dvě duše pocházejí ze stejného místa.
ELISA: Ach !.
Erik: Obvyklé je i minulé životní spojení.

ELISA: Dokážu si to představit. A co větší skupiny jako rodiny duší? Vezmi například naši skupinu duší. Jak se duše spojují takhle? Má to něco společného s vibrační frekvencí, nebo to má jen co dělat s tím, co jsi právě vysvětlil?
Erik: Nemá moc co do činění s vibrační frekvencí, protože někteří - a někdy jsem to poznal, když jsem tam byl - mají rodiče, kteří jsou zneužívající nebo mají velmi nízkou vibrační frekvenci, ale člověk může mít vysokou, laskavou vibrační frekvenci.
ELISA: Jo, to vidím.
Erik: Ale spousta pochází z toho, o čem jsme právě mluvili. Ze spojení s minulými životními věcmi, než že pocházejí ze stejného místa.
ELISA: Dobrá. A co takhle celebrity, jako je Michael Jackson, v posmrtném životě zachází se s nimi jinak a existují v posmrtném životě duchovní celebrity?
Erik: Existují oba typy a vůbec se s nimi nejedná jinak. Stejně jako s ostatními. Jediným rozdílem je to, že ti, kteří poskytli neuvěřitelně mnoho jako Matka Tereza a ostatní svatí, jsou ctěni za to, co udělali na zemi, ale pokud jde o celebrity, žádný rozdíl.
ELISA: Dobrá, takže když Paris Hilton přejde, nezíská zvláštní status nade mnou!
Jeannie se směje.
Erik (směje se): Ach, mami, jak se s tebou může rovnat?!
Všichni se smějeme.
ELISA: Jak sis vybral tuto práci, Eriku? Byl jsi něco jako, hm, no, ne guru – nenávidím to slovo - nebo jsi jenom někdo, kdo se naučil být průvodcem, jak se běžně učíš?
Erik: Věděli, víš, když jsem přišel, jaké jsou moje dary. A víš, že jsem se opravdu chtěl učit, ale chtěl jsem se naučit, co se mi líbí.
ELISA: Přesně tak! Ano, ano!
Erik: Ne, co učí.
ELISA: Jo, to je pravda.
Erik: Takže pro mě je to tak fascinující. Život na zemi byl velmi komplikovaný a tolik nesrovnalostí - lidé říkají jednu věc a dělají jinou. To byl jeden z mých největších problémů.
ELISA (smutně): Jo.
Erik: Takže mohu pomoci. Odkud jsem teď, mohu pomoci všem ostatním, kteří jsou jako já, zmateni.
ELISA: Jo.
Erik: Mami, nikdy jsem si neuvědomil, že je tolik lidí, kteří se opravdu cítí jako já, téměř jako by tam nepatřili. Věděl jsem, že patřím k tobě a zbytku rodiny a nedokážu ti říct, jak skvělé to bylo, ale cítil jsem se, jako bych nepatřil na svět.
ELISA: Já také. Někdy mám pocit, že také nepatřím na Zemi. Cítím se někdy jako vetřelec.
Erik: Jo, ale mami, podívej se, co jsi vykonala!
ELISA: Jo, mám zde samozřejmě ráda některé části života, ale cítím se trochu neohrabaně. Cítím se mnohem pohodlnější v duchovním světě. (Radostně) Jsem jedním z nich!
Erik (se sympatií): Jo. To jo. Ano, ano, to chápu.

Elisa Medhus, 26.května, 2011
Lidská zkušenost může být, no, peklo na zemi, ne? Od počátku tohoto blogu jsem dostala četné e-maily od členů, kteří říkají, že Channeling Erik a jeho členové jim zachránili život. Doslova. Někteří dokonce měli v úmyslu spáchat sebevraždu tentýž den, ale byli tak přitahováni, že do vyhledávacího okénka Google něco napsali a objevili blog. Jiným byly jejich životy zachráněny méně naléhavě a pro mnohé byl spasen jejich duchovní život. Stanley byl nedávno vrácen z hranice sebevraždy - a chci poděkovat všem za pomoc. Bez vás a vaší ochoty bezpodmínečně obejmout a milovat, přijmout ty, kteří trpí pod svá křídla, svět by byl opravdu temnějším místem. Všichni jste zachránili život, i když jste jen součástí našeho kolektivu. Jak skvělé to je? Máte-li osobní příběh o tom, jak vás ovlivnila rodina Channeling Erik, sdílejte to, prosím!...

A teď další část ze setkání 18. února. Zjistila jsem, že tohle je obzvláště fascinující a doufám, že to taky zjistíte!
Přepis relace

ELISA: Proč musíme prožít lidskou zkušenost? Proč se nemůžeme vyvíjet v duchovním světě?
(Pauza, jak Jamie poslouchá Erika)
Jamie se směje tomu, co říká.
Erik: To by bylo hezké, že? Jo, zkus to všechno, prostě to udělej!
ELISA: Jo, hlasuji za to.
Erik: Ale mami, víš, že o to nejde.
ELISA: Ach, vím. Já jen zprostředkovávám otázku čtenáře, který se zeptal.
Erik: Celá věc skutečného učení - účelu – má místo tam, kde se můžeš naučit. Přemýšlej o tom. Duchovní bytosti se neučí – pamatují si.
ELISA: Jo, jo.
Erik: Pamatují si, jak mají přistoupit k informaci a absorbovat ji.
ELISA: Jo.
Erik: Je tu jednota mezi minulostí, současností a budoucností. Neexistuje žádný boj nebo výzva k učení - jen výzva k zapamatování. Takže na zemi - BINGO! Můžeme vymazat části toho, co si už pamatujeme, můžeme se inkarnovat v pozemské rovině a učit se z tohoto boje mezi dobrem a zlem.
Jamie: Pojď! Mluví tak rychle; Sotva mohu držet krok!
Erik: Je určitá pravda na výroku: "Nevíš, co máš, dokud to není pryč."
ELISA: Jo, jistě!
Erik: Když jsi duše, nemůžeš se dostat pryč! Nemůžeš se dostat pryč od čehokoliv! A upřímně řečeno, nechceš se dostat pryč.
ELISA: samozřejmě ne.
Erik: To je právě to, kdo jsi. Jste to vy; to je skvělé. Takže je to trochu o učení s respektem k tomu, odkud pocházíš a co máš v duchovní oblasti. Také na zemi, to je to místo-
(Pauza)
Jamie: Oh, je to tak skvělé! Nikdy dřív jsem to neslyšela!
Když říká, co říká, začne narážet na slova, směje se a říká: "Ach bože, koktám!"
Erik se zasmál.
ELISA: Narážíš? Oh, potřebuješ nějakou ledničku!
Jamie (směje se): Zastav se a rozsviť se!
Jamie a Erik se smějí.

Erik: Země je místo v nižším dimenzi a i když je nebe vícerozměrné, existují nekonečné rozměry. Takže existují další rasy a, víš, skupiny lidí nebo bytostí, které jsou v samostatných dimenzionálních úrovních, k nimž nemůžeme přistupovat, jakmile jsme duše.
ELISA: Opravdu?
Erik: Jo! Ale když se znovu inkarnujeme na Zemi, inkarnujeme se do pevné dimenzionální roviny.
ELISA: Hm!
Erik: Proto máš Plejáďany, Lemuriány, pozemšťany, nebe, hvězdy - všichni můžeme být na jednom místě přímo na zemi. Je to skutečně smíšená komunita.
ELISA: Ano, rozmanitost!
Jamie: Ach, nikdy jsem o tom takhle nepřemýšlela.
ELISA: Něco jako shromáždění, jako škola s klauzulí o rozmanitosti.
Jamie: Jo, tohle místo mě dělá trochu víc!
ELISA: Jo!
Erik: Takže my a další rasy děláme totéž, jako: "Ach, pojďme se setkat na zemi! Co takhle Paříž, Francie? Můžeme být všichni ve stejné dimenzi! "A ostatní souhlasí," Dobře. Sejdeme se a oslavujeme. "
ELISA: To je tak fascinující! Nevím, jak moc to někdy ta párty je. Je to vždy o úhlu pohledu, to je jisté. Ale, jo, rozdíly mohou být pro nás všechny skvělými učebními pomůckami.
Erik: Ano.
ELISA: A myslím, že se skutečně nemůžeš až tak moc vyvíjet v duchovním světě, protože nejenže nemůžeš komunikovat s jinými rasami a bytostmi a učit se od nich, ale také nemáš tuto dualitu. Perfektně víš, kdo a co jste. Je to jako když víš všechno o organické chemii, protože jsi důkladně pohltil obsah učebnice. Znáš teorie, jako je zadní část vaší ruky, ale musíš ji vzít do laboratoře, abys ji zcela pochopil z experimentálního hlediska. Nebo si můžeš přečíst recept o sušenkách a porozumět tomu, jak je vyrobit, jak vypadají a co všechno, ale dokud neupečeš dávku a neochutnáš je, nemůžeš zcela pochopit celý koncept "brownie".
(Ano, Iola, přemýšlím o Andym, je to asi ten, který mi dal tento příklad!)
Erik: To je pravda! Miluji tento příklad!
ELISA: Ach skvěle. Teď mám hlad. Tolik k půstu!
(Pauza)
ELISA: Chceš přidat cokoli dalšího, Baby?
Jamie: Říká, že mrká s kočkou.
ELISA: Jo, Ringo je u dveří a znovu se usmívá. Myslím, že ho Erik pohladil. A další den, myslím, že našel naši ruskou modrou, Bluebell, protože byla úplně v klidu, pak najednou vypustila překvapený "Yeeoooow", vyskočila pár stop a šla dál.
Erik: Jsou tak úžasné.
ELISA: Vsadím se, že kočky se s tím můžou snadno vypořádat.
Erik: Jsou tak citlivé na duše. Je tak zábavné si s nimi hrát.
ELISA (vykřikne): Oh, padej, Ringo! On pláče. Je to jen velké dítě, skutečně strašidelná kočka.
****************

****************
Opět s připomínkou:
Označte si v kalendáři můj nadcházející rozhovor na výstavě Sheila Show v úterý 31. května v 7:35 P.M. CST. Zde je odkaz na rozhovor:
http://instantteleseminar.com/?eventID=19862481
Prosím Připoj se k nám! Připomenu to znovu před rozhovorem. 

Elisa Medhus, 31. ledna, 2013
ELISA: Pokud v posmrtném životě není žádný lineární čas, proč by duše musela čekat, dokud člověk, který ještě žije, neprojde, aby se uzdravil? Eriku, ty jsi předtím položil tuto otázku. Teoreticky jsou jejich duše i v posmrtném životě kvůli současné existenci minulosti, současnosti a budoucnosti. Člen blogu, který položil tuto otázku, se ptá: "Chápu to špatně?"
Erik: Ne, to je naprosto správné!
Jamie: Vykřikl.
Erik: Ale -
Jamie (k Erikovi): Použij jiná slova, Eriku.
Jamie se směje.
ELISA: Ach, ach.
Jamie: Nezmění to.
Erik: Ale kvůli hlouposti, že jsme lidi, nemůžeme zbavit naše hlavy těchto konceptů. Je jednodušší se učit tak omezeně, aby to chápaly masy, a pak, když jdeš trochu do hloubky jako náš nádherný přítel zde, pak pochopíš, že rozdělíme duše, ať žijí pouze lidský život. Máme pocit, že jsme jednotlivec spojený s celkem, ale můžeme mít pouze koncept, že existujeme na jednom místě v jednom čase. Tak jsme vycvičeni. Je to krása toho, být člověk, protože cítíme trochu toho individuálního doteku, to oddělení od celé úrovně emocí. Ale pro nás je tak těžké to identifikovat. Pokud je čas skutečně poskládaný, jsme tady, jsme doma, v nebi a také ve všech ostatních životech najednou, pak nikdy nejsme opravdu pryč od kohokoli, s kým se potkáme. To vrací zpět k tématu -
Jamie (chichotání): Teď máš tak blahosklonný hlas.
ELISA: Oh, ne!
Jamie: Jako když právě potřebuješ rourua velký Magnum knírek!
Chichotám se také.
Erik: Ach. Takže to vede zpět k pojmu, že jsme všichni součástí celku. Jsme součástí celku. Nikdy jsme pryč. Takže nemusíš opravdu "čekat", protože jsi již propojena, ale používáte tyto termíny tak, aby masy, když je čtou, pochopily. A mnohokrát skrze smutek a nižší emoce jako hněv, žárlivost, smutek, odloučení, opuštění a všechny ty věci, které se snažíme léčit. Kdybych se měl pokusit doručit vzkaz a říct: "Jo, no, tvůj syn, on na tebe nečeká. Jde dál a dělá to, co potřebuje. Víš, už je zpátky ve směsi života. " U člověka, který prochází zármutkem nebo opuštěním nebo separačním stupněm to vyvolá paniku. Potřebuje vědět, že existuje nějaký smysl pro pořádek, takže můžou organizovat své emoce a dosáhnout léčení. A proto používáme tato slova, která zkreslují definici času.
Jamie: To je úžasné, Eriku!
ELISA: Ano, to se mi líbí!
Jamie: Mám rád myšlenku, že lidé potřebují smysl pro pořádek, aby se mohli cítit uzemněni a stabilní, aby dosáhli cíle nebo místa léčení.
ELISA: Jo.
Jamie: To je pravda. Nikdy jsem si nesedla a nepodívala se na to takhle.
ELISA: Skutečnost, že lineární čas je tady a žádný čas není tam, je pro lidi, obzvláště pro mě, obtížné, zbavit mozky některých těchto otázek, víš?
Erik: To přijde. Co to k sakru.
ELISA: Jo, takže duše skutečně nemusí čekat, dokud člověk, který ještě žije, nepřejde, aby se uzdravil.
Erik: Správně.

ELISA: Dobrá. Tak proč jsi to řekl předtím?
Erik: Protože tomu všichni rozumí, mami!
ELISA: Takže to je to, co potřebují slyšet? Takže jsi klamal, aby se cítili lépe?
Erik: Cokoliv! Není to kurva lež! Jsi hrozná!
Zvedla jsem ruku na souhlas. Celá část práce matky.
ELISA: Dobře, je to pravda.
Erik: Ale to není lež.
ELISA: Umlčel jsi je!
Erik: Jo, aby pochopili. To je jako, víš, dítě se tě ptá, uh (mumlá) -
ELISA: Přestaň s tím, Eriku!
Jamie: Jo, jo. Podívám se na něj jako: "Ven s tím, Eriku! Co se děje?'
Erik: To je jako dítě, které se ptá, proč jsou na obloze mraky, proč se Země otáčí, proč je den. Můžeš mu dát jednoduchou odpověď, nebo ji můžeš prostě dát do kvantové fyziky a vědeckých pojmů. Dítě to nechápe.
ELISA: Jo.
Erik: Takže rozhovor bude zbytečný. Někdy to prostě musíš říci skutečně prostě a jednoduše. Získávají tento koncept, a pak, když se jejich mysl otevírá víc a dozví se trochu víc, pak to vysvětlíš hlubším způsobem,
ELISA: Dobrá. Chápu to.
Erik: Víš, jako krmení. Krmení lidí jejich duchovní evolucí.
ELISA: Dobrá. Chápu.

Elisa Medhus, 25. Ledna, 2013
Myslela jsem si, že si vybereme téma, kde byErik nebyl tak nepříjemný. Doufejme, že se moc nerozčílí, ale obvykle to má důvod, když to udělá. Máme "duchovní probuzení" a "Erikovo probuzení".
ELISA: Můžeš, Eriku, na chvíli odejít ze své běžné duše  - omlouvám se, jestli to bolí tvoje pocity - k andělům a archandělům?
Erik: Ne.
ELISA: Takže nemůžeš, nebo neodejdeš? Je tu rozdíl.
Erik: Nemůžeš se stát archandělem. Ne, pokud bys jednou byla, mnoho, mnoho, mnoho měsíců a životů předtím - jenom zdůrazňuji, že v lineárním základním rámci, aby lidé pochopili -
Jamie se chichotá.
Jamie: Mám rád všechny jeho malé pracovní poznámky.
Erik: Jakmile se vzdáš stát se archandělem, vždy se vzdáváš: vždy se vzdáváš pozice.
ELISA: Dobrá. Můžeš se stát andělem z běžné duše?
Erik: Jasně.
ELISA: Wow, opravdu?
Erik: Jistě, stejně jako se člověk stane svatým.
ELISA: Ach.
Erik: Je to jako vývojový proces. A nezapomeň, že andělé nejsou takoví, víš, úžasné okřídlené bytosti, které jsou nedotknutelní. Jsou opravdoví.
ELISA: Mají křídla?

Erik (směje se): Ne.
ELISA: Jen si dělám legraci. Myslím, že mohou létat i bez nich. Jaký je rozdíl mezi běžnou duší a andělem, myslím energeticky, všechno? Řekni mi víc o, hm, mohou dělat víc? Jak vypadá jejich energie?
Erik: Jo, jo. Dostal jsem tě.
(Pauza)
Jamie: Dobrá, zpátky na zem, takže máme archanděly, strážné anděly a anděly.
ELISA: Dobrá.
Erik: Archandělé se nemíchají do pozemské roviny. Nepotřebují to. Starají se o koncept. Jsou čistou energií, stejně jako Zdroj.
ELISA: Jak jsou vytvoření, tak nějak řečeno? Jsou prostě jen výběžek přímo od Božího Zdroje, jako odříznutý kousek?
Jamie se směje.
Jamie: To je úžasné.
Erik: Jo. S tím souhlasím.
Jamie: Už předtím dělal vtipy. Byl jako: "Ach, mami. Jak hrubé. Potřebujeme mluvit o ptácích a včelách? "
ELISA: Ne, beru to vážně!
Erik: Ne, myslím, že je to absolutní zdrojová energie. Všichni jsme vytvoření stejným způsobem.
ELISA: Tak co je tak zvláštní na archandělech?
Erik: Nepřišli na Zemi, mami. Nevkládají svou energii do jiné životní formy. Nechodí na Mars, Jupiter, do jiných systémů. Zůstávají blízko Božího Zdroje.
ELISA: Ach, takže se kdokoli mohl rozhodnout být archandělem?
Erik: To teda opravdu jo!
ELISA: Dobrá. Zní to nudně!
Erik: Znamená to velkou odpovědnost a práci, ale někteří lidé to mají rádi, že?
ELISA: Proč existují?
Erik: hm, aby pomohli udržovat, ne až tak moc rovnováhu, ale -
(Pauza)
Jamie (na Erika): Opravdu to použiješ, že jo? (pro mě) Použije slovo rovnováha, i když říká, že to není opravdu rovnováha.
Oba se smějeme.
ELISA: Dobrá, a jaké zvláštní schopnosti a role mají? Sděl mi další podrobnosti a pak půjdeme k ostatním andělům.
Erik: Mohou pomoci v čemkoli, od válek po vnitřní válku v hlavě člověka aby pomohli zvířatům pomáhat Zemi, pomáhat počasí. Mohou zasahovat a - nebudou dělat věci.
ELISA: Mm hm.
Erik: Nastaví věci správně, i když to považujeme za ničivé a špatné, může být pro svět správná zkušenost -
ELISA: Oh!
Erik: Vím, pomohou nám nastavit věci tam, kde máme zkušenosti, které pomáhají celkově.
ELISA: Dobrá.
Erik: Takže jsou určitým způsobem oprava chaosu, pokud to není chaos, který je potřeba.
ELISA: Ach, Chápu. Takže rovnováha, někdy potřebuješ mít trochu chaosu, abys vytvořil rovnováhu, že?
Erik: Absolutně. Nechci, aby si lidé mysleli, že je to něco jako velký bratr a že jsme všichni předurčeni a každý moment a všechno, všechno, všechno, protože to jsou úplné kecy. Je tu tolik svobodné vůle. Andělé jsou pozorovatelé. Pozorovatel. A řekni, jak mohou archandělé reagovat. Reagují, ať už je požádáš, nebo ne. Strážní andělé a andělé se musí zavolat. Musí být pozváni. Musí být přivítáni tak nějak jako tvůj místní upír. Musíš je nechat vstoupit do svého domu. Musíš je nechat ve svém systému víry a kapitulovat nad tím, že ti budou pomáhat v tom, co děláš.
ELISA: Takže, archandělé reagují na svobodnou vůli lidí. Pokud jsou věci v nepořádku, jsou tam, aby vyrovnali chaos a harmonii.
Erik: Ano.
ELISA: Dobrá. Jsou silnější, protože jsou blíže zdroji?
Erik: Ano.
ELISA: Mohou získávat tuto energii a -
Erik: Ano. A strážní andělé jsou ti,
(Jsem přerušena důležitým telefonním hovorem od lékaře.)
ELISA: Dobrá, tak zpátky k strážným andělům. Chtěl jsi o nich mluvit.
Erik: Jo, to jsou ti, kteří učí a radí - soukromí ochránci. Většinu času jsou strážní andělé přiděleni skupině lidí, kterým pomáhají. Takže je jich tu spousta. Pak andělé -
ELISA: Počkej, počkej. Kdo je přiřazuje? Přiřazují se sami?
Erik: Oh, ne. Je to hotovo, než se dostaneš do života. To vše jsou tvoje spojení. Chci říct, podívej, jak skvělí lidé jsou spojeni na Zemi. Důvěřuj mi, propojuješ se do duchovního světa! Víš, co se děje. Víš, jaké lekce si vybíráš a kdo ti může pomoci, a pokud chceš skutečně navrhnout svůj život směrem, kde necítíš, že máš podporu, víš, že je to mizerné. Můžeš mít tyhle problémy.
ELISA: Dobrá, můžeš se rozhodnout, Eriku, zda chceš někoho sám řídit.
Erik Jo.
ELISA: A máš také průvodce?
Erik: Mám lidi, od kterých se to učím, jo.
ELISA: Dobrá, ale nejsi přiřazen, nebo-
Erik: Ne.
ELISA: Pokud nechceš, aby ti byl přiřazen průvodce.
Erik: Jo, jo. Jako někdo, kdo má opravdu tvrdý život, přešel a není nastaven, jak potřebuje - víš, můžeš být přidělen kamarádovi.
ELISA: Dobrá, tak, jako tady, máš těžký čas, jdeš za kamarádem nebo jdeš za poradcem nebo cokoliv.
Erik: Jo. Naprosto.
ELISA: Stejně jako tady. Dobrá. Jsi nyní považován za strážného anděla? Protože vedeš lidi, jako jsou členové blogu a podobně. Nebo jsi jako normální duše.
Erik: Nevím. Myslím, že jsem pořád považován za běžnou stranu.
ELISA: Jako průvodce.
Erik: Jo.
ELISA: Jaký je rozdíl mezi strážným andělem a průvodcem?
Erik: Rozdíl je vibrační energie. Strážci andělé jsou schopni dělat víc.
ELISA: Včetně ...
(Pauza)
Jamie (k Erikovi): Oh, je to seznam střeliva?
Erik: Sporadické léčení, více pomoci -
(Pauza)
Jamie (na Erika): Já vím, ale nemyslím si, že ostatní tuhle metaforu pochopí. Řekni to jiným způsobem.
(Pauza)
Jamie (na Erika, povzdech): Ukaž to, Eriku. Způsob, jakým mi ukazuje, je, že strážní andělé mají koncentrovanější, vyšší vibrační energii.
Erik: Oni opravdu nemusejí řešit všechny problémy, které si lidé způsobí.
ELISA: Oh!

Erik: A oni prostě přijdou a řeknou: "Jsem s tebou; Pomáhám. "Průvodci jsou spíš jako:" Budeme stát po tvém boku a budeme našeptávat, co máš dělat, poskytneme ti veškerý nadhled, ale neuděláme to za tebe. "
ELISA: Dobrá.
Erik: Zatímco strážný anděl říká: "Dělám ty problémy pro tebe, protože teď chceš ukázat, kde to nedokážeš sám."
ELISA: Ach, dobře. Chápu. A strážní andělé, mohou se rozdělit více než průvodci?
Erik: Ano.
ELISA: Dobrá. Něco jiného na seznamu střeliva?
Erik: Můžeš to zničit, víš, kariéru, rodinu, zdraví. Jsou vždy schopni udělat pro lidskou bytost víc,  než co může udělat průvodce. Průvodci - jsme instruktoři. Jsme učitelé. Budeme o problémech mluvit.
ELISA (směje se): Jo, všimla jsem si!
Erik: Zatímco andělé jsou činitelé.
ELISA: Ach, Chápu. To je skoro v kostce. Já tomu úplně rozumím. Andělé mohou vytvářet změny, zatímco průvodci mohou naznačovat změnu.
Erik: Jo.
ELISA: Chtěl ses stát strážným andělem nebo jsi rád, že jsi průvodce?
Erik (chichotání): Jsem rád, že jsem průvodce.
ELISA: Dobrá. A co běžná duše? Myslím, že prostě nechtějí být průvodci nebo ...
Erik: Jo. Jako tvoje máma.
ELISA: Jo. Dobře.
Erik: Prostě žije další existenci, jsou sami sebou. Víš, ona tohle nechce dělat.
ELISA: Existují ve vaší dimenzi lidé, kteří mají několik věcí najednou? Můžeš být běžnou duší a strážným andělem ve stejnou dobu, protože existují různé fazety na diamantu, že? V jedné fazetě můžeš být v minulosti -
Erik: Jo, protože se mohu rozhodnout, že nebudu pro někoho na Zemi průvodce, ale běžný frajer stejně jako ty můžeš změnit charakter nebo osobnost pro páteční večer.
ELISA: Dobrá. Myslím, že zde máme hodně zajímavých informací.
Bože, miluju to, co tady Erik musel říct!

Pro všechny, kteří se účastní Konferenčního hovoru truchlících rodičů, pošlete mi e-mailem na eMedhus @gmail.com mp3 nahrávku. Ze zjevných důvodů tyto konference neoznamuji veřejně. Chcete-li se zaregistrovat do běžných skupinových hovorů, klikněte na blogu.
Jamie přijímá pouze hrstku lidí, takže se zaregistrujte co nejdříve. Myslím, že další je 7. února.
Pro nováčky, v těchto hovorech, může Erik přivést tvoje zesnulé milované, odpovědět na otázky, proč jsi tady (tvoje duchovní poslání), jaké minulé životy jsi měl, stejně jako zdraví, kariéra, vztahy a další .
Mějte skvělý víkend, lidi. Všechny vás miluji!

Elisa Medhus, 18. prosince, 2012
V tomto příspěvku Erik ukazuje, že stále roste a hledá způsob, jak pomoci své nové rodině. Bože, jak ho miluji. Je příjemné vědět, že pokračujeme v pokroku a získáváme moudrost na druhé straně.
ELISA: Jaký je nejlepší způsob, jak se spojit s vyšším zdrojem moudrosti a vedení?
Erik: Duševní a emocionální disciplína. Doba.
ELISA: Dobrá.
Slyším Jamie v pozadí.
ELISA: konec vstupu!
Jamie (ještě se chichotá): Čeká, že si budeš stěžovat.
ELISA: Já vím.
Erik: Dobrá, tak duševní disciplína - to je meditace. Emocionální disciplína je jako schopnost zjistit, jak se cítíš – neotupět.
ELISA: Dobrá.
Erik: A-
Jamie: Ach, a dokážeš tohle ... co to říkáš?

Erik: Můžeš tam napsat "fyzickou disciplínu", protože to musíš mít, když říkáš, že budeš tyto věci následovat. Chvíli to trvá. Není to jako bys vyrazil ven na jeden víkend v roce a máš to. Zapracuješ je do svého životního stylu. Není to jako zakoupení telefonu a máš to. Víš, musíš ho zapojit, musíš ho použít. Co když je to zlomené? Potřebuje to vaši pozornost. Musíš tomu věnovat pozornost, a to je fyzický aspekt.
ELISA: A musíš ho používat po celou dobu? Nemůžeš ho jednoduše použít a pak odložit jako telefon? Nemůžeš ho jen použít a dát do skříně.
Erik: Ano. Nastav si čas, víš. Udělat to součástí rutiny. Klepni na ni.
(Pauza)
Jamie (zašeptala mi): Víš, chystá říct něco moudrého. Opírá se zpátky a obvykle si položí lokty a jako by si opřel hlavu o ruce – tvář, čelo nebo bradu. A vypadá povzneseně a v dáli.
Erik: Proč si lidé myslí, že mohou dostat odměnu?
ELISA: Je to tak zábavnější!
Erik: A je? Opravdu jsem si myslel, že je zábavnější, víš, objevit to sám pro sebe, naučit se to pro sebe.
ELISA: Jo, jo. Přesně. To je. To je.
Erik: To je celá sázkařská mentalita.
ELISA: Jo.
(Dlouhá pauza)
ELISA: Je to tak?
Jamie: Jo, stojí a znovu se dívá.
Erik: Život není loterie.
(Dlouhá, dlouhá pauza)
Jamie (na Erika): Na co myslíš, Eriku? Co to děláš?
Erik: Nic.
Jamie: Myslím, že lžu sama sobě, což je v rozporu s vnitřním čestným kódem, o kterém jsi právě mluvil!
ELISA: Oh, zatraceně!
Erik: Dobrá, přemýšlel jsem o způsobech, jak pomáhat lidem.
ELISA: Zlato, už pomáháš.
Erik: Přemýšlel jsem o způsobech, jak diskutovat o tom, proč život není loterie, že štěstí hraje roli, ale ty se musíš ukázat a hrát, nebo dokonce být součástí hry.
ELISA: Mm.
Erik: Prostě teď mám další věci, o kterých začnu přemýšlet.
ELISA: Ach, to je můj kluk!
Jamie: Velmi se usmívá.
Erik: Lukas nenáviděl, když byl vyřazen, mami.
ELISA: Kdy budu vyřazena? Jo, dělám to po celou dobu. PŘIDAT. Vlastně, myslím, že jsem se prostě oddělila a vypadla z těla.

Náhradní učitel, 9. prosince, 2012
Člen blogu "Pete J." poslal odkaz na zajímavé, nevyřešené tajemství o muži, který zemřel na pláži v Adelaide v jižní Austrálii v roce 1948.
http://www.smh.com.au/national/riddle-on-the-sands-2012 1119-29kwz.html

Na rozdíl od Ashleyových skvělých cvičení toto cvičení "X" nemá žádnou specifickou odpověď. Věřím, že to prokáže dobrý účinek skupinového myšlení; spíše než úplná odpověď, která přichází k jedné osobě, budeme mít kousky a kusy od různých lidí, které se zvědavě a náhodně přidávají a zapadají dohromady. Začínáme a pojďme se překvapit.
=========================================
Bez seznamu veřejných osob jsem se zkusila obrátit na Bing.com, abych vyhledala známé lidi; "Slavné mrtvé celebrity", třetí volba a pak pátá osoba. Mačkání tlačítek mě dovedlo k ...... Zig Ziglar.
http://www.famousdead.com/zig-ziglar/
(O něm jsem slyšela, ale nevěděla jsem ani tuto krátkou informaci)
 ST = náhradní učitel ZZ = Zig Ziglar a Erik

 ST: Pane Ziglare, vaše první jméno "Zig" to byla přezdívka tvého příjmení?
ZZ: Ano.
ST: Už jsi někdy dostal jméno "Ziggy"?
ZZ: Ano.
Erik: Odpovídáš jinak, než "ano"?
ZZ: Ano.
ST: Vtipné, Eriku?
Erik: Jelikož jsi začal, dobrá ... dvě mnišky v civilním oblečení chodí do kasina a jedna říká: "To je špatný zvyk (aj. habit) ...".
ST: (dlaň na čele) Nezdržujeme pana Ziglara?
Erik: Zdržujeme ho tady, ano.
ZZ: Říkejte mi Zig.
Erik: Ještě není pozdě na večeři.
ST: Omlouvám se, že sis udělal čas ...
ZZ: Čas je tvůj, my ho neměříme.

ST: Očekávám, že řekneš, že motivační řeč byl tvůj životní plán, ale splnil jsi své cíle? Co to bylo?
ZZ: Navenek ano, stejně jako u téměř každé osoby, která se stala známou. To neznamená, že celebrita je vyžadována pro dosažení cílů, pouze to, že být známým je zřídka náhodné, je to téměř vždy plánováno. Mým neviditelným cílem pro tento minulý život bylo zvládnout pozornost a prosadit se přes odpor, který pozornost vytváří. Chtěl jsem rozšířit praktickou verzi myšlení, která řídí realitu.
ST: Uspěl jsi, jak to vidíš?
ZZ: Ano, nad rámec nadějí.
ST: Hádám - protože my, pouzí smrtelníci, nevíme - většina lidí inspirovaných vašimi knihami, semináři a učením si možná neuvědomila sílu myšlenek, ale činů.
ZZ: Bylo to dobře rozložené, jak to vidím, a díval se zpátky. Někteří to udělali a někteří ne. Vaše webová stránka zde udělala stejně dobrou práci a její nadcházející sláva se s tím bude shodovat v těchto nových dobách. Dovol mi objasnit, Když říkám vaše, myslím kolektivní úsilí všech, kteří čtou, účastní se, přispívají ke kritice a obecně přidávají svou myšlenkovou energii všem společně.
ST: Nadcházející sláva? Řekni nám více!
ZZ: Dosažené pokroky jsou klíčky; tato rostlina a zahrada, kterou bude produkovat, jsou významné.
ST: Skončil tvůj život na Zemi nedávno, na naší časové ose, kvůli nadcházejícímu slunovratu a datu 21. prosince?
ZZ: Ano, měl jsem svůj životní plán dokončit těsně před tímto příchodem slunovratu.
ST: Očekáváš další život na Zemi?
ZZ: Ano a plánoval jsem to spolu s několika životy před a po tomto jako Ziglar.
ST: Pocházíš z této sluneční soustavy nebo odjinud, a pokud ano, odkud?
ZZ: Odjinud, stejně jako mnoho na Zemi. Systém je v galaxii Andromeda, jak jste ji pojmenovali, a podmínky tam již nejsou schopny podporovat život.
ST: Četl jsem, že mnoho duší na Zemi má původ tam, kde se to stalo; hvězda se změnila a fyzický život se stal nemožným. Jak je to běžné?
ZZ: normální a očekávané; miliardy hvězd a solárních systémů jen v jediné galaxii, je snadné to najít.
ST: Proč Země přitahuje duše zvenčí?
ZZ: Jedinečnost; představuje kombinaci podmínek, které se příliš neopakují; tak málo planet poskytuje Zemi srovnatelné prostředí, pro které je známá.
ST: Co je na Zemi jedinečné?
ZZ: Fyzický vzhled je nejvíc, srovnejte ho jen s vaším solárním systémem; fotografie ukazují menší rozmanitosti a detaily povrchu a plynulé prolínání barev, kromě vaší Země. Rozlišení oblaků, vody a země a mnoho barev, které se na zemi objevují, jsou čím dál odlišnější a rozmanitější, čím blíže jste. To je jedna část jedinečnosti. Život na Zemi mnohonásobně rozmnožuje tuto rozmanitost složení. Vidím zvědavost, často z pozorování současných pozemských idejí, rozmanitost a rozdíly v civilizaci musí být doceněné. Z tohoto pohledu je kuriózní vidět, že lidé chtějí rozdíly více sjednotit; tyto úžasné rozdíly by podlehly tendenci být kombinovány a jejich počet by se snížil, kdyby se tento trend udržel příliš dlouho. Přitažlivost Země je v rozmanitosti názorů a následných sporech a neshodách.
ST: Díváme se na to jako kulturně špatné.
ZZ: To je součástí zvědavosti; co vede k špatným účinkům, dostává více pozornosti než přínos a jedinečnost. Obě jsou výsledkem. Ano, některé špatné věci by mohly být umenšeny, ale tolik se z nich dá naučit.
ST: Tvoje motivační práce a poradenství pro "uzavření prodeje" s tím musí být spojené.
ZZ: Úplně propletené; uzavření prodeje ukazuje kupujícímu, proč je pro kupujícího dobré. Je snadné vnímat prodejce, který prosazuje prodej, který by kupující udělat neměl nebo nemůže. Dobrý operátor by to měl pro zákazníka udělat nepostřehnutelně, identifikovat to a pak obrátit pozornost na lepší nabídku nebo pokračovat.
ST: A co nápady nabízené na této webové stránce? Zdarma. Jak se "prodávají"?
ZZ: Prodej za peníze je vyjádřením důvěry; pozemské vyjádření "hlasovat vaší peněženkou" popisuje dohodu s atraktivitou. Peníze poskytují schopnost pokračovat dalšími částmi procesu, ale peníze samy o sobě jsou jen lubrikanty, stejně jako dobré emoce, nápady a pocity. Bohatství je vnímání a uspokojení je hojnost. Myšlenkou mé motivační práce bylo přesvědčit lidi o schopnosti všech lidí ovlivňovat ostatní pozitivně. Jakmile to jednou vyzkoušíš a zažiješ, stane se to samonaplňujícím proroctvím.
ST: Kdybys mohl změnit jednu důležitou věc v tvém posledním životě, co by to bylo?
ZZ: Vydat více knih s více podrobnostmi o různých tématech.
ST: Jsem osobně zvědavý, možná chybně, na to, co čeká na lidstvo, když vstupujeme do roku 2013 a dále. Jistě většina, ne-li všichni čtenáři, cítí ohnivou zvědavost a všichni se vrací na místo, které nabízí tento pohled, tuto znalost, co nám můžeš říci o CE a lidstvu obecně? Pohled, rada, co máš?
ZZ: Nesčetněkrát bylo řečeno, i když se to nedá říkat příliš často; buďte připraveni na změnu vědomí. Buďte připraveni na zvýšení porozumění. Na Zemi dojde k velkým změnám a jejich završením bude pokrok; změny budou mít každý efekt, který si lze představit v závislosti na osobě a pozici. Bude to jednoduché, přirozené, vidět a prohlížet věci tak, jak je očekáváme, ale budou věci zmatené, divné a dokonce i rušivé. Tyto náročné myšlenky, neobvyklé reakce, které cítíš? To je začátek nového porozumění; nejprve nebraňte se podivným nápadům, když se to stane. Pro mnohé z vás to nebude časté, takže když se to stane, zvažte své počáteční reakce a pak odstupte stranou a zkuste, co byste mohli říci nebo udělat, pokud byste byli někdo zcela odlišný, co byste dělali nebo nedělali jinak? Toto zohlednění rozdílů? Toto je začátek nového uvědomění a porozumění. Může to přijít zvolna nebo ve spěchu, ale přijde to mnohem, mnohem snadněji a v tom, co bude vypadat jako žádný čas, mnozí z vás se budou divit, jak to mohlo nedávno fungovat tak, jak to fungovalo.
SR: Pane Ziglar, děkuji.
ZZ: Bylo mi potěšením a díky všem ti.
 =======================================
Včerejší tajemství psího obojku, rychle vyřešené ostrýma pichlavýma  očima četných čtenářů blogu, přineslo dobrou lekci o "filtrování". Kéž bych věděla, jak se prolínají obojky, jak to vysvětlila Tracy a Bruce, asi bych si nemyslela, že " Erik žertoval, " ale rázně a okamžitě bych to udělala. Je snadné označit něco jako "přehnanou fantazii", ale co je vlastně představivost? Obrazy ... a nejsou obrazy komunikace? Jak moc člověk filtruje přes znalosti, nevědomost, myšlení a postoje, aniž by si to uvědomoval? Obojky pro psy nebo bublinková guma může být používána až k bodu, kdy automatický výklad vysvětlí vše? Vyžaduje vlastní zpráva mechanickou přesnost? Můžeme reformovat smyslové návyky a uvidíme, co se před námi může skrývat? Brzy očekávám, že takové otázky už nebudeme psát tak často.

Elisa Medhus,  6. prosince, 2012
Vím, že tento příspěvek je o vnitřním fungování Vesmíru, ale chci začít tím, že objasníš některé otázky vyvolané předchozím příspěvkem. Vzpomínáte si na to, že jste někdy pochybovali o zneužívajících a zneužívaných? Někteří z vás přemýšleli, jak by se to mohlo týkat dětí a kojenců. Chcete-li osvěžit paměť a pomáhat našim nováčkům, kteří jsou stále ještě v archivu, zde je tento příspěvek:
ELISA: Proč se lidé rozhodnou být zneužitým a zneužívajícím včetně domácího násilí, zneužívání dětí, sexuálního zneužívání atd.?
Erik: No, dostáváme se do smluvních rozhovorů.
ELISA: Samozřejmě.
Erik: A taky se dostáváme k tomu, co si z toho musí každý člověk odnést, nebo co se snaží vyjádřit. Dokonce to, že se přihlásíš jako oběť ve svém životě, je stále forma vyjadřování. Většina lidí se cítí obětí,
Jamie (směje se): To je legrační obraz. Dobře. Zkus si představit magnetickou desku a na ní magnet s nakresleným člověkem, který je oběť, že? Všechna šipky energie proudí k této osobě.
ELISA: Ano, to To dává smysl.
Erik: Je to všechno o nich. Jsou ublížení; oni byli poškození; oni byli mmmmm! Sakra! To jsou takový kecy! Je to jak špinavé páchnoucí prádlo.
Jamie (ohromeně): Ach, můj bože!
ELISA: Eriku!
Jamie: Teď mi ukazuje obraz této magnetické stěny. Existuje obrázek karikatury, který je stejný, ale 50% těchto šípů je ukázáno směrem ven.
ELISA: Oh!

Erik: Takhle jsi oběť. Musíš si dovolit, aby ses stala obětí, abys mohla dostat energii "Jsem oběť". Víš, že to nemusí být se sexuálním zneužíváním, duševním nebo emočním zneužíváním. Mohlo by to být s pasivně agresivními technikami, kde si dovolíš, abys byl obětován dobrotivostí a neustále se rozhoduješ obětovat sebe, abys potěšil tu druhou osobu, aby tě mohla manipulovat, víš, a pak se nikdy necítíš dobře a pak najednou si uvědomíš, že jsi oběť. No, na 50% je to tvoje chyba, kámo, protože ses nezvedl a neřekl: "Jsem hotov. Takhle se cítím. Nelíbí se mi způsob, jakým se mě dotýkáš, mluvíš se mnou nebo mi dovolíš, abych se choval nebo bla, bla, bla, cokoliv. "
ELISA: Dobrá.
Erik: Když se zaregistruješ jako zneužívající,
Jamie: Je to totéž. Ten magnet postavil na zeď, ale tentokrát - nevím proč - ale když identifikujeme násilníka, je to trochu větší muž. Myslím, že je větší, zlato?
Erik: Kretén. Nyní, kdybychom řekli lidem, aby identifikoval zneužívajícího, postavil šípy směrem ven, protože definují druh zneužívajícího jako tornádo. Prostě jen zničí všechno v jejich cestě. Vytáhnou vítr, škody a deště. Cituje mě jako předtím: To je blbost, která je úplně špatně. Vezmi padesát procent šipek a postav je proti zneužívajícímu.
ELISA: Takže, co znamenají šipky směřující ke zneužívajícímu? Jsou zčásti oběťmi? To je to, co říkáš? Mohla by jejich minulost, jejich výchova způsobit, že jsou nějakým způsobem obětí?
Erik: Ano! Energie, kterou dostávají z jejich okolí, se k nim nedostává. Nemluví k nim. Nezaobírá se jim tak, jak je potřeba, aby nebyli zneužívající.
ELISA: Zajímavé. A co děti? Jak ukazují ty šípy - pokud jsou oběťmi - jak ukazují šipky zpět?
Erik: Oh, tam se dostaneme, ale než to uděláme, podívejme se na každý magnet. Šipky jsou stejné. Pokud řeknu: "Najdi mi mezi nimi rozdíl," nejde to. Nemůžeš. Zneužívání a zneužívající jsou stejní. Jsou to stejní!
ELISA: Kdo.
Jamie (trochu se dusila a pak si odkašlala): Bylo to otevírání očí. Nečekala jsem to.
Erik: Ale takovou energii vydáváme a přijímáme. Takhle to manipulujeme, tak to používáme, tak fungujeme, a dáváme si název toho, co pro nás považujeme za nezbytné. Kdybychom měli lepší komunikaci, nemuseli bychom mít tituly jako zneužívající nebo zneužívané, oběť, bla-bla. Nyní se podíváme na děti, zejména na kojence, děti, batolata. Když říkám, děti, myslím opravdu děti ve věku šesti nebo sedmi let.
Myslím, že máš slovo?
Erik: Ano. Mají svou osobnost neporušenou; vědí, co je správné a špatné; a už se naučili mluvit. Ale mezi tím se učí energetické vzorce jen od svých rodičů a normálně se dítě v určitém okamžiku spojí s jedním rodičem více než s tím druhým. Takže budou napodobovat energii s rodičem, se kterým se sdružují, aby se ji naučili. Takže ano, ochránce musí být u učitele, rodiče.
Jamie: Je mi to líto. Mělo to smysl? Kdo je ochránce? (na Erika) Co tím myslíš, ochránce?
(Pauza)
Erik: Zodpovědnost, že bezpečnost tohoto dítěte není zneužívána nebo se nestává zneužívajícím, je v rukou rodiče.
ELISA: Takže to je osoba, která potřebuje obhajovat nebo hovořit o dítěti, které ještě nemá hlas.
Erik: Ano. Je to společná odpovědnost.
ELISA: Dobrá. Chápu.
Takže jsem požádal Erika, aby to objasnil:
ELISA: Eriku, lidé byli trochu zmateni jedním aspektem tvého zneužívaného / zneužívajícího vztahu se šipkami a šipkami ven. Tento zmatek se týkal zodpovědnosti dětí v celém tomto vztahu. Řekněme, že v šesti letech je obtěžováno. Jaký je jejich podíl? Není to tak, že on nebo ona žádá o zneužití nebo cokoliv! Jaká je jejich odpovědnost? Jaký je šíp v tomto vztahu?
Erik: No, žádná část šestiletého nebo-
(Pauza)
Jamie: Používá tu sedmiletou značku.

Erik: Je to stále odpovědnost opatrovníka.
ELISA: Dobrá.
Erik: Kdo je opatrovníkem, jakýkoli šíp by měl projít také opatrovníkem.
ELISA: Ach, Chápu. Takže šipka není jen dítě. Myslím, že i děti jsou zneužívány. Takže to, co říkáš, je, že šipka prochází filtrem opatrovníka? Není to úplně jako: "Dobře, ty dva měsíce starý, jsi měl udělat něco jinak."
Erik: Správně. Byla to lekce opatrovníka, a pak, co se stane později, jak se dítě stane dospělým a může se podívat zpět, bude to lekce a učení - ne jak být lepší dítě, ale jak být lepší rodič, když je řada na nich.
ELISA: Oh!
Erik: A budou také poučení o odpuštění.
ELISA: Jo. Velmi zajímavé, ale jaká drsná cesta k tomu poučení.
Takže v podstatě mohou šípy projít filtrem a nemusí pracovat v současné době. Doufám, že to přinese objasnění. A teď hlavní událost:
ELISA: Dobrá, tady je hezká krátká. Jak funguje vesmír?
Všichni tři se hystericky smějeme.
ELISA: Jo, dej mi to ve dvou až třech větách, Eriku. To je vše, co potřebujeme. Navíc mám termín oběda, takže je to fajn.
Jamie (chichotání): Ve dvou větách, jak funguje vesmír?
ELISA: Ne, ne! Jen jsem se pustila ze řetězu. Vezmi si tolik času, kolik potřebuješ, kluku.
Jamie: Erik právě prasknul.
ELISA: Nevím, kde s tímhle začít, Eriku. Doufala jsem, že to uděláš. Myslím, že je to docela fascinující otázka.
Erik: Prostě napište toto. Pište: "Kvantová fyzika společně s teorií strun", a nechte to tak.
ELISA: To máš ten jedinou větu! Dobrá práce. Docela zatraceně dobrý, Eriku.
Jamie se divoce chichotá.
ELISA: Usain Bolt duchovního světa.
Jamie: On se směje. Vytáhl si košili, jako by byl hulvát, jako: "Wow, tady je horko."
ELISA: Narostly ti nějaké svaly od té doby, co jsi tam, Eriku? Když si sundáš košili, může Jamie vidět šestku?
Jamie (směje se): Vytáhl košili, kouknul dolů na výstřih, podíval se na mě a řekl: "Uh. Ne."
ELISA: Oh, byl jsi hubený, kámo. Pořád seš, myslím.
Jamie se směje.
Erik: Kdybych byl roztrhaný, nikdo by nevěděl, kdo jsem.
Vsadím se, že všichni diví, proč je to tak roztrhané, co má Usain Bolt a šest bochánků co do činění se základy Vesmíru. Také bych to ráda věděla.
ELISA: Ale mohl bys být falešně roztrhaný, ne?
Erik (chichotání): Ano. Stále mám sílu.
ELISA: Ano, vždycky jsi byl mnohem silnější, než jsi vypadal.
Jamie: Je v pořádku. Ukazuje svaly, které tam nejsou.
ELISA: Oh. Takže myslím, že je to tak? Už vím víc o tom, jak vesmír funguje?
Erik: To je ono. Tak to funguje. To jsou základy. V budoucnu bys musela být kvantovým fyzikem, abys to skutečně věděla, a v podmínkách pozemského času, tam ještě nejsme.
ELISA: Zatraceně, mluv o tom, že necháš holku čekat. Takže, tento příspěvek je spíše o Erikových svalech.
Erik: Jo.
ELISA: No, to je mnohem zábavnější.

Erik: Souhlasil.
ELISA: Chvástale. A tvoje chvástání o něčem, co ještě není!
Erik se zasmušil.
Cítím se uvnitř tak prázdná. Povzdech. Promiňte, chlapi. Na boční poznámce, Jen a Sean, hosté Jamie v nadcházejícím národním rozhlasovém pořadu chtěli, abych zjistila, jestli máte nějaké otázky, na které by mohly zeptat Erika během rozhovoru s Erikem / Jamie 11. prosince. Budu vás informovat o podrobnostech, jak se blíží datum, abyste mohli slyšet své otázky a odpovědi!

Elisa Medhus,  5. prosince, 2012
Jak se blíží svátky, někteří z nás touží po přestávce. Přerušení od zármutku ze ztráty někoho, koho milujeme. Přerušení toho, že se utápíme v každodenním boji. Přerušení z toho, že jsme člověk. Je to poprvé, co Erik promluvil bez potřeby výzvy.  Mluvil s důstojnou vášní. Jak načasované.
Erik: Víš, mami, než se mě zeptáš, chci s tebou mluvit o lidech, kteří si chtějí vzít svůj vlastní život. V některých případech je stres, smutek, cokoli se buduje, jako sopka. Pouze tak moc může stavět předtím, než se to musí vydat. Lekce v každém případě spočívá v dokonalosti nedokonalosti.
ELISA: Mm hm.
(Dlouhá pauza)
Jamie: Pauza. Eriku, vidím to.
ELISA: Co? Vybírá nos?
Jamie (zní dotčeně): Ne. Jeho oči se trhají.
ELISA: Oh, zlatíčko. To je v pořádku.
Jamie: Jenom trochu přestavovat svá gesta a jak sedí, takže se mnou opravdu nekončí; nedíváme se na sebe.
(Pauza)
Jamie (k Erikovi): Ale víš, vidím, že se přizpůsobuješ. Chápu. Chápu.
Erik: No, je to těžké ...
(Pauza)
Jamie (na Erika, v teplém, mateřském tónu): Zhluboka se nadechni. Nemusíš být vždycky rychlým mluvčím.
ELISA: Jo, zlatíčko. Nepospíchej.
Jamie (s jemným smíchem): Nevadí mi pauza.
Erik: Jen mě hodí zpátky do mého lidského stavu mysli - přímo zpátky do mého těla - a už dlouho jsem si těmi démony nepotřásl rukou.
ELISA: Jo, vím.
Erik: A já jsem šťastný, že už to nepotřebuji, ale když jsi člověk, myslíš si, že máš moc na to, abys je potlačil - vnitřní myšlenky, ty bláznivé koně v tvé hlavě, které prostě běží s nápady a myšlenkami, vlastně nemají pravdu. Ale protože myšlenky jsou tak těžké, cítí se neuvěřitelně skutečné a začneme je poměřovat jako skutečné a oni nejsou. V tomto kraji úzkosti, šílenství, zármutku, skutečně nevyváženého stavu mysli a srdce - to je nedokonalost, která nás činí dokonalou.
ELISA: Nevím, jestli to pochopím, ale ...
Erik: U tolika lidí, kteří si chtějí vzít svůj život, je to jen o tom, jak se dostat ven z těla, nikoliv čin nebo ochota umřít. Mohlo by to být hezké, víš? Z první ruky znám tu zkušenost.
ELISA: (slavnostně): Jo.
Erik: Mnohokrát se ti lidé mohou bát, že nemohou dělat všechno, co chtějí, potřebují, nebo mají udělat. Ale pak těsně předtím, získají tento klid a mír, protože ví, že všechno bude v pořádku. Najednou vědí, že všechno bude v pořádku. Přesně v tom okamžiku, kdy opustí tělo.
ELISA: Oh!
Erik: Spousta lidí, kteří vidí, že směřují k odpovědi, spáchají sebevraždu, pokusí se o sebevraždu, končí život, potřebují jen v určitém okamžiku pryč z jejich těla. Mnohokrát to dělají předtím, než dostanou šanci, aby to dotáhli do konce, a pak zpátky dolů.
ELISA: Potřebují jen odpočinek. Odpočinek od člověka

Erik: Jo. A když se lidé v tomto bodě bojí, jak jsem řekl, mnohokrát to je o dokonalosti nedokonalosti.
ELISA: Co tím myslíš? Prostě nechápu.
(Pauza)
Erik: Naše dokonalost se skládá z velkého procenta věcí, které prostě nejsou "správné.
Jamie (chichotání): Dává to do uvozovek.
Erik: Vím, že není správné ani špatné – prostě to "je", ale jako lidé, mozek má v tomto stavu mysli opravdu pekelně těžké se uvolnit. Je to tak, jako byste si užívali boj více, než si užíváte míru. A celé lidstvo se musí naučit tuto lekci, abychom ji dosáhli - aby se stal přirozeným stavem bytí. Mír. To je to, co mohou prožít naše generace, ale prozatím jsme stále v přirozeném stavu boje. Náš přirozený stav bytí jako člověk je založen na tom, že jsme v neustálém boji. Dokonce i když jste klidní, přemýšlíte: "Jak dlouho to bude trvat?" "Když se z toho dostanu, pak musím čelit těmto sračkám a pak to musím zvládnout." Víš, stále je to všechno v prdeli, ale budeš mít tyhle kapsy míru. My tím vším procházíme jako lidstvo. Každý se musí naučit otočit přepínačem na emocionální, duševní, duchovní úrovni z chaosu a boje na mír a klid. Až to uděláme, víš, my jsme všichni spojeni – všichni jsme antény. A můžeme získat ty neuvěřitelně osvícené lidi, milující lidi, lidi, kteří jsou si vědomi, a anténa uvnitř jejich těla si právě začíná vybírat boj a chaos. A nechtějí to. Stejně jako ty, mami. A někteří z těchto lidí prostě chtějí přestávku od toho, aby byli lidé. Ale všechna média, zranitelnost, druh otevřenosti, kterou jsme ty a já prošli – přišli tak, aby zachránili ostatní lidi, ale ne tebe. A já vím, že přijdeš dost brzy a uvidíš, jak se můžeš zachránit. A jak to uděláš, nezastaví otevřenost, vyprávění, protože my -
Jamie (k Erikovi): Kdo je my? (Pro mě) Ty a on.
ELISA: Dobrá.
Erik: Nemůžeme ani spočítat, kolika lidí jsme se dotýkali, kolik lidí jsme učili. Takže nyní, když jsou lépe informováni a dokáží léčit svůj zármutek a neopouštět tento svět, jak se mění, opravdu je to nesmírně cenné a nesmírně důležité, ale nikdy ne důležitější než ty. Doufám, že to pomůže.
ELISA: Oh. Miluji tě, Eriku.
Erik: Miluji tě víc.

Elisa Medhus,  4. prosince, 2012
Vsadím se, že se teď drbeš na hlavě. Název je celý Erika, takže nestřílejte na poslíčka.
ELISA: Když jsou věci v životě hrozné, jaký je nejlepší způsob, jak to zvládnout? Víra? Nechat je být? Jak?
Erik: No tak! To je opravdu otázka, mami. Nejprve musíme vědět, co je hrozné, a musíme ji identifikovat pro každého jednotlivce. Pak musíme jít do stejného hovoru, který děláme pokaždé, když nazveš něco strašné. Všechno prostě je. Všechno jen je. Musíme přestat přidělovat pozitivní kvalitu a negativní kvalitu. Bude to tak, jak to je, a pak se nebudeš zabývat takovýma hovadinama, kurva.
ELISA: Jednodušeji řečeno, než když jsi v tom.
Erik: Ale to je to, co to je. Podívejte se na lekce, které to obsahuje. Věz, že to projdeš. Dokonce i když  je to radost, Projdeš tím. Dokonce, i když je to žárlivost, projdeš tím. Dokonce, i když je to tvůj pracovní den, hádejte co, projdeš.
ELISA: Jo.
Erik: Operace? Projdeš. Bankrot? Hádej co? Projdeš. Vždy jde o pohyb vpřed. Jak říká Winston Churchill: "Pokud procházíš peklem, pokračuj."
Jamie se směje.
ELISA: Přesně. Projdi, až se dostaneš na druhou stranu. Stejná věc s žalem. Takže opravdu ho nemusíš opustit, nebo myslím, že to je trochu způsob, jak to nechat jít, protože jen pokračuješ dál.
Erik se tleskne.
ELISA: Něco jiného, ​​Eriku.
Erik: Ne, jen to shrnuji. Můžu nažvanit spoustu detailů o hrozných situacích, ale víš, že to opravdu nikomu neposkytne žádné další vhledy. Jádrem, jak to udržet jednoduché, je přestat to identifikovat jako pozitivní a negativní a pokračovat v tom, co je to pro vás. Bude to úplně jiné, než pro osobu vedle vás, i když budou procházet stejnými sračkami.
ELISA: Mm hm.
Erik:  Šlápli do stejného hovna, ale hádej co? Mají jiný pár bot než ty. Víš, možná máš sandály, které jsou mnohem hrubší a oni mají pantofle, nebo cokoli jiného. Je to pro každého úplně jiné.
ELISA: A někteří lidé mají ty turistické boty s podešví Vibrat. Trvalo to, než to z těch štěrbin dostaneš. Vezmu si každý den žabky.
Jamie se směje.

To byl krátký příspěvek, takže jsem si myslela, že dám Erikovi šanci na přídavek.
ELISA: Můžeš se tam nenávidět v posmrtném životě?
Erik: Pokud chceš, můžeš.
ELISA: Jo, ale jako obecné pravidlo? Nenávidí někdo?
Erik: Ne opravdu, ne. A je velmi obtížné udržet si zášť, cítit hněv, zklamání, žárlivost. Můžeš to udělat, ale je velmi obtížné udržet si to.
ELISA: Jak to?
Erik: To prostě jde proti přirozenému toku. Musíš vynaložit tolik energie, aby to bylo, že to normálně vzdáš a přestaneš se dívat -
Jamie (směje se na Erika): Na co otáčíš oči? (Pauza) Co vidíš?
Erik: Vidím lepší část emocí.
ELISA: Takže je to jako držet se namazané tyče na opičí dráze ?
Erik: Jo. Ano, ano, ano!
ELISA: Dobrá.
Erik: Ale nechci, aby si lidé mysleli, že je něco negativního a pozitivního. Je to jen to, že hustší energie je až tak těžké udržet, že to prostě nestojí za to. To je důvod, proč lidé říkají, že cítí takovou bezpodmínečnou lásku, když mají zážitky blízké smrti a celý jejich život se převrací. Je to jen proto, že všechny ty těžší  stupidity na Zemi se nepřekládají.
ELISA: Co tím myslíš, nepřekládáš?
Erik: Prostě tu pro to není místo. Jak jsem říkal, je to tak těžké, že to tady necháš, že už to nechceš.
ELISA: Takže je to prostě odtrženo? Je to ono? Hustší energie je vytlačena pryč?
Erik: Ano.
ELISA: Je to jako olej a voda,
Jamie (znějící překvapeně): To je přesně to samé, co právě řekl! Použil stejnou metaforu!
ELISA: Velmi skvělé!

Elisa Medhus,  3. prosince, 2012
Tady je trochu o tématu, které mě vždy fascinovalo.

ELISA: Víš, na střední škole jsem byla vždycky fascinována teorií o vodních opicích. Stručně řečeno, předpokládáme, že jsme bývali stromové opice. Potom se životní prostředí změnilo na louky savany, což nás vedlo k migraci, abychom hledali potravu, a myslím, že také ochranu. Nemůžu si to všechno pamatovat. Takže tyto opice migrují směrem k vodě, jako je oceán a hodně z naší anatomie, jako je naše bipodnost, náš hrtan, náš nos, vlasy, ​​naše páteř, spojení mezi palcem a prsty atd. odráží evoluční změnu konzistentní s existujícími vodními savci. Samozřejmě fosilní důkazy se těžko nacházejí ve vodním prostředí, což je pravděpodobně důvod, proč se teorie v podstatě ignorovala, ale můj dotaz je následující: Existuje nějaká pravda na této teorii?
Erik: Ano, je to pravda, ale jen pro záznam, nikdy jsme se nestali mořskými pannami nebo mermeidy. Nikdy jsme nebyli napůl ryby a nikdy jsme neměli žáby.

ELISA: Jo, to vím.
Erik: A nikdy jsme nedýchali ve vodě. Byli jsme vždy vzduchem dýchající savci.
ELISA: Jo, jo. Samozřejmě. Ale je to opravdu zajímavé. Domnívám se, že odbočka ve vývoji lidského embrya vypadá jako žábry, ale samozřejmě se plně nevyvinuly. Myslím, že teorie je fascinující.
Erik: Musíš myslet - nikdy ses nedivila, hm, jak jsme se vyvíjeli. Ztratili jsme z toho všechny vlasy,
ELISA: Jo!
Erik: Jsme jako, "Haloo. Plavecký sestřih! "
Chichotám se.
Erik: Stejně jako my nepotřebujeme vlasy, ale protože dýcháme tolik naším nosem a ústy, udrželi jsme všechny vlasy na tváři, ale pak, když jsme vyšli z vody, vyvinuli jsme záplaty vlasů, aby chránily určité části našeho těla.
ELISA: A samozřejmě jsi to musel mít na hlavě, aby tě ochránily před sluncem, protože nebudeš ponořený do vody 24/7. Nechceš, aby se mozky vařily.
Erik: Jo, ale ne 100% z nás se tak vyvíjelo.
ELISA: Dobrá. To byla moje další otázka!
Erik: Víš, že jsme se mísili s jiným interdimenzionálním druhem, že?
ELISA: Oh, ne. Pokračuj. Vybal to.
Jamie poslouchá a pak se zasmála.
Erik: Samozřejmě, máme za sebou tolik času, abychom se vyvíjeli jako lidé. Ne každý člověk na Zemi má cizí DNA, ale existují nějaké rasy, které mají. To bylo tak dávno. Je to majorita, protože jsme se křížili.
Jamie (chichotání): Pěkný pohled. Je to jen sex, Eriku.
Erik: Dobrá, dobře. Protože máme sex, existují charakteristiky, jak se formovala naše kultura. Až tak moc nezměnila, co udělala evoluce lidskému druhu – lidskému druhu lidoopů. Nešlo o to přijít dolů, aby je změnili, ale přišli dolů použít Zemi, a pomohli posílit něco z toho, co jsme zažili. To definitivně ovlivnilo některé naše civilizace a naši kulturu.
ELISA: Takže, jaké rasy? Řekni mi o některých rasách, o kterých mluvíš.
Erik: Egypťané, Peruánci, Chile, Mayové.
(Pauza)
ELISA: Řekni mi, až skončíš.
Jamie: Skončil, myslím. Mluvil o lemurech. Říká mi, že se mýlím.
ELISA: Mluvíš o Lemuriánech.
Jamie: Ach ano! A Atlanťanech.
ELISA: Takže mají víc cizí DNA. To je to, co říkáš?
Erik: Ano.
(Pauza)
Jamie: Dobrá. Teď skončil.

Zde je několik dalších informací o tématu pro zájemce:
Teorie vodních opic (AAT) Není pochyb o tom, že Homo sapiens jsou hodně odlišné od všech ostatních živočichů žijících na Zemi. Jsme jedinečným druhem v živočišné říši. To je důvod, proč jsme se vždy považovali za zvláštní a nad jinými pozemskými zvířaty. Z tohoto důvodu je pro lidi těžké pochopit evoluci. Dokonce i naši nejbližší předci primáti vypadají velmi odlišně. Tak, co se stalo? Co se stalo s našimi předky před milióny lety, abychom se vydali směrem, který dnes máme? Proč chodíme vzpřímeně a nemáme srst? Proč jsou lidé obézní a potí se? Proč je náš hrtan sestouplý tak nízko, že se můžeme udusit při samotném jídle, které nám dává život? Jsou to některé z otázek, které se snaží vysvětlit teorie vodních opic (AAT). Většina klasických teorií o těchto anatomických anomáliích má významné nedostatky a problémy. Dokonce i klasická teorie "Savany", která byla přijata jako skutečnost, byla nyní zamítnuta. Teorie vodních opic nám dává novou perspektivu a nové možnosti pro některé z největších záhad našeho původu. Téma Aquatic Ape Theory říká, že přibližně před 6-7 miliony let byli naši předci uvězněni v semi-vodním prostředí. Toto je donutilo, aby hledali potravu ve vodě a přizpůsobili se vodě; čímž se změnilo jejich tělo, aby bylo ve vodě efektivnější. Teorie říká, že zakladatelská populace opic se dostala do ostrovního prostředí, když byla zaplavena východní Afrika. Takže izolovaná populace se musela pro přežití přizpůsobit moři. Velrybám trvalo 50-60 milionů let, aby přešli od plně pozemských zvířat k plně přizpůsobeným vodním živočichům. Skeptici teorie o vodních opicích trvají na tom, že trvá 50 až 60 milionů let, než se při přechodu na vodní život objeví změny ve fyziologii. Jedna věc, kterou nechápou, je to, že AAT uvádí, že se malá populace opic se stala izolovanou. Evoluce působí mnohem rychleji na malé populace, takže některé změny se mohly snadno uskutečnit za milion let. To neznamená, že jsme se stali mořskými pannami s velrybovitým ocasem, jenom že jsme začali přechod na vodní stav. Některé z těchto vlastností vidíme ještě dnes. Existuje mnoho faktů, které ztěžují tuto teorii. Víme, že před 6 až 7 miliony let se zaplavila východní Afrika a vytvořila mnoho ostrovů. Tato povodeň trvala přibližně milión let a je ve stejné části Afriky, kde byly nalezeny slavné fosilie jako "Lucy". Víme, že mutace v malých skupinách populací mohou výrazně urychlit evoluční proces. To znamená, že pokud se populace oddělí od zakládající populace, může se rychleji vyvíjet. Víme, že v důsledku přizpůsobení vodnímu životu, zemská zvířata obecně ztratí srst, stanou se uhlazenějšími a vytváří podkožní tuk. Mají ho všichni vodní savci, aby je izoloval a nadnášel. Například, velryby byly kdysi suchozemské, ale po milionech let se jim zahladily nohy, ztratily srst a nahradily ji podkožním tukem. Lidé jsou jediní suchozemští savci, kteří mohou vědomě zadržet dech. Dokonce ani šimpanzi ani jiní primáti to nedokážou. Podkožní tuk více nadnáší ve vodě. To jsou některé ze skutečností, na kterých AAT vychází.
Bipodnost je záhadou, která nás dlouhou dobu trápí. Je velmi těžké pochopit, proč naši předci začali chodit vzpřímeně. Logicky to nedává smysl. Čtyřkončetinové organismy jsou zřetelně rychlejší při vyhýbání se predátorům než dvou. Naše těla nejsou moc přizpůsobena vzpřímené poloze. Lidé mají problémy s krkem, protože chodíme vzpřímeně namísto všech čtyř. Páteř je mnohem lépe podporována na všech čtyřech. Takže jestliže naši předci začali chodit vzpřímeně kvůli náhodným mutacím, přirozeně si to nevybrali, aby zemřeli. Takže to muselo poskytovat výhodu, nebo to být neutrální případně jako exadaptace (preadaptace). Většina konvenčních teorií, proč naši předci začali chodit vzpřímeně, uvádí schopnost postavit se a skenovat horizont jako kořist / dravec; nést věci a používat nástroje; a pro krmení. Existuje další savec, který se postaví, aby hledal nebezpečí - surikaty. Tito malí tvorové mají svou vlastní show na Animal Planet. Když je sleduješ, neustále stojí na svých zadních nohách, aby se rozhlíželi. Nicméně, když vidí nebezpečí, padnou a běží na všech čtyřech. Ve skutečnosti žádný savec, který se přizpůsobil tomuto chování, nikdy neučinil více než půl tuctu kroků na dvou nohách. Kdyby tato teorie byla pravdivá, vysvětlila by vzpřímenou pozici, nikoli pohyb. Chůze a běh ve vzpřímené poloze je hodně odlišný, než stání. Velmi populární starší teorie se týká používání nástrojů, takže naši předci chodili vzpřímeně, aby uvolnili ruce. Toto bylo vyvráceno, protože naši předci chodili vzpřímeně dříve, než jsme kdy použili nějaký nástroj. Další populární teorie je sběr a přeprava potravy. Jednalo se o populární teorii, protože si všimli, že 1% času šimpanzů chodí vzpřímeně, aby mohli jíst. Otázkou je, jaké potraviny? Potrava Australopithecus afarensis sestávala z ořechů a bobulí. Ty lze přenést velmi jednoduše. Moderní šimpanzi, když nesou větší jídlo, táhnou je za nimi při chůzi po třech nohách. Někteří lidé spekulují, že naši předci možná potřebovali přenášet na dlouhé vzdálenosti vodu a jídlo a bylo výhodou chodit vzpřímeně. Bez nádoby vodu nelze přenášet a neexistují žádné důkazy, že by o tom měl nějakou představu. Teorie, že naši předci chodili vzpřímeně kvůli potravě, je trochu zastaralá. Moderní primáti nevykazují žádné bipodní chování při hledání potravy. Vědci sledovali divoké šimpanzi více než 700 hodin. Všimli si, že 80% času, kdy se šimpanzi postavili, bylo pro krmení. Zdálo se, že je to nejlepší teorie. To se však hodí ke skenování teorie horizontu. Mohlo by být užitečné stát, aby se dosáhlo na jídlo, ale v žádném případě to nevede k bipodnosti. Žádní vědci se neshodli výhradně na některé z těchto teorií. Někteří lidé rádi vybírají a míchají tyto teorie. Základním faktem však je, že se našim předkům něco stalo, aby začali chodit vzpřímeně. Žádný jiný primát nepoužívá tuto formu pohybu tak, jak to děláme my. Proboscis opice žijící v mangrovových bažinách byly pozorovány při vzpřímené chůzi ve vodě od jedné potravy ke druhé. To je sice nevedlo k tomu, stát se bipodní, ale přesto je to zajímavé. Další lidoopi, kteří jsou s námi blízce příbuzní, také chodí vzpřímeně, když se brodí ve vodě. Teorie vodních opic se pokouší odpovědět na tuto otázku bipodnosti. AAT říká, že naše tělo se stalo efektivnější v důsledku přirozeného výběru. To by způsobilo, že se naše boky začnou zužovat a naše tělo bude štíhlejší. Pokud se populace vyvinula pro plavání a potápění, když voda ustoupila a stala se více suchozemská, bylo pro ně jednodušší chodit vzpřímeně, než se vrátit na čtyři. Takže AAT naznačuje, že bipodnost je exadaptací z přizpůsobení se plavání. Další z hlavních domněnek AAT je skutečnost, že jsme relativně nazí savci. Jediní jiní savci, kteří jsou nazí, jsou vodní nebo podzemní, jako jsou velryby, hroši a nahé krysy, krtek. Tito savci z různých důvodů ztratili srst.
Vodní savci ztratili kožešinovou izolaci a získal si podkožní tuk, aby je udržel v teple. Podkožní tuk je účinnější ve vodě než kožešina. Potkani ztratili kožešinu v důsledku bydlení v podzemí. To je otázka, kterou se lidé pokoušeli vyřešit již nějakou dobu. Většina starých teorií byla opuštěna, ale AAT dává rozumné vysvětlení. Některé ze starých teorií jsou ztráta srsti v důsledku sexuální selekce, výsledek nošení oděv, ochrana proti parazitům v srsti. Myšlenka na nošení oděvu při ztrátě srsti není příliš důvěryhodná a pravděpodobná, zejména kvůli podnebí v Africe. Kožešina je více adaptovaná na teploty v Africe, proto primáti a další zvířata stále mají srst. Pro ochlazení těla je mnohem účinnější, než pocení bez kožešiny. Testováno na oholených zvířatech. Zdá se, že se zahřívají a potí víc. Dokonce i lidi se potí víc bez košile, než s ní. Sexuální výběr je další nepravděpodobná teorie, proč jsme možná ztratili srst. Koncepce spočívá v tom, že náhodné mutace způsobily, že některé mladé opice ztratili srst a samice je upřednostnily. Ve skutečnosti by to bylo naopak, protože by to nebylo normální. Pokud jde o ztrátu srsti kvůli parazitům, můžeš se podívat na moderní primáty. Vzájemně se zbavují těchto parazitů. Proč by se měli vyvíjet bez srsti? Zjevně je třeba se podívat na jiné bezsrsté savce. Obvykle přišli o srst kvůli environmentální proměnně, jako je voda nebo podzemí. Takže AAT říká, že po milionech let výběru vodní opice nakonec ztratili většinu srsti. Toto je nejrozumnější vysvětlení, proč se organismus vzdá výhodného rysu, jako kožešiny pro méně přizpůsobivý rys. Lidé mají nějaké vlasy, ale ne kožešinu. Chlupy lidí mají velmi zvláštní orientaci. Na rozdíl od jiných primátů, jejichž chlupy vždy směřují dolů, zdá se, že vlasy na člověku sledují směr vody proudící nad tělem. Zdá se, že srst roste na jiných zvířatech ve vztahu k jejich životnímu stylu. Většina zvířat má srst směřující směrem dolů, aby jim pomohla při dešti. Zvířatům, jako jsou velbloudi, kteří se nepotkávají s deštěm, rostou chlupy všemi směry. Krtci nemají srst, protože se musí pohybovat dozadu tunely tak, aby se nečistoty ve vlasech nezachytily. Takže AAT poskytuje velmi dobrý důvod, proč naši předkové přišli o vlasy.
Další otázka, na kterou AAT odpovídá, je "Proč jsme tak tlustí?" Ze všech primátů jsme na tom rozhodně nejhůře. Tato tloušťka není jen proto, že máme McDonalds na rohu. Někteří lidé jsou geneticky predisponováni k obezitě. Když jsme se narodili, byli jsme baculatí. Ve skutečnosti jsou to naše baculaté tváře, které vyvolávají rodičovské ochranné procesy. Jiní primáti, jako jsou šimpanzi, jsou obvykle křehcí. Rose Frisch uvedla, že pokud tuková tkáň ženy tvoří méně než 17% její tělesné hmotnosti, přestává menstruovat a nemůže se množit. Ostatní savci se mohou reprodukovat s 2%. Takže to musel být výběr. Ve skutečnosti lidé mají desetkrát více adipocytů (tukové buňky), než by se očekávalo u průměrného savce podobné velikosti. Vzhledem k tomu, že jsme tyto vlastnosti nezdědili od primátů, AAT se odkazuje na jiná zvířata, která takto sbírají tuky. Jsou hibernační zvířata a vodní živočichové. Nikdo ještě nenaznačil, že by naši předci prospali zimu v hibernaci. Je zajímavé, že suchozemští savci mají tendenci ukládat tuk kolem svých vnitřních orgánů, zatímco vodní savci ukládají svůj tuk na vnější stranu, blízko kůže. Tuleni ukládají 99% svého tuku pod kůži. V 50. letech minulého století P.F. Scholander zjistil, že podkožní tuk je mnohem účinnější izolátor ve vodě než kůže. Zajímavé je, že lidé mají stejnou vrstvu podkožního tuku. Uloženou stejně jako vodní savci. Otázkou pak je, jestli je srst lepší izolát ve vzduchu a tuk je lepší izolátor ve vodě, proč bychom byli nazí s podkožním tukem? Podle AAT je to jednoduše kvůli naší vodní minulosti. Na rozdíl od jiných savců a primátů lidem chybí panniculus carnosus. Tato svalová vrstva nacházející se v celé kůži u většiny savců způsobuje stahy svalů pro odstranění hmyzu a nečistot. Všechno, co zbylo, je vestigální náplast v krku. Možná naše kůže měla příliš mnoho tuku a svaly nemohly pracovat stejným způsobem a postupně se vytratily, nebo jsme možná mohli skočit do vody a škůdců se zbavit. Jedním z nejlepších rysů člověka je naše schopnost navzájem komunikovat ústně. Proto jsme se stal druhem, který jsme dnes. Naučili jsme se učit a zaznamenávat historii. Důvodem, proč máme schopnost mluvit, je to, že náš hrtan sestoupil kolem našeho jícnu a můžeme tak vědomě řídit naše dýchání. Moderní šimpanzi a většina ostatních savců nemohou, protože jejich hrtan není sestoupený; místo toho mohou dýchat, když jedí. Ve skutečnosti jsou šimpanzi mentálně schopni řeči, ale nemohou to udělat kvůli své neschopnosti vědomě řídit dech a nesestouplému hrtanu. Jejich mozky mají oblast Broca, která by jim umožnila mluvit, ale nemohou ji fyzicky používat. Nebylo by logické, aby náš hrtan klesal. Ve skutečnosti by to byla nevýhoda kvůli riziku udušení. Nemůžeme polknout a současně dýchat. Takže skutečně jediné vysvětlení přirozeného výběru této mutace je potřeba mluvit, komunikovat. Proč jiní primáti nevyvinuli stejný mechanismus. Šimpanzi jistě mohou mít prospěch z toho, že budou moci mluvit. Problémem je, že tak evoluce nefunguje. Nesnaží se najít výhodné vlastnosti; pracuje prostřednictvím procesu pokusů a omylů. Mnohokrát se věci vyvíjejí v důsledku jiných věcí a jsou nazývány exadaptacemi. Dobrým příkladem jsou houbovité kosti u ptáků. Malí dinosauři, kteří nakonec dali vzniknout ptákům, vyvíjeli houbovité kosti v důsledku úniku před dravci. Takže lehké kosti, které pomohly dinosaurům přežít, skončily prospěšné pro ptáky za účelem letu. Nevyvíjeli se za účelem letu, ale určitě to pomohli. AAT se pokusí odpovědět na tuto anomálii podobným způsobem. Přírodním výběrem, aby tyto vodní opice mohli vyjít na vzduch, bylo dýchání ústy. Je mnohem efektivnější než nosem. Nadechnout se ústy bylo mnohem efektivnější než nosem. Vědomá kontrola dýchání může pocházet z ponořování. O miliony let později tyto zdánlivé nevýhody pro souš nám umožnily mluvit.
Pochybnosti o této myšlence spočívají v tom, že existuje málo zvířat, které mají sestupný hrtan. Nicméně ty, které ho mají, jsou vodní. Příkladem je mrož a mořský lvoun. Není u všech vodních živočichů. Velryby mají hrtan, který se pohybuje nahoru místo dolů. Významné je, že Homo sapiens je jediné suchozemské zvíře, které má sestupný hrtan. Pro dýchání ústy neexistuje žádná výhoda. Ve skutečnosti nefiltrování vzduchu přes hlen v nosu může vést k onemocnění; patogeny, které nejsou odfiltrovány, jdou přímo do plic. Lidé jsou také jedinými zvířaty, která se mohou udusit zvratky. Klesající hrtan je příčinou spánkové apnoe. Pokud existuje tolik nevýhod, proč vybrat zvířata, která se mohou udusit při jídle? AAT je nejlepší teorie. Žádná jiná teorie nedokáže to vysvětlit jako AAT.

Další zajímavý aspekt našeho těla, který nás činí jedinečným v pozemském světě, je náš pot a slzy. Lidé, dokonce i bez cvičení a v mírném podnebí, musí vypít více vody než jakékoliv jiné suchozemské zvíře. Dehydratace 10% může být pro člověka fatální, zatímco většina zvířat může jít až na 20%. Takže nemůžeme jít příliš daleko od vody, abychom přežili. Lidé ztrácejí více vody než jiní pozemští živočichové. Všichni primáti a většina suchozemských živočichů jsou schopni tepelné regulace dýcháním. Lidé jsou jedinou zvířenou, která zřejmě tuto schopnost ztratila. Dýcháním dostáváme kyslík do plic, ochlazujeme se pocením. Jsme jedni z mála zvířat, která používají exokrinní žlázy k ochlazení. Ostatní lidoopy a zvířata mají tyto žlázy; nicméně je nepoužívají k ochlazení. U většiny savců jsou exokrinní žlázy spojené s vlasovými folikuly. Lidé již nemají tyto žlázy napojeny na vlasové folikuly, avšak máme dvakrát více exokrinních žláz než jiní lidoopi a většina z nich odvádí pot. Jejich aktivace trvá až 20 minut. Je to také mnohem neefektivnější pocení ve srovnání s pocením ovcí a koní. Od vzniku AAT se uvažovalo, že se tyto žlázy pravděpodobně vyvinuly v důsledku pobytu ve slané vodě pro odstraňování nadbytečné soli.
Logicky by šlo přizpůsobit tuto metodu odstraňování soli, ale bylo zjištěno, že není možné, abychom použili pot a slzy pro odstranění soli, ale to neznamená, že by nadměrné pocení nebylo způsobeno naší vodní minulostí. Pro odstranění soli dělají hodně práce naše ledviny. V zásadě platí, že pokud je AAT pravdivé a vedlo k naší bipodnosti a nahotě, když voda ustoupila a my jsme se stali více suchozemskými, potřebovali jsme novou úpravu pro ochlazení našeho těla. Výsledkem je, že naše tělo začalo vyrábět více exokrinních žláz, které se potí a ochlazují. Takže nepřímo jsme kvůli naší vodní minulosti takovým netěsným zvířetem. Existuje mnoho dalších zvláštností lidského těla, které jsou zajímavé a stojí za zmínku. Potápěčský reflex je častý u mnoha zvířat. Když jsou zvířata ponořena do vody, jejich srdeční frekvence se zpomaluje a krevní zásobení kůže se zmenšuje, takže orgány, které potřebují kyslík, ho mohou mít k dispozici více. To je poměrně časté u většiny zvířat od kachen k lidem. Je to v podstatě přežívací reflex, který tělo vykonává. Ve skutečnosti, žraloci a ryby dělají totéž, když je vytáhneš z vody. Vodní živočichové vykazují tento účinek silnější než suchozemští živočichové. Takže časem se reflex stal silnějším. Rozhodli se udělat srovnávací test mezi lidmi a jinými zvířaty. Došli k závěru, že dobře vyškolený potápěč měl stejný potápěčský reflex jako potápivé zvíře, jako je bobr nebo vydra. Lidské nosy jsou velmi zajímavé. Zdá se, že je navržen tak, aby člověk mohl ponořit do vody nebo plavat pod vodou aniž by se voda dostala do nosních průchodů. Víme, že nosní přepážka se objevila až u homo erectus asi před 2,5 miliony let. Lze namítat, že dolů směřující nos se do té doby nevyvíjel. Měkké tkáně nejsou zkamenělé, takže pokud jsi viděl fosilizovanou lebku slona, ​​nebyl by žádný způsob, jak říct, že má chobot, pokud nevíš, jak vypadá dnes. Stejně se to mohlo stát i s nosem. Vodní prostředí si mohlo vyžádat dolu mířící nos a časem se vytvořila nosní přepážka pro další podporu. Lidé mají také podivný embryologický šev nazývaný filtrum. To je malý kanál, který běží z nosu až k hornímu rtu. Žádný jiný primát nemá tuto zvláštní vlastnost. Někteří lidé dokážou uzavřít nozdry tím, že zatlačí horní ret nahoru proti nosu. To je výhodou pod vodou nebo při skoku do vody, aby se zabránilo vniknutí vody do nosu. Lidská krev je také velmi zajímavá. Je známo, že vodní savci mají snížený počet krevních buněk na jednotku objemu. Šimpanzi mají v průměru 7,3 milionu červených krvinek na kubický milimetr; gorily mají 6,3 milionu; a lidé mají 5,1 milionu. Také pokud jde o hemoglobin, který přenáší kyslík do plic, mají vodní živočichové vyšší obsah hemoglobinu na buňku. Šimpanzi mají v průměru 12,2 na buňku; gorily mají 13,2 na buňku; a lidé mají v průměru 18,6. Zvýšení hemoglobinu u vodních živočichů je velmi výhodné pro přepravu více kyslíku v celém těle. Možný důvod, proč máme větší počet, je kvůli vodní minulosti.
Teorie vodních počátků se pokouší odpovědět na mnoho nezodpovězených otázek, které lidstvo potkává. Odpovědi mohou být spekulativní, ale ne více než ostatní teorie. Jednoduchým faktem je, že milujeme vodu a cítíme se v ní pohodlně. Některé ženy dokonce radši porodí ve vodě. Máme bazény a vířivky pro rekreaci ve vodě. Lidé byli vždy oceánem fascinováni a inspiroval některé z největších příběhů a dobrodružství. 90% veškerého života na zemi se vyvinulo ve vodě, takže proč by se naši předchůdci nevrátil k nejhojnějšímu zdroji potravy na světě, oceánu? Něco v naší minulosti nás změnilo a vedlo k tomu, co jsme dnes. Naši předci začali chodit vzpřímeně po zadních nohách, srst na těle změnila směr a vymizela, hrtan sestoupil; staly jsme se tlustšími; zapomněli se otřásat; získali více exokrinních žláz pro pocení; nozdry se obrátily dolů; a naučili jsme se mluvit. Teorie vodních opic vysvětluje, jak se všechny tyto věci mohly stát.
Dan Blizniak 

Elisa Medhus, 8. června, 2012
I když jsem čekala krátkou, sladkou a jednoduchou odpověď na krátkou, sladkou a jednoduchou otázku, čím Erik posloužil, nebylo nic takového. Jamie a já jsme byli zmatené. Když jsme se ztratily, chudák Erik se frustroval, ale vytrval.
Namísto dalších podrobností o duchovní povaze schizofrenie jsme dostaly mnohem širší poučení o životě. Nakonec, i když jsem to někdy považovala za matoucí a musela si to znovu zopakovat, jádro moudrosti, které jsme tu našli ukryté, je úžasné a dává mi pocit hrdosti na mého syna milého syna.
Mám další otázku o schizofrenii.
Jamie: Udělal nějaké opravdu vtipné zvuky.
ELISA: Protože jsou tu duchovní aspekty. Proč? Vím, že mi Robert říkal, že jsou napříč různými rozměry a že je těžké, aby se uzemnili v jednom a že někteří z nich mohou být médium nebo mají být médium. Můžeš mi říct více?
Erik: Souhlasím. Často to může být člověk, který je mezi dvěma světy, a když říkáme svět, skutečně říkáme dimenze. A mohou mít současně vícerozměrný životní styl a životy. To opravdu může zlomit něčí osobnost a podělat. Také – pomysli, někdo, kdo může být vícerozměrný - v mnoha světech - ale stále je v pozemské rovině a to je tvoje definice lidí, kteří by mohli stahovat informace.
Jamie (chichotání): Podívá se na mě a říká: "Je to dobrý směr, že jo, Jamie?"
Směji se.
Jamie: To je!
ELISA: Proč? Proč?
Erik: Proč to mají lidé a nezvládnou to jako Jamie?
ELISA: No, v první řadě proč to mají, a proč to někteří lidé zvládnou a někteří lidé nemohou?
Erik: Dobrá. Ale mami, když o tom mluvíme, schizofrenie, lidé jsou -
Jamie: Hm, prostě jsem vůbec nepochopila, co jsi říkal, Eriku.
Obě jsme se chichtali.
Jamie: Mluví o ... (k Erikovi) Je to posouzení nebo měřítko? (nesrozumitelný šepot.) (Pro mě) Porovnává to s bradavicemi a já jsem úplně ztracená.
ELISA: Taky bych byla.
Jamie: Jo, můžeš to říct znovu, Eriku? Je mi to moc líto.
Erik: Když mluvíš o schizofrenii, má závažný obsah a lidé si myslí, že je to velmi hrozné, takže je to obrovské, jako rakovina. Ale pokud má někdo bradavice, je to jen: "Proč má bradavice?" Bradavice prostě nevypadá tak moc závažná, protože nemá na tělo takový účinek, jaký považujeme za tak extrémní, jako schizofrenie. Takže když se ptáme, proč má někdo něco, není to větší než to druhé. Rád bych, aby lidé přestali rozlišovat, co považují za velké sračky, když opravdu jsou to všechno velké sračky. Proč se vším nemůžeme zacházet stejně, než začneme věci dělit a rozhodovat se, proč máme to, nebo proč to tam je?
ELISA: Nevím, jestli chápu.
Jamie (k Erikovi): Vidíš, já taky ne. Promiň, Eriku. Znovu.
ELISA: Zjednoduš to pro nás.
Jamie: Svěsil hlavu jako: "Argh."
Erik: No, ptáš se, proč lidé dostávají schizofrenii, jako by to byli oběti, jak smutné pro ně.
ELISA: Ne, ne. Proč to dostanou z duchovních důvodů? Je to lekce pro ně? Je to učit ostatní? Je to pro ně duchovní poslání?
Erik: Ale mami, mohli bychom se tak vyjádřit o všem.
ELISA: No, to je pravda.
Erik: Proč se ten člověk spálil na tváři? Ach, protože je tady, aby nás naučil nebo tohle nebo ono. Proč se na to ještě ptáme?
ELISA: Dobrá, dobře.
Erik: Nemůžeme se dostat za tyto drobná témata?

ELISA: Chápu.
Erik: Všechno jsou velké sračky.
ELISA: Chápu!
Jamie: Jsem rád, že to chápeš, protože si myslím, že jsem na konci.
Erik: Takže přestaneš to dělit na témata a prostě se podívej na každou věc, která se děje každé osobě. Číslo jedna, co jsem řekl o každé věci, každý člověk, jsme všichni stejní. Všichni jsme zapojení stejně, ať už lidé tuhle myšlenku nenávidí nebo milují; to je skutečná pravda. Tak jsme vytvořeni. To, čím každá osoba rezonuje, je právě tam, kde jsou. Nikdo není potrestán. Sakra!
Jamie: Někdo má jen jednu ruku.
Erik: Každý cítí -
Jamie: Jsou? trestaní?
Erik: Jo, jako je život pro ně těžký; život je nemá rád; nemají štěstí. To je přesný způsob myšlení, kterého se musíme zbavit a změnit ho. To je to, co nás drží v negativním "potřebuji pochopit, proč se to děje". Ne, nemusíš! Musíš se podívat na pozitiva a překonat to. To jsou odpovědi, které zapomínáš hledat. Nemusíme skutečně vědět proč. Vybral jsem si život u zneužívajících rodičů a byl dvakrát znásilněn v drsném manželství? Ach, protože jsi to udělal, a cítíš se v tom tak doma, tak se teď podívej na to, jak se z toho dostaneš do více příjemného života.
ELISA: Jo. Dobře. A co schizofrenie? Existuje tady pozitivní stránka?
Erik (chichotání): Na chvilku jsi mě zaujala! Ptáš se mě na stejnou věc. Bože, tady je tolik pozitivních důvodů pro schizofrenii, a nejen pro osobu, která tím v hlavě trpí. Platí to pro rodiče; členy rodiny, pro každého, kdo interaguje s touto odvázanou osobností. Člověku, který tím prochází to umožňuje žít ne jeden, ale několik životů současně. Nakonec je to lekce mono taskingu - být jednoduchý. A všechno v jejich životě není jednoduché. Pro lidi kolem nich je to obrovská lekce důvěry. Nikdy necítíš, že bys mu mohl důvěřovat.
Jamie: Mluvil o chemickém složení osoby se schizofrenií a o tom, jak používá více částí svého mozku než "normálně" fungující osoba. Téměř jako kdyby byly technologicky pokročilejší, ale prostě neví, jak to spustit.
Erik: Jejich pokročilý mozek nedostal instrukce.
ELISA: Dobrá. Dá se jim nějak pomoci zakotvit v jedné dimenzi?
Erik: Nejdřív bys musela najít jejich osobnost, která je nejvíce dominantní a postarat se o tuto osobnost jako o hostitele. Pak je začni velmi komplikovaně spojovat-
Jamie (k Erikovi): Co to je? Arch ..
Erik: Víš, kdo je v souladu: První, druhý, třetí ...
Jamie: Říká něco jako archa nebo matriarchální.
ELISA: Jako matrix?
Jamie: Ano, matice.
Erik: A potom, když prochází další osobnost, přizpůsobíš to jejím potřebám, odstraníš nepohodlí, aby ses vrátil k původní osobě.
ELISA: Osobnosti rozmístěné v různých dimenzích?
Erik: Ano, ano. Osobnosti musí být ručně nakrmeny a ručně zaopatřeny, je obtížné poskytnout všeobecné rady, ale pokud lidé něčím takovým prochází, můžeme to řešit individuálně, ale mluvit  všeobecně o tomhle tématu není spravedlivé.
ELISA: No, může pomoct léčitel energie?
Erik: Jo, akupunktura by skutečně pomohla s fyzickými spouštěči. V příštích pěti letech přijdou s tímto novým druhem léčby.
Jamie: Je to trochu divné. Nazývá to spalování mozku.
ELISA: Dobrá.
Jamie: Jako spalování určitých oblastí mozku. Zapískáním a laserem. Zabíjení signálu. Říká tomu vyhoření mozku.
Erik: Je to pomoc lidem se schizofrenií a jinými duševními nemocemi, protože to vypne ty části mozku, které způsobují škodu.
ELISA: Ach, dobře. 

Náhradní učitel, 20. května, 2012
Elisa dnes nezveřejňuje. Její včerejší (sobota) žádost o vynechání neděle byla jednomyslně schválena. Špatné zprávy: příliš pozdě na nesouhlas. Dobrá zpráva: neznamená to, že nebude mít žádný nedělní příspěvek.
Užijte si první z neurčitého počtu příchozích příspěvků od nedělního náhradního učitele ....
Zprávy byly plné nedělního slunečního zatmění; 18 let po předchozím. Zarovnání planet ostří ohnisko gravitačních sil a zvyšuje pravděpodobnost fyzických účinků.
Požádali jsme od ochotných o výklad a tady je to, co je nutné říct.
UPDATE: Chcete-li položit další otázky "složenému výboru", navštivte: www.theamendment.net, pak Blog Otázky a odpovědi
Některé otázky jsou zde zkopírovány s odpověďmi.
------------------------------
Náhradní učitel: Skutečně vzrůstá gravitační tah během velkých zatmění?
A: Je pravda, že astronomie je přesná, nicméně neexistuje předpověď efektů, jako například zemětřesení. Na tyto události má vliv mnoho faktorů a gravitační tah je jen jedním z možných, nikoli však nezbytným.
Náhradní učitel: Existují další zvýšené vlivy během zatmění?
Odpověď: Ano, astrologické tendence posilují znamení, při kterých dochází k zatmění, spojí se ale s dalšími nepříznivými vlivy a mohou "zředit", pokud chceš, nebo zesílit tento efekt; záleží na jednotlivci.
Sub: Celkově, co znamená zatmění?
A: Představují úseky, začátky fází.
Sub: Existuje zde specifický vliv?
Odpověď: Ano, u každého zatmění měsíce nebo slunce. Vyskytují se dle předpokládaného rozvrhu, stejně jako mnoho trendů a pohybů. S konkrétními událostmi a osobami zatmění nesouvisí, ale mohou se shodovat. Světová událost, která se s touto shoduje, je summit NATO v Chicagu v USA.
Sub: Jaký je význam tohoto summitu?
Odpověď: Kromě uvedených účelů symbolizuje nadcházející události, týkající se států, které vyslaly zástupce a delegace. Nic z toho, o čem se diskutuje, nemusí nutně připravit s jakoukoli událostí, nebo typem události, protože tyto vlády si ještě neuvědomují žádný trend.
Sub: Ještě jsi se nepředstavil. Můžeš se pro nás identifikovat?
Odpověď: Je nás hodně, kteří ti odpovídají, skupina nebo výbor, jak by sis mohl myslet. Nežili jsme na vaší Zemi a nemáme taková jména. Nepoužíváme je a nejsou pro nás nezbytné.
Sub: Takže víte, kdo jsme a jaký máme vztah s Erikem Medhusem?
A: Samozřejmě, a obdivujeme ho za to, budeme s ním mluvit za moment. Díky jeho úsilí a podílu všech, kteří tyto slova četli, přináší skvělé poselství. Můžeme to trochu rozšířit a vysvětlit něco víc?
Sub: Je to na váš!
A: Děkujeme ti. Bude vás všechny čekat hodně otázek a moře odpovědí tak hluboké a široké, že si to nedokážete představit. Získáte odpovědi, které hledá každý, takže jejich enormita nebude pro jednotlivce až tak moc důležitá. Zaznamenáváme tendenci ke zpožďování a obavy zvládnout nezbytné situace; je to přirozený výsledek lepší komunikace, ale i její využití. Veškeré věci jsou známé a chápané cestou přirozené komunikace, a tím přichází směrování a filtrace, zda jsme použili slovo tak, jak má být interpretováno. Na hustých planetách, jako je ta vaše, pracují všechny zprávy s emocemi; to je dobré, ale emoce je upřednostněná a rozptýlení, které vytváří, může být kontraproduktivní. Tato charakteristika je dobrá a nezbytná pro pozitivní jednání, nicméně, při pohledu na objem a rychlost komunikace, je trochu zdlouhavá. Snad příklad; nedávná událost v USA ve státě Florida, kde zemřel jeden ze dvou mladých mužů při jejich potyčce. Událost získala pozornost a odsouzení dříve, než byly známy další podrobnosti; výsledek nebude takový, jak se na první pohled zdálo.

Na vaší planetě se bude dít hodně a budou vás poutat místní zájmy, nikoliv to, co se děje daleko od vás, kde to neovlivníte. Informační tok bude pokračovat, avšak odlišné úrovně uvědomění zvýší filtrování důležitosti. Tyto koncepty souzní s mnoha čtenáři, ale ne až tolik se všemi. To se také změní k lepšímu.
Sub: Můžeš popsat toto vědomí v praxi?
Odpověď: Pokusíme se o příklad. Velká většina lidí na vaší planetě si neuvědomuje, že existuje plán, cíl b pozadí událostí; předpokládáte nahodilost, což neplatí vždy. Všeobecně je to dobré, neboť všechny plánované události musí přicházet bez velkého očekávání, aby poskytly příležitost k zamýšlenému prospěchu. Tento aspekt je silně podhodnocen, nebo jednoduše odmítnut. Mnoho stoupenců náboženských skupin uznává obecné pojetí, ale ne detaily; jiní odmítají vše. Nové povědomí přinese uspokojení bez rozdílu a lepší přijetí. Snadno lze sklidit kritický nesouhlas; povědomí osvětlí oba konce, takže uvidíte začátek a konec myšlenky. Chcete-li příklad, který "Nebe" obdivuje, je symbolické používání zvířat, takže leopardi pochopí a přijmou tygří pruhy, neboť tygři také oceňují leopardí preferenci skvrn.
Sub: Eriku, zatím jsi ticho. Přidej se; co můžeš přidat?
Erik: Jen relaxuji, jde to samo. Zatmění je fajn; můžeme si ho tu kdykoli udělat, ale vzrušení z očekávání, to je opravdu prima, je dobré, že to někdo na Zemi cítí. Je to jedna z těch opravdu dobrých věcí, které plánuješ, abys poskytl dobrou perspektivu.
Sub: Něco zajímavého proč se těšit na toto zatmění?
Erik: Ne, ne samotná událost, ale jak bylo právě řečeno, znamená to začátek další fáze. Zajímavé věci se  budou dít až do konce roku.
Sub: Něco obecného, ​​co chceš říct, Eriku?
A: Jasně, vždycky. Znovu do debaty a požádejte tady svůj výbor o řadu dalších věcí, je tu celá skupina! Všichni se usmívají a naslouchají. Tento nedělní masový nápad je skvělý. Kostel posvátného motocyklu, Pastýř Erik a nejchytřejší sbor, co moc nezpívá! Uvidíme se všichni příští týden! (Erik se objevil v róbě s dlouhými stříbřitými a zlatými třásněmi, pod pravou rukou helmu s krytem obličeje)
****************************************************** * * *
Donamarieblock Otázky a odpovědi ze soboty 20. května:
"Výbor" naléhal Náhradní učitelku, aby zveřejnila otázky v komentáři k včerejšímu vstupu.
Můžou se na nás naši milovaní přijít kdykoliv podívat a kouknout, co děláme? ANO a dělají to, a vy budete také.
Přemýšlejí o nás, nebo se přestěhovali a my jsme jenom vzpomínka? Přemýšlejí a společně interagujete.
Uvědomují si, jak náš čas tady ubíhá, když nemají stejný lineární čas, který máme? Ano, jak jsou u vás.
Znají naši budoucnost? Ano, ale pro změny, které uděláš.
Jsou někdy odpovědní za naši "intuici" nebo "svědomí", když cítíme, že něco není správné? Vkládají nám myšlenky do hlavy? Ano a ano, a také vaši průvodci, strážní andělé, společník nebo společníci, všichni koordinovaně a synchronizovaně.
Když nás sledují z nebe, přejí si, aby byli s námi? Jsou s námi; vibrační rozmezí je takové, že si nevšimneš, jen v pocitu, myšlení nebo "intuici" avšak všichni vidí, slyší, cítí vůni a vidí tě jako každá jiná osoba. Touha být s námi je poskytnout pohodlí a ujištění a pomáhat nám v situacích a účinně se z nich učit, ne je zastavit, zabránit jim a zastavit. Převážná většina z těch věcí, o které jsi požádal, a tak se tvoje přání plní.
Cítí se smutní? Ne tak, jak to lidé chápou, hlavní důvod pro inkarnaci je získat s tím zkušenost. Jsou zklamáni z některých voleb, které uhýbají "z cesty", ale současně se cítí povzbuzováni, aby nám pomohli zpět na zlatem dlážděnou cestu.
Můžeme mít v nebi domácí zvířata? Ano, mnoho domácích miláčků je kolem. Ve skutečnosti se setkáš se všemi domácími mazlíčky, které jsi kdy měl.
Jsou barvy skutečně úžasné a odlišné, jako jsme o nich slyšeli? Ano, a dokonce víc, než víš, jsou barvy průhledné, pevné a vícerozměrné a existují v textuře, formě a pocitu, které nelze poznat uvnitř hustoty lidského těla.
Budeme chápat, proč se věci dějí tak, jak se dějí, jakmile se tam dostaneme? Například, budeme vědět, proč byly vytvořeny tasemnice, když vše, co dělají, je bolest našim domácím mazlíčkům? Ano, ano a ovlivňují i ​​lidi. Tasemnice mohou být zodpovědné za lidské mozkové cysty. Všechny bytosti, organizmy a vzorce interakce jsou plánovány.
Uvidíme naše rodiče v nebi, řekneme ahoj a jdeme dál, nebo s nimi budeme stále? Obojí.

Můžeme být stále s naším manželem, jakmile jsme oba v nebi? Ano, a je to běžné. Buďte připraveni poznat svého manžela jako svého dřívějšího přítele, sourozence, potomka, bratrance, mstitele, nebo spojence.

Jsou v nebi špatné emoce jako žárlivost nebo hořkost? Ano, kompletně.

Budeme mít veškeré znalosti / vzpomínky na minulé životy? Ano, zcela.

Budeme cítit osamělost nebo smutek v nebi? Ne, ne tak, jako to cítíte tady. Zklamání z některých výsledků je lepší popis. Znamená to příležitost dozvědět se ještě více při druhém pokusu.
Když jsme v nebi, díváme se na naše děti, které jsme nechali za sebou, které mají těžkou chvíli, a budeme plakat, protože jim chybíme a nemůžeme jim pomoci, jak my, jako matky chceme? Ne tak, jako na Zemi, většinou je to pocit hrdosti, obdivu a povzbuzení, že děti naplňují svůj smysl a jak pomáhají.
Budeme si pamatovat bolest? Jako když zemřeme dlouhou bolestivou smrtí, budeme si pamatovat, jak hrozné to bylo? Ano, jak bolest zažitou, i bolest způsobenou úmyslně, nedbalostí nebo neúmyslně.
============
Další otázky a odpovědi udržují Elisu uvolněnou; čtení je dobré, ale to zveřejňování? Tsk tsk tsk.. stále je v plenkách
"Výbor" vzal na vědomí Elisiny připomínky ke komentářům a otázkám s ohledem na riziko porušení nedávno přijaté politiky "nedělní zavíračky". (V "duchu" plného zpřístupnění toto je výklad náhradního učitele) Níže jsou uvedeny odpovědi bezkofeinového "výboru":

Otázka: Jak se mohu vrátit a napravit minulost? Odpověď: Teď máš zkušenosti s lineárním časem; tento koncept zpracování obsahuje praskliny, chyby, trhliny, zlomy, nedokonalosti a neúplnosti a reflexní břemena k opravě, přeskupení, nápravě nebo zlepšení. Žádný takový proces po ukončení husté pozemské existence neexistuje; v jiné inkarnaci může existovat příležitost k setkání s podobnými okolnostmi a jiné volbě, ale toto rozhodnutí lze učinit pouze s ohledem na to, že nic z událostí nemusí být napraveno. Pochopení významu a hodnoty přichází v širším pohledu. Během "cestování" na této časové ose v této existenci můžeš také mít příležitost k opětovnému přístupu, nicméně pouze za účelem opětovné návštěvy - vždy mějte na paměti, nejsme vaši průvodci, takže to říkáme bez těchto znalostí, stejně tak zde nejsme, abychom tě zneuctili či nezvaně pronásledovali; milujeme tě. "Minulost" nikdy nevyžaduje opravu. Pochopení je dostačující; jdi kupředu v myšlení.
Otázka: Pokud někdo umírá velice bolestivou smrtí, okamžitě se uvolní, jakmile projde a má vzpomínky na poslední hodiny? Pokud jsou v bezvědomí předtím, než projdou, jsou si vědomi lidí kolem nich? Odpověď: Ano, často se bolest necítí. Vzpomínky na všechny okamžiky jsou úplné, od narození až po návrat. Bezvědomí je podmínkou husté hmoty a znamená různé věci; dočasně pryč, přímo v okolí, obojí nebo něco jiného. Ano, vyšší já, duše ve svém pravém stavu, si vždy uvědomuje okolí. Povědomí pomocí smyslů pomocí očí, uší, sluchu, dotyku a mozkových funkcí jsou tělesnost, která zůstává na vaší úrovni v hustotě.
Otázka: Co je to modlitba? A: Komunikace zpět domů. Otázka: Pomáhá modlitba druhým? Odpověď: Ano, nesmírně. Otázka: Jak to pomáhá druhým? Odpověď: Myšlenky jsou silnější než jakákoli známá síla a jsou to, co váže a tvoří vesmír. Síla myšlení se nezmenšuje, když se duše odvážně rozhodnou být v hustém lidském těle; vědomí se zmenší, protože jeho síla a účinky jsou zpožděny, a proto nejsou často vnímány. Všechno, co se stane, dobré, nebo méně ideální, začíná a končí myšlenkou. Modlitba je lidské jazykové slovo pro komunikaci s námi. Otázka: [Pomáháme si modlitbou] sami? Přesně tak, jak pomáhá druhým, žádný rozdíl. VŠICHNI - používáte vaši lidskou jazykovou techniku ​​velkého písmena k důrazu; tvůj náhradní učitel je má rád - a "slyší" modlitby. VŠECHNY. Pomáháš sobě modlitbou tím, že se ptáš. Je to tak. Dotázat se. Dotázat se.
"Nedávno jsem četla pro psychika ... .. nevím, co s tím dělat."
Otázka: Jak se za něj modlit? A: Nejprve s ním promluv, pak promluv s jeho průvodci, ve své mysli nebo nahlas, na tom nezáleží, obojí funguje stejně.
Otázka: Jak se od něj mám distancovat? A: Nejsme tvoji, ani jeho průvodci, ani skupina duší. Obdivujeme veškerou vaši odvahu, nemáme sklony ani nejsme tak arogantní věřit, že bychom se k tomu mohli vyjádřit více, než schopnější a zapojení. Pozorujeme a nabízíme vhled a nezasahujeme nepozvaně. Nechceš a nebudeš se od něj distancovat; oba jste se navzájem vybrali jako matka a syn a z kladného důvodu. Distancování není alternativou. Nemusíš se bát. Mluv klidně a řekni své obavy. Poslouchejte tiše. Připrav se na pozitivní pocit. Odpovědi přijdou určitým tempem, ale vše, co říkáš, se okamžitě slyší. Nemusíš se bát o tuto otázku, jde opačně, než ji vnímáš. Porozumění "velkému obrazu" je dáno těmito konci a zapouzdřuje okolnosti svým účelem.

Elisa Medhus, 2. srpen, 2016
Další den v Houstonu a ne, neznamená to, že se dívám na kanál Playboy. Chybí mi chladný, suchý vzduch z Colorada! Díky bohu za klimatizaci. Na další poznámku jsem se zeptal Arleen, našeho začínajícího malého média, která je skutečně nadaná, aby dostal zprávu od Erika, ale vykřikla z koupelny: "Nemůžu. Chraptím. "Takže myslím, že clairaudience má zadní sedadlo pro tělesné funkce.
Vím, že to nebude dřív, než na konci října, ale opravdu se těším na událost CE v Sedoně a doufám, že mnozí z vás přijdou a obejmou Mámu Elisu. Máme naplánovaných tolik aktivit a myslím, že tu bude dokumentární režisér. Bude to tak dobré. Pokud sis své místo nevyhradil, udělejte to prosím brzy kliknutím na příslušné tlačítko na pravé boční liště. Musíš hledat dole.

Dobře, teď, když je po chrapotu, dokázala Arleen "vyčistit svou mysl" a požádat Erika o vzkaz. Tady je. "Mnozí z vás mě potřebujete zavolat." Takže nemějte pocit, že jsem pro tebe příliš zaneprázdněný, nebo že jsi jen nevýznamný, takže proč by se trápil. Zeptejte se a obdržíš. Jen doufám, že pomoc nepřijde s divnou vůní.

Náhradní učitel, 11. listopadu, 2012
Náhradní učitel potřeboval náhradu pro včerejší vstup, ale bohužel, psychická horká linka nereagovala. Promiň Eliso a omlouvám se lidem, kteří čekají na něco; alespoň to nebylo zemětřesení ani hurikán.
 ST = náhradní učitel C = Výbor a Erik
ST: Všichni věříme, že víme, jaké jsou naše myšlenky; a víme, čemu věříme, že slyšíme. Duchovní komunikace však zahrnuje myšlenky smíšené s mentálním blátem? Směs do polévky, ztracení v davu. Ctihodný výbore, můžeš to vysvětlit?
Erik: Označení? Nepotřebujeme žádné zatuchlé označení.
ST: Hloupá rutina?
Erik: Dvě myšlenky jdou do baru. Jedna říká: "Jen jsem myslela ...".
ST: Vítej Eriku, mokrá nudle.
Erik: Trvalo ti to celou dobu; podsouvám myšlenky do věcí po celou dobu; moje přezdívka v nebi by měla být Dr. Injekce.
ST: Tvoje matka to prostě bude milovat, jsem si tím jistá.
Erik: Dvě škáry jdou do hospody, aby sledovaly finále poháru. Jedna z nich říká: Půjdou s kůží na trh ...".
ST: Eriku, mělo to být vážné ...
Erik: Jsem vážný, vážně odlehčuji téma. Život je fena a nosí obojek a štěká. Říkal to veterinář.
ST: Nechceš, aby Výbor mluvil.
Erik: [hlas Darth Vadera] Jsem Výbor ...
ST: Jak jsi to udělal?!?!? To hlas Vadera? Docela zatraceně dobré, vole!
Erik: Říká se tomu molekulární manipulace; jako masturbace, celý život je o manipulaci.
ST: Není náhodou čas, aby sis dal šlofíka?
Erik: Tady není čas! Ha ha ... takže máme čas na nic a na všechno. Navíc to Výbor rád. (Erik mi prostě ukázal "hnis") Ano, udělal jsem to proto, že život je série boláků; jen jeden vyroste, přichází zmáčknutí ...
ST: Máš nějaké politické vtipy?
Erik: Myslíš, jako vtípky o vtipu?
ST: Začínáš dnes docela dobře ....
Erik: Dobrá, začnu s odpovědí ... vědecká část. Zvuky, uši a nervové signály jdou na místo, kde se zpracovávají na slova ... pokud nasloucháš jazyku, kterému nerozumíš, je to jako nezpracování. Stejně jako vrhání odpadků z kuchyňského okna; taky se tam zastaví. Po vytvoření databáze zvuků a významů se naučíš s lidmi nesouhlasit. Skvělé, co? Když k vám mluvíme z nebe (ano, použil slang a má na sobě západní klobouk, když mluví] vložíme databázové byty a bity a aktivujeme je.
C: To je dobrý popis; můžeme říct, že tvoje komunikační schopnost se nemodifikuje, nemění nebo nenahrazuje; pokračuje i po překrytí lidským tělem. Spojení mozku se smysly zprostředkovává informace; fyzické nepravidelnosti mohou způsobit to, co se zdá být poruchami, ale často tyto odchylky nejsou nepravidelností; jedinečně spojí vaši mysl, která vede, a tělo, které pracuje.
Erik: Vidíš, co jsem řekl? Mentální masturbace!
ST: Chlapec ... dobrý psík.
C: Myšlenková energie přirozené komunikace proudí fyzickou hmotou a zastavuje se jen tak, jak je to nutné. Tvoje vnitřní myšlení funguje jako vždy; fyzické tělo je nástroj, zařízení nebo stroj. Není to operátor. Tvoje myšlenky a komunikace bez použití tohoto lidského tělesného mechanismu fungují jako vždy.

ST: Tak proč ten zmatek?
C: Zvyk a praxe fyzické interpretace; ty, nebo jakákoli jiná mnohojazyčná osoba; Myslíš v jednom jazyce, nebo jiném? Ne; to neděláš. Vzpomeň si, že tvoje sny obsahují mnoho příkladů promíchaných jazyků a lidí. Když jsi vzhůru, chápeš, že tato osoba nemůže mluvit takovým jazykem; jen ty. Ve snu neexistuje fyzické překrytí, které by bránilo kombinaci.
ST: Mohli bychom říci, že osoba s poruchou odolává překryvu?
C: Ano; vzpomeň si na zmínku o hyperaktivitě nebo autismu; tyto vlastnosti jsou do značné míry výzvou souvztažnosti. Představy v mysli překonají odpor mozku a překročí rychlost nebo objem dat.
ST: Takže jak se naše vlastní myšlenky liší od duchovní komunikace?
C: Nejsou rozdílné; prochází jiným potrubím, přichází a vstupují přes fyzické portály.
ST: Tak jak to rozlišujeme?
C: Cvičení; aby jakákoli schopnost mohla být získána, musí se obnovit mozkový proces. Učení, které všichni dobře znáte. Tvoje existence, když se probudí, využívá vstupy, výstupy a data ze svého těla téměř exkluzivně. Jakákoli komunikace je vložena do tohoto procesu na úrovni databáze. Znovu zdůrazňuji slovo "téměř", protože je velmi důležité. Máš intuici a pocity a mnozí z vás jsou přirozeně talentovaní, mají dovednosti. Je to způsob, jakým velmi snadno komunikují zvířata. Děláš to také a můžeš to rozšířit. Tato schopnost platí obecně pro všechny lidi.
ST: Dobrá, praktický příklad. Člověk sedí ....
Erik: Cokoli, klidně postůj. Jen řekni.
ST: Děkuji, Eriku ... všichni budou stát a myslet na nějaké kecy, stejně jako svět, který mě nenávidí ... ne, vážně. Osoba sedí nebo stojí ...
Erik: Nebo létání ... nediskriminujme piloty; buďme otevření!
ST: ... člověk existuje v létající, stojící nebo sedící konfiguraci a myslí na stromy a trávu všude kolem. Chce vědět, proč vyrostly stromy na jednom místě, ale nechaly další místo prázdné tam, kde převažuje tráva. Toto místo nebylo udržováno, vybudováno nebo měněno lidmi a zdá se, že to udělala příroda, ale chce vědět proč. Jak může tato osoba zjistit, zda jsou myšlenky její vlastní nebo poskytnuté?
C: postupujte postupně; přemýšlejte o této otázce a okamžik počkejte. Délka okamžiku bude taková, jaká se ti bude líbit.
Erik: To je ten okamžik ...
C: Ano. Přesně. Děkuji, Eriku. (Dnes mi Erik stále dělá typ "Etrick" a říká "Erik trik") Mysli na otázku, podívejte se na místo nebo si upamatuj, co jsi viděl, nebo pokud jsi četl o takovém místě, vzpomeň si, co jsi četl. Čtení vytváří obraz; všichni, kteří čtou knihy, to vědí. Zvažoval jsi, proč jsou knihy lepší než filmy podle nich? Jak jsi četl knihu, tvoji strážní andělé a Andělé ti dodali obrázky, které jsi měl v paměti. Pokud máš tuto paměť, můžeme s jistotou říci, že tvoje dojmy z jakýchkoli scén obsažených v knize jsou "channeling".
ST: Dobrá, takže jsme mysleli na naši otázku na životní prostředí nebo nastavení a co teď?
C: Nejprve počkejte na dojem ... ideu, která tě napadne. Myšlenka, fakt nebo detail, který se objeví. V tomto příkladu stromů a trávy mysli na šíření semen větrem. Borové šišky nebo žaludy nebo okřídlená javorové semena, která padala na zem v době, kdy je mohly silné bouře vypláchnout nebo odfouknout pryč, a někdy byla sezóna ideální. Pak mohlo být příliš teplo nebo chlad a semínka nevyklíčila. Je snadné vidět tvoje myšlenky jako analýzu založenou na vašich znalostech nebo studiu nebo lesech; to by mohlo být, jistě. Přesto může být komunikace také od tvého strážce a průvodců.
ST: OK, nechápu ... tak, jak by někdo poznal rozdíl?
C: Poslouchejte svůj pocit; zkus cítit, co myslíš. Tím to identifikuješ. Čím více se to děje v malých krocích, tím lépe znáš kroky a tím budou větší a rychlejší.
ST: Eriku, poslední slova?
Erik: Ne, překročil jsem kvótu škod.
ST: Výbore, děkuji jako vždy.
C: Naše potěšení; naše pocta. Buďte v pohodě a pokračujte, všichni! 

Elisa Medhus, 10. srpna, 2012
Než budeme hovořit o názoru Erika na sociopaty (a doufám, že titul neurazí žádného čtenáře, který je), ráda bych oznámila, že brzy budu muset změnit fotku svého profilu na Facebooku. Víš, všechny stresy s mými rodiči, kteří byli nemocní a se smrtí mé matky mimo jiné způsobily, že jsem začala ztrácet vlasy. Začínám se uvažovat, jestli musím jít na Sinead O'Connor. Hm. No, není to tak špatné. Ale snažím se vidět světlou stránku. Úspora peněz na šampon, účesy a zakrývání těch otravných šedivých odrostů. Odvádí pozornost od tašek pod očima a vrásek. Mohla bych pokračovat dál. Aha, ok. Přestanu a nechám prostor Erikovi.
ELISA: Co je za psychopaty / sociopaty? Jaký je duchovní základ této nemoci?
Erik: Lidé to nemůžou nechat být, že?
ELISA: Samozřejmě ne.
Jamie (k Erikovi): To je divný obraz.
ELISA: Pravděpodobně není hezký.
Jamie: Je to těžké vysvětlit, ale znáš ty světelné paprsky?
ELISA: Jo, jo. To jo.
Jamie: Obvykle svítí dovnitř a zůstanou a tady je jich možná padesát, které vyrazily ven se vším světlem na špičce.
Erik: Tak, energicky, vidíme sociopaty nebo psychopaty. V podstatě je jen jeden bod, který dohromady tvoří všechna tato různá světla. Je to jako mít jednu duši, ale 98 % je roztrhané a jen dvě procenta jsou pevná masa. Je to, jako bys ji rozstřihala na proužky a nechala vcelku jen základnu. Takže mají pouze malé procento, kde mohou shromažďovat a uzemňovat a spojovat své nápady, zatímco zbytek je rozdrcen.
ELISA: Do každého z těch vláken?
Erik: Ano.
ELISA: Dobrá.
Erik: Lekce, samozřejmě, je sebepochopení. Naše kultura nás neučí chápat sebe sama. Prostě nás učí poukazovat na jiné věci a říkat: "Světlo. Rostliny "Všechno je pro nás externí.
ELISA: Přesně.
Erik: Neukazuje na sebe a neřekne: "Tělo. Láska. Napětí. "Takže to je špatně spojeno. Špatný koktejl. Mnoho sociopatů se nedožije stáří. Nemohou zvládnout všechny kousky.  Jen malé procento není opravdu sociopaty, ale jsou otevření, duchovně. Slyší mnoho hlasů a pokynů a cítí, že se od nich nemohou oddělit.
ELISA: Wow.
Erik: Ale většinou je to poučení o interním učení a uzemnění a opravování. Nejsme kultura, společnost, která jim dává správné nástroje.
ELISA: Hm.
Erik: V budoucnu tento druh duševního onemocnění nebude existovat.

ELISA: dobrý!

Erik: Nebude to proto, že se zbavíme lidí, kteří jsou takoví, nebo jim znemožníme mít děti, takže to není, víš, genetická eliminace. Ale jedná se o genetiku a budeme moci najít chybějící odpovědi. Bude to znít divně; většina duševních nemocí bude vyléčena.
ELISA: Jak?
Erik: Je toho hodně -
Jamie (na Erika): B-busting? Řekni to jinak, Eriku.
Erik: Existuje spousta vědeckých metod léčení, které se zaměřují na mozek.
ELISA: No, jaký je důležitý duševní aspekt? Existuje nějaký spirituální důvod, proč potřebujeme tyto duševní choroby eliminovat?
Erik: Ne, neexistuje žádný spirituální důvod k odstranění čehokoli.
ELISA: No, jen to, víš, že nechceš, aby lidé trpěli duševními chorobami a nechceš, aby jejich přátelé, rodiny a někdo, kdo zkřížil jejich cestu, byli negativně ovlivněni.
Erik: Ano, ale v okamžiku smrti se jich zbaví a uvidí svůj život, lekci, kterou nám dal a jak s nimi zacházeli jiní a reagovali na ně. Myslím, zdá se to strašlivé, jak to vypadá zvenčí, ale nemůžeš jim skočit do života a říct, že to není hodno; že to není cenné. Kašlat na to! Tolik lidí to dělá. Je tak nespravedlivé, jak to říkají tito lidé -
Erik: Podívej, co všichni ti lidé říkají o homosexuálních manželstvích - že to správné je muž a žena. Jak může být někdo tak egoisticky přesvědčen, že jejich myšlení je správné myšlení a že ho musí protlačit?
Jamie (k Erikovi, směje se): Četl jsi to z papíru?
ELISA: Jo. Nedává to smysl. To je šílené.
Erik: Kdy začneme myslet jako celek a ne jako plátky jablka?
Jamie se směje.
ELISA: Měla by to být záležitost jen těch,  kterých se to týká.
Erik: To je pravda, ale je tu takový strach ze ztráty kontroly, víš, a tito lidé cítí, že musí povstat a udržet všechny společně pod jedním pravidlem a jedním náboženstvím a je to prostě posrané! Buďme tím, kým jsme sem přišli být!
ELISA: Aleluja. Přesně. Nemohla jsem více souhlasit.
Jaký je rozdíl mezi psychopatem a sociopatem?
Ačkoli psychologický proces odmítání svědomí v rámci myšlení sociopatů a psychopatů má stejnou dynamiku [Esoterické procesy], konkrétní osudová karma člověka určuje jeho výrazové chování, a právě zaměření behaviorálních projevů se označuje jako sociopatické nebo psychopatické.
Podle odlišných vlastností někteří tvrdí, že sociopat je méně organizovaný ve svém postoji, nervózní a snadno vzrušivý - pravděpodobně žije na okraji společnosti, bez solidní nebo konzistentní ekonomické podpory. Sociopat má více spontánního jednání s nevhodnými způsoby, aniž by přemýšlel o důsledcích.
Naopak, někteří argumentují, že psychopat má tendenci být extrémně organizovaný, skrytý a manipulující. Vnější osobnost je často charismatická a okouzlující, skrývající skutečnou osobu pod ním. Ačkoli psychopati necítí s druhými, mohou napodobovat chování, které se jeví normální. Při setkání by člověk měl více tendence důvěřovat psychopatu než sociopatovi.
Díky organizované osobnosti může mít psychopat tendenci být lépe vzdělaný než průměrný sociopat, který pravděpodobně postrádá schopnost udržet pozornost a vynikat ve škole. Zatímco psychopaté mohou létat pod radarem společnosti, mnoho si udržuje rodiny a stálou práci, sociopat často postrádá dovednosti a snahu k napodobování normálního chování, čímž se zdá, že "zdánlivě zdravé" vztahy a stabilní domov jsou méně pravděpodobné. Z kriminálního hlediska jsou zločiny sociopatů typicky dezorganizované a spontánní, zatímco zločiny psychopatů jsou dobře naplánovány. Z tohoto důvodu je psychopaty těžší chytit než sociopaty, protože sociopat je neschopnější skrýt dostatečné důkazy o svých výbuších násilí.
Jednoduchá odpověď
Psychopat si myslí, že 2 + 2 = 5 spíše než 2 + 2 = 4. Sociopat ví, že 2 + 2 = 4, ale nenávidí to přiznat. 

Elisa Medhus, 6. srpna, 2012
Doufám, že každý měl nádherný víkend. Já jsem si užila nedělat absolutně nic. Ach! Dnes Erik hovoří o dvou tématech: agresivní bipolární osoby a peníze. Nesourodé duo. Pravda je, že oba kusy nejsou příliš dlouhé a já jsem nechtěla, abyste se cítili ukráceni. Když reviduji záznamy z minulé zimy a jara, vidím, že bych mohla jít do hloubky, zeptat se Erika podrobněji. Někdy ho musím trochu tlačit. Ale už stačí jen málo, abych rychle prošla seznam otázek. Část tohoto tlaku samozřejmě souvisí se skutečností, že platím všechny tyto chanellingy - spojení. Nechápejte mě špatně. Tyto sezení pro mě znamenají stejně, jako pro vás. Jsou rozhodující součástí mého léčebného procesu. Navíc jsou tak zábavné. Ale v poslední době se musím nejprve hluboce nadechnout a s každou otázkou zkoumat další zákoutí a útesy. Někdy je to jako čistit chlupatou deku. (Omlouvám se, Eriku.) Ale je to mnohem více uspokojující a kompletní. (Erik používá jiný termín, který nemůžu použít. Řekněme, že určitý typ pohledu.) Každopádně se snažím dostat z této frenetické cesty a doufám, že si toho v tomto přepisu brzy všimneš. Samozřejmě, že čas od času uklouznu, ale ... Také budou chvíle, kdy Erik jednoduše nemá k tématu nic dalšího, ​​neboť nemáme chtít znát detaily, nebo pravděpodobněji on je nezná. (Znovu, omlouvám se, dýně.)
Jak vidno z první části příspěvku, je to začátek relace z 20. dubna, abych byla přesná.

ELISA: Jak se máš, Eriku?
Jamie: Skvěle, dnes má své humorné kalhoty.
ELISA: To by mohlo znamenat potíže. Chystáš se vyrazit za naše peníze?
Erik: Mohl by být. Tak nějak mám dnešní den.
ELISA: Dobrý! Jsi v dobré náladě?
Erik: Jo.
ELISA: Dobrá, mluvili jsme o bipolárním onemocnění dřív, ale zapomněla jsem se zeptat na ty, kteří jsou v manické fázi velmi agresivní a naštvaní. Co k tomu? Nemají ponětí, na rozdíl od ostatních, jak se mohou spojit se zdrojem během manických fází?
Jamie: Dává mi vizuální obraz, ani nevím, jak to vysvětlit! Vypadá to, že je člověk, který uvízl v uměleckém díle. Na jedné straně je velmi tmavé a na druhé straně velmi barevné, ale osoba je uprostřed. Zdá se, že je bublina nebo obrys, takže se osoba nemůže dotknout ani barvy a ani tmy, takže nemohou komunikovat v žádném rozměru ani na jedné straně.
Erik: Není tam nic, jak je připoutat, kromě skutečných hustých lidských vibrací, což je hněv, žárlivost. Tam skutečně dostaneš obrovskou myšlenkovou facku. Je to místo, kde nemůžeš cítit. Nemůžeš cítit nic, mami. Jsi obalená tím pocitem a neříkáš jako beránek, oh, podívej se na mě. Jsem tak bezmocný. Pojď mě držet. Přijď mě milovat. Protože to ani nemůžeš cítit. Nevíš, o co chceš požádat, kromě toho, že se naštveš na všechno, dokonce i na neživé předměty. Rozhněváš se na ně a neudělali ti nic.
ELISA: Jo. Hrozné pro ně.
Jamie: Dává mi nádherný vizuální obraz. Přála bych si, abych to mohla vysvětlit víc.
ELISA: Dobrá, dostala jsem dobrý nápad.  Ještě něco k tomu?
Erik: Ne. Další otázka?
ELISA: Dobrá, promluvme o penězích. Proč někteří lidé je získávají snadno a jiní tak těžce? Vrací se to zpět k myšlenkám tvořícím realitu? Je to karma nebo záležitost minulých životů? Co je to, Eriku?
Erik: No, jestli je to karma, musíš nejprve věřit v karmu a musíš věřit v minulý a budoucí život a věřit v lineární časový rámec.
ELISA: No, to je pravda. Karma je lidský konstrukt.
Erik: Jo, tak se na to všechno vykašli.
Erik: Opravdu je to jen takhle zabalená lekce, kterou se pokoušejí pochopit. Je založeno na tom, jak lidé vnímají peníze. Když -
Jamie (Erik): Takže to jde ruku v ruce?
Erik: Podle toho, jak vnímáš peníze a jaké je tvoje ponaučení o tom, jakou budou peníze hrát roli ve tvém životě - stejně jako ve vztazích. Tak, jak vnímáš vztahy,  tak se znovu objeví ve tvém životě. Pokud lidé milují a objímají peníze, mají k nim zdravý vztah, mají tendenci se objevovat častěji a mohou se ukázat jako dary, buď je přímo dostaneš, nebo jako dobrá práce, nebo jako příležitost. Různé, různé, různé způsoby. Ale ti, kdo říkají, že k nim peníze přicházejí těžce, že se jim nikdy nedaří a v životě o to bojují, mají pocit, že jsou okrádáni nebo mají lekci života v chudobě - ​​věřte mi, i když žijí v chudobě, ještě to nepocítili, protože nechtějí vidět svou vlastní realitu. Mají nasazené růžové brýle a obětují jiné lidi - "Je to chyba jiných lidí, že jsem na tom takhle. Nemají mě rádi. "Je to jen proto, že si nedokáží přiznat pravdu. Je to pravda, mami! Vidíš to u jiných. Obviňují ostatní lidi z přesně toho, co dělají.
ELISA: Ano, ano. Přesně.
Zítra začneme čtyřdílnou sérii o náboženství a souvisejících tématech napsaných členem blogu  - Ash. Viděl jsi její komentáře. Jsou hvězdné, vhledné, plné moudrosti. Doufám, že si ji užijete! Mějte skvělý týden.

Náhradní učitel, 24. července, 2012
Elisa se brzy vrátí - dnes a / nebo spíš zítra - a náhradní učitel se vrátí k víkendovým návštěvám.
˙suoƃɐʍ ɹno xıɟ puɐ ʇxǝʇ ɹno uǝʇɥƃıɐɹʇs llıʍ ǝsɹǝʌıun ǝɥʇ ‚uoos ʇnq‚ʎuɐdɯoɔ ɟo sʇol ǝʌɐɥ I ʇɔǝdsns I puɐ spɐǝɹ sıɥʇ ʎɐʍ ǝɥʇ lǝǝɟ uǝʇɟo I ʍouʞ I

Ano, Eriku, použijeme anglický pravopis. Ne vzhůru nohama ani pozpátku.
Jako obvykle, Eriku, ST = náhradní učitel a C = výbor
ST: Eriku, začneme s tebou, jak jsi na tom s britským hláskováním?
Erik: Dobré, že ses stočil. "Kašli na to", jak říkají.
ST: Řekni nám o chanellování, protože, jak víš, myslím si, že vysvětlení z tvého pohledu by bylo dobré.
Erik: Mluvíme o filtrech? Jo, to je pravda, to existuje, ale není důležitější není lidský "kanál", to opravdu není dobré slovo, protože každý to dělá, někteří to možná neví. Většinou ne.
ST: Která věc, kterou lidi nepoznají, může komunikovat se strážným andělem?

Erik: Vyjdeš dveřmi a najednou se objeví něco důležitého, co jsi zapomněl, v hlavě, rychle a jasně; obálka, složka, balíček. To je tvůj průvodce.
ST: A co velké věci, jako jsou věci plánu života, setkání s klíčovými lidmi.
Erik: Když se setkáš s někým, kdo na tebe dělá silný dojem a ty nevíš proč, protože na něm není nic neobvyklého, ale ten člověk dělá divný dojem, přivedli tě tam tvoji průvodci, tebe a toho člověka.
ST: Nápad nebo nutkání jít na místo, kde se setkáš s člověkem, to jsou ti průvodci?
Erik: Absolutně. Když se něco stane, přemýšlej o tom, jaké byly tvoje záměry předtím, než ses tam dostal; měl bych jít, nemám čas, měl bych se vrátit, co kdybych na to zapomněl, možná bych měl, nevím, nejsem si jistý ... ... to všechno je debatování se strážným andělem.
ST: Máme se zabývat lokalizovanou globální společností a zatím děláme analýzu strážných andělů.
Erik: Je čas! (Erik se směje) čas je všude, protože čas není nikde; čas je místo. Ty jsi to řekl.
ST: Takže jak je to s informacemi, které k nám na Zemi přicházejí? Kdo to posílá a jaké informace dostaneme?
Erik: Vaši průvodci mají nad tebou úplnou autoritu. Úplnou. Žádné výjimky. Proč? Svobodná vůle ... ty dáváš svému strážnému andělu autoritu. Takže on nebo ona nebo oni, protože je jich 1, 2, 3 nebo více kolem tebe po celou dobu, rozhodne, co dostaneš a co ne. Ty jsi to naplánoval. Takže pozemská idea, že můžeš požádat o jakékoli informace a dostaneš je kdekoli? Ne, ne vždy.
ST: Takže se nemůžeme ptát, co chceme?
Erik: Požádejte nebe, ale ne vždy je vše k dispozici a různí lidé dostávají informace různými způsoby. Někteří vidí obraz, který ukazujeme, někteří ne. Někteří slyší zvuky nebo slova, někteří, opravdu většina, neslyší zvuky. Někteří mají myšlenku, někteří si myslí slova, něco vyskočí a potřebuje dodat slovo.
ST: Co přesnost? Proč se některé informace zdají být nesprávné nebo se ukáží jako nepřesné?
Erik: Protože se to pokurví. Bylo to pravděpodobně docela přesné, ale ty se pohnul z místa.
ST: Takže když se zeptáš na práci a odpověď je "tvoje práce je stabilní" a pak tě vyhodí ...
Erik: Byla pravděpodobně stabilní v okamžiku, kdy ses zeptal. Pamatujte si, že moment je hybnost, a ty jsi tuhle cestu vypnul.
ST: Tak co typy informací?
Erik: Někteří lidé mohou získat informace o osobních detailech, rodinné věci. Někteří získají informace o obecných předmětech, většinou na Zemi, což je to, co děláš, někteří získají informace o věcech, které nejsou na Zemi.
ST: Vím, že na některé otázky nedostanu odpověď, jindy odpověď přichází tak rychle, že s ní nemůžu držet krok a někdy odpověď přijde metodicky.
Erik: Tvoji průvodci ti většinou dávají věci, které přichází rychle, pokud přicházejí nepřetržitě, přicházejí od jiných bytostí, které většinu času pracují s tvými průvodci. A prázdné okamžiky? Ostatní komunikující lidé, kteří mají informace z vyšších dimenzí, mohou dostat to, co je prázdné pro někoho jiného. Čistě prázdné.
ST: Není většina informací vždy stále k dispozici?
Erik: Mimo tělo se hodně informací sdílí, ale jen pro Zemi, ne všechno, ale většina. Příliš mnoho nesprávných informací může způsobit zmařit plán, takže se drží zpátky. Potřebuješ malé děti vědět o ptácích, včelách, mamince a tátovi?
ST: Lidští dospělí nejsou jako děti.
Erik: Ne. Ale tvůj plán by mohl být špatný, ten, který si plánuješ, a kde žádáš průvodce o pomoc.
ST: Je těžké získat průvodce, který by s tím souhlasil?
Erik: Netýká se to jen tebe.
ST: Existuje spousta potenciálních průvodců?
Erik: Je to velká čest a pýcha, kterou cítil průvodce, pokud se duše vracející se ze Země nedá vyjádřit pozemskými slovy, protože průvodci očividně nejsou na Zemi, že? Hm ... ..
ST: Měli bychom mluvit o lokalizaci globální společnosti.

Erik: Dobrá, tak to tady dám. Zapomeňte na velkou vládu, cestování po celém světě, nepřetržitý dovoz vývoz a zprávy o všech druzích hovadin v mnoha detailech o místech, která nikdy navštívíš.
ST: Velká vláda se zmenší?
Erik: Nenávist dělá lidi smutné, ale všechno se to zmenší.
ST: A v jakých všechny funkcích má vláda posloužit?
Erik: Všechno si děláte sami pro sebe.
ST: Všechno?
Erik: Většina z toho, jo. Policie? Bude jí třeba mnohem méně. Požární sbor? Nyní není příliš velký, to je dobré zachovat. Projdi seznam; většinu z toho mohou dělat lidé, kteří se společně sejdou; hodně toho není třeba dělat.
ST: Jako?
Erik: parkovací pokuty, odchyt psů, veřejná knihovna, seznam pokračuje ....
ST: opouštíme Výbor a měli bychom se pokusit dostat je na jednu palubu?
Erik: Jsou tady, nikdy od toho nejsou daleko a jsou velmi trpěliví.
ST: Vážený výbore, můžeš doplnit některé detaily k pozadí toho, co Erik říká?
C: Tento rozhovor nás těší, protože vždy rádi slyšíme, že mluvíš tímto způsobem, i když si vzpomeneš na okamžiky svého života, kdy věříš, že pro to, co jsi řekl, tě ostatní nemají rádi. To byla lekce; někteří se poučili, někteří ne. Roli jsi plnil dobře, neměl bys mít žádné obavy.
ST: Je můj "obtěžující:žádaný" poměr aspoň 1: 2?
C: Tvoje analytické pojmy nejsou nikdy daleko; ano, vyšší a rostoucí.
ST: Opravdu?
C: Brzy bude hodně ve váš prospěch.
ST: A co lokalizace společností? Co se změní v globalizaci a obchodu?
C: Lidská historie na Zemi je mnohem větší, než dnes lidstvo uznává, takže žádná újma. Vaše návštěva na Zemi, pro každého z vás, není naplňování procesu, který převyšuje vaší vlastní existenci. Neplynou z toho žádné trendy, které by znamenaly víc, než co každý z vás dělá individuálně; kde vidíš trend, je to výsledek koordinovaných jednotlivých akcí. Všechny duše se dohodly na individuální trase s mnoha zastávkami a tvoje přítomnost by toho mohla být součástí.
Erik: Jako Woodstock?
C: Samozřejmě, protože publikum bylo spousta lidí; nepřítomnost jednoho nemusí mít vliv na celek, ale součtem každého z nich byla událost; efekt se rozplýval po celém lidstvu. Každý z nich hrál stejně důležitou roli jako kterýkoli jiný.
Vaše lidská společnost je hodně organizována kolem tohoto pojetí důležitosti a často zaměňuje vliv role s osobou v této roli; to se v Nebi běžně nestává. Přínos je viděn, sdílen a oceňován. Vidíš, že co je dobré pro mnoho lidí je způsob, jak mít to, co je dobré pro tebe individuálně.
ST: Jaký přínos nabídne lokalizovaná společnost?
C: Vhled a vizi toho, jaký vliv máš a co má vliv na vás všechny. Ve velkém národě je obtížné to vidět a prakticky nejsou velké národy až tak důležité, jak brzy lidé uvidí.
ST: Velké národy se rozpadnou?
C: Zůstanou nějaké kusy některých, ale ne tolik, nicméně, efekt izolace bude minimální. Část národa, která odchází, má dvě možnosti, stát se nezávislou nebo se připojit k jiné? Nezáleží na tom, nakolik vás to zajímá nebo kolik tomu věnujete pozornosti. Lokalizace brzy převáží téměř u všech věcí.
ST: Takže žádné globální cestování?
C: Po určitou dobu bude mnohem méně letadel a pozemních cest, co nyní využívají rafinované uhlovodíky, většinou kapalná paliva. Jiné cestovní techniky přicházejí, ale cestování na takové vzdálenosti a v současných objemech bude mnohem méně. Bude o to mnohem méně zájmu.
Můžeme to přirovnat k aktivitě nebo předmětu, který tě kdysi zaujal; sport nebo předmět nebo koníček, který kdysi upoutal tvoji pozornost a nyní už tě moc nezajímá, to je to, co všichni uvidí. Tvůj životní účel se nezvýší tím, že se díváš na krajinu nebo na pohoří daleko od místa, kde míníš žít. To znamená, že tyto věci nejsou zábavné, neboť jsou. Zábava a rozptýlení je příjemná věc, ale bude mnohem méně atraktivní pro téměř celé lidstvo. Rozptýlení je často příjemné kvůli vytržení z každodenní činnosti, která poskytuje jen málo z toho, pro co život stojí za to.
Mnoho z toho, co lidé dělají, není to, co je poučení a úspěch podle životního plánu. Ano, existují duše, které se rozhodnou pracovat mnoho hodin s cílem se učit a ukázat výsledný efekt, přesto příliš mnoho času a příliš mnoho lidí dělá na věcech, které nenaplňují život. Život je boj a snaha o postup není v poměru ke spokojenosti duše. Až se toto vyrovná, ubude cestování pro podnikání, protože byznis, který vyžaduje cestování často a daleko od domova téměř zmizí. Potřeba přesunout se na velké vzdálenosti a vrátit se z celého světa během jednoho týdne nebude mít žádnou přitažlivost nebo účel.
ST: Co bude místní?
C: Zdroje a spotřeba potravin budou téměř všude blízko domova. Mnoho vyráběných a konzumovaných věcí se nebude spotřebovávat a ty často jsou z velké vzdálenosti. Budou se měnit touhy; již se objevují. Vzdělávání nebude probíhat daleko od domova na žádné úrovni, nebude to potřeba. Dobrá výuka a prestiž spojená s historií instituce nebudou vnímána jako součást dobře vzdělaného absolventa. Schopnost předávat informace bude ještě lepší než dnes a honba za studijními obory, které dosahují hospodářského prospěchu, zaměstnanosti a hospodářského rozvoje, nebude tak běžná. Poznatky a poučení ve všech oblastech budou šťastně a rádi rozdělovány v lidské společnosti. Ukážeme vám to.
ST: Ukažte nám? Vy?
C: Naši milovaní bratři a sestry, vy všichni; neznáme větší čest než sloužit vám; tak mnoho z nás žilo životy a zanechalo stopy jako ty na tvé krásné Zemi. Jiní v našich skupinách nebe, kteří nečelili na Zemi žádnému životu, o tom vědí a pozorovali a naslouchali tomu, co všichni ostatní vykonali a podle svých zkušeností sdíleli.
Mnoho z nás ve fyzických tělech vyšších dimenzí a duší bez fyzického těla, pracovalo a čekalo na dobu, která brzy přijde, kdy budeme pomáhat a ukazovat. Všichni si musíte pamatovat v okamžiku znepokojení, starosti a zoufalství ... nebudete opuštěni. Společnost se zvedne a zlepší, nesmí být zničena nebo zraněna. To neznamená, že žádný pracovník během rekonstrukce nepřijde k úhoně a že nikdo neuklouzne na schodech tohoto nového domu, až budete uvnitř. To, co přichází, není legrace.
ST: Mnoho lidí bude naštvaných pro ztráty, čeho, peněz? Pracovních míst? Všeho?
C: Žádné ztráty, pouze změna. Všechny fyzické věci, které máš na vaší Zemi, pocházejí z vaší Země a ty se měníš. Všechno, co znečišťuje tvůj svět, když to vnímáš, je to z tvého světa a může být přeměněno zpět do stavu, který neznečišťuje. S tím pomůžeme. Jaké hodnoty jsou přiřazené věcem v systému výměny, který jste vymysleli. Lidstvo kupuje a prodává pozemky, které nelze koupit ani prodat; existuje jen dohoda o tom, kdo bude na tomto kousku země a co na něm bude dělat. Na vaší Zemi jsou místa, která jsou považována za nejkrásnější, ale nikdo by za ně nedal ani halíř. Existují jiná, která nemají žádnou krásu, ale přikládá se jim výměnná hodnota, která odráží vnímání hodnoty místa pro peníze sama. Stojí za to je platit, ptáme se? Stojíš za to, co si vybereš, nic víc.
Nikdo neztratí, všichni získají. Tím si můžeš být jist. Než se vrátíme, mějte se všichni dobře.

Náhradní učitel, 23. červenec, 2012
Promiňte, žádné další dobré fotky. Jen jedna, kterou jsem udělala, ale nemohu jinajít, o které si myslím, že si to zaslouží. Možná fotografie od mé dcery ... Je fantastická.
Jako vždy:
ST = náhradní učitel C = výbor Erik = Erik

ST: Kdyby byl možný průzkum humanity ...
Erik: To je! Erikův průzkumný servis, s.r.o.!
ST: Myšlení  lidí ....
Erik: Budu hlasovat; co potřebuješ vědět?
ST: Pokud bychom se lidí zeptali na život po smrti, na pokračující existenci duše po propuštění, co bychom dostali?
Erik: Většina lidí tomu věří.
ST: Jen tak?
Erik: Většina lidí věří, že je místo, kam jde duše. Nevědí kam, proč nebo jak, ale je někde venku.

C: Výzvou pro lidstvo je způsob pohledu; existence vaší duše je spojitá a neexistuje žádný sekvenční čas, jak je vidět a cítit na Zemi, takže pojem úseků existence, které předcházejí a následují jeden po druhém, není způsob, jakým jsi na návštěvě Země. Izolace tvého vědomí v těle, které zaujmeš, pro cykly dne a noci, které tvoří tento pojem času, vytváří názor, že existuje nebo není existence před nebo po vaší návštěvě.
ST: Mnoho lidí se domnívá, že není pokračování, a když člověk projde, je hotovo.
C: Realita je to, co divák chce vidět.
ST: Takže, Eriku, pokud většina lidí věří, že po smrti je život, co si myslí, že to je?
Erik: Ne. Nemyslí na to, dokud nebudou muset.
ST: Policajtka nedávno prohlásila, že viděla strážné anděly po celém místě havárie jednoho z letounů unesených 11. září 2001.
Erik: Jiní to neudělali, takže ostatní tomu nevěří. Můžeš, nebo nemusíš to vidět, můžu, nebo nemusím vidět, může, nebo nemusí to vidět, takže všichni to mohli, nebo nemohli vidět. Spíš ne.
ST: Lidé mají někdy obrovské nutkání, aby ostatní přesvědčili.
Erik: Vždycky budou. Žádný velký problém.
ST: Tak co by se stalo, kdyby si všichni drželi své nápady, aby se vyhnuli skeptikům; nezastavilo by to šíření nových myšlenek a znalostí?
Erik: Možná, ale to se nikdy nestane. Lidé nemohou udržet nové nápady v klidu, některé z nich. Jiní nemohou nové myšlenky držet v patrnosti.
ST: Změní se to někdy?
Erik: Jako se noc změní v den; nebude to možné popřít. Poselství pro lidstvo je, že víte hodně a brzy mnohem víc! A celá řada dalších bude přímo před všemi vidět.
ST: Je cenné vidět posmrtný život? Vidět, kam jde duše?
Erik: Ano, dává lidem naději a velkou pohodu. Vědět, kde někdo známý skončil, ti hodně pomůže. I když si myslíš, že se tam nedostaneš, je dobré vědět, že ostatní jsou v pořádku.
ST: Takže pokud to vědět představuje komfort, proč je to někdy zpochybňováno, a proč jiní věří v její existenci?
Erik: záleží na osobě; někteří mají v životním plánu pochybnosti a ponaučení z reakce na tuto pochybnost. Jiní možná nevytáhli kartu šíření slov, ale částečně změní kurz.
ST: Takže důkazy o posmrtném životě, měli bychom na to zapomenout?
Erik: Ne, protože dokonce i přečíst termín „důkaz posmrtného života“ předpokládá, že je život po něm. Někteří lidé, kteří je čtou nebo slyší, okamžitě uvidí slova posmrtný život jako protikladná a zastaví se tam.
ST: Takže můžeme dát celou věc stranou, a opravdu se jen soustředit na tady a teď.
Erik: Jo, mohl bys a nebylo by to špatné. Příliš mnoho lidí se soustřeďuje na věci příliš daleko a irelevantní; pomáhají jim uniknout.
ST: Čemu chtějí uniknout?
Erik: Co se jim nelíbí tady a teď; Udělal jsem to, rozptýlit se věcmi, na kterých tolik nezáleželo.
ST: Je dívání se na posmrtný život "útěk"?
Erik: Ne úplně a ne vždy. Závisí to na věřících a nevěřících. Rozhodnou se, co může posmrtný život znamenat pro kohokoli. Pokud o tom nepřemýšlí, je to rozhodnutí. Pokud o tom nikdy neslyšeli, je to rozhodnutí. Pokud o tom slyší a pak na to zapomenou, je to rozhodnutí. Pokud připustí jeho existenci a zapomenou na dnešek, může to být útěk, ale není to příliš běžné.
ST: Proč ne?
Erik: No, nemůžeš připustit myšlenku na posmrtný život, aniž by se tvůj strážný anděl nedostal přímo do tvé snídaně a pak, jakmile je útočník uvnitř, tvůj ateismus je odvařený. Není to útěk, je to rozšíření.
ST: Tak, Eriku, měl by někdo - nikoli jen čtenář CE, ale jen někdo, kdekoliv - zapomenout na posmrtný život?
Erik: Pravděpodobně, protože brzy bude důkaz téci po mořských vodách.

Náhradní učitel, 21. července, 2012
Člen blogu Amber zmínil odkaz na rozhlasové stanice BBC, na připravovanou hru  o tom, že děti se odmítají narodit do tak krutého světa; shledává to velmi dráždivé. Zde je odkaz:
www.bbc.co.uk/programmes/b01kt43s
Ráda bych si myslela, že náhradní učitel si témata zvolil samostatně, ale nyní si uvědomuje, že je mu "dodáván"; obsah poskytovaný výborem vypadá, že plyne od jednoho subjektu k druhému a informace z jedné otázky často vedou k dalším otázkám od těch všech. Docela vychytralý tento výbor, i když se nedozvíme rozdíl mezi Lennonem a McCartneym!
Dnešní komunikace.
ST = náhradní učitel Erik = Erik C = výbor

ST: Můžeš se podívat na lidskou komunikaci?
C: Měli byste dobře zkoumat zvířata, v nich se může zobrazit náhled toho, co lidská komunikace bude připomínat.
ST: Zvířata nevedou rozhovory jako lidé, takže ... ... lidé přestanou mluvit? (Náhradní učitel se na okamžik zastaví, aby přemýšlel o mnoha výhodách, které to představuje.)
C: Tvoje mluvení bude jistě pokračovat a bude se zlepšovat.
ST: Jak?
C: Podívejte se na znakový jazyk; ruční signály používané tam, kde slova nejsou slyšena. Přijímač informací pozoruje obě ruce i rty, používají se kombinace, i když i jeden může být použit pro efektivní komunikaci, nezávisle na druhém.
ST: To je pravda, že? Někteří lidé si v televizi zakrývají ústa při mluvení, že?
C: Ano. V tomto směru vidíme, jak se komunikace zlepší, bude efektivnější.
ST: Vraťme se k kočkám a psům.
Erik: Woof woof.
ST: Máš rád víc kočky nebo psy, Eriku?
Erik: Oba; záleží hlavně na osobnosti.
ST: Existují domácí zvířata v nebi?
Erik: Ano, všechna zvířata na Zemi jsou vidět v nebi. Je to jako s lidmi; nemáme stejné fyzické tělo nebo funkce a my se prezentujeme jako my na Zemi, ale nemusíme. Vícevrstvé osobnosti a vědomí, pamatuješ? Stejná jako zvířecí a část duše mnoha lidí jde raději se zvířecím tělem než s lidským.
ST: Když někdo říká: "Je to šelma", mohlo to být pravda?
C: Ano, je to pravda.
ST: Má to každý typ zvířete, mysl a vědomí a duševní část bytosti v nebesích, posmrtný život?
Erik: Ne, jen myslící zvířata, inteligentní. Většinou ti, kteří spí.
ST: A co mořský život?
Erik: stejná dohoda; inteligentní mořský život to má také jako velryby a tak.
ST: Jaká zvířata ne?
C: Seznam je pro tento prostor rozsáhlý a nadměrný, jak můžeš pochopit, ale zvířata na Zemi bez paměti, která ovlivňuje chování – jak bys nazval například hmyz, nejsou tímto způsobem. Všechna zvířata, která jsou chována jako zvířata nebo hospodářská zvířata, mají všechny aspekty duše, která se nachází určitý "čas" částečně ve fyzické existenci.
ST: Kdy duše vstoupí do fyzické existence úplně?
Erik: Nikdy; vždy je občas zpátky na home office.
C: Cyklus probuzení a spánku udržuje spojení a zajišťuje úpravy, stejně jako je to u vás všech.
ST: Dobrá, co komunikace?
C: Zvířata, která uprchnou do vnitrozemí před příchodem tsunami, jsou dobrým příkladem tohoto zlepšení. Dalo by se říci, že existuje kompromis mezi kognitivním a instinktivním myšlením. Do jisté míry je to pravda.
ST: Co budou lidé prodávat a co získáme?
C: Používání těchto schopností neskončí; oba typy tohoto myšlení se zlepší. Sledujte psy držené jako domácí zvířata; když je zvířecí skupina ohrožena, pes ji bude v případě potřeby bránit až do své smrti. Neexistuje žádné školení nebo socializace tohoto chování; pes bude jednat rychle, s chováním a silou, která odpovídá útoku. Pes by mohl vrčet, ukázat zuby, štěkat nebo kousnout bez útoku, který by předcházel protiútok.
ST: Někdy psi napadají, když by neměli.
C: Podle lidských standardů ano. Pes to dělá, když vnímá hrozbu.
ST: S vylepšenou komunikací to budou lidi dělat? Útok, který je zdánlivě nevyprovokovaný?
Erik: V žádném případě, lidé tak nejsou naprogramováni, a přesto to lidé teď dělají.
ST: V USA byla v nedávné době strašná tragédie, Aurora, Colorado. To bylo to, co si myslíš, Eriku?
Erik: Ne, ten kámoš celou věc naplánoval, nebylo to jako nevyprovokovaný útok.
ST: Podle zpráv tu nebyla žádná provokace. Zdá se, že střelec nikoho neznal a ani se nestalo nic, co by mohlo být provokací nebo příčinou, o které víme.
Erik: Ten chlap chtěl pozornost. Byly tam i další věci.
ST: Jako?
Erik: Posun energie; to ho dostalo, ale taky k tomu byl naprogramovaný faktor, o němž nikdo nechtěl slyšet. Budou další podobné incidenty, Omlouvám se.
C: S vylepšenými komunikačními schopnostmi si bude víc lidí uvědomovat špatné záměry v blízkosti; incidentů, jako tento, bude méně; částečně i proto, že záměry se včas zjistí a pochopí, stejně jako jim rozumí zvířata.
ST: Tak co se stane s naší komunikací?
Erik: Každý bude stále číst a psát a mluvit jako nyní, ale jen na Zemi. Součástí komunikace začnou být myšlenky odesílané a přijaté. Teď to vypadá hravě, protože někteří lidé si myslí, že je to jejich vlastní představivost. Nemyslí si, že je možné, že by se do nich mohla dostat myšlenka jiného člověka; Nikdo to nikdy neřekl. Takže když se to stane, myslí si "mám takové divné myšlenky", ale to nebyla myšlenka, bylo to poselství.
C: Je to pravda. Brzy bude oddělování myšlenek jasnější; doporučujeme napsat slova a poté změnit jejich barvu. Podobně jako barevně odlišované dopisy budou barevně odlišené příchozí myšlenky.
ST: Uh ... budeme schopni číst myšlenky druhých?
Erik: Ne ... jen si budeš myslet, že má být vyslána a jen tomu, komu ji zamýšlíš. Myšlenky a řeč; nebudou moci být odděleny.
ST: Takže politik při projevu ...
Erik: ... ... zakopne o vlastní nohu!
ST: Politici nelžou vždycky.
Erik: Brzy nebudou schopni.
ST: Takže, Eriku, budeme se moci dívat na osobu, která s námi mluví; jeden na jednoho nebo skupina, a poslouchat řeč, nebo panel řečníků k publiku, cokoliv, a my posluchači budeme vědět, jaké myšlenky jsou smíchány se slovy řečníka?
Erik: Správně, a jestli on/a plánuje - použil jsem kombinaci slov a podsunul ti ji na klávesnici. Jak se ti to líbí? - a zda plánuje říct jednu věc, ale zamýšlet jinou, CHYBA! Radši zastavit vůz, než začne.
C: Co za myšlenky upřednostňuješ nesdělovat tím, že se vyhneš interakcím. Bude to fungovat všemi způsoby, projevují se pozitivní myšlenky, obdiv, láska, chtíč, obdiv, obava, lítost a nebezpečí, stejně jako mohou být poslány méně pozitivní myšlenky.
ST: Takže zákazník, který obdivuje pokladní v obchodě?
C: Pokladní to pochopí.
ST: Někteří lidé budou v rozpacích.
C: Ne, to se nestane, protože poslané myšlenky nejsou přečteny těmi, kteří nejsou součástí komunikace. Tvoje řeč vyvolaná prouděním vzduchu je tímto způsobem nekontrolovatelná, a v některých případech to považujeme za bezohledné, nicméně je to aspekt Země, která poskytuje skvělou lekci nekontrolované schopnosti slyšet. Ve vaší myšlenkové komunikaci se vlny nekříží. Dobře zamýšlené myšlenky bude cítit příjemce zprávy s vědomím, že jiní tuto myšlenku neznají nebo nemají příležitost zasáhnout.
Erik: Dokonce, i když si hezká dívka pomyslí, že pokladník je kus a jemu se to možná nelíbí poslouchat, stále rád poznává, co si o něm kdo myslí, že?
C: Ano, rozpaky jsou často způsobeny reakcí pozorovatele. Tato část nebude; někdy jsou rozpaky myšlenkou, kterou jsme se dozvěděli, ale schopnost myšlenek bude rychle pochopena všemi, a tak budeš zvyklý posílat je a přijímat jako součást komunikace.
ST: Takže se změní naše myšlenky?

C: S jistotou a celé lidstvo bude brzy přemýšlet myšlenkou předtím, než začne pracovat, a zvykne si přemýšlet o větě, jak by mohla být řečena předtím, než ji vysloví; jak se věta snadno říká slovy, posluchač, cíl této zprávy, bude rychle a efektivně přebírat myšlenku a pak slova. Uvažujte černobílou fotokopii rychle přečtenou před plnobarevnou verzí s podrobnostmi a obrázky, které doprovázejí stejnou zprávu. Předmyšlení pochopíš těsně předtím, než dorazí skutečná myšlenka.
ST: Bude to fungovat pro veškerou komunikaci, řeč a psaní?
C: Ano.
ST: Proč to teď nemáme?
Erik: Většinou proto, že to lidstvo nechce. Bylo to potlačeno.
C: Technický vývoj vidíme jako příčinu mnoha věcí, které jsou považovány za duchovní. Jak lidstvo začalo znovu objevovat fyzické vlastnosti Země a rozvíjet mechanické schopnosti, které vedou k měření toho, co se nazývá fyzika, přestalo být relevantní to, co nebylo možné zjistit a měřit. To vedlo k velkému pokroku založenému na účincích a příznacích. Byl vidět efekt, ale ne jeho příčina; vliv byl pozorován a měřen, dokud nebyla příčina zjištěna a změřena. V mnoha případech studie účinku nemůže určit příčinu. Lidé znají fyzikální vlastnosti mozku, ale přesto nevědí, jak funguje, jak jsou informace uchovávány a získávány. Informace nejsou v mozku, jsou dodávány skrze mozek v obou směrech. Neexistuje taková věc jako ztráta paměti; jen paměť, kterou dočasně nelze obdržet.
ST: Takže komunikace s myšlenkou obchází mozek?
C: Ano.
ST: Whoa !!! Jak??
C: Mozek používá fyzické smysly pro získání informací; u počítače je to kompilátor. Mozek kompiluje zvuky, které ucho detekuje, přijímá a vysílá, sestavuje tyto informace a srovnává je se soubory. Tam, kde to souhlasí, je pochopení. Oči dělají totéž. Myšlenky nemají vliv na uši, oči nebo jakýkoli jiný smysl.
Tvá duše, pravá energetická podstata vaší bytosti, obklopuje tělo a proniká jím a tato energie vysílá a přijímá myšlenkovou energii. Když spíš, tvoje duše odjede. Pokud jsou znovu dodány zvuky a informace, tvoje duše se vrátí, aby mohla reagovat. Vzbuď se. Toto je tvoje fyzické tělo, které se stává aktivní; tvoje skutečná energická bytost takhle nikdy nespí.
ST: Takže budeme vědět, když podmořské otřesy vyvolají tsunami?
C: Ano.
ST: Jak budeme vědět, že se blíží vlna tsunami?
C: Nebudeš znát tsunami, budeš se muset pohybovat. Zpráva bude nezaměnitelná; jdi tak, teď a co nejrychleji. Budeš to vědět, protože víš, že tě zmokneš.
ST: A co čtení a psaní?
C: Nebude se měnit, nicméně myšlenková energie, která doprovází slova, bude pociťována, jak se slova čtou. Zaregistrovali jsme komentář k tomuto blogu o tom, že emoční spojení je jiné a méně podobné; tento popis emocí je detekcí myšlenkové energie.
ST: Máš na mysli čtenáře, který říká, že mezi některými zprávami je rozdíl, a některé je snadnější pochopit?
C: Jedná se o detekci nové energie, kterou jsme navrhli; nejsme lidé a nejsme zvyklí si na lidské energie, což je důvod, proč jsi na Zemi, kde rychle rozeznáš pocit jako jiný a méně příjemný. My to nejsme schopni zjistit, vy ano, nejsme pokročilí v tom, v čem vy na Zemi jste.

ST: Co by se mohlo změnit v psaní?
C: V lidských termínech se bude stát méně mluvit; Efektivněji. Objeví se myšlenky. Lidé budou číst více, můžeme s jistotou říci.
ST: Proč?
C: Snímky mění energickou interpretaci zprávy; hrubé lidské obrazové faksimilie vážně limitují skutečný obraz a sráží myšlenku. Ty jsou pak zřejmě snadněji stravitelné, a proto jsou tak populární. Zdá se, že je snazší je nepoužívat, takže se tomu vyhýbáte; ale není snadnější trpět příznaky fyzické úzkosti, dokud si nezvyknete. Zvyk často pokračuje, dokud nenastane náhlá korekce kurzu, jako se všemi věcmi života. Takže budeš je sledovat, ale méně a číst více.
ST: Takže kniha versus film, co je s nimi?
C: Mnoho čtenářů knih označí film za méně zábavný. Část příčiny se přičítá znalosti příběhu, ale myšlenková energie, která doprovází slova knihy, je mnohem zajímavější; film je v mnoha případech omezuje. Myšlenková energie obsahuje obrazový soubor a přes tento soubor máš pocit emocí.
ST: Co hudba, která zní tak hezky?
C: Myšlenková energie doprovází zvukové vlny. Pokud souvisí se zvukem, efekt se násobí geometricky. Kde jsou frekvence zvukových vln v harmonických násobcích - akordech, jak jste je pojmenovali - příjemné efekty se zvyšují. Myšlenkovou energii ve zvuku cítíme.
ST: Existují v nebi skvělé obrazy, které můžeme vidět?
C: Tvoje vibrace omezují schopnost vidět, přesto můžeme poskytnout příklad, odkud můžeš extrapolovat. Představ si zlepšení z černobílé desky obrazu uprostřed 19. století až po krásnou, plnobarevnou lesklou fotografii. Použij stejnou expanzi pohledu, ostrosti obrazu, živosti detailů rozloženou v oblasti, která je mnohonásobně větší než největší tisk, který máš nyní. Začíná ti to dávat představu o tom, jaké obrazy uvidíš v nebi. Podívej se na oblohu, přírodu a vše krásné kolem tebe a představ si, že se tato krása rozšířila ve stejném poměru od černobílé desky k dnešnímu digitálnímu, pak tištěnému lesklému obrazu. Myšlenková energie je ta, která to zprostředkuje.
ST: Proč to teď nevidím?! ??
Erik: Můžeš a vidíš, každou noc. Jen si to nepamatuješ.
ST: Život je k naštvání.
C: Život učí a vy všichni jste takoví skvělí studenti. Těšíme se, my všichni, na okamžik vašeho návratu, každý z vás ve svém vlastním intervalu, takže tě můžeme obdivovat, milovat, pozdravit tě, dívat se na tebe a představit tě všude kolem ve vesmíru jako absolventa, našim starším, vůdcům, a našim nejlepším, pro výzvy a soužení, které jsi zvládal, až ses dostal tam, kde jsi teď. Budeme tě zdravit s ostatními a ukazovat s naší neomezenou pýchou, jaký pokrok jsme dosáhli tím, že jsme pomohli vám všem na vaší krásné Zemi, této nejkrásnější planetě mnoha galaxií. Až znovu bude vše dobré. 

Náhradní učitel,  18. červenec, 2012
K nedávnému tématu byly přidány další podrobnosti. Upozorňovala jsem na to, ale připomínka naznačuje, že akceptování důkazu bude užitečné. Tento poslední aspekt je spíše výzvou, která se mi líbí stejně jako vědecké aspekty, takže uvidíme. Skeptici si užijí svou sílu pochybností, nejistoty a nedůvěry, takže se podíváme, jak dalece je Výbor může odstranit.
(Východně od Kaikoura, Nový Zéland, prasynovec Moby Dicka odešel do věčných lovišť))
 Jako vždy E = Erik, ST = náhradní učitel C = Výbor

ST: Spiritualitu uvádím jako prostředí bytostí v nehmotném světě ve srovnání s existencí na Zemi v husté hmotě. Je to dobrá definice?
C: Ano, ale musíme říci, že hustota hmoty není tak limitovaná, jak vidíš na Zemi. Hustota je vidět v rozsahu vibrací.
E: Musíme rozšířit slovník, Websterova univerzita nového věku spirituality. Přidáme slova jako "vznášedla" a "létací desky".
ST: Vysvětli hustotu v měřítku, a proč dávají Erikova slova smysl.
C: Kouř projde obrazovkou. Představ si třírozměrnou obrazovku, box, pokud budeš chtít. Metr každá strana, se čtverci uvnitř obrazovky 5 mm (½ cm), 200 obrazovek vedle sebe. Kouř stále snadno prochází.
Cokoli z vyšší dimenze prochází těmito pomalejšími vibracemi stejným způsobem; materiál vyššího pásma prochází rozsáhlým prostorem spodního pásma uvnitř a mezi atomy - velká většina prostoru je uvnitř nich, nikoliv mezi - bez omezení, stejně jako kouř prochází skříní obrazovky.
Pevné desky budou používány k létání a vznášení se a koncept energie s vyššími vibracemi schopné projít pomalejšími, se použije k vytváření antigravitace a protitahu.
ST: Jak se to děje?
C: Velkým rozdílem rychlostí; vyšší vibrační rychlost "ztrácí" pomalejší, projde kolem ní. Představ si motocykl, který projíždí mezi auty v zácpě. Pokud byl rozdíl rychlosti 40-krát větší, znamená to rychlost auta 2 km / h a motocyklu nejméně 80 km / hod. Dokud jsou vozy dostatečně vzdáleny, může motocykl snadno přizpůsobit kurz jakémukoli pohybu auta.
ST: Jak daleko od sebe?
C: Daleko je termín Země; čas je místo. V tomto příkladu by auta byla přibližně 100-120 metrů od sebe navzájem. Motocykl se může snadno vyhnout vozidlům s rychlostí 2 km / h ve vzdálenosti 100 metrů. Vzdálenosti uvnitř atomu jsou větší, ale tento příklad je poučný.
ST: Co to znamená, že čas je místo?
C: Tato relativní rychlost vibrací vyžaduje pohyb do místa přesunu. Pohyb je to, co je vnímáno jako čas. Pokud se pohyb vyskytuje jiným způsobem, čas neprochází lineárním způsobem a není postupný.
To znamená, že čas může vypadat rychleji nebo pomaleji než jiné věci. Například, pokud padáš, vnímáš čas zpomaleně, nebo za 10 minut projdeš cestu, která obvykle trvá 15. V obou případech je čas změněn.
ST: Jak se to dělá?
C: Relativní vibrace tvého těla a fyzického prostředku, jízdního kola nebo automobilu, jsou zrychleny vzhledem k okolní hmotě o několik procent. Pohybuješ se okolo - ale ne skrz – objíždíš materiál rychleji.
ST: Proč se nezdá, že cestuji rychleji? Proč mé hodinky ukazují správný čas, ale nějak jsem přišel o hodně dřív?
C: Zmíněný pocit rychlosti nastane, pokud pohyb mezi místy zahrnuje vibrace o stejné rychlosti; když se objekt zrychlí nad úroveň rychlosti a přitom zůstane v rozsahu vibrací, pomalejší vibrace proudí kolem něj. Objekt o vyšší rychlosti přemístí pomalejší. Příkladem je loď ve vodě; její trup přemístí vodu a způsobí její proudění pod lodí a kolem ní.
Připomeňme si, že čas je pohyb. Přesouváš stejné vzdálenosti, takže je to stejné množství tvého "času". Vnímání času je to, co pozoruješ vizuálně; rychlost světla / fotonů ve tvém dosahu je 300 000 km za sekundu tvého "času". Zvýšení tvé rychlosti o ½  je stále mnohem pomalejší než světlo, takže si nevšimneš.

Představ si pohled na zemi z letadla, které cestuje rychlostí 800 km / h v nadmořské výšce 18 000 metrů, při několikavteřinovém pohledu na zemský povrch se zdá, že nedošlo k žádnému pohybu. Podívejte se na povrch stejným způsobem z balónu v nadmořské výšce 150 m, pohybujícím se rychlostí 5 km / h v mírném větru. Oba mají pocit relativního klidu, že? Kdo cestuje rychleji, letadlo nebo balón?
ST: Můžeš to svázat s duchovními koncepty?
C: Pokud umíš anglicky,  vzpomeň na Johna Lennona z Beatles, který zpíval: "Matka Marie ke mně přijde, mluví slovy moudrosti, nech to být, nech to být." Takhle k němu chodila, když žil na Zemi. Takto se všechny věci pohybují uvnitř dimenze a mezi nimi. Takto může tvůj Erik přivést osobu, s níž chce tvoje skupina hovořit.
E: Je to takhle; když vím, že mám přivést Franka Sinatru, nevolám barmana, ale takhle by to by někdy na Zemi fungovalo. Myslím na něj a představím si jeho vzhled a těším se; to, co vidím, se mění ze šedé barvy nebo někdy zmatní v tmavém světle a přechází kolem a znovu se objeví v opačném směru a místo, kam chci jít, se objeví a ten kámoš je tam.
ST: Co obklopuje osobu, kterou vidíš?
E: Místo, kde byli, když jsem se díval.
ST: Máš fyzický pocit?
E: Ne.
C: Fyzické pocity se vyskytují v rozsahu hustoty; všechny bytosti ve fyzickém těle to mají. Tohle cítíš při pádu. Brzy uvidíš návštěvníky s těmito zkušenostmi.
ST: Může se tento pohyb stát s fyzickým tělem?
E: Jistě, přijde to. Jakmile se objeví odpovídající technologie, lidi to budou zkoušet.
C: Určitě takové chvíle nastanou; pokud bude přínosné pro člověka nepřestat si uvědomovat, jak probíhají události posunu a jejich pokračování a jak prožívají určité okamžiky, ano určitě to zažije.
ST: Proč?
C: Víra je neměnná; neexistuje žádná síla k přesunu víry. Žádná dimenze ve vesmíru nemá moc změnit víru. Pouze názor může být donucen; víra bude sledovat názor pouze pokud bude chtít. Tato cesta bude užitečná, jelikož něčí názor v daném okamžiku nemusí sloužit jeho lepším zájmům. Uvedené alternativy dávají možnost k přehodnocení. Odvolání se na zkušenost bude znamenat mnohem více. Daná ukázka může být ve spánku "ztracena" nebo přesunuta z okamžité dostupnosti do paměti, jakmile se osoba vrátí do skořápky.
E: To je důvod, proč říkám, že války jsou tak zbytečné. Někteří trpaslíci si myslí, že oběti se nebudou moci bránit? Možná, ale to, v co oběti věří, je to, co je učiní úspěšné, ne kolik zbraní mají jedni nebo druzí.
ST: Vysvětli to, Eriku.
E: Proč napadnout nebo obsadit? Co s tím oběti dělají, je to, v co věří, co si myslí. Pokud se útočník dostane dovnitř, získá kontrolu, ale víra jsou řeky; nemůže je pohřbít. Vrací se zpět a obvykle smyjí vše, co útočník získal. Hloupé válečné sračky nefungují.
ST: Eriku, to zní jako Afghánistán.
E: Zatraceně dobře. Podívejte se na ruskou věc a nyní na USA, Velkou Británii a spoustu dalších zemí. Někdo dokonce někdy zaměňuje Američany nebo Brity s Rusy? Je to stále stejné. Odstraní útočníky, kteří se nevzdávají, aby zabránili dalšímu útoku, stejně jako by ses bránil, kdyby tě napadli na ulici? Dobře, ale pak si přivoláš přátele a rodinu a začneš válku s rodinou útočníka? Tak hloupé. Lidé věří tomu, čemu věří, ukaž jim lásku a možnosti, jakmile se ochráníš.
C: Erik právě zjistil, jak dynamika relativních vibrací platí pro lidstvo. Vy všichni jste bytostí ducha a máte úroveň vibrací oddělenou od obývaného těla. Tvoje přesvědčení a myšlenky jsou kombinací; vaše pravá víra nikdy nemůže být vynucena. Toto je absolutní a díky schopnosti pohybu, posunu místa a ohýbání husté hmoty v čase se vám nápady a alternativy ukáží. Takto ti ukážeme, že tě milujeme. Tvoje víra je vždy tvojí volbou. Alternativa ti ukáže, že co je pravdivé a  určeno pro vás, rezonuje s vaší duší jako krásná píseň. Vzetí na vědomí ve vás bude rezonovat radostí a pocitem spokojenosti, stejně jako budete cítit, zda je tato myšlenka pravdivá. Vždy je tvoje volba vybrat si, držet, zkoumat, přijmout nebo odmítnout ji jakýmkoli způsobem, který chceš.
E: Když se dostaneš na Zemi, můžeš se podívat na místa a lidi, kteří se s těmito věcmi shodují a ztratit je, a pak se setkáš s pravdou. Naučíš se hodně.
ST: Jak může být pochybovač přesvědčen?

C: Tato idea nebo koncept "zpochybnění" není cestou k pochopení vesmíru, odlišný systém víry nemá vést k pocitu nadřazenosti? Neexistuje žádný nadřazený ani méněcenný, není přesvědčování. Snad největší lekce lidstva je, že není možné přesvědčit. Mnoho vůdců mylně sklouzlo z pojmu kontroly mocí a silou do přikázání víry, a můžeme potvrdit, že život, který zažívá takový vůdce, je velmi sledovaným dokument. Pozorovat růst, který se děje v tak krátkém prostoru, když to člověk realizuje, posiluje hodnotu a touhu všech duší přát si další růst a osvícení na Zemi nebo na jiné planetě, kde je taková zkušenost k dispozici.
ST: Mnoho lidí sleduje vědu a měření fyzických věcí a efektů. Jak to souvisí se spiritualitou?
C: Jsou stejní; řídit auto nevyžaduje mechaniku, ale auto je výsledkem mnoha mechanických operací a kroků podniknutých k výrobě zařízení. Definice a parametry vědy přesahují vaše chápání. Je to věda, která odhalí vašeho ducha, co je a kdo jste. Veškeré věci budou jasné, jakmile je pochopíte. V momentě, kdy je znovu uvidíš, budeš vědět, co jsou zač. Tvoje přesvědčení bude znovu otevřeno a rozpomenuto.
ST: Nicméně mnoho lidí na Zemi říká, že tyto věci jsou fantazie a tak neexistují.
C: Existuje měsíc? Existuje slunce? Existuje sluneční záření z něj? Kdy ve vašich lidských dějinách posledních 60 století tyto věci neexistovaly? Najednou jsou. Kdy lidstvo znovu objevilo elektřinu? Chemii? Kdy byla odemknuta jaderná energie? Kdy, sledujíce příklady objevů a vývoje těchto věcí, v jakém bodě se dá říci, že jste dosáhli nebo dosáhnete hranice toho, co je známo? Předpokládáš, že když o tom nevíš, že to neexistuje. Ale ono ano.
ST: Proč tedy ten skepticismus k mimozemšťanům, kruhům v obilí a UFO?
C: Nevidíš je způsobem, který chceš.
ST: Jakým způsobem je máme vidět?
C: Vaše Bible a Korán; čtou ji lidé, kteří rozumí pouze jazyku, ve kterém ji čtou. Knihy byly poprvé sepsány v jazycích, které se hodně lišily, hebrejsky, aramejsky a starou arabštinou. Tyto komunikační kódy se od té doby hodně vyvinuly. Znamená to, že kniha z té doby má méně významu, nebo že dnešní kniha má větší význam? Podívejte se na angličtinu z dob a místa Williama Shakespeare, a zeptejte se, jestli jsou tyto výrazy, spojení a fráze dnes snadno pochopitelné, v angličtině? Způsobuje evoluce rozpad a erozi významu? Jak bys měl vidět tyto věci? Je to způsob, jakým je chceš vidět - v jazyce, kterému rozumíš – to je JEDINÝ způsob, jak je vidět?
E: Volant v autě MŮŽE být na druhé straně.
C: Lodě návštěvníků nemůžeš vidět, protože produkují energetické pole kolem trupu, které eliminuje viditelné světlo, které vidíš na Zemi. Nejsou obalené nebo zakryté. Viditelné světlo, které vidíš, je nedostihne. Prochází vesmírem rychlostí, kterou tvoje vibrace nezjistí. Úroveň znalostí na Zemi bude tvrdit, že je to nemožné. Takže je to pravda; není to v knihách, nestuduje se to, netestuje.
E: Právě teď máš flotilu kolem Země.
ST: Kdy se podíváme na tyto lodě? Ukaž je!!!
C: Někteří z vás je vidí a někteří z vás dokonce pořídili obrázek. Brzy celé lidstvo uvidí některé z nich, v určitém okamžiku.
ST: Lidé se budou bát.
C: Máte strach z vlastních letadel? Takže rychle zjistíš, že tvůj strach není na místě a tvé pochopení bude lepší.
ST: Proč jsou tyto věci skryty ze Země?
C: Vaši přátelé se před vámi neskrývají. Tento pojem je pozemský produkt, stejně jako slovo "přesvědčení". Nevidíte je, mnozí z vás, jen proto, že jste se rozhodli žít na Zemi za okolností, kdy to není možné. Nejsou drženi stranou. Skrýváš své znalosti o literatuře, zpracování dřeva nebo hudebním nástroji před svým malým dítětem, nebo jen ještě není dítě schopno číst, používat nástroj nebo hrát hudbu? Růst a vývoj tohoto dítěte umožní všechny tyto věci, stejně jako posun a vzestup lidstva tě uvědomí o všech věcech, které jsou zatím mimo vnímání. Schopnost hrát na kytaru nemůže být vynucena. Tímto způsobem se prolne věda a vysvětlení toho, co se chápe jako spiritualita, jelikož cesty jsou ukázány všem.
Vše nejlepší do příštího setkání

Elisa Medhus,  8. září, 2016
Rune a já jsme vstali brzy, abychom vyrazili na cestu do 3:00 ráno pro ranní let do Barcelony. Bože, jsem hrozná. Dostali jsme se do našeho hotelu, setkala se se sestrou Laurou a jejím manželem Jimem a šli jsme do této úžasné restaurace na pláži Salamanca. Nikdy jsem neměla lepší paellu! Pak jsme nějakou dobu chodili po pláži a vrátili jsme se do hotelu, kde se Laura a Jim složili kvůli jejich velkému časovému posunu. Odlétali z Arkansasu dnes ráno, takže ... Zítra se setkáme s mou sestřenicí Elenou na prohlídku slavné Barraquer Clinic, založené a provozované mými příbuznými. a pak se chystáme najít hrad, který věnoval mé rodině Karel Veliký, protože jsme byli jedním z "pánských baronů", kteří bojoval proti Maorům, aby neovládli zemi. Pak chceme jít do skvělé restaurace, kde můžeš jíst skvělé španělské jídlo a sledovat Flamenco. Právě teď všichni spí a já jsem sama v hotelové kavárně. Čas pro sebe.
Tento příspěvek je pro mě velmi důležitým tématem, protože se někdy cítím, jako bych byla sama na pokraji demence. Doufám, že mě z toho dostaneš. 

Elisa Medhus, 17.července 2012
Když sedím vedle mé matky, která před hodinou přešla, byla jsem zasažena touhou to všem oznámit. Když jsem viděla, jaký dotaz je ve frontě, uvědomila jsem si, že synchronicita funguje jako vždy. Vidíš, má matka trpěla demencí a umřela kvůli krevní sraženině v plicích, arytmii a dehydrataci a hladovění několik dní.
Zde Erik diskutuje o proudění duše uvnitř a ven z těla při různých duševních stavech a podmínkách. Důkaz o tom přišel k mé nejstarší sestře, Teri, kterou má matka poctila návštěvou. Zde je její e-mail:
Viděla jsem včera večer maminku ve snu. Byla v černé a bílé a vypadala jako v 60. letech. Vlasy měla krátké a světle hnědé. Byla tak krásná a plná milosti, to mi trvalo dech. "Říkala" (citace, protože ve skutečnosti neotevřela ústa a nemluvila. Jen jsem věděla, co tím myslí): "Miluji tě. Vy, holky, jste udělali všechno, co bylo možné. Je čas jít. Můžu vyrazit. Chci jít. Prosím, nechte mě jít."
Se zlomyslným pohledem řekla: "Neboj se, postarám se o tvého otce."
Za ní bylo žluté světlo - jako halo nebo aura – zvětšovalo se a jasnělo, až překrylo její obraz, a ona byla pryč. Vzbudila jsem se v potu a bušilo mi srdce zhruba v pět hodin a nebyla jsem schopna znovu usnout.
 
Jaký krásný dárek.
Nyní se podívejme, co musí náš chlapec sdílet.
ELISA: Mluvme více o lidech v kóma a s Alzheimerovou chorobou. Řekl jsi, že jejich duše mohou opustit tělo, v němž žijí delší dobu, ale jak to funguje pro duševně postižené? Toto je otázka od člena blogu. Jaké ponaučení máme my a oni získat. Takže myslím, že se ptá, jak spojení a interakce fungují u mentálně postižených osob ve srovnání s nepostiženými? Je to stejné?
Erik se směje.
Erik: V každém případě se to bude lišit, takže to bude pouhé prohlášení. Alzheimerova choroba, demence, duševní onemocnění -
Jamie: hm, v pořádku, ale on odděluje duševní onemocnění nikoli jako bipolární nebo schizofrenii. Mluví o mentálně postižených.
ELISA: Dobrá. Stejně jako nízké IQ, například.
Jamie: Ano, od začátku. Co nás mají učit?
ELISA: No, nejprve si myslím, že se ptáme, zda jejich duše, jejich vědomí je zcela v synchronizaci s jejich mozky.
Erik: Jejich vědomí je kompletně tady. Je zcela zachyceno v těle. Je to část lekce - jednoduchost, pokora, učení přijímat pomoc, vděčnost, pokoru od ostatních. Ale když je uvidíme v pozdním věku, nebo když se chystají přejít, mnohokrát se Alzheimer nebo demence dostanou na místo, kde je to opravdu těžké, takže téměř vypadá, že jsou v kómatu. Jsou prostě prázdní. A v těch okamžicích necháte duši opustit tělo a oni dovolí duši opustit tělo. Ale můžeme s nimi mluvit a pomáhat jim, a smrt nemusí vždy být obtížná věc. Opravujeme jejich energii, a jakmile to začneme dělat, je pro ně těžší vrátit se zpět do těla, které je tak omezující. A to je to, co jim pomáhá přejít. V těch okamžicích, kdy se nacházejí mimo jejich tělo aby se uzdravovali nebo si dali přestávku od své demence nebo duševních problémů ve svém stáří, mohou komunikovat se psychiky nebo médii. Mohou přijít do snů. Mohou se rozloučit nebo připojit. Je to opravdu krásná věc.
ELISA: Jsem si jistá, že to může být. Je užitečné, když pracuješ s mentálně postiženými, aby ses naučil, jak komunikovat s jejich průvodci, nebo s jejich duší, aby ses lépe dozvěděl o jejich potřebách a jak se o ně postarat? To je závěrečná otázka.
Erik (s křupavou tváří): Sakra, jo!
ELISA: Myslím, že ano!
Erik: Je to dobré pro všechny v okolo! Dokonce i rodiče těch "normálních" dětí
ELISA: Dobrá. Myslím, že zde skončíme. Wow, Eriku. Dnes jsi byl úžasní. Vyrostl jsi tolik. Miluji tě nekonečnou silou nekonečna.
Erik: Miluji tě také, mami. Uvidíme se později.
ELISA: Určitě doufám, Baby.

Určitě mi chybí lidi. Brzy zase něco zveřejním. Slibuji.

Náhradní učitel,  15. červenec, 2012
Velmi zajímavá reakce (rychlá, vtipná odpověď nebo výměna vtipných poznámek) v posledních několika dnech byla pečlivě připraveným spiknutím Výboru, aby vyvrcholilo úderem a vyneslo věci na povrch; jejich cíl? Představ si náhled toho, co přijde na Zemi v reakci na nápady.
Takže ... ... co přijde? Co přijde? Ukaž to!
Takže zpátky k masám, všichni věřící, kteří se znovu setkáváme v Erikově církvi, abychom se dozvěděli o duchu vědy a o duchovní vědě. Al hum d’allah.
Výbor nabízí náhled na křižovatku spirituality a vědy, takže sedni a popadni popcorn a nemusíš si dělat starosti, toto bylo schváleno pro veřejné publikum kdekoli, s možnými výjimkami v Erikovo částech. Říkám možné, protože se bude snažit skákat, jak se mu líbí (jeho blog, jeho skok) a navíc řídí diskuzi. Rychlost, silnice, směr? Ha, zabijte mě, nemám tušení. Každý se ptá, proč jsou na sedadlech bezpečnostní pásy?
Jako vždy, C = výbor E = Erik ST = náhradní učitel

ST: Takže, vážený Výbor, co přijde?
C: Litujeme, že se naše slovní pořadí zdálo složité; nyní žádáme vašeho náhradního učitele o úpravu, aby se věci zjednodušily. Bojí se a věří, že zředí myšlenky. Zabráníme tomu.
ST: Proč se některé slovní pořadí nebo styl zdají být komplikované pro některé lidi?
C: Musíme prohledat databázi vašich slov, abychom s nimi vytvořili myšlenku a pak ti dodali vzor. Databáze obsahují také to, co přepisující osoba zná; trochu dosáhneme pomocí termínu, který nemáš. Jak použít slova pro popis toho, co pro vás neexistuje? Popisy slov existují pouze pro tebe ve tvém těle; tvoje řeč pro tebe není přirozená. Když chodíš po rukách, nepamatuješ si, že jde chodit po nohách. My dokonce ani nechodíme, létáme bez křídel. Je to užitečné?
ST: Nepamatujeme si naše schopnosti?
C: Ne, ne právě teď. Přijde to brzy. Některé schopnosti. Nové slova také.
ST: Člen blogu zde požádal o vzestup k vyšším rozměrům a jak lze potvrdit, že by se to stalo?
C: Touha po potvrzení je potvrzení. Tvoje povědomí, že můžeš vystoupit, je potvrzení, že vystoupíš.
ST: To je naprosto jisté?
C: Ano.
E: Jsem připraven vyskočit z budovy! Můžeš potvrdit, že budu padat, když skočím?
C: To je přesné; máš svobodnou vůli. Tvoje volba vystoupit byla velmi svobodná vůle; pokud tak učiníš, tvoji průvodci s tebou krátce tuto volbu proberou. Nyní otevřeš padák, Eriku.
E: Všichni se pěkně obléknout pro tuto příležitost; žádné bílé sandály,  je to v pořádku?
ST: Eriku, KDO má bílé sandály?
E: Kdo je chce! Myslím, že vypadají dobře s disko oblekem 70. let.
C: Čas, který cítíš na Zemi, který uplyne mezi myšlenkou její realizací, se zkrátí a bude snazší pochopit co znamená praktická ukázka/ manifestace. Musíme říci, že se lidské myšlenky a preference změní; mnoho lidí to nepoužije, jak by očekávali. Chcete-li ukázat peníze, běžná očekávání mnohých vás se nenaplní. Toto je malý, krátký pohled.
E: Způsob, jak se změní, bude v tom, že si myslíš, k čemu je mi jachta? Kam bych nosil diamantový prsten a proč? Proč by zlatý náhrdelník měl být lepší než ocel nebo proč vůbec chci náhrdelník? Hodně lidí si myslí, že se jim to líbí, chtějí to a snaží se to získat? To se všechno změní. Není to nic špatného, ​​když si to přejete; ale budete chtít různé věci a obvykle méně věcí.
ST: Na Zemi chápeme spiritualitu jako uznání existence a bytostí, které obvykle nevidíme. Říkáme jim duše, andělé, bůh, cherubíni, pozdě na večeři (omlouvám se za můj špatný vtip, líbilo se ti to Eriku?)  jakýsi koncept existence, která není fyzická jako my. Je to správně a jaký je vztah k vědě?

C: Vyzkoušíme tvoji trpělivost, náhradní učiteli, abychom zjednodušeně napsali, co řekneme. Váš vědec Einstein řekl, že by měl být schopen vysvětlit číšnici složitosti vědy a fyziky a my to uděláme takto. Tvoje slova budou vaší výzvou. Jsme přesvědčeni.
Na Zemi neexistujete v husté hmotě pevnější než vaše skutečná existence, váš "výchozí" stav. Způsob, jakým bys byl, pokud se rozhodneš nikdy necestovat, nebo žít na planetě, není "méně hustý" než to, co tě obklopuje; je to pevné víc, než vidíš.
Věda o Zemi, studium vlastností a měřítek tvého prostředí, vaše chápání fyziky, nemůže být použito ke studiu a měření toho, co je mimo vaši schopnost.
Nemoci ve tvém těle a bolesti z úrazu se projevují ve vás; kdybychom ti mohli ukázat - a mnozí z vašich rodin ve vyšších dimenzích jsou stále v "hustých" záležitostech, což nazýváme pomalejší záležitost, vám ukáží – jak se tyto věci snadno identifikují a opravují. Schopnost způsobit bolest, zranění, čin, je z pohledu duchovního světa jednoduchá. Nic z toho neděláme; vše, co se stane, si vybíráš nebo sis vybral. Tvoje svobodná vůle tvého výchozího stavu se nijak neliší od toho, kde jsi teď.
Pokud se rozhodneš skočit z mostu a prožít pád, vybíráš to a plánuješ, než přijdeš na Zemi, a poté, když plánuješ, rozvrhuješ a nastavíš si místo, uděláš to. Vybral sis to. Stejně tak by ses mohl rozhodnout to udělat, až když jsi na Zemi a můžeš to udělat, stejně. Máš svobodnou vůli, vždy. Záměrně nevidíš seznam úkolů, které sis sestavil, a rozhodl ses, že tento seznam nechceš vidět. Nikdo se nerozhodl odnést to od tebe a skrýt to před tebou, ale ty.
Jinak, chtěl bys, aby se tvůj život na Zemi redukoval na domácí úkoly? Položky, které mají být po dokončení odškrtnuty? Školní výcvik, odškrtnuto! Rozpad s dívkou / přítelem, hotovo! Stát se rodičem, splněno! Taková má být existence? Je nějaká hodnota sledovat plán, jako kdyby studoval ve škole?
Takže věda o přenosu elektromagnetické energie na násobek vibrací, nyní nad rámec vnímání lidstva, umožňuje přístup a kontrolu mozkové tkáně, buněk, vytvářet nervové instrukce přes elektrickou energii, která vysílá signál přes nervy a ovládá svaly k přesunu těla na místo, které sis vybral pro svůj skok z mostu. Volba, kterou jsi mohl udělat předtím, než ses "narodil"? Nezáleží na tom, mechanismus je stejný. Volba, kterou jsi udělal, protože jsi viděl nové bungee lano a rozhodl ses, že bys to měl nyní dělat? To si také můžeš vybrat. Způsob ovládání těla je přesně stejný. Neexistuje žádný „čas mimo“ na vaší Zemi; rozhodnutí učiněné před narozením není víc či míň platné než to po narození. Rozdílem je tvé šíření vědomí.

ST: To zní logicky, a přesto je úplná fantazie, ne? Chci říct, jak někdo ví, co se opravdu stane?
C: Pokud přetrváváš v přesvědčeních, které říkají, že to nemůže být, pak to nevíš. Děláš to? Pokud otevřeš svou mysl důkazům všude kolem vás, pak uvidíš, na co ses rozhodl podívat. Věříš, že antibiotika nezničí infekční buňky, protože je nemůžeš vidět? Pokud nevěříš v infekci, bakterie jako příčinu a antibiotikum, pak tyto věci neexistují. Účinky, které všichni poznáte. Je snadné nebo možné si neuvědomit vážnou infekci? To je podstatou tvého života na Zemi. Tohle je tvůj čas a věc, kterou se na Zemi máš dovědět. Existují efekty a ty ovládáš příčiny a reakce. Vždy ovládáš. Žiješ před tím, než se narodíš; žiješ teď a žiješ, až se vrátíš domů. Žiješ, vždycky.
Účinek, který cítíš a který vidíš ve svých zkušenostech, má příčinu, kterou můžeš vidět nebo se rozhodnout nevidět. Některé z těchto možností jsou po narození, některé před tím, všechny tvoje volby jsou tvoje, všechny mají hodnotu a dokončení každé má smysl. Existuje mnoho miliónů příkladů, které se skrývají v miliardách inkarnovaných duší, z nichž všichni a všechno existuje na tomto základním pojetí.
Tak cítíš efekt, tak máš kontrolu. Je to jen to, co bys měl žádat pro kontrolu. To je to, co nazýváš "spiritualita" a tvoje představa o "vědě" je, jak ji ovládáš. Všichni jste vědci a poznáte to. Co chceš ovládat? Požádej.
Nabízíme poklady a krátké rozloučení, dobrá zpráva.

Elisa Medhus, 15. červenec, 2010

Obvykle se na konci vysílání zeptám Erika na různé otázky, které mi přišli na mysl, a to buď během čtení, nebo těsně před setkáním. Jeho odpovědi považuji za nesmírně zajímavé. Doufám, že se ti líbí!

ELISA: Zůstává část naší energie zůstává v posmrtném životě? Myslím, že mám pocit, že někteří lidé mají málo energie, nebo mám pocit, že nejsou "tak úplně tady," víš?
Erik: Ne, když jsme tady, jsme tady, až na dobu, kdy se chystáme zemřít. Někdy se duše dostane dovnitř a ven, dovnitř a ven z fyzického těla a bude se pohybovat kolem místnosti. Nebo někdy se opravdu vrátí do nebe, popovídá si, pobude. A to se mohou být okamžiky, dny, týdny, měsíce, dokonce i roky předtím, než někdo zemře. To se děje s lidmi, kteří jsou senilní, jako s Alzheimerovou chorobou, a s lidmi, kteří jsou v kómatu. Oni se vznášejí kolem místnosti, nebo jdou sem a tam do posmrtného života. Jindy můžeme mít mimotělní zkušenosti, zatímco spíme, a jsme naprosto zdraví a nehodláme zemřít. Duše je schopná opustit tělo a cestovat: navštěvovat milované na jiných místech na Zemi nebo v nebi.
ELISA: Eriku, jak bych si přála, abych to dokázala, když jsem vzhůru. Ráda bych tě navštívila!
Erik: Dobrá, se setkáváme, když sníš. A jakmile jsou duše v nebi, jsou v nebi. Období. Můžeme jít kamkoliv chceme, kdykoli chceme. Můžeme se projevit. Ale nechodíme dovnitř a ven z fyzických těl. Můžeme navštívit pozemskou rovinu, ale nechodíme do těl, dokud nebudeme připraveni na další život.
ELISA: Kdy vstoupíme do našeho dalšího těla?
Erik: Kdykoliv. Mohou být různé koncepce narození. Některé duše se vznášejí kolem ještě před počátkem. Někteří jdou do nového těla předtím, než se narodí. Obvykle jsou jejich průvodci kolem, aby jim pomohli orientovat se a přizpůsobit se novému životu v těle, jsou okolo a vzájemně spolu hodně komunikují. Malé děti jsou velmi otevřené a mohou nás vidět víc než dospělí, protože za to ještě nebyli popichováni a trestáni. Stejně jako si já hraji s Arley po celou dobu. Stejně tak Nana a Papa (moji prarodiče z matčiny strany). To je to, co jsou obvykle imaginární přátelé. Je to jen některý z dětských průvodců nebo příbuzný, který už zemřel.
ELISA: Jsou zlé duše, Eriku?
Erik: Oh, ne! Jakékoli zlo se odehrává, když je duše v pozemském rovině v lidském těle. Někteří lidé se chovají zle, protože je to součástí meziživotní dohody s někým v jejich duševní skupině, nebo byli prostě opravdu hnusní v životě na zemi. Ale když zemřou, mají jasnější pohled na to, proč dělali zlé věci. Dostávají terapii. Nyní jsou některé duše rozvinutější než jiné.
ELISA: Jo.
Erik: A samozřejmě si udržujeme naše osobnosti, takže některé duše jsou škodlivé, impulzivní, ale zlé? Ne. Neexistuje ani taková věc, jako je ďábel nebo peklo.
ELISA: Jen peklo na Zemi někdy.
Erik: Jo.
ELISA: Dobrá, Eriku. Myslím, že už znám na odpověď na tuto otázku, ale zeptám se. Bolí smrt?
Erik: Bolí jen pokud se rozhodneme, že má bolet. To je volba, kterou duše mohla udělat pro duchovní pokrok, prožívání jiného druhu smrti. Ale tady si nevybíráme. Rozhodli jsme se před tím, než jsme se narodili do dalšího života.
ELISA: Jo, samozřejmě!
Erik: Někdy je smrt bezbolestná a někdy je to hrozné!
ELISA: Ooo! (pauza) Poslední otázka, Eriku. Jakmile umřeme a opustíme tělo, co zůstane s námi v posmrtném životě? Co zbývá?
Erik: Osobnost, emoce a duch.
ELISA: Dobrá.
Erik: Když se zbavíme těla, zbavíme se i mysli, takže neběží žádné negativní pásky.

ELISA: Kéž bychom měli více času, protože nakonec bych ráda zjistila, jak se naše emoce v posmrtném životě liší od našich emocí v pozemské rovině a jak se naše emoce vyvíjejí, když jsme duše.
Kim: Někdy když kontaktuji zesnulého, narazí na svou osobnost a rodina řekne: "Páni, to zní stejně jako táta!" Zasmějí se a řeknou: "To je prostě jako on!" A někdo další přijde celou řadou otázek, s nimiž se potýká, komunikujeme s jejich vyšší formou, s kterou nemuseli v pozemské rovině s nikým komunikovat. Takže někdy lidé říkají: "Wow, to vypadá opravdu jinak než máma," nebo "To vypadá opravdu jinak než moje sestra, Petunia." To je opravdu zajímavé téma, Elisa. Opravdu zajímavé!
ELISA: To se vsadím! Teď Eriku, máš něco, na co by ses chtěl zeptat nebo mi říct, zlatíčko?
Erik (hlasitě): Jo! Kdy začneme psát, mami?
ELISA (v neochotném tónu): Ach, Bože, noooooo! (Obávám se nadměrné pracovní zátěže a nevím, kde začít.)
Erik: Hallloooooooo? Mami? (Umím si představit, že to říká, jako by klepal na hlavu a přemýšlel, jestli je někdo doma.)
ELISA: Pracoval jsem každý den celý měsíc, Baby, tak ....
Erik: Mami, co mi říkáš? " Čas není jako dar!"
ELISA: Já vím, já vím!
Erik (ve předstíraném rozhořčení): Mami, vytváříš si zaneprázdněnou práci!
ELISA: Já vím, já vím!
Erik: Mami, začněme zítra! No tak, mami!
ELISA (ve falešné rezignaci): Ach, dobře.
Kim (chichotání): Zase tleská rukama a říká: "Chop, chop!"
ELISA: Úplně ho vidím, jak to udělal! Eriku, moc tě miluju a děkuji za tvou pomoc.
Kim: Ukazuje mi, že tě objímá, Eliso, tě opravdu tě objímá a říká: "Řekni za mě ahoj tátovi a všem ostatním."
ELISA: Objímám tě, drahoušku. Snažím se ti vždy obejmout; Představuju si, že tě má energie obklopuje, přitahuje tě k mé hrudi a drží tě, miluju tě. Doufám, že to cítíš.
Erik: Nezapomeňte na husí kůži!
ELISA (směje se): Dobrá, nezapomenu! Miluji tě, Eriku!
Erik: Miluju tě, mami. (Říká to nízkým tónem falešného pohoršení, právě tak, jak by teenager mohl mluvit po tom, co ho všichni objímali a dávali pusy proti jejich vůli. Vidím, jak se mu otáčí oči a snaží se potlačit úsměv.)  

Elisa Medhus, 29. listopad, 2012
Mluv o synchronicitě. Někdo mě upozornil, že dnes je výročí úmrtí George Harrisona. Jak si vzpomínám, "shodou okolností" jsem zveřejnila rozhovor Johna Lennona o jeho narozeninách. Jo, prostě nemůžu řídit tyhle věci.
Teď si Erik hraje učitele a ukáže nám, jak vidět naše zemřelé blízké. Doporučuji, abys to udělal spíše v ústraní, než na veřejnosti. Jak uvidíš, pokud bys tyto techniky používal v rušném nákupním středisku nebo v obchodě s potravinami, vyrazil bys na samotku.
ELISA: Můžeme se naučit vidět věci jinak, jako třeba vycvičit náš mozek ke zpomalení našeho vnímání této vysoké vibrace, takže například můžeme úplně zastavit křídla kolibříka v letu? Myslím, existuje nějaký způsob, jak to udělat, abychom viděli naše zemřelé blízké, které nevidíme, protože vibrují s frekvencí, která je příliš daleko nad naším vizuálním spektrem?
Erik: Ano.
ELISA: Ach, dobře. Takže potřebujeme vytvořit software, který nám pomůže vycvičit naše mozky. To by bylo tak skvělé.
Erik: No, jsou tu i jiné triky, jako velmi rychle mrkat, když se díváš na objekt, který vibruje nebo se rychle pohybuje.
ELISA: Jo, jo!
Ušklíbnu se, jak moje kočka s obavami nakloní hlavu, když se dívá, jak mi třepotají oční víčka.
Erik: Dostáváš snímky a protože oko se vypíná a zapíná, nedovoluje žákovi, aby se pohled rozšířil tak, jak to potřebuje, a omezuje výboje světla. Oko se nedokáže rychle přizpůsobit, když rychle mrkáš.
ELISA: Hm!
Erik: To dovoluje průnik hodně světla dovnitř. Mrknutí ti pomůže vidět jemné energie, ale záleží také na kvalitě světla.
ELISA: Takže
Erik: Také fluorescenční světla mohou pomoci -
(Dlouhá pauza)
ELISA: Pomoci čemu?
Jamie (chichotání): Ach. Promiňte! Přestali jsme mluvit? To se stalo?
Jamie a já se usmála.

Jamie: Říkala jsem mu: "Ano, učím své třídy a dnes ve škole učím o tom, jak vidět aury, energii a duše."
ELISA: Skvělé!
Jamie: A vyprávěla jsem příběh o tom, jak jsem jako chodila do oddělení masa v obchodech s potravinami, protože světlo tam bylo tak špatné, že mi to usnadnilo vidět lidské aury.
ELISA: Hm!
Jamie: A tak jsem tam stála a předstíral jsem, že nakupuji maso, i když jsem byl vegetarián a dívala se na energetická pole lidí.
Erik: Je to kvalita světla.
Jamie: Mám ráda oko, které mrká. Neučím to.
ELISA: Jo. Nechtěla by ses procházet kolem masného trhu s třepotajícíma očima.
Jamie: Úplně je slyším. "Promiňte, madam. Mohu vám pomoci?"
Obě se smějeme.
Jamie: "Ne, děkuji."
Erik: A trénink, jak vidět jemné barvy a jemné vibrace znamená -
Jamie (k Erikovi): Já vím?
Pokračujeme v tlumočení.
Erik: Uklidnit se.
(Dlouhá pauza)
Jamie: Právě řekl dvě věci, které jsem řekla ve své třídě a řekla jsem: "Eriku, říkáš to, protože to je to, co učím? Jako jsi v mé hlavě, nebo je tvůj způsob ... "
Erik: No, musíš najít nějakou techniku, kterou můžeš rozostřit oči, když se na něco díváš. Víš, vymazat to, když se díváš, nebo když se díváš, když zíráš na hvězdu na obloze a všechny ostatní hvězdy zmizí.
ELISA: Jo. Dobře.
Erik: Taková technika zírání - ale ty se soustředíš na jeden prvek a zbytek trochu zmizí. Dělej to na neživém objektu. Něco, co má barvu. Můžeš vytvořit program, který to dělá na počítači, kde dostaneš tvar a musíš se na to podívat a když na to zíráš, nech oči na obvodu tvaru a několikrát a se vrať zpátky do centra. Pak začneš vidět záře. Většina lidí vidí bílou záři a někteří lidé uvidí barvu.
ELISA: Myslíš tím, že si vnímáš obvod mozkem spíše než pohybem očí kolem toho?
Erik: Ne, vlastně se můžeš pohybovat kolem obvodu, ale stále se udržovat v rozostřeném pohledu. Je to přesně to, co musíš udělat s těmi snímky Magic Eye.
ELISA: Vidíš, ty obrazy Magic Eye na mě nikdy nefungují, protože jedno mé oko se nespíná správně, protože jsem jako dítě měl ambliopii.
Erik: Ale je to stejný druh techniky, protože jakmile se dostaneš do 3-D obrazu se rozhlédneš kolem a uvidíš 3-D obraz. Nemusíš se soustředit na střed. Takže pokud se jen podíváš - vezmi oči a nech je bloudit po celém obvodu předmětu, pak se vrátíš do středu, začneš vidět tu záři. Ale pak je tu to, kde se musíš naučit, co je efekt zrcadlení.
Jamie (na Erika): Začíná to na G? O čem to mluvíš? Ganzer? Ga-ga, ne gator. Go Gators!
Je to holka na Floridě. Hádám, že se cítila nutkavě.
Jamie: Posledních 40 minut mě svědí krk.
(Škrábe si krk.)
Jamie (podrážděně): Nejde to zastavit!
(Znovu se škrábe.)
ELISA: Napij se vody.
Jamie: Zkusila jsem to a zase to svědí.
Erik: Takže jakmile zjistíš, že nevidíš doplňkovou barvu objektu, na který se díváš –

ELISA: Dobře.
Erik: Když se podíváš na červené pero a vidíš zelenou záři, můžeš vědecky říci, "To je zrcadlový efekt. Moje oči na mně jen hrají trik. "Ale pokud se podíváš na zelené pero a uvidíš modrou záři, pak tahle blbost není zrcadlovým efektem.
ELISA: Správně.
Erik: Zatímco když vidíš žlutou záři, můžeš říct, že zachytáváš jemnou energii. A zkuste to na živých tvarech. Živé bytosti mají větší energetické pole a uvidíš mnoho vrstev záře.
ELISA: Dobrá,
Erik: Přichází jen s praxí. Učíš své oči, že se nemusí dívat na povrch něčeho.
ELISA: Ano, ale vidění zesnulých, kteří vibrují tak vysokou rychlostí, že jsou mimo vizuální dosah na elektromagnetickém spektru -
(Taky si škrábu krk.)
Jamie: Ty taky?
ELISA: Jo, zrcadlím tvůj pocit lechtání. Děkuji.
Jamie se chichotá.
Erik: Stejnou techniku ​​můžeš použít k tomu, abys viděla duši. Prostě nám řekněte: "Sedni si tam na židli," víš. "Postav se proti této zdi přímo tady a já se posadím a budu se dívat na změnu ."
(Pauza)
Erik: Ale nikdo to nedělá, protože si všichni myslí, že jsi se zbláznil: blázen kvůli cvičení a šílenec, protože si myslíš, že tě duše budou poslouchat a sedět na židli nebo stát u zdi. To jsou úplné kecy. Udělali bychom to, když jsme byli naživu; rozhodně bychom to udělali, když jsme mrtví. Pak, jakmile začnou vidět siluetu nebo plovoucí barvy, si myslí, že se to povedlo, protože to vidí! Takže nemůžeš vyhrát, protože to děláš a nemůžeš vyhrát, protože jsi zde uspěl. Je to stupidní mozek.
Jamie se chichotá.
Erik: Kvůli odsouzení.
ELISA: Analytické kecy. Dobře, tak je lepší v fluorescentní světlo?
Erik: Jo, je to jednodušší, protože pomáhá tomu, aby se oko nemohlo přesně zaměřit na materiál.
ELISA: Dobrá. Je lepší, když je úroveň světla nižší, vyšší nebo co?
Erik: Ne, to bude osobní preference.
ELISA: Dobrá.
Erik: Mě se líbí, když světla jsou jasná, jako by opravdu rozsvícená. To dává více odrazu od mého vibračního těla.
ELISA: Dobrá. Je lepší použít tmavé pozadí, světlé pozadí?
Erik: Bílá. Jo, jdi na bílé pozadí.
ELISA: Dobrá.
Jamie: To To dává smysl, protože pak budeš schopen přesně určit, jaká je barva.
Já přesně: Ano.
Erik: Pokud máš tmavé pozadí, musíš mít úplnou tmu. Žádná světla. Tmavé pozadí. Je to jako psychomanteum.
ELISA: Pomohlo by také, aby si během cvičení rychle mrkal víčky?
Erik: Jo, jo, jo!
To by vyžadovalo celý svět koordinačních a rytmických dovedností, které já a nikdy nemám.
Jamie: Dneska to zkusím v mé třídě. Já to udělám svým studentům. Zjistím, zda to funguje.
ELISA: Zatímco jsme mluvili, mé oči a oční víčka dělali všechny ty bláznivé věci. Jsem tak ráda, že se nikdo nedívá oknem. Nikdy už by nebyl jako dřív.

Všichni se usmíváme té myšlence. No, chudák kočka.
ELISA: Bože, začala jsem s kolibříkem.
Jamie: Probrali jsme všechno, ne?
ELISA: Ano, hotovo!

Smutná, osobní poznámka, milovaný pes mé dcery, Winnie, zmizel na počátku díkůvzdání. Procházeli jsme oblast několik hodin, zveřejnili výzvu, zjišťovali, zda nebyla sražena na silnici, prošli útulky atd. Na křižovatkách jsme umístili přes 75 plakátů. Nakonec jsme se kontaktovali Jamie a Erik řekl, že jí sebral zženštilý muž. Ospravedlňoval svůj čin jako "záchranu před nezodpovědnými majiteli." Smutné je, že Winnie měla značku s adresou a číslem Kristiny, takže by bylo snadné udělat správnou věc. Povzdech. Jsme zničeni.
Na tuto poznámku bych chtěl sdílet píseň od členů blogu Kent a Cindy Lehmanové, Eclectic Verve. Kent napsal píseň, když mu jeho kočka v 19ti letech zemřela v náručí. Někteří lidé nerozumí tomu, kolik pro nás znamenají naši zvířecí společníci. Jsou součástí rodiny - a často ti, kteří jsou nejvíc bezpodmínečně milující a přinášejí nejmenší drama.

Náhradní učitel, 24. listopadu, 2012
ST = Náhradní učitel C = Výbor a Erik 

ST: Eriku, co tak známá osoba? Někdo, komu můžeme slepě věřit?
Erik: Takových lidí je spousta, ve vládě.
ST: Můžeme získat živého člověka, někoho, kdo ještě žije na Zemi, nebo to musí být někdo, kdo zemřel?
Erik: Lepší je, když skončil na Zemi; všechny ty pozemské věci znamenají, že je to třeba naplánovat, protože se je snažíš do toho vrátit.
ST: Takže koho vybereme?
Erik: Nechte Výbor někoho vybrat.
ST: Dobrý nápad; vážený výbore, vybereme někoho a předložíme vám to, nebo ty vybereš sám?
C: Dáváme přednost tomu, abychom nevybrali; Dáváme přednost informování jako vhodnější roli. Výběr a směr od nás připomíná diktát, ne interakci. Vzít a dát, a odpověď a otázka, tomu dáváme přednost, protože to je cesta vesmíru. Tvoje přispění, nikoliv pozorování bez výběru, je důvěryhodnější pro vás.
Erik: Proč jsi neřekl "y'all"?
ST: Ne každý je z Texasu.
Erik: Škoda, ale pracuji na tom.
ST: Takže zřizuješ republiku Texas, Eriku?
Erik: Ano.
ST: Jak se tam dostanou duše?
Erik: Stejně jako na povrch planety, řídí, chodí, létají a jedou. Koně. Motocykly taky.
ST: A co Texaská celebrita? Pamatuju si jen Buddyho Hollyho ....
Erik: Dobrý nápad; hej, Velká rado, můžeme dostat dobrou celebritu z Texasu?
C: Povolení, které nemusíš požadovat, vyberte předvolbu.
ST: OK, Eriku, podívám se něco o Texasu na Google.
Erik: To by byla verze Lone Star, kterou jsem autorizoval, že?
ST: Samozřejmě ... nic méně! Vydrž ...
Erik: (Klepe nehty na stůl (musím se ho později zeptat, jaký stůl - ST)) Hej, Bill Gates, toho zkusit!

ST: Můžu uvažovat o několika živých, kterých bych se chtěl zeptat, jako George Jones a jak jezdit se sekačkou do baru, ale naštěstí ještě jezdí ... ale požádáme admirála Nimitze, jak to je?
Erik: Chystám se potopit jeho loď ... ... rychle! (Nimitz velel americkým a spojeneckým silám ve druhé světové válce a později byl náčelník námořních operací později)
Admirále Nimitzi: Dobrý den.
ST: Admirále, jaké bylo vaše dětství v centru Texasu?
AN: Nafta nebyla objevena; hlavní ekonomická aktivita byla v zemědělství.
ST: Měl jsi nějakou naději, že se dostaneš na pozice, kterých jsi dosáhl?
AN: Nic víc než jakákoli jiná osoba; bylo mnoho tak oddaných a odvážných jako já.
ST: Viděl jsi svět z vážné perspektivy, obrazně a doslovně, držíce tolik životů ve vašich rukou. To tě vzrušovalo nebo znepokojovalo?
AN: Ne.
ST: Tvoje výchova v centrálním městě Texasu měla pozitivní význam pro vaši kariéru ve srovnání s osobnostmi, vychovanými v městském prostředí?
AN: Nemohu posoudit; muselo by být provedeno srovnání provedené nestranným přezkumem. Myslím, že ano, pokud se dá odhadnout. Věřím a vždycky jsem věděl, že bezprostřední vlivy rodiny, přátel a místních událostí jsou významné, nezávislé na typu prostředí.
ST: Z tvého místa nyní, na nebi, můžeš vidět motivace všech zemí zapojených do válek, stejně jako zkušenosti tvé a dalších, které bys následoval?
AN: Ano, nicméně historie je dokládá dobře. Neřeším to, co je známo. Řeknu, že s velkým zájmem sleduji úsilí o vymýcení masových konfliktů, válek, jak jsou nazývány.
ST: Proč bys poprvé řekl hromadné konflikty a pak války? Ptám se, protože bys mohl být považován za autoritu nad všemi ostatními; jaký může být rozdíl?
AN: Hromadné konflikty se nyní vyskytují mnohem více, dříve vládly síly a národy; nyní méně formální a často hybridní řídící milice a sporadický terorismus je běžným útokem.
ST: Proč by to mohlo být významné?
AN: Technologická nadvláda jen několika národů učinila efektivní takové techniky, které byly před technickým pokrokem ve válečných bitvách. Toto úsilí je obtížné eliminovat.
ST: Je protiválečný sentiment nový fenomén?
AN: Ne; distribuce zpráv na celém světě je to, co zviditelňuje mnoho věcí jako nově vyvinutých nebo vylepšených, když vždycky byly.
ST: Jaké další věci?
AN: Všechny věci společného zájmu, kolektivní výhody. Technologie zpřístupnila zprávy na dlouhé vzdálenosti pouze v malé části posledních dvou tisíciletí, období, během něhož bez nich probíhal velký rozvoj současných lidských společností.
ST: Jaký byl efekt?
AN: Zrychlenější a stále více obsáhlé doručování zpráv umožnilo lidem reagovat; to je hlavní změna. Základní povaha lidského chování v kolektivu nebyla změněna; protože se jedná o masové konflikty.
ST: Tak admirále, jaké jsou rozdíly mezi masovými konflikty a válkou?
AN: Válka je organizace; masový konflikt zahrnuje trestný čin k obraně nebo sledování zájmů soudržné skupiny bez organizace v běžném rozsahu nebo míře překračující běžnou.
ST: Kdyby ses rozhodl změnit jednu věc ohledně násilného konfliktu, co by to bylo?
AN: Jinak, než tomu zabránit, odstranil bych frázi "ilegální válka".
ST: Jsem zvědavý, proč?
AN: To znamená legální válku? Která strana násilí schvaluje zákonnost? Myšlenka na to je sebeobrana, určitě. Z mých zkušeností ze Země mohu říci, že ti, kteří přišli o vítězství oprávněné obranou, neberou v úvahu legalitu a důvody motivace vítěze.
ST: Jak navrhuješ, aby se zabránilo válce a kolektivnímu násilí?
AN: Dobrý a ušlechtilý začátek je zvolit mír, když se zdá, že válka je volbou; nicméně je to nebezpečné. Je mnohem obtížnější přenést svou touhu po dobru na protivníka. Takový potenciální nepřítel by mohl interpretovat dobrý záměr jako příležitost k útoku?

ST: Tak co by se dalo dělat?
AN: Musí existovat kolektivní porozumění; je to velmi malá skupina, která začíná velký konflikt, ve srovnání s mnoha postiženými, neboť došlo k organizovaným konfliktům. Je to obtížné, jak lidstvo fungovalo, dodávat pochopení, ale je to možné. Národní hrdost je snadno použitelná jako bariéra; návrhy mohou být vyobrazeny jako invazivní a vetřelecké pro cílovou skupinu, což způsobuje dobrý důvod, aby se vyloučily nebo zúžily předložené nápady.
ST: Můžeš dát příklad?
AN: Žil jsem jako Američan; můj národ se zvedl k vojenské dominanci a zvýšil náskok. Tato schopnost je viděna po celém světě jako nebezpečná a korozivní, včetně mnoha lidí uvnitř samotného národa. Vojenská a ničivá schopnost USA je viděna reflexivně jako potenciální hrozba. Dříve zmíněné zprávy poskytly tuto schopnost; mají schopnost být použity k nárůstu tohoto potenciálu? Pokud se ptáme, zda ano, či ne, musíme se také ptát, podle jakých standardů? Čí nestranné hodnocení, pokud by existovalo, a pokud by tomu tak nebylo, kdo by nezávisle vyhodnotil zodpovědné a nezodpovědné použití síly? To nás vede zpět ke koncepcím nezákonných válek, můj názor.
ST: Používají Spojené státy do značné míry svou destruktivní sílu?
AN: Ne; používá jen zlomek svých schopností a říkám, že to není žádná útěcha pro cíle. Od takové analýzy nepřijímám žádnou laskavost.
ST: Tak co je to řešení?
AN: Interakce v globálním měřítku není o nic víc jedinečná než místní kontakt. Sousedé, kteří jsou z dohledu, dávají mnohem méně argumentů; méně interakce poskytuje méně příležitostí. Globalizace obchodování se zeměmi a cestování přináší stále větší příležitosti k učení, studiu a znalostem, a stejně jako se všemi věcmi, všechny nové cesty doprovázejí mnohé nové aspekty a možnosti. Má zázrak a úžas nad novou, zdánlivě magickou cestou skrze překrásný les způsobit, že nebezpečné zvíře skryté uvnitř se stane pasivním a poslušným? Povaha zvířete se tak snadno nezmění. Kolektivní lidská přirozenost, která je součástí dějin, funguje jako vždy. Interakce jsou různé.

ST: Jak bychom se mohli vzájemně ovlivňovat jinak?
AN: Tak, jak bude probíhat jakékoli úspěšné vyjednávání; všechny strany mají vzájemné preference a reakce; předem se dohodnout, kde má být přínos a jednat. Vaše diplomacie se to snaží dosáhnout, a tak to dělá. Rozpoznejte nedokonalost ve své vlastní pozici a ve svém protějšku a přijmi ji, může se ukázat být výhodou.
ST: Musím se zeptat na budoucnost vojenských operací; co může lidstvo očekávat?
AN: Daleko méně.
ST: Díky, admirále.
Erik: Kouřil jsi kukuřičnou fajfku, admirále? Stejně jako na karikaturách?
AN: Zkoušel jsem to několikrát, ale dřevěné fajfky jsou vhodnější.
Erik: Skvělé; dávejte na sebe pozor a mimochodem, bylo vaše jméno Chester vybrané stejně jako u amerického námořního generála Chestera, pro silné vůdce, jako osudové? Stejně jako americký prezident Chester Arthur?
AN: Ano.

Elisa Medhus, 20. listopad 2012
Někteří z vás přemýšleli, proč si Erikovy odpovědi občas rozporují. Zda výklad z ruky je platný nástroj, nebo ne, například. Pokud se podíváš zpět na oba příspěvky, uvidíš, že neexistuje žádný rozpor. Říká, že tvar ruky je mnohem víc než řádky. Pokud jde o bájné bytosti, používaly se dvě různé média a věřím, že Jamie má nedostatek filtrů nad všemi ostatními médii. Ale zeptala jsem se Erika, jestli je to vždy špatně. Jeho odpověď zveřejním podrobně, jakmile se k ní dostanu, ale v kostce řekl: "Hej jo." Pouze "Zdroj" drží Absolutní pravdu. Když jsi od něho oddělen, máš názory a filtry atd. Ale na rozdíl od nás, Erik je schopen využít rozsáhlé, nekonečné množství informací o Vesmíru. Nakonec ale není vševědoucí. Je to chlapec bez těla s velkou moudrostí, obrovskou kapacitou pro lásku, vášní pro jeho práci a konečným systémem Google.
Předtím, než půjdeme k bublinovému chlapci, chci se podělit o další zážitek, kterého jsem si všimla, co jsem začala cvičit, aby mé vibrace více odpovídali vibracím Země. Předtím, když jsem se snažila vysílat Erika, měla jsem jeho hlas v malých kusech smíchaný s mým nebo s někým jiným. Teď ho slyším mnohem jasněji. Abych cvičila, požádal jsem ho, aby opakoval malé věty, jako je: "Miluji tě." Pokud slyším jeho hlas, zvolím si další větu. Pokud tomu tak není, požádám ho, aby to zkusil znovu, ale rychleji, abych neztrácela svou koncentraci (která je podobná zárodečnému embryu.) S praxí se zdá, že funguje! Ale bez denních cvičení by se to nestalo. Teď jsem tyto cviky dokázala snížit na jednou týdně, jen pro účely údržby.

*******************************
ELISA: Mluvme o Bubble Boy. Znáš Bubble Boy, který neměl funkční imunitní systém, a musel žít v bublině?
Jamie: Jo, vzpomínám si.
ELISA: Proč tu byl, co se učil a měl naučit? Jaká byla jeho duchovní mise?
(Dlouhá pauza)
Jamie (chichotání): Slyšela jsem: "Zkontrolovat to!"
Směji se.
Jamie: Je tu ještě jeden gentleman, který tu je dnes a nevím, kdo to je. Je starší, jako asi, konec 40. do poloviny 50. let, a je oblečený opravdu pěkně: černé kalhoty, opasek, sportovní bunda, víš, jako oblek.
ELISA: Dobrá. Jak vypadá jeho tvář?
Jamie: Je to trochu, hm, squ - neříkáš náměstí. Jak to řekneš? Rozhodně není kulatý. Má dobrou čelist a účes jeho vlasů na čele vypadá jako čtvercový.
ELISA: Mm hm. Můžeš se ho zeptat, kdo to je?
Jamie (k tajemníkovi): Kdo jsi?
(Pauza)
Jamie: Řekla jsem mu, aby se mnou mluvil. Nehýbe se, nepřesune jeho váhu. Skoro vypadá jako fotografie v plné velikosti.
ELISA: Ach bože!
Jamie: Je to opravdu divné. Není naštvaný nebo cokoli jiného. Má malý úsměv na obličeji a sleduje mě, protože vidím, jak mě jeho oči sledují. Erik se o něj nezajímá. Jen dělá svou věc.
ELISA: Eriku, kdo je on? Znáš ho?
Erik: Jo.
Jamie (frustrovaná Erikem): Dobrá, dobře, kdo to je, a proč bys mi to ještě neřekl?
(Pauza)
Jamie: Oh, cokoliv! On říká: "Neptala ses mě."
ELISA: Je členem rodiny? (Zajímalo by mě, kdy se do pekla dostaneme k Bubble Boy.
Jamie: Říká, že je tvůj dědeček - táta otce.
ELISA: Oh! Abuelito. Chceš mi říct něco, Abuelito?
Jamie (k Erikovi): Eriku, řekni mu, že může mluvit, Buddy!
(Dlouhá pauza)
Jamie: Prostě chce říct ahoj, a rád si s Erikem povídá.
ELISA: Díky, Abuelito. Jsi zde kdykoliv vítán.
ELISA: Teď Eriku, zjistil jsi něco o Bubble Boy?
Erik: Jo. Lekce Bubble Boy nebyla o ničem, co se týká médií nebo vyprávění příběhu. Jednalo se o osobní poučení v poznání boje o to být člověkem. Jinými slovy, není schopen mít -
Jamie (na Erika): Jak bys to řekl, Eriku? Dej to jednodušším způsobem.
Erik: Hmatatelné vztahy. Základy. Dotykový smysl zmizel a téměř stejně i téměř stejně i čich.
ELISA: Jo.
Erik: Mnoho toho, jak interaguješ se životem, bylo pryč.
ELISA: Takže, odmítl, podle duchovní smlouvy, myslím, plný zážitek být člověkem. Zajímalo by mě, proč. Je to jen proto, že chtěl zažít ten chybějící prvek nebo byl to minulý život? Chtěl by více ocenit, co je to být člověkem v plném smyslu? V každém aspektu této zkušenosti?
Erik: Z toho, co si mohu přečíst, to nebylo přeneseno z jiného života. To bylo něco, co přišel a vytvořil, a mnoho toho, co zahrnoval jeho život, povzbuzovalo lékaře, aby se učili více o imunodeficitech a skutečně to pomohlo vytvořit odpovědi, řešení pro jiné nemoci. Takže v mnoha ohledech byl tak velkou inspirací pro vědu, ačkoli jeho lekcí nebylo přijít a udělat to. Jeho poučení bylo, jak můžeš být vyčleněn a stále mít úspěšný a produktivní život, plný lidských zážitků.

Náhradní učitel, 3. listopad, 2012

Je to jen mě napadlo, že mnozí z vás by mohli uvažoval o plánu, rozvrhu nebo seznamu věcí oznámených pro každý víkend.

Ne, není.
Elisa a já nespolupracujeme; není to nezbytné. "Proč?" Můžeš se zeptat. Když navrhla volné víkendy, bez jakýchkoli postranních myšlenek jsem nabídl, že bych ji nahradil, stejně jako to dělám, a tak to bylo. Tady jsme tak, jak dlouho? Nemohu vyjádřit slovem, jaká je pro mě čest, že jsem dostal takovou důvěru od někoho tak dokonalého. (Ano, to byla slova, ale ledva se dotkla skutečnosti). Ti, kteří se setkali s Elisou, už to víte; jiní, blížící se této cti a určitě všichni, kdo četli tyto nabídky, užívejte si této rodiny vedené tak mimořádnou duší.
Nyní zpět na příspěvky; jaká jsou zvolená témata? Sakra, jestli vím ... ... ale napíšu je a položím je. Zde je dnešní vydání.
ST = náhradní učitel C = Výbor a Erik

ST: Eriku, zoologie je studie zoologických zahrad, ne?
Erik: Stejně jako proktologie je studium proktů.
ST: Co je to sakra?
Erik: Předmět proktologie, kámo.
ST: Ne, vzpomínám si, zoologie je něco jako ​​chování zvířat?
Erik: Zní to dobře, protože zoo obvykle mají zvířata.
ST: Existují zoologické zahrady v nebesích?
Erik: Pouze pokud to chceš.
ST: Můžeme mít lidskou zoo?
Erik: Ano, i podčást. Policejní klec, oblast výběrčích daní, dopravní policajty, ​​cokoli, co chceš.
ST: Co takhle učitel zoo pro zadané úkoly, jako by to bylo jediné téma, které jsi měl?
Erik: Poof! Je tam, paní McGillicuddy je za mříží. Všechny úkoly, které kdy zadala, byly opraveny a ještě před večeří.
ST: Zvířata, která dáváme do zoo, trpí nebo je pro ně obecně lepší život?
Erik: záleží na zoo; obvykle lepší. Menší nebezpečí. Živočišný život je opravdu těžký a je to skvělá zkušenost pro to, aby duše žila jako jedna.
ST: Lidský život není tvrdý?
Erik: Tvůj predátor jsi ty sám. Veverka má kojoty, lišku, psy, sovy a útočníci prostě dál pokračují, na všechny musí dávat pozor. Takže to je těžké. Těžší je rozpoznat dravce, který nosí stejný kostým.
ST: Vážený výbore, je lidské sebe-predátorství charakteristické pro lidstvo?
C: Je, ale jeho vývoj je podle tvého výběru a designu.
ST: Trend nebo tendence k vzájemné kořisti jsou vrozené a naučené?
C: Ano.
ST: Jak zastavíme naučené chování?
C: Ukončíš výuku.
ST: Lidstvo neučí ostatní být predátory, že?
C: Dává mnoho obrazů a příkladů tohoto chování; jeho výskyt je přirozeným výsledkem. Odstranění tohoto chování by znamenalo velké zisky se změněnými vstupy.
ST: Tak jak se dravé chování člověka na člověku "učí" tak hrozné, jak to zní?
C: Toto proniká lidskou kulturou; příklady jsou všude.
ST: Před novinami, fotografií, tiskem a televizí, jak se projevoval výskyt mezihumánního predátorství?
C: Bylo to svědky, pozorováním, mluvením a diskusí.
ST: Míra útočení lidí na jiné lidí se během posledních 5 000 let zvýšila nebo snížila?

C: Tyto věci nebudeme porovnávat, protože ses dostal do oblasti, kterou bychom raději drželi stranou od vás. Existují velké rozdíly v povaze těchto událostí v tomto období, které jsi identifikoval; metody, motivy a výsledky, ale je jich jen málo. Budeme říkat, že existuje stálý výskyt a velké poklesy nebo nárůsty po celé lidstvo nebyly.
ST: Mohl bych říci, že masové válčení se zvýšilo v poměru k menším individuálním událostem v poměrně stabilních množstvích?
C: Ne; smrti z organizovaných konfliktů na Zemi zmizely.
ST: Dokonce i s novou schopností lidstva projevovat sílu bez ohledu na velké vzdálenosti a oblasti?
C: Ano; s tím přišlo více povědomí.
ST: Proč se objevují násilné, dravé útoky?
C: Síla; tyto události mají velkou sílu učit.
ST: "Oh, takové kecy," řeknou někteří lidé a přiznám se, souhlasím s nimi.
C: Kdyby neměly žádný účel, tyto věci by nebyly.
Erik: Život je velká zoo, ne?
ST: Eriku, říkáš to s nádechem humoru, ale víš dobře, zvířata navzájem neútočí kvůli útoku.
Erik: Ne, oni ne, protože jejich životní kurzy jsou určeny k výuce dalších věcí. Máš pravdu, lidé se navzájem chovají hůř.
ST: Vážený výbore, jste schopni to vysvětlit, jsem si jistý. Rozbalte to, prosím.
C: Dovolte nám krátký přehled o existenci vaší duše; nežiješ v po sobě jdoucím světě se vzestupy a pády nebo dny a nocemi. Plánuješ život na Zemi, aby se vešel do těchto věcí, které vytvářejí iluze sekvence, průchody času, přístupy, zkušenosti a průběžné přezkoumávání. Realita vaší duše, odtud z Nebe, není tímto způsobem strukturována. Můžeš se podívat na nekonečné množství možností; nemůžeš si je uvědomit, ale hierarchie nebe, tvůj zdroj a centrum všech věcí, tvůj Bůh, jak jsi nazval svého tvůrce, ti ukáže, jak bys je chtěl uvažovat. To mnozí z vás ví.
Každý z vás je jen molekulou vody ve vašem oceánu, ve vztahu k vašim galaxiím a vesmíru; přítomnost tvé duše na Zemi je obrovskou hodnotou podílu celku, více ovlivňujícího Zemi, než vesmír, který je pro vás otevřený a dostupný.
Podíl 1: 7,000,000,000 vytváří příležitost k vlivu jednotlivce na větší skupinu, a je to vidět.
Trendy a historie Země můžeš vidět z jakéhokoli místa; můžeš cestovat do jakékoliv chvíle v historii hustoty Země - to je postupné uspořádání událostí, jak je vidíš a zaznamenáváš - a zkoumáš. To je také možné pro všechny budoucí události, velké i malé. Neexistuje čas a žádná budoucnost, ale tvoje vnímání na Zemi.
Jak říká Erik, život je určen k tomu, aby učil některé věci; můžeš si vybrat některé věci a porovnat je s ostatními a sebou; čím větší je vliv na ostatní, tím spíše se může stát, že se tvoje písemná historie může být zaznamenaná, přesto je to výběr lidských historiků.
ST: Je lidská historie zaznamenána a vyučována přesně?
C: Obsahuje mnoho, jak říkáme, nepravdy. Existují jak pravda, tak i iluze.
ST: Do nich zasahuje nebe?
C: Ne; trochu nás to zajímalo. Tuto pravdu víme; není možné znovu vytvořit a prezentovat obrázek na rozdíl od události, protože obraz a událost jsou stejné, kde jsme my, ve tvém pravém domově. Skvělé místo, kde tě vždy uvítáme.
O násilných událostech; jak můžeš posoudit historii - jak se díváš na globusy informací všude kolem sebe, někteří blíže někde dál, nad ní, za tebou a před tebou - události, její dosah a účinky lze vidět jasně. Potom pochopíš tento trend a také si můžeš přečíst, pokud chceš, zkušenost jiných duší. Můžeš mluvit s dušemi, které si zvolíš, když spí, a můžeš se zeptat, jestli budou sdílet, pocity a události, které procházejí v aktuálních dnech a nočních cyklech, kde se nacházejí. Budete vnímat, co se cítí na svém místě, a můžeš se rozhodnout, jak si vybereš.
ST: Vybíráme násilí?
C: Někteří z vás. Je to malá menšina. Malý. Ano, je vybráno.
ST: To je hrozné.
C: Ano, a ty jsi vybral tuto hrůzu.
Erik: Zničující, co? Dále zjišťujeme různé kecy, Ježíš byl Žid .... oh, počkej.

ST: Můžeme udělat něco na Zemi, abychom to zastavili?
C: Samozřejmě; přestat to učit.
ST: Jak ???
C: Podívejte se na vaše učení; existují nekonečné případy, kdy byla učiněna záměrná volba jednat tímto způsobem a původce cítil a viděl mnoho věcí, které mají být. K těmto touhám a motivacím je zapotřebí hlubokého vzhledu a myšlení; účinky a vnímané výhody. Prozkoumejte své lidské postoje ohledně peněz; vy, kteří by nikdy nekonali násilně. Jak byste mohli reagovat na ztrátu této iluze, ztrátu všech peněz právě teď? Navrhujeme experiment; pro každého člověka, aby dal svému bezprostřednímu sousedovi veškeré peníze a investice; každý to musí udělat. Zvažte účinky; budou stále tolik peněz jako před chvílí. On nebo ona, kteří by to mohli považovat loupež, násilné krádeže předmětů pro získání těchto peněz, snížilo by to pravděpodobnost násilí? Navrhujeme, že bude, za nějaký čas.
ST: Brzy by se vzorce chování pravděpodobně vrátily.
C: Pak dejte násilnickým zločincům peníze kdykoliv si to přejí; aby se zabránilo násilí.
ST: Nemůžeme to udělat, to by podkopalo účel, smysl a hodnotu práce!
C: Vnímání je docela zajímavé, že ano? Vypadá poměrně pevné, ale přesto je volné ve smyslu nebo hodnotě, říkáme s jistotou.
ST: Co násilní útočníci, kteří nesledují peníze, ale jiné věci? Nemůžeme přibít divokou, žárlivou manželku na desku a snížit napětí.
C: Vnímání je docela zajímavé, že ano?
ST: Říkáš, že žárlivost je vnímání?
C: Naprosto,  a tak vidíš lidské trendy a chování; tvoje lidské násilí je kodifikováno. Velkou energii na Zemi vkládáte do obav útočníků z jejich uvěznění a právních postupů, abyste zajistili to, co považujete za správné a spravedlivé zacházení. Tento vznešený, dobře promyšlený přístup neeliminoval ty věci, které byly považovány za tak hrozné, kdekoli. Lidstvo se samo sebe ptalo, zda skutečně existuje potřeba, touha a trvalá povaha? Můžeme říct, že existuje trvalá volba a větší znalost o vaší Zemi, vašich životech a vašich rozhodnutích a všichni máte velkou a konečnou moc si vybrat. Existuje mnoho věcí, které můžeš - a děláš –  ke zlepšení tvé volby, jak jsi definoval zlepšení od místa, kde jste. Tvoje pravá touha je získat především zkušenosti a to je důvod, proč tvoje Země existuje a ty na ní a nikdo jiný. Obrovská krása vaší Země byla vytvořena tak, aby poskytla pozadí fyzické přitažlivosti, takový obdiv pozorujeme ve všech, kteří vstoupili do tohoto prostředí, což mi nemůžeme říci. Nesnažte se dělat to, co je násilné a hrozné, a prosíme o odpuštění za to, co očekáváme, tím, že tato slova budou interpretována jako neohrožená a neposlušná myšlenka. V aktech hrůzy a utrpení je velká hodnota a více než to dokonce, tam je volba. Navrhujeme velkou volbu, aby jí brzy čelil, skvělé a úžasné volby, učiněné mnohými, kteří se k tomuto úsilí nedávno připojil. Podle vašich představ o bezpečnosti a blahobytu, bude ho více.
Erik: Země je velká zoo.
ST: Woof, woof.
C: Buďte v pořádku, až do zítřka.

Elisa Medhus, 2. listopad, 2012
Pro všechny z vás, kteří se podíleli na konferenci s malou skupinou, která se věnuje rodičům, kteří ztratil děti, mám připravené nahrávání na mp3. Pošli mi, prosím, e-mail na eMedhus @gmail.com, abych ti mohla dát odkaz na stažení. Vzhledem k tomu, že předmět je tak citlivý a intimní, myslím, že je nejvhodnější jej nezveřejňovat. Nicméně, Jamie a Erik budou hostit tyto skupiny každé dva týdny, takže pokud byste chtěli komunikovat se svým synem nebo dcerou (nebo zřejmě s vaší neteří, synovcem atd.), klikněte na ikonu Love & Light na mém postranním panelu pro nadcházející setkání a registraci.
Chcete-li dokončit tento týden, ráda bych zveřejnila to, co si myslím, že je jedním z mých nejoblíbenějších příspěvků. Moje čelistní svaly pořád bolí. Erikova moudrost nebyla nic jiného než ohromující. Navíc nebyl tak obyčejný jako obvykle! Počkejte. Nebude vám to vadit.

ELISA: Existuje nějaký duchovní základ lidí, kteří nejsou schopni se spojit s ostatními nebo spíš lidí, kteří mají strach z přiblížení se k druhým - ne tak moc , "Oh geez, mohli by mě najít," ale jen nedokáží sdílet své pocity? Možná jde o důvěru?
Jamie: Tak co to je? Lidé, kteří nemohou -
ELISA: Sdílet své pocity. Strach z toho, že se příliš přiblížím ostatním.
(Dlouhá pauza)
Jamie (chichotání): To je v pohodě. Hm. To je opravdu skvělé.
(Pauza)
Jamie (k Erikovi): Jak to děláš?
Jamie naslouchá Erikovi.
Jamie: Už jste někdy byli v planetáriu, kde se změní celá místnost?
ELISA: Jo!
Jamie: Nebo jako cyklorama, něco, kde se film hraje 360◦ dokola?
ELISA: Jo!
Jamie: Erik mi normálně dává snímky nebo pohybové snímky nebo obraz a je to často buď v mé hlavě, nebo přímo přede mnou, asi tak dva metry daleko, to chápu. Ale teď to dělá celá místnost. To je poprvé, co to dělám.
ELISA: Wow, úžasné!
Jamie: Takže je to jako v mini-planetáriu a ty mluvíš o lidech, kteří se nemohou otevřít emocionálně, ukazuje mi tlustou červenou čáru, tlustou asi 6 cm.
ELISA: Mm hm.
Jamie: Je asi 12 stop od země, a jde kolem celé místnosti. A na ní jsou značky a čáry. Jsou různé délky, šířky a barvy. Říká, že existuje tolik variací, proč se lidé emočně vypínají a všechny tyto malé linie na tlustém červeném pásu jsou propojeny do centra. A pak centrum, vypadá to jako, oh, vidím malou kouli.
ELISA: Počkej, jsou ty čáry na červené čáře vodorovné? Jak jsou připojeny k červené čáře?
Jamie: Jo, vypadají jako bys vzala pravítko vodorovně a kreslila čáry -
ELISA: Dobrá. Mám to, mám to.

Jamie: Něco jako - (pauza) - Nevím. A pak rovnoběžně s podlahou existuje řada, která se připojuje k červenému tlustému pásku přímo do této malé kouli uprostřed místnosti.
ELISA: Dobrá.
Jamie: A koule uprostřed místnosti, hm, nazývá ji základ všech emocí - Láska. Tak Láska vyzařuje stejným způsobem jako každý malý marker v tomto kruhu. Linka od středu k červenému kruhu je pro každou osobu stejná.
ELISA: Hm! Jsou to malé horizontální linie - jsou to lidé?
Jamie: Všichni jsou jiní. (k Erikovi) Jsou to lidé?
(Pauza)
Erik: Představují, jak lidé překládají emoce.
Téměř slyším, jak mi spadla čelist.
Erik: Jejich komfortní úroveň.
Jamie: Nemohu je ani spočítat. Ani nevím, kde začít.
Erik: Emoce jsou trojrozměrné, zatímco většina lidí je vidí jako výraz, který je téměř 2-D-
ELISA: Dobrá. To Chápu.
Erik - když používáme takové slovo.
Jamie: Proto se snaží ukázat 3-D obraz horizontální čáry s barvou, délkou a šířkou. 3-D.
ELISA: Mm!
Jamie: Vlastně hloubka, šířka, výška a barva.
Erik: Takže když mluvíme s rodinným příslušníkem -
Jamie (k Erikovi): Jsi tak roztomilý.
ELISA: Huh?
Jamie: Osoba, která napsala.
ELISA: Oh,  volá svou rodinu - členy blogu!
Erik: Když s ní o tom mluvíme, musí pochopit, že příčina spočívá v tom, že člověk není spojen s láskou.
(Vidíš, Lorraine? Erik věděl, že se ptáš ty!)
Erik: To je kořen, takže pokud chceš jít rovnou k věci, bez ohledu na to, jaká je situace, půjdeš k osobě a zeptáš se: "Jak zažíváš Láskua nebo co tak cítíš? "
ELISA: Mm.
Erik: Víš, dostaneš všechny Zeny a ty se je snažíš získat, abys o nich mluvil. Láska od rodiče, od učitele, přes kariéru nebo zkušenost - stále je to Láska, i když pochází z různých míst ve tvém životě. Neměla by být více či méně oceňována.
(Pauza)
Erik: Může to být v různých objemech - dva kopečky, jedna lopatka -
Jamie a já se můžeme jen smát.
Erik: ale kvalita je stejná. To je láska. Pak zjistíš, co je osobní definice Lásky. Tímto způsobem můžeš lépe pochopit, jak hrát roli. Můžeš se posadit na celé hodiny a ptát se lidí, čeho se bojí, ale víš co? Pokud se skutečně bojí, nebudou ti to říkat!
ELISA: Pravda!
Erik: Jo, tak neztrácej čas s řešením. Věnuj svůj čas a použij konverzaci k identifikaci. Požádej o další podrobnosti. Víš, kde cítíš Lásku ve svém těle? Líbí se ti to? Už jsi někdy chtěla víc? Cítíš se bezpečně, když jsi milovaný? Myslím, že lidé jsou jen ztrácení, protože takový druh konverzace obvykle nevedou s lidmi, protože cítí, že to je terapie. Pro každého, kdo právě čte, tohle není terapie. Ve skutečnosti by měla být součástí každého vztahu, ve kterém jste. Celý cíl být člověkem je prožít emoce. Jsme emocionální bytosti a základem všech emocí je bezpodmínečná láska.
ELISA: Jo.

Erik: A pokud o tom nemůžeme mluvit, možná bychom neměli mít právo to dělat vůbec.
Jamie se chichotá.
Jamie: Směji se a to je důvod, proč. Řekl: "Stejně se sexem. Nemůžeš-li mluvit o sexu a pohlavním styku, možná bys ho vůbec neměl mít. "
Jamie a já se smějeme.
Erik: Víš, to bylo takové tabu. Proč jsou Láska a emoce tabuizované téma?
ELISA: Vím! Vážně!
Erik: Víš, už je to zlomené? Wooooo.
ELISA: A co červená čára? Co to znamená?
Jamie: Ten velký, tlustý červený kruh?
ELISA: Jo. Červený pás.
Erik: To je Jednota, která nás drží dohromady.
Chvilka.
Erik: To je komunikace. Je to Zdroj, životní síla, emoce, čistota, která nás všechny drží dohromady. Pokud si všimneš -
Jamie (chichotání se): Zeptala jsem se ho: "Bude to v mé kanceláři trvalé zařízení, nebo to odstraníš?"
Směju se při myšlence na Jamie a její psychedelický pracovní prostor.
Jamie: Protože by to bylo trochu divoké.
Erik: Jestli si všimneš, některé vodorovné čáry jsou červené a mísí se s tím velkým tlustým červeným pásem. To jsou lidé, kteří dokáží pochopit, jak se připojit k jiným lidem.
ELISA: Oh! Tak-
Jamie začíná mluvit.
ELISA: Jo, jdi do toho.
Jamie: Takže mluvil o dalších barvách. Představují to, jak lidé nemohou komunikovat emoce - jak využívají energii, která prochází skrze ně a k nim a manipuluje s nimi. A zbarvuje to. Zbarví to čistotu. Proto se změnily barvy. A pak někteří lidé mají příliš mnoho. Proto se mění tvar.
Erik: Někteří lidé dávají příliš mnoho a to také mění tvar. To je velmi tenké. Druhý, který drží, způsobuje, že linka je víc tučná nebo delší.
ELISA: Ale všichni se připojují k této sféře?
Erik: Jo, jo! Všichni jsou na velkém červeném pásu, který vytváří tento kruh, a pak každá vodorovná čára má přímku, která vychází z jejího středu jako u břicha, až do koule, která je uprostřed místnosti. Stejně jako kolo u bicyklu s celým tónem paprsků.
ELISA: Jsou někteří z nich černí?
Jamie: Huh?
ELISA: Je některý z pásu černý?
Erik: Horizontální?
ELISA: Jo.
Erik: Jo.
A co to znamená?
Erik: Darebáci. Vysávači.
Jamie se směje.
ELISA: Ach ne! Co to je, nedostatek světla? Tmavší barva znamená méně světla, které mají?
Erik: Ne, je to osoba, která nepřijme souhlas, kdo nepřijme to, co je dáno nebo poskytováno, nebo co je kolem něho.
ELISA: A co jasnější barvy jako jasně žlutá a bílá.
Dlouhá pauza, pak se Jamie se chichotá.

Erik: Chceš to projít? Je tam tisíc odstínů.
ELISA: Dobrá, odpovídá to barevnému grafu, barvám čakry a všem těm věcem?
Erik: Jo, ale barvy čaker, to je jen sedm malých bodů v celém světelném spektru. Je to trochu směšné,
ELISA: No, nechci být směšná!
Erik (směje se): Je to trochu směšné mít jen sedm, protože existuje tolik dalších odstínů.
ELISA: Dobrá. No, nechci projít milióny a miliony z nich! To je velmi zajímavé, Eriku!
Jamie: Je to opravdu super!
ELISA: Něco dalšího k tématu? Je to tak úžasné, co jsi řekl, takže si nedokážu představit, že bude něco dalšího, ​​ale nenávidím tě nenechat domluvit!
Erik: uh uh.
ELISA: Dobrá. Dobře, Eriku!

Elisa Medhus, 26. dubna, 2012
O víkendech nic neznamená tolik jako láska. Přinejmenším doufám, že se na severovýchodě zahájí naše sledování v příjemné teplé pokrývce naší péče a zájmu. Posíláme naše modlitby.
Když jsem se dívala na přepisy, viděla jsem, že další tři po sobě souvisí s láskou, takže jsem nemohla odolat. Musela jsem je všechny zahrnout. Takže tento příspěvek je trochu dlouhý, ale můžeš se válet u ohně a přečíst to za tři dny, takže žádné kvílení! (Žertuji. Bědování povoleno. Dělám to pořád, ale jak jsem řekla britskému členovi blogu Steve, mám více šancí vyhrát soutěž "Ženy, které bědují" než "Ženy, které osvětlují"! ) Stačilo. To, co mi Erik potřeboval říct, mi jenom rozbušilo mysl. Bylo to úžasné!

ELISA: Dobrá, ještě jedna otázka pro dnešek. Odkud pochází nenávist a láska? Myslím, že je to divné, protože si myslím, že my lidé myslíme, že musí mít původ a musí mít určitou lokaci.
Jamie: Počkej. Přečti si znovu otázku.
Čtu.
Jamie: To je divné, protože jsem nepřemýšlela, že pocházel z místa nebo oblasti a Erik také nezačal takovým způsobem mluvit.
Erik: Nenávist a láska jsou totéž a jsou součástí make-upu naší duše.
ELISA: Dobrá.
(Pauza)
ELISA: Pokračuj!
Erik: Dobrá, kurva! Je to jako jsi říkala. Není to jen energie srdeční čakry. Není to orgán v těle. Je to jako když je tvoje tělo reproduktor, jako hudební reproduktor.
ELISA: Mm hm.
Erik: A to může znít vibracemi lásky. Nenávist je láska, mimochodem. Vím, že jsem to předtím říkal. Říkám to znovu.
ELISA: Je to část spektra, v podstatě je to tak? Spektrum světla. Vše je světlé.
Erik: Jo, takže růžová je světlejší verze červené.
ELISA: Dobrá. Chápu. Mám to.
Erik: Ale přesto se nazývá jako něco úplně jiného.
Jamie se směje.
Erik: Namísto toho, aby to nazývalo světle červená, jako světle modrá. Tmavě modré barvě říkají indigo.
ELISA: Zvládla jsem tvou školku v dětské modré, Eriku.
Erik: Oh. Dělal jsem své pleny v mléčně hnědé.

ELISA: Velmi.
Erik: Jo, nepochází z nějaké části těla, ale tělo je řečníkem. Vibrace srdce fungují lépe při projevování lásky, ale solar plexus a kořen jsou lepší při projevování fyzické lásky.
ELISA: Správně.
Erik: Pak je duchovní láska. Koruna a třetí oko se s tím dělají lépe. Celé naše tělo s tím nakládá, nese to. Je to součást obrovské lekce na Zemi. Opravdu si myslím, že sem přijdeme, abychom si pamatovali, jak milovat.
ELISA: Wow. Mám husí kůži. To je tak pravdivé.
(Pauza)
ELISA: A myslím, že to, co tento čtenář také chce vědět, je to, kde láska a nenávist vznikla v celém systému věcí - ve vesmíru.
Erik: No, to jsme my! To je jako otázka: "Kdo jsme my jako lidé?" Není to příběh Adama a Evy, kde se prožívají dva jedinci nové emoce. Nikdy tu nebyly, kurva, skutečné emoce. Je to součástí toho, kdo jsme, a my přijdeme na Zemi, abychom se cítili od nich oddělení a znovu zjistili, co to je. Myslím, že to je důvod, proč je to takový nový a neuvěřitelný koncept.
ELISA: Mm Hm.
Erik: Ale když zemřeš, je to jako tvůj průměrný medvěd.
Jamie (směje se): Stejně jako tvůj průměrný medvěd! Tak se cítíš pořád?
Erik: Šíleně plný lásky.
Jamie: Pěkný.

*****************************
ELISA:Zde je další příspěvek: "Romantická láska, podle mého názoru, není nejvyšší formou lásky, protože  vždy zahrnuje objektivizaci. Myslím, že platonická láska je nejvyšší, nejčistší forma lásky. Můžete se na to zeptat Erika?
Erik: Kecy.
ELISA:Kecy? Dobře.
Erik: Sex je úžasný!
Směji se.
Erik: Podívej, nejčistší forma lásky obsahuje zranitelnost.
ELISA:  (překvapeně): Ach!
Erik: Takže, často - má pravdu. Sex se může dostat do cesty, protože se lidé se budou cítit rezervovaní nebo stydliví a stanoví pravidla a pokyny a všichni to budou mít v hlavě. Ale pokud se dostali do intimního nebo platonického vztahu s naprostou zranitelností - schopni diskutovat o všem, co člověk zažívá vědomě - zranitelnost a vědomí je nejčistší druh vztahu, který kdy můžete zažít na Zemi.
ELISA: Dobře. Páni.
Erik: Pokuste se cvičit tyto věci a pak praktikujte sex! To bude zničených grafů!
Jamie se chichotá.
ELISA: Takže musí být zahrnutá zranitelnost. To je zajímavé.
Erik: Lidé se hodně vyhýbají tomuto slovu. Vím, že jsem to udělal. Myslel jsem, že kdybych se otevřel a sdílel všechny své blázniviny, že bych se prostě vymykal k zařazení. Neexistuje žádný způsob, jak bych to dokázal překonat. Byl bych kategorizován! A je to!
ELISA (střízlivě): Jo.
Erik: Takže, víte, já jsem ho trochu uhladil a snažil se chodit okolo, ale ve skutečnosti, pokud jsi zranitelný a upřímný a druhá osoba, se kterou jsi, je stejná, pak nelze kategorizovat.
ELISA: Myslím, že je to jako otevření se a pustit lidi dovnitř.
Erik: Ano, úplně. Pusťte se také. A když se otevřete, děláte to duševně, protože to je to, co si lidé myslí - že to ovládají svou myslí. Ale také otevírají své čakry.

(Pauza)
Jamie: Řekla jsem mu, aby mi vysvětlil, o čem to mluví, protože většina lidí věří, že je možné se otevřít nebo uzavřít, že tu nejsou dveře a on na to: "Jo, jo. Není to jako dveře, ale energie se přesune na místo, kde chce. Myslete na okamžitý růst kořene -
Jamie (chichotání): Prostě chceš říct slovo "falang"?
ELISA: Wow, Eriku! To je velké slovo! Vysoce technické!
Jamie: Zvedne si vlasy a dodá: "Ach, díky, děkuji."
Erik: Autogramy později. Dobře, tak se okamžitě otevře čakra a falangní energie vyrazí, aby se setkala s ekvivalentní čakrou druhé osoby a sdíleli prostor.
ELISA: Dobře.
Erik: Stejně jako se otevírá vaše duševní mysl a sdílí otevřený prostor s druhou otevřenou myslí, energické tělo to následuje podpořením -
(Dlouhá pauza)
Jamie (k Eriku): Ano?
Erik (chichotání): Jen jsem tě chtěl vidět, jak visí na mém slovu.
ELISA: Dobře, dobře. Závěsím se i já, taky visím.
Erik: - podpořením emocionální zranitelnosti, protože pokud máte duševní spojení a energické spojení, pak najednou máte pocit, že vaše emoce se nikdy nezlomí. Nemyslím si, že mohu upřímně říci, že jsem kdy měl takovou lidskou zkušenost, ale viděl jsem to u jiných lidí, odkud jsem teď. Vím, že je to možné. Není to nějaký druh gutu řeči, kde vyjedete na horu a duh, duh, duh, duh, duh. To opravdu přijde naučením základů komunikace, a zároveň zjistíte, že bez ohledu na to, jak jste v prdeli, jste v pořádku.
ELISA (znějícím ulevilo a překvapilo.): Oh! To je dobré.
Erik: No, víte, je to pravda. Myslím, že venku je tolik lidí, kteří se identifikují a označují a jsou k sobě tvrdí, protože nemají určitý druh zkušeností.
ELISA: Zkušenost je zkušenost. Všechny jsou cenné.
Erik: Děkuji! Jo, to se nedá srovnávat s tím, co má ten kámoš odvedle, nebo někdo na druhé polovině světa.
ELISA: Přesně.
Erik: To je jednoduchý fakt, že jsem člověk. Mohu o tom mluvit celý den.
ELISA: Vsadím se, že bys mohl. Dobrá, Eriku.
Erik (s falešnou formalitou): Díky, matko.
ELISA: Vždy jsi vítán, kluku můj.
Podívám se zpátky a divím se, jak jsme se tímto tématem rozlezli po celé mapě. Ach, dobře.
*****************************

ELISA: Tady je jeden od stejného člena blogu: "Věřím, že vědomá monogamie, což znamená monogamie, která se děje přirozeně a není vynucená, je nejvíce osvícený druh vztahu, protože věřím, že většina těch, kteří se pustili do polyamory" nevím, co to je - "jsou jen řízeni egem, jako ti, kteří si vynucují monogamii.
Jamie: Erik říká, že to chápe.  Jsem jako ty. Ztratila jsem se.
Erik: Za prvé bych rád poukázal na to, jak je tento muž podezřívavý.
(Bože, je mi to líto, ať jste kdokoliv. Nebojte se, když vás Erik nakopne do zadku, když budete přecházet, ale budete muset stát za mnou.)
Erik: Udělal nějaký předpoklad, který se docela nehodí. Musí si vzpomenout, že každý je jiný. Ale pokud mluvíme obecně, ano, nucená monogamie na základě smlouvy, manželství rozhodně naštve. Když říká vědomá monogamie, kterou dostanete ve vztahu a kde je snadný závazek, jako "Chci tím být pohlcen a nechci se nikam víc dostat." V tom je taková krása. To je to, co je definice zranitelnosti. To je to, co dává. To je vědomá monogamie. Podívejte se na polyamory - s mnoha vztahy -
(Má kočka, Ringo, se vrtí vzadu)
Erik: Kočka.
(Pauza)
Jamie: Erik mluví dál na koťátko a kočka s ním. To je tak zábavné.
(Pauza)
Jamie: Oh, přestal mluvit s kočkou a kočka se zastavila!
(Pauza_
Jamie: Dobře, to je divné!
ELISA: Co?
Jamie: Když Erik přestal mluvit s kočkou, neslyším kočku. Šla do druhé místnosti?
ELISA: Nevím, ale ani já ji neslyším.
Jamie: Byla to super legrace, protože říkal něco o tom, že jde ven a opije se, a kočka mňoukala, když Erik přestal mluvit. Tak jsem řekl Erikovi, aby přestal mluvit s kočkou, aby zjistil, kočka přestane mňoukat. Bylo to divné.
ELISA: Jo, Ringo je nejhlasitější kočka, jakou jsem kdy viděla. Nebo jsem slyšela, myslím.
(Myslím, že Ringo něco tuší, když to přepisuji, protože chodí neurčitě po celém mém počítači a po mně.
Jamie: Erik se na mě dívá: "Je to tak staré zprávy."
Erik: Takže, když říkáte, že kdo má mnoho vztahů najednou, nemůže mít toto stejné spojení – jsou to jenom kecy. Proto jsem řekl, že ten chlápek musí přehodnotit svou otázku.
ELISA: Dobře.
Erik: Snaží se zjistit, jak si stojí. Takže jsou lidé, kteří mohou mít mnoho vztahů najednou a oceňovat je všechny upřímně a zranitelně. To není věc ega. Je to věc komunity. Může být skutečně extrémně vyrovnaný. Není mnoho z nich. Proto bychom rádi předpokládali, že každý, kdo se o to pokusí, je v prdeli a naše zákony říkají, že to není v pohodě - že je to špatné. A většina našich náboženství říká: "Co? Chtěli bychom vás ovládat a učinit z vás pouze partnery jednoho partnera. " To hodně sráží dolů.
ELISA: Ano, to ano.
Erik: Ani jeden není správný ani špatný. Je to takové, jaké to je. Je to tak, jak to je a musíme to tak brát. Musíte jít s tím -
Jamie: Miluje to slovo, "zranitelnost." Říká to znovu.
Erik: Musíš přijít se zranitelností a musíš rezonovat – rozumíš tomu?
ELISA: Zajímavé.
Erik (směje se tvrdě): Podívejte se na mě, "milující doktor!"
ELISA: Vím! Milý guru!
Všichni tři se smějeme.

Jamie: Miluji ten film. Ukazuje mi, že to má na tričku. To je, já nevím. Je tma. Je to buď námořnická modrá, nebo černá, a pak na ní změnil nápis. Je to něco jako tetování. Tetovací rukopis – "Doktor Lásky".
ELISA: Erik!
Erik: Je to úžasné. Chystám se ho chvíli nosit.
 
Erik: Doktor lásky

Elisa Medhus, 4. říjen , 2012
Vypadá to, že většina z vás není tak nadšená v pozemském životě. Nebe: 66,7%, Země: 33,3%. Samozřejmě musíš pochopit, že ti, kteří hledají takové duchovní místa, to často dělají z nějakého důvodu. Byli v pekle a chtějí odpovědi. Proč jsme tady? Proč musíme projít tímhle balastem? Co se stane, když to skončí? Prosím, Bože, neříkej mi, že : "Život je k naštvání a pak umřeš", není to tak? Takže výsledky nemusí odrážet náladu mas. Jsme zvláštní. Jo.
Nyní se podívejme, co Erik říká o jednom aspektu naší lidské přirozenosti, že všichni máme zkušenosti (ano, všichni), na které nejsme pyšní. Trochu se na to vymlouvá. Myslím, že se dnes ráno dostal na špatnou stranu postele. Povzdech.

ELISA: Pokud někdo cítí žárlivost, malichernost nebo zášť v srdci, ale nechce tyto emoce cítit, a chce být lepší lidskou bytostí, jak se může změnit? Nemůžeš si jen pomyslet: "Dobrá, už to nebudu cítit." Jak se může člověk stát lepším člověkem? Například, když někdo říká: "Nemysli na růžového slona," je to všechno, o čem nemůžeš přemýšlet.
Jamie: Děláš si srandu? To byl jeden z, oh. on mě vyčerpává. Chtěla jsem ho zabít už druhý den. Když jsem byla v MRI skeneru, že?
ELISA: Mm hm.
Jamie: Takže se chystají udělat MRI hrudní oblasti.
(Jamie měla automobilovou nehodu (ne její vinou) před nedávnem a od té doby má bolesti krku, ramen a zad.)
Jamie: Ta žena řekla: "Pokuste se dýchat hluboce. Dýchejte mělce. "A pak, když zkoumají cervix, říkají:" Nepolykejte. "
ELISA: Tvůj krk? Není to trochu níž?
Jamie (směje se): Krční, krční, cervikální! Promiňte. Vždycky to říkám špatně!
ELISA: Nemyslím si, že to souvisí s bolestmi krku, děvče.

Nemohu si pomoci, ale těžko se nezasmát jejímu anatomickému faux pas. Chlape, tyhle přeřeky jsou čím dál nebezpečnější.
Jamie: Každopádně, když jsem se dostal do dýchací části, mohla jsem ho slyšet jak popichuje - ne opravdu ve stroji, protože je docela hlasitý a tak. Slyšela jsem hloupé poznámky a poznámky o zvucích, které jsem slyšela, a v hlavě (díky bohu, pomyslela jsem si) jsem mu řekla: "Ty popichovači! Jdi ode mně pryč. Vypadni z tohohle pokoje právě teď! Nemůžeš tu být se mnou! "Ale udělala jsem to, co žena řekla:" Nevdychujte. "A to je vše, co mohu udělat. A Erik na to řekl: "Ach, nechceš dýchat? Budu tě rozesmívat! Budu tě tlačit! "
ELISA: Ach ne!
Jamie: Tak jsem řekla: "Ježíš, nemůžu tomu uvěřit!"
ELISA: Potřebuješ ho jen zabít. Ale on to ví. Nemůžeš ho zabít.
Jamie: Když zemřu, JÁ SE mu pomstím.
ELISA: Jo, jo.
Erik: Reinkarnuji se.
Jamie: Nemůžeš pryč od mně, Eriku.
Všichni tři se smějeme.
Jamie: Ale je to jen hysterické. Takže, Erik to používá, vím, používá to jako příklad.
Erik: Jo. Když jsou lidé informováni, chtějí něco jiného, ​​ale jejich myšlenky stále krmí akce, které znáš, "nebuď zlomyslný, nebuď pták, nevnímej to tak, nebo nebuď takový, "tohle je všechno duševní disciplína, ale Američané na tom nechtějí pracovat. Nevidíme to jako cennou techniku. My to prostě vidíme jako: "No, jestli jsi takový, vezmi si nějaký lék." Tak jsme byli vyškoleni. Takže posledních padesát let nás krmí tím, že pilulka může pomoci kontrolovat naši mysl. Měli bychom prostě jen přeskočit a vidět, jak východní filozofie a východní techniky "uklidní" – uklidnit znamená ticho, neznamená to žádný zvuk, žádná myšlenka, žádné hlasy. Je to trochu jako dostat hlavu těsně pod vodu, kde jsou potlačeny. Tak, jak se ztlumíš? Lidé se to musí naučit samy. Měl by ses to naučit v základní škole, aby ses uměl vrátit, pokud tě tvůj charakter povzbuzuje, aby ses choval způsobem, na který nejsi hrdý, když takový nechceš být. Existuje disciplína, jak najít své centrum, upokojit hlavu a říct si, co je pravda, tohle je pravda: Myšlenky, které nejsou spuštěny, jsou náhodné. Tak máme myšlenky, které jsou spuštěny něčím: vidíš vaši oblíbenou barvu: "Ach, to je moje oblíbená barva. Ach, to byla také oblíbená barva mého psa. "A pak si přemýšlíš o svém psu. Spuštěno. Pak máš myšlenky, které jsou - intuice, nejsem jako myšlenková smyčka. Jen ti to říkám jako nudný nástroj, že? Pak máš myšlenky, které ti přicházejí jen tak, a nemyslíš na ně, ale to není intuice. Lidé se na mě za to budou zlobit, protože vždycky říkám, že intuice se náhle objeví v tvé hlavě. Intuice bude vždy přicházet cestami, které tě dovedou k učení. Nemyslím tím, že každá stupidita, co děláš v životě, obsahuje zatracenou zprávu.
ELISA: Mm hm.
Erik (v dramatickém tónu): Oh, pták zasáhl mé okno. Ach, zemřel. To musí znamenat, že jsem hrozná, protože zasáhl moje okno a zemřel. To je znamení.
Jamie a já se chichotáme.
Erik: Není to, kurva, znamení. Jo, víš, stalo se ti to. Neznamená to, že jsi označen určitým způsobem, nebo že jsi to chtěl určitým způsobem prožít. Zastav se a přemýšlej o tom, zda: "Oh, blbost, ta myšlenka, která ke mně přišla, mě povzbuzuje, abych byla určitým způsobem, nelíbí se mi, nepotřebuji to, není to intuitivní, nepomůže mi to ". Tak to nechte. To je ten druh mentální disciplíny, o které mluvím. Lidé potřebují přestat užívat pilulky a začít vlastnit, kdo jsou. Dobře, bylo to řečeno.
ELISA: Žádná legrace? Ale brilantní jako vždycky.
Erik: Mami, to je jediná věc, na kterou můžu myslet, že říkám lidem.
ELISA: Jo. Těžká otázka. Neexistuje žádný krok za krokem, vložte kartu A do slotu B pro toto.
Erik: Jo, prostě se na to podívej. Vypracuj mentální disciplínu. Zastav lžičku, která tě krmí a dělá obětí a řekni: "Ach, tohle je tak těžké. Nechci být hajzl, ale vždycky se chovám jako hajzl. "
ELISA: Jo.
Erik: No, víš ty co, miláčku, ty ses rozhodl být hajzl. Zpomal. Zklidni své myšlenky. Zklidni svou duševní mysl, protože to je ta, která běží nekontrolovatelně.
ELISA: Možná je to také o procvičování pohledu na lidi přes jiný filtr nebo o odstranění filtru. Cvič soucit. Více se usmívej. Předstírej to, dokud to nedokážeš.
Erik: Cvič soucit. Myslím, že je snazší, když pochopíš, že nejsi zodpovědný za to, jak lidé reagují.

ELISA: Jsi zodpovědný za svou vlastní reakci.
Erik (vystrčil prst): Jo, ano. Můžeš to odstranit, když budeš mít soucit k naprostému volovi, můžeš to udělat, protože si uvědomuješ, že on si vytváří svůj vlastní problém. To opravdu není o tobě. EGO! To je důvod, proč do té sračky s egem jich spadlo tolik. Trochu divný.
(Retrospektivně, nejsem si jistá, zda chápu poslední větu, počkej, mám pocit, že ne.
ELISA: Jo. Dobrá. Něco dalšího?
Erik: Ne. To je všechno, co mám teď. Přivádí mě to do varu.
ELISA: Dokážu to pochopit.

# Má vaši duše nějaké innie nebo outie?
Elisa Medhus, 22. října, 2012
Jeden z členů blogu má pro Erika fascinující otázku a jeho odpověď je stejně fascinující. No nemilovali byste našeho chlapce? Doufám, že se ti to bude líbit, ale nejprve dokončeme tento hluboký a přesvědčivý průzkum.

ELISA: Pověz mi o šňůře k Zemi, Eriku. Říká se, že někteří lidé mají na Zemi pupeční šňůry a někteří lidé ne. Můžeš mi říct něco o těchhle chlapcích?
Jamie: Erik se rozhlédl po místnosti a opakoval: "Chlapcích?"
ELISA: Omlouvám se, Omlouvám se. Chlap?
Erik: Jsem tu jediný chlap, mami!
Mami, no, nejsi vyškolená pro detaily!
Erik: Jo, vzpomínám si, že jsem se ukázal při čtení jednomu ze členů blogu -
Jamie: Ano, ne?
Erik: Ona, hm, pupeční-
(Pauza)
Jamie (trochu na Erika): Ne, prostě mi to řekni.
Erik: Představ si,
Jamie: Jo, prostě to popiš.
Erik: Představ si, že každý, kdo chodí po Zemi nebo všechny stromy, každá rostlina, každá životní síla, víš, ne vytvořenými neživými předměty. Hýbající se objekty. Jsou energetickým jádrem - nyní se probouzíme.
Jamie: A on říká, že je to jako: "Ty hlupáku," ale skvělým způsobem.
Erik: Teď se probouzíme ke skutečnosti, že existuje energetický systém: čakry, blbosti jako tyhle. Teď, vždy jsme vždy věřili, že lidé mají aury. (ve strašidelném tónu) Woooooooo. Nyní to, co neznají, je jejich účel? Není jen soběstačná k fyzickému tělu - k jedné malé životní síle. Ve skutečnosti, pokud si dokážeš představit, má špičku víru na vrcholu aurického pole a pak malý vrchol víru na dně aurického pole. Dno jde skutečně ke Zdroji v Zemi. Mysli na to jako na gravitační tah. Vizualizaci gravitačního tahu. Pak přemýšlejte o tom, že vrchní část je vizuálně připojena k Primárnímu zdroji.
ELISA: Dobrá.
Erik: Nyní hodně padlých andělů - andělů, kteří se rozhodnou skutečně reinkarnovat - a myslí si -
ELISA: Počkej, co tím myslíš, "padlé anděly?"
Erik: Oh, máma-
Jamie se směje, když slyší, jak Erik říká.
ELISA: Mluvíš o Luciferu, nebo něčem takovém?
Jamie se směje.
Erik: Ne, ne opravdu. Mami, neviděla jsi Město andělů?
ELISA (pokorně): Ne.

Erik: Byl by to anděl, nikoli strážný anděl, ne archanděl, ale anděl, který chce zažít lidský život a inkarnuje se do těla, aby získal tuto zkušenost.
ELISA: Ach, dobře.
Erik: No, jakmile to uděláš, nemůžeš se vrátit k tomu, že jsi anděl, protože ses natolik vzdálil od Prime Source, že se do téhle úrovně nevrátíš. Takže to nazýváme jako padlé, protože se rozhodnou ustoupit od volné vůle, ne? Svobodná vůle.
ELISA: Jo.
Erik: Rozhodli se odejít z role, kterou si nastavili.
ELISA: Dobrá.
Erik: Dobrá, tito, nebo mimozemšťané, kteří jsou jinou životní silou, která není pozemská,
ELISA: Mm hm.
Erik: Například, tito dva mají těžké vytvářet t maličké tornádo, které se připojuje k Zemskému zdroji, gravitačnímu tahu, jádru bytí na této planetě. Takže když se podíváš na jejich auru, vidíš ten, který je spojuje s Prime Source, Vše co je, bla, bla, bla, ale ten u jejich nohou vypadá jako malý výběžek. Vypadá to jako vyseknutý prst.
Jamie a já jsme se usmívaly.
Erik: Jsi jako překvapený: "Kde je špička?"
ELISA: Aw!
Jamie (směje se): Udělal mi tak špatný vizuál, že jsem se musela smát. Dokážeš si představit tlustý prst rozsekaný u základny, prostě visí?
Erik: Ach. Jak jsem říkal. A tito lidé často mají pocit, že se nemohou dostat na zem, takže nikdy nemají pocit domova. Cítí se opuštěni, ale v životě není nic, co by znamenalo opuštění. Milovala je rodina, přátelé a další vztahy a tak dále, ale nikdy se docela necítí, že jsou přijati nebo že jsou na správném místě.
ELISA: Aw.
Erik: Protože nemají ten zemní zdroj a to je životní zkušenost. Není to ani správné, ani špatné, ale vytváří v lidském životě spoustu konfliktů a zmatků.
ELISA: To zní hodně jako ty, Eriku, přestože jsi byl obklopen tolika láskou, ale nikdy se necítil přijat. Vždy ses cítil osamělý.
Erik: No tak. Což už jsme se neshodli, že jsem mimozemšťan?
ELISA: Takže nejsi padlý anděl?
Erik: Nebyl by to dobrý příběh to říct? To by bylo opravdu pěkné, ale ne.
ELISA: Takže nejsi Lucifer.
Erik se směje.

Elisa Medhus, 23. říjen, 2012

Jsem si jista, že jsi všichni čekali na výsledek hlasování innie / outie se zatajeným dechem, takže bez dalšího tahu, tady jsou:
Outie: 91%
Innie: 9%
Vězte, že to bylo všechno v žertu. Ať už máš innie nebo outie a nemá to nic společného s těmi malými tornády a pěknými věcmi. Myslím, že by bylo zábavné mít více těchto hlasování k našim příspěvkům, i když. Možná, že byste mohli přijít s některými návrhy, pokud budete dodržovat náboženské a politické embargo! Začněme seznamem. Také si myslím, že pokud máme tuto anketu, mohlo by to povzbudit každého, aby sdílel stránku Channeling Erik na Facebooku a dalších sociálních cestách. Souhlasíte? Nyní něco z Erika:

ELISA: Eriku, kde bys byl raději, zemská pláň nebo kde teď jsi, bez ohledu na tvé poslání? Předstírej, že nemáš misi, kterou máš teď.
Erik: A musel bych být sám sebou?
ELISA: No, jo! Jakou jinou volbu bys měl?
Je tu dlouhá pauza, během níž slyším tichý, ale zlomyslný smích Jamie.
Erik: No tak, to je prostě -
Jamie: Eriku, jen odpověz.
Erik: Myslím, že bych raději byl v duchovní rovině.
ELISA: Dobrá, proč?
Erik: Kvůli těžkostem, které jsem měl, když jsem byl naživu. Kdybych se mohl vrátit bez duševních poruch, udělám to.

ELISA: Jo, dobrá, tak co kdyby ses mohl vrátit bez duševních poruch, tiků, škádlení od tvých vrstevníků a všeho?
Erik: Dobrá, znovu bych přišel na Zemi.
ELISA: Tak co bys chtěl víc, posmrtný život bez tvého poslání nebo pozemskou pláň bez duševních poruch?
Erik: Já bych se vrátil na Zemi bez duševních poruch. Ale zůstal bych v posmrtném životě, kdyby mise byla faktorem.
ELISA: Wow, zajímavé. Nečekala jsem to. Myslela jsem, že duchovní pláň je mnohem víc skvělá! Tak co se ti na Zemi líbí, co nemůžeš mít v posmrtném životě?
Erik: Hrnec.
Jamie (směje se): Ne!
ELISA: (směje se): Nedostaneš se tam tak vysoko, Eriku! Jak to je!
Jamie se stále směje.
ELISA: Zamysli se nad všemi pizzami, které tam můžeš zhmotnit. A nachos. Sýr tekoucí po bradě. Žádný sýrový pohlavek.
Erik: Přesně tak! Země! Je tu jen tento fyzický prvek, tato fyzická zkušenost, kterou nemůžeš nikde jinde replikovat.
ELISA: Dobrá.
Erik: To dělá utrpení desetinásobné, víš.
ELISA: Já vím. Ale vsadím se, že když se přestěhuješ zpět do posmrtného života, myslíš si: "Podívej, jak jsou ty těžkosti triviální. Proč jsem se kvůli tomu takhle ohýbal? Bědovala jsem pro nic! "

Elisa Medhus, 22. října, 2012
Jeden z členů blogu má pro Erika fascinující otázku a jeho odpověď je stejně fascinující. No nemilovali byste našeho chlapce? Doufám, že se ti to bude líbit, ale nejprve dokončeme tento hluboký a přesvědčivý průzkum.

ELISA: Pověz mi o šňůře k Zemi, Eriku. Říká se, že někteří lidé mají na Zemi pupeční šňůry a někteří lidé ne. Můžeš mi říct něco o těchhle chlapcích?
Jamie: Erik se rozhlédl po místnosti a opakoval: "Chlapcích?"
ELISA: Omlouvám se, Omlouvám se. Chlap?
Erik: Jsem tu jediný chlap, mami!
Mami, no, nejsi vyškolená pro detaily!
Erik: Jo, vzpomínám si, že jsem se ukázal při čtení jednomu ze členů blogu -
Jamie: Ano, ne?
Erik: Ona, hm, pupeční-
(Pauza)
Jamie (trochu na Erika): Ne, prostě mi to řekni.
Erik: Představ si,
Jamie: Jo, prostě to popiš.
Erik: Představ si, že každý, kdo chodí po Zemi nebo všechny stromy, každá rostlina, každá životní síla, víš, ne vytvořenými neživými předměty. Hýbající se objekty. Jsou energetickým jádrem - nyní se probouzíme.
Jamie: A on říká, že je to jako: "Ty hlupáku," ale skvělým způsobem.
Erik: Teď se probouzíme ke skutečnosti, že existuje energetický systém: čakry, blbosti jako tyhle. Teď, vždy jsme vždy věřili, že lidé mají aury. (ve strašidelném tónu) Woooooooo. Nyní to, co neznají, je jejich účel? Není jen soběstačná k fyzickému tělu - k jedné malé životní síle. Ve skutečnosti, pokud si dokážeš představit, má špičku víru na vrcholu aurického pole a pak malý vrchol víru na dně aurického pole. Dno jde skutečně ke Zdroji v Zemi. Mysli na to jako na gravitační tah. Vizualizaci gravitačního tahu. Pak přemýšlejte o tom, že vrchní část je vizuálně připojena k Prime Source.
ELISA: Dobrá.
Erik: Nyní hodně padlých andělů - andělů, kteří se rozhodnou skutečně reinkarnovat - a myslí si -
ELISA: Počkej, co tím myslíš, "padlé anděly?"
Erik: Oh, máma-
Jamie se směje, když slyší, jak Erik říká.
ELISA: Mluvíš o Luciferu, nebo něčem takovém?
Jamie se směje.
Erik: Ne, ne opravdu. Mami, neviděla jsi Město andělů?
ELISA (pokorně): Ne.

Erik: Byl by to anděl, nikoli strážný anděl, ne archanděl, ale anděl, který chce zažít lidský život a inkarnuje se do těla, aby získal tuto zkušenost.
ELISA: Ach, dobře.
Erik: No, jakmile to uděláš, nemůžeš se vrátit k tomu, že jsi anděl, protože ses natolik vzdálil od Prime Source, že se do téhle úrovně nevrátíš. Takže to nazýváme jako padlé, protože se rozhodnou ustoupit od volné vůle, ne? Svobodná vůle.
ELISA: Jo.
Erik: Rozhodli se odejít z role, kterou si nastavili.
ELISA: Dobrá.
Erik: Dobrá, tito, nebo mimozemšťané, kteří jsou jinou životní silou, která není pozemská,
ELISA: Mm hm.
Erik: Například, tito dva mají těžké vytvářet t maličké tornádo, které se připojuje k Zemskému zdroji, gravitačnímu tahu, jádru bytí na této planetě. Takže když se podíváš na jejich auru, vidíš ten, který je spojuje s Prime Source, Vše co je, bla, bla, bla, ale ten u jejich nohou vypadá jako malý výběžek. Vypadá to jako vyseknutý prst.
Jamie a já jsme se usmívaly.
Erik: Jsi jako překvapený: "Kde je špička?"
ELISA: Aw!
Jamie (směje se): Udělal mi tak špatný vizuál, že jsem se musela smát. Dokážeš si představit tlustý prst rozsekaný u základny, prostě visí?
Erik: Ach. Jak jsem říkal. A tito lidé často mají pocit, že se nemohou dostat na zem, takže nikdy nemají pocit domova. Cítí se opuštěni, ale v životě není nic, co by znamenalo opuštění. Milovala je rodina, přátelé a další vztahy a tak dále, ale nikdy se docela necítí, že jsou přijati nebo že jsou na správném místě.
ELISA: Aw.
Erik: Protože nemají ten zemní zdroj a to je životní zkušenost. Není to ani správné, ani špatné, ale vytváří v lidském životě spoustu konfliktů a zmatků.
ELISA: To zní hodně jako ty, Eriku, přestože jsi byl obklopen tolika láskou, ale nikdy se necítil přijat. Vždy ses cítil osamělý.
Erik: No tak. Což už jsme se neshodli, že jsem mimozemšťan?
ELISA: Takže nejsi padlý anděl?
Erik: Nebyl by to dobrý příběh to říct? To by bylo opravdu pěkné, ale ne.
ELISA: Takže nejsi Lucifer.
Erik se směje.

Náhradní učitel,  20. října, 2012
Členka blogu Ashley nám přináší další splátku, cítíš se šťastně jako tygr?
 
Takže s ukázkou ... ..
=================
Tolik psychického vývoje je založeno na pocitu energie. Když cvičíš své dovednosti, nezaměřuj se příliš na výsledek - ať už je správný nebo špatný, není to to, co je na začátku důležité. Důležité je učit se rozpoznat, jak intuici cítit. Získal jsi něco dobrého? Jaký jsi měl pocit?
To byla moje největší překážka, na začátku. Nemohla jsem říct, jestli to, co jsem viděla, myslela, pocit byl skutečně intuitivní informace, nebo jen jsem to prostě vyřešila. Jak plyne čas, začneš se naučit rozpoznat intuici pro to, co je. Naučíš se věřit tomu více a více, ale trvá to, než se naučíš umlčet ten hlas v hlavě, který říká: "To děláš ty sama." Trvá to dlouho, zbavit se strachu z toho, že se mýlím.
Zde je další cvičení, které ti pomůže cvičit "pocit" a rozpoznávání energie. Můžeš to udělat s (nejméně 2) dalšími lidmi, nebo to můžeš udělat s tvými průvodci a anděly. Pokud cvičíš doma s přáteli nebo rodinou, seď před zdí a ostatní nech stát na druhé straně místnosti. Nech za sebou jednu osobu stát tak, aby se  tě nedotýkala. Tvým úkolem je jen cítit její energii. Zkus zjistit, jestli je to muž nebo žena (zřejmě to bude fungovat jen tehdy, pokud cvičíš s více lidmi), uvidíš, jestli můžeš vnímat nějaké stopy jejich vzhledu. Jakou má barvu vlasů? Co má na sobě? Atd.
Pokud cvičíš s průvodci nebo strážci, sedni si v meditaci na nějakém místě, kde nebudeš rušen. Pokud poznáš své průvodce podle jména, požádej každého, aby se tě dotýkal. Uvědom si, co cítíš.  Ptej se svých strážných andělů a všimni si, jak jinak se cítí.
Jakmile se staneš citlivějším k rozpoznání pocitů, které získáš, můžeš začít cvičit i s objekty. Vezmi věci z tvého domu a uvědom si, jak se cítí a porovnej to s věcmi v domě ostatních lidí. Zkus to s různými kameny a krystaly. Nech pár kamarádů dát předmět z kabelky nebo peněženky (něco, co s sebou nosí po celou dobu) do pytlíku, aniž bys je viděl. Pak vyndej každou položku ze sáčku a zjisti, zda můžeš poznat energii osoby, které patří, podle energie.
Vzhledem k tomu, že poslední cvičení blogu bylo tak populární, zkusme další!

Jaké dojmy máš o této osobě? Nezapomeň - prostě to nech plynout, bez ohledu na to, jak divné to vnímáš - Zvláště pokud je to divné!


# Nevzdělanost a kriminalita (Nebojte se, Peeps. Nesouvisející.)
Elisa Medhus, 18. říjen, 2012
Nejprve: Omlouvám sem že se včera nezobrazila fotka. Opravila jsem to, aby ses mohl vrátit a zkontrolovat to. Nebojte se. Když se vrátíš, záznam tu stále bude.
ELISA: Eriku, co si myslíš o škole, protože jsme mluvili o vzdělání.
Jamie: Wow, jen zapískal opravdu nahlas!
(Jamie vydává velmi hlasitý pískot, přála bych si, abych to dokázala.) I přes mnoho ochotných a nyní frustrovaných učitelů můžu udělat jen pěkný hvízdavý zvuk tím, že nasaji vzduch. Zní to jako smrtelné vydechování starého balónu.)
ELISA: Nevím přesně, co to je, ale je to v podstatě, hm, co to je, jako když nechodím do školy, ale je to něco jako studium vedené studentem? Myslím, že to je, jako když se dozvídám, co to dítě zajímá.
Erik: Jo, je to jako Montessori. Je to méně strukturované.
ELISA: Jo.
Erik: Mohlo by to mít trochu více struktury, ale je to nový způsob výuky dětí. Systém veřejného školství by se měl prostě sbalit, prostě přestat.
ELISA: Souhlasím. Chvíli jsem učila doma Erika a ostatní děti a dokonce v tom existovala nějaká struktura, ale každý čtvrtek jsme udělali pár skvělých výletů do přírody a učili se různými způsoby s množstvím zkušeností. Bylo to opravdu legrace, že, Eriku?
Erik: Bylo to nejlepší!
ELISA: Jo, bylo to tak zábavné. Takže, co si myslíš o domácí výuce a nevýuce? Dej mi něco, co je víc než jen pár vět. Prosím?
Erik: Dobrá, chci, aby všichni čtenáři věděli, že pokud uvažují mít děti, nebo mají děti, mohu upřímně říci, že 95% z nich přichází s větším spirituálním spojením: indigo, krystalové děti. A tyto ubohé děti stále pracují v přednáškovém vzdělávacím prostředí, který je základem systémů veřejných škol. Pokud chcete, aby vaše děti nebyly označeny jako ADHD nebo tvůrci problémů, hledejte takovou výuku, kde vědí, jak se učit. Většinou se jedná o vlastní vzdělávací proces. Montessori školy jdou touto cestou. Waldorfské školy pracují více s výtvarnými a kreativními cvičeními. Nevzdělávání-
ELISA: Co je to? Máš na mysli nepáchat škody, které způsobují veřejné a soukromé školy?
Erik: Nepáchat škody nejen veřejnými a soukromými školami, ale i ze strany společnosti.
ELISA: Ach!
Erik: Způsob, jakým tě společnost strukturuje, aby tě vystavila. Učit tě, že máš právo se podívat na strukturu nebo roli a zjistit, jestli to bude nejlepší způsob, jak se chovat, abys pracoval pro sebe.
Mně: Mělo by také zahrnovat netvoření struktur, které vytvořila tvoje rodina - vaši rodiče a sourozenci.
Erik: Amen.
ELISA: Víš, dělají to s nejlepšími záměry, ale -
Erik: Dělají to. Dělají. Rodiče nechtějí myslet mimo krabici, protože jejich kluk bude jiný nebo nikdo nebude schopen porozumět jejich dítěti. Mylné představy. Nechte své dítě být vaším učitelem. Budou to stejně dělat.
ELISA: Jo. Navíc chtějí, aby jejich dítě pochodovalo do rytmu bubnu společnosti, protože nechtějí, aby jim společnost ublížila. Chtějí, aby se jejich dítě do toho vešlo.
Jamie (chichotání): Dává si ruku na čelo jako někoho, kdo se chystá omdlít, jako oh!
Erik: Ach, drahý bože, odpusť nám, pokud máme nezávislé myslitele! Jak strašné!

Jamie: Tak dramatické, Eriku!
Jamie a já se smějeme.
ELISA: Pro skupiny dětí to v dlouhodobém horizontu dělá více škody než dobrého, ale bohužel všude vidíme děti, které nezapadly společnosti, spáchaly sebevraždu. To je problém, víš. To je problém. Je to velmi složité. Samozřejmě to není příliš běžné, ale vidí to. Oni to vidí. Ale rodič je zodpovědný za to, že dítěti poskytne podporu, kterou potřebuje, když se jde v rytmu vlastního bubnu namísto společnosti nebo svých vrstevníků.
Erik: Ano. Zde je velký rozdíl. Společnost a školy učí co je správné tím, že učí, co je špatně. Trestají,  aby dítě zůstalo na cestě. Dělají kvalifikaci, ale pokud nesplní kvalifikaci, nedostane odměnu. Takže učí pozitiva tlakem negativů.
ELISA: Jo. To je příšerné.
Erik: Takže najednou děti zjišťují, kdo je jiný, kdo je špatný, kdo se nehodí, a pak vytváříš děti, které snadno odsuzují. Když se podíváš na alternativní školy, netrpí tu tyhle sračky. Nechají dítě dělat, co je pro ně nejlepší, a učí je, jak můžeš označovat bez odsudků..
ELISA: Jo. O tom jsou mé knihy. Musíš vytvořit prostředí, kde se děti řídí sami sebou namísto externího řízení. Je to docela snadné.
Jamie: Zvedl ruku a ukázal prstem na hruď a řekl: "To jsem já!"
ELISA: Je to vlastně jednodušší než vychovávat děti, které jsou zaměřeny na vnější prostředí *************************************************************************************
ELISA: Bude méně zločinů, když se dostaneme do čtvrté dimenze?
(Pauza)
Erik: Ne, stále budeme mít lidi, kteří chtějí spáchat zločiny.
ELISA: Dobrá, bude méně nebo stejné množství zločinu? (pauza) nebo více?
Erik: Ne, ne víc.
Jamie: Pořád to zní jako stejně.
Erik: To, že víš, neznamená, že se všichni budou chtít vyvíjet.
ELISA: Dobrá.
Erik: A stane se, že ti, kteří se opravdu nevyvíjejí, se zřejmě budou považovat za horší - víc úzkosti, více sebeopovržení, více spravedlnosti bez respektu, a ti se budou setrvávat u zločinu. Vím, co říkám. Budeme se od toho více separovat. Bude více informovanosti pro zamezení zločinů, a mezi lidmi bude větší důvěra. To jsou úžasné věci, ale zločin nezmizí.
ELISA: Hm. Dobře. To je bláznivý. Myslím, že musím prodloužit mojí pojistku, k sakru.
Erik: Promiň, mami.
V neposlední řadě mám pro tebe domácí úkoly. (Žádný nátlak, ale zadávala jsem tyto úkoly v minulosti a někteří z vás byli PŘÍŠERNÍ, že se hrabali v domácích úkonech a nikdy více "sežral mi ho pes" jako  omluva!) (Ha ha)
1) Facebookový přítel Erik a já! Můžeme být vždy k dispozici!
2) Připojte se ke skupině Channeling Erik Facebook: https://www.facebook.com/groups/ChannelingErik/
3) Stejně jako Channeling Erik Facebook Page: https://www.facebook.com/ChannelingErik
4) Klikni na tolik tlačítek aplikace Socializer, kolik můžeš.
Jinými slovy šiřte lásku, lidi.
Vidíš, bylo to tak těžké!
Všechny vás miluji!
Elisa

Náhradní učitel, 14. říjen, 2012

Vyber si dýni, skoč do tohoto příspěvku a zpátky, a otevři se osudu, který by mohl vybrat tu pravou tykev, cokoli můžeš udělat.

Tentokrát výbor dodává otázky a odpovědi.
 ST = náhradní učitel a C = výbor

ST: Co je stará duše a co je mladá?
C: To může znamenat, kolikrát se život uskutečnil na Zemi nebo jinde.
ST: Kde je jinde?
C: Na jiné planetě.
ST: Proč si na to nemůžeme vzpomenout?
C: Vzhledem k tomu, že podmínky a tělesné tvary mohou být v mnohém odlišné, mohlo by to způsobit mnoho zmatku a je to lepší - pro tvůj moment a hybnost - jsou jedno, tedy podobnost slova – když si nevzpomeneš.
ST: Stejně jako si často nedokážeme vzpomenout na současný život na Zemi?
C: Ano, správně, přestože předchozí životy na Zemi jsou často relevantnější a detaily mohou být znovu vzpomenuty a pamatovány. S jistotou existuje vzpomínka na talenty a schopnosti.
ST: Je nějak rozdělen starší nebo "střední stupeň" a také mladá duše?
C: Ne; počet životů, pokrok v rámci každého a plán a způsob učení jsou jedinečné pro každého z vás. Když prozkoumáš své zkušenosti na Zemi, budeš mít nutkání, které bys nazval ohromující, přijde na tebe, dozvíš se více o tom, co ses naučil, abys je hlouběji pochopil a vrátil se k nim, jakmile bude možné.
ST: Proč se to děje?
C: Tvoje vnímání času vytváří budoucnost a minulost, které se zdají být vzdálené. Ve skutečnosti neexistují žádné vzdálenosti v čase, ve skutečnosti; každá vzpomínka nebo událost nebo zkušenost vane odtud, odkud jsi jako paprsky slunečního záření, a objeví se stejně jako sluneční světlo proudící skrze otvory v oblacích. Každá zkušenost se nachází podél jednoho z těchto nádherných zářících paprsků; všechno lze dosáhnout s odpovídající lehkostí a úsilím. Jakmile zažiješ svou bilanci, uvidíš jak tvůj plán, tak výsledek a zlepšení bude zřejmý, jako nos mezi očima, pokud použijeme frázi Země. Cítíš touhu vrátit se a zlepšit to, čemu nyní jasně rozumíš. Současně díky tomuto vhledu expandujícímu uvnitř tebe pochopíš, jak málo ses měl naučil na místě, kde jsi byl, když zažiješ bohatství poznání v místě, kde jsi nyní. Touha se vrátit do toho a zkusit to znovu z nového místa je silná. Můžeš si naplánovat a uvidíš, jak to bude vypadat; neexistuje čas ani iluze jeho vzdálenosti; zmiňujeme tento malý detail jako déjà vu jen krátce před chvílí. Víš, že k tomu dochází, když žiješ na Zemi, ale necítíš jeho těžkost, jak to zamýšlíš z tvého domova v Nebi; jen jako vzrušení ze seskoku, dlouho před připnutím padáku a vstupem na palubu letadla. Příprava není samozřejmě stejná jako pocit.
ST: Dávají starší duše přednost některým druhům zážitků?
C: Ano; tragická zkušenost a tragická smrt se objevují pro samotnou duši v časnějších životech a pro starší duši je tato událost často více prospěšná jako pro přeživší. Přesto neexistuje žádný vzor; existuje mnoho výjimek.
ST: Často měníme životní plán, příliš často?
C: To je tendence, měnit plán. Nemůžeš snadno měnit plány; mnoho plánování mnoha duší zahrnuje velkou konferenci. Děje se to ve spánku; když dočasně odcházíš, mohl bys mít tuto zkušenost s duší, která se narodí později - nebo bezprostředně - vstoupí do tvého života, zkříží myšlenky, příležitostně nebo s důrazem. Ještě častější je, že životní plán je před zavedením zmírněn; duše často v prvním návrhu přestřelí schopnost orientovat se na vaší krásné, ale drsné a hrubé Zemi.
ST: Erik přidal ten "tvrdý a hrubý" popis?
C: Ano, samozřejmě.
ST: Jak víš, vážený výbore, když začal tento záznam, chtěl jsem, aby všichni mluvil o náhodných tématech, podle jejich důležitosti pro vás. To nebylo; To bych rád.
C: Je nám ctí. Mohli bychom a budeme diskutovat o bipolaritě v lidském chování a souvisejícím stavu, deficitu pozornosti a hyperaktivitě. Jde se o projev tvého pravého já, neboť musí sladit pravou povahu s hustou hmotou. Obvyklým pojetím je, že postižená osoba, která je hyperaktivní, je chápaná jako méně než žádoucí. Tento pohled je lidský; to není, a zdůrazňujeme NE, to není způsob, jakým my vidíme osobu s názvem bipolární nebo hyperaktivní. Tato slova jsou vaše označení. Tento stav je jen snahou zpomalit vibrace a dimenze tvého skutečného domova, aby vyhovovaly potřebám lidského těla. Neustále mluvící osoba projevuje záměr komunikovat telepaticky a přirozeně; zklidni svou mysl na otravné klábosení, pozastav vliv času jako iluzi. Zpráva a tvé pochopení pak vnesou tvoje myšlenky a nebudete se cítit nepříjemně. Pochopíš a oceníš. Ve skupinách to není tak snadné, mohly by se dočasně potlačovat a  přetahovat některé plodné mysli. Když hovoříme jednotlivě nebo v menší skupině, tento kolektivní účinek je menší; můžeš to udělat automaticky, možná s nějakou praxí?
ST: Takže léčba bipolarity je mimo mísu?
C: To bychom neřekli; pro každou situaci je jedinečná. Dobrá léčba může být součástí plánu života, a tak to je. Viděl jsme léky u dětí považovaných za hyperaktivní; často je smutné to vidět. Tyto děti, a nyní zvlášť je takových dětí na vaší Zemi víc než dospělých, jsou předvoj, nová cesta a nová metoda. Bojují, obzvlášť se snaží, aby se vešly a zároveň změnily směr; každý svým způsobem, který přispívá ke změně kurzu pro lidstvo, pro zlepšení vás všech. Když se setkáváš s mladým, který je podle vašich měřítek hyperaktivní. Nezaměřuj se na toto dítě; uvažuj o svém štěstí, požehnání, že jsi potkal na Zemi tak obdivovanou duši. Vidíš skutečného krále Nebes.
Zmíníme také autismus, považovaný za opačný, nesouvisející stav. Stažená osoba. Snížená schopnost často předpokládá, že lidské tělo je považováno za ideální. Musíme se zeptat, jaký je ideál, jak se o něm rozhoduje a jak se uplatňuje? Tento komentář může vypadat hloupě, přesto není; žádná konference se nekonala a žádné hlasy nebyly přijaty. Očekávání chování je tvoje vlastní; můžeš mít různé zdroje, ale v mysli takové osoby se neukládají žádné závazky a nevytvářejí žádné touhy. Často se říká ve tvém anglickém jazyce, že se chování přizpůsobuje očekávání. Čtení mysli nepomáhá ke zjištění takového očekávání, na Zemi ani ve tvém pravém domově. Určitě je k dispozici více informací, jak ukázali dobří psychikové, a ve srovnání s tím, co máš na Zemi, je opravdu k dispozici mnoho informací. Ne absolutně; hanba, soukromí, rozpaky a marnivosti nejde zakázat. Přesto není neomezený dosah na poznání jiné duše; je na každé duši, aby vyjádřila přání a touhy, na Zemi, jak se děje nebi. Očekávání chování prospěje výrazně očekávajícímu studovat očekávání, a to včetně zohlednění variace nazývané autistické. Setkat se se staženou, klidnou osobou s evidentně malou touhou nebo schopností interagovat nemá mnoho zřejmého významu a účelu. Stejně jako u hyperaktivního nebo bipolárního vzoru je autismus značkou, další královna nebo král nebes na Zemi, aby zažil tuto dobu. Zápasí s tlakem, který existence vyžaduje; uvnitř skafandru s uzavřenou přilbou; tlumené přicházející zvuky a vyčerpávající slova; co můžeš vidět je omezené, ale pro to, na co se soustředíš. Začni a oceň, co je touto osobou žít. Uvidíš v duši hodně statečnosti, účelu a vášně, jak uvidíš jejich oči; víš, že máš před sebou duši odvahy a vlivu.
ST: Je výskyt těchto stavů nyní vyšší?
C: Ano; produkt a zastánce doby, ve které nyní žiješ.

ST: Budou se v příštích několika letech s "posunem" zlepšovat nebo zhoršovat extrémnější případy?
C: Obecně se bude zlepšovat, jak to chápete, ale i tak by mohlo dojít ke zhoršení a ztížení, ale bude to menší efekt s velkou rezervou, bude to. Soulad s vibracemi bude mít vliv na tento efekt; bude méně duší, které se snaží přizpůsobit – buď omezením, které způsobí stažení, zpomalení nebo hyperaktivitou, oscilací chování. Různé názory se blíží. Mluvíme o vaší hudbě; kouzlíte, v angličtině, kombinace příjemných not, znějících současně jako "akord". Stejně jako u zvukových vln a všech ostatních také vibrace vaší energie pomohou k odstranění nesouladu, který se nyní vyskytuje. To pro mnohé zhorší účinky. Mnozí budou vymazáni; osobnosti odhalené.
ST: Výbore, jsme v limitech nebo nad kvótou?
C: Však se vrátíš brzy poté, co znovu nastavíš své limity, protože neexistují žádné! Dobrý den všem.

Náhradní učitel, 9. říjen, 2012

*** POZNÁMKA **** Tento příspěvek byl určen pro sobotu 6. října, ale poruchy z něj místo toho učinily 9. Lituji a přeji si, aby vás i tak potěšil!
=====================================
Stavba plotu pokračuje. Další náhradní příspěvek ....
ST = náhradní učitel C = Výbor a Erik

ST: Eriku, je déjà vu znovu.
Erik: Prosím, opakuj?
ST: Zdá se, že jsme dělali toto téma již dříve.
Erik: Cítí se, jako bychom to znovu udělali!
ST: Máš výbor poblíž?
Erik: Spíš jako by měli na vodítku MĚ, blízko u nich.
ST: Byl jsi zlý?
Erik: Ani omylem, zachraň mě kvůli sobě.
ST: Vyhrál, vyhrál, znovu a znovu.
Erik: Opakuj po mně, déjà vu.
ST: Vážený výbore, samozřejmě znáš slovo ze Země, z francouzštiny, pro pocit, že jsi někde znovu, když víš, že jsi nikdy předtím nebyl.
C: Víš to s takovou jistotou a teď budeme sarkastičtí, s náklonností vůči vám všem, stejně jako všichni víš tolik věcí, které nejsou známé. Takže tento pocit návštěvy místa, kde si myslíš, že jsi předtím nebyl, je proto, že jsi tam ve skutečnosti byl.
ST: Jak?
C: Plánoval jsi to. Poznáváš to; jako architekt poznává, co navrhl.
ST: Když navštívíš místo, o němž víš, že jsi tam nikdy nebyl, a máš silný pocit znalosti tohoto místa, ale nepoznáš specifika a přesto máš pocit, jako bys byl v domě, ve kterém jsi žil, to je déjà vu?
C: To je přesný příklad.
ST: Plánujeme většinu míst, která navštívíme?
C: Některé plány života to mají, jiné ne.
ST: Místo, které hodláme vidět, zaručí déjà vu pocit?
C: Ne, mnozí a často říkáme, většina míst, která máš v úmyslu zažít, nebude rozpoznána s pocity déjà vu.
ST: Proč se tedy při takovém pocitu vyskytuje, když se skutečně stane?
C: Lidé a účel místa jsou pro tebe velmi důležité. Často můžeš tuto duši znát z předešlého života a byli jste nějakými blízkými příbuznými, přáteli nebo partnery, a opět to navštívit je pro tvůj život a štěstí, tak to plánuješ. Emoce místa, kde se to stane, je významné a průvodci jsou blízko; často hrají roli v tomto okamžiku. Pocit je od tebe.
ST: Je možné navštívit a zapomenout na místo a mít pocit, když není zapojen žádný životní plán? Mohli bychom se vrátit na místo o mnoho let později,aniž bychom sipamatovali na první návštěvu?
C: K tomu dochází vzácně, aby to vyvolalo pocit. Takřka ve všech případech, kdy vzniká tento pocit, kde není velká jistota, že jsi místo navštívil, bylo to místo, které bylo navštíveno podle plánu.
ST: Myslím, že to zapadá do toho, že chybí čas a vnímání toho, co máme na Zemi.

C: Co říkáš je přesné; několik kurzů a alternativ k vašim klíčovým rozhodnutím v životě často zahrnuje podle tvého výběru pečlivou prohlídku místa, lidí a okolností, abyste se shodli na výsledcích. Pak se rozhodneš, kdy bude dosaženo okamžiku.
ST: Pokud máme déjà vu okamžik a existuje několik voleb, několik kurzů, které následují, rozhodneme se v okamžiku, kdy to zažíváme?
C: Možná bys měl spíš zkoumat noc před tímto setkáním, kdy uděláš volbu.
ST: Téměř nikdo si nepamatuje, že by tomu věřil; Nikdy jsem o tom neslyšel.
C: Nebudeš, jak sis vybral. Jakmile se vrátíš a znovu se probudíš, vymažeš to z paměti.
ST: Jak postupuje toto rozhodnutí vpřed?
C: Tvoji průvodci ti ukáží, o co jsi je požádal.
ST: Můžeme usoudit, že déjà vu je pohled na naši skutečnou existenci, náš skutečný domov?
C: Ne, tak bychom to neřekli, tvoje okolí na Zemi se tvým úmyslem nepodobá tvému domovu. Pocit je spíše dobrý pohled na existenci, kde je lineární čas pozastaven a neexistuje.
ST: Výbore, jako vždy, děkujeme.
C: Vždy jsi vítán. Přijď znovu, tak jako my.

Elisa Medhus, 18. září 2012

Vypadá to, že spousta lidí se hlásí do akce v San Diegu! Jsem tak nadšená, že se s vámi setkám a všechna jména dostanou obličej! Je to tak dobře načasované povzbuzení pro tento týden, Erik má v pátek narozeniny. V ten den by mu bylo (nebo bude?) 23. Čas letí, ale slzy stále proudí. Přesto se i nadále modlím, aby se bolest i nadále zmenšovala, ... tak pomalu.
V této věci, modlitbě, má Erik hodně co říct.
ELISA: Zde je další otázka člena blogu: "Téma, které mě zajímá, je modlitba. Co je modlitba? Pomáhá modlitba ostatním a nám, a pokud ano, jak? "
Erik: Bože, modlitba je úžasná. Jsou jako potvrzení a šíření úmyslů. Tvoje slova mají sílu, a když sdílíš svá slova, jsou jako oblázek ve vodě. Udělají kruh a šíří se. Takže, když říkáš modlitbu a směřuješ ji vesmíru - to je přesně to, jak klesá oblázek ve vodě, ve vesmíru. Pokud máš boha, kterému věříš a směřuješ ji tomuto bohu, vždy jde o vyšší zdroj bez ohledu na to, jaká je tvoje náboženská víra. Jde k vyššímu zdroji, který se o nás stará a miluje nás bez soudu. A co rozdáš a co žádáš, často vytýčí,
Jamie (k Erikovi): Co je to slovo? Co říkáš, Eriku?
(Pauza)
Jamie (k Erikovi): Nemanipuluj.
(Pauza)
Erik: Ukaž to!
Jamie (k Erikovi): Měl bys mluvit jasněji. Nemumlej!
Jamie a já se smějeme. Pamatuji si, že Erik může čas od času mumlat.
Erik: Ach. Vytyčuje model projevu, který lze splnit. Když se energie vrátí k tobě, projeví se ve vzoru, o který žádáš.
ELISA: Hm.
Erik: Takže modlitba je nesmírně silná. Někde cestou dostala špatnou nálepku, když se modlíš, jsi hloupý nebo náboženský podivín. To je opravdu, opravdu smutné. Nemělo by to tak být. Myslím, že pokud se ti nelíbí termín, "modlitba", změň to na něco jiného! Jen řekni: "Chci jen říct trochu něco dobrého."
ELISA: Nebo ji můžeš nazývat prohlášením.

Erik: Jo, řekni prohlášení, ale energicky to jde do vesmíru, a co se vrátí je na oplátku.
ELISA: Takže to myšlenka vytváří realitu, v podstatě.
Erik: Jo.
ELISA: Je to skoro jako, hm, to je fyzika, v podstatě.
Erik: Ano. Ding!
ELISA: Myslím, že vazba na organizované náboženství je důvodem, proč slovo modlitba má špatnou chuť v ústech některých lidí.
Jamie (chichotání): Erik se ptá, jestli bych mu mohla dát malý zvonek, na který by mohl udeřit, "Bing" jako "Máš pravdu." Začal dělat to,
ELISA: Aha.
Jamie: Tahle hra ukazuje hlas. Je to opravdu legrační. "A další máme ..."
Směji se.
Jamie: Takže kdybychom měli zvonek, myslím, že by to byl skvělý zvukový efekt.
ELISA: Jo, opravdu! Takže se musíme modlit za lidi na druhé straně?
Erik: Ne, nemusíš, ale stejně jako předtím, když jsme mluvili o duši, která má negativní emoce -
ELISA: Jo.
Erik: Vytvářejí to pro sebe, a je to často kvůli lítostem a věcem, které nedokončily, a většinu času se toho drží, nebo čekají, dokud druhá osoba neodejde, aby mohli komunikovat a vyřešit to.
ELISA: hm, hm.
Erik: Ale pokud najdou psychika nebo médium, kterým důvěřují, mohou být negativní emoce předem vyřešeny. Ale když se modlíš s milovanými, můžeš říci věci jako: "Odpouštím ti," "Miluji tě bez ohledu na to, co je," "Nechme to být." Můžeš takové věci vložit do své modlitby. To pomůže duši cítit se lépe a odejít a najít radost.
ELISA: No, není to léčení, které dostanou na druhé straně?
Erik: Ach, rozhodně, ale víš, nikdy nemůžeš pomoct někomu, kdo sám nechce pomoc.
ELISA: No, to je pravda; to je pravda.
Erik: To platí i pro mrtvé.

Elisa Medhus, 12. září, 2012
Než začneme, mám dobrou zprávu, abych rozjasnila tvůj den. Anonymní člen Channeling Erik by chtěl zaplatit za setkání pro tři členy blogu, kteří by se chtěli připojit ke konferenčnímu hovoru truchlících rodičů, ale nemohou si dovolit poplatek ve výši 45 USD. Pokud zápasíš s financemi a nemůžeš zaplatit svou účast, ale chtěl bys s komunikovat se svým synem nebo dcerou, napište mi prosím na eMedhus @gmail.com. Opět, platí to pro ty, kteří si nemohou dovolit poplatek ve výši 45 USD. Díky, TP! Jak velice štědré a velkolepé! Teď se podíváme, jakou moudrost musí Erik předat dnes:

ELISA: Budeme si pamatovat bolest? Například, pokud zemřeme dlouhou, bolestivou smrtí, budeme si pamatovat, jak hrozné to bylo?
Erik: Ach, můj bože, sakra ne!
Jamie (chichotání): Mluví jako jižanská černoška.
ELISA: (směje se): Vidím jen pohyby hlavy a luskání prsty.
Jamie: Máš to.
ELISA: Mohu získat Amen?
Jamie: Jo, zvedl dlaň k obloze a mává ze strany na stranu. Neudělal šikovnou věc.
Erik: To teda ne. To je určené osobně pro člověka. Je to smrt těla, ne duše. Takže když je tělo pryč, nemáme opravdu ty vzpomínky - ty hrozné migrény nebo jak nás rakovina sžírala, nebo jak nám auto přejelo hruď a zlomilo žebra. Ne.
ELISA: Myslím, že není mnoho bolestivých úmrtí, protože duše pravděpodobně předem opustí tělo, pokud z nějakého důvodu skutečně nemusíš mít tuto zkušenost.
Erik: Takže pravda. Při většině příležitostí se dostaneš z těla dříve, pokud se nepřihlásíš k nějakému strašlivému, hroznému procházení.
ELISA: Dobrá. Také další osoba chce vědět, jestli smrt Kurta Cobaina je vražda nebo sebevražda. Víš, že kolem to byly nějaké polemiky.
Erik: To byla sebevražda.
ELISA: Myslela jsem si to. Tady je další otázka o smrti: Jsou-li lidé v bezvědomí před tím, než projdou, vědí o těch, kteří jsou kolem nich?
Erik: Ano. Jsou-li v bezvědomí nebo v kómatu, většinu času, když jsou v kómatu, jejich duše je v místnosti, takže mají zkušenosti z první ruky o tom, co lidé říkají a jak se jich dotýkají a kdo se rozloučil. Pro ně je to z první ruky. Kdyby byli v bezvědomí, jako kdyby byli ve vraku, nebo padli, udeřili se do hlavy a upadli do bezvědomí, obvykle jdou dopředu a přechází, protože ve smrti už nejsou žádné lekce nebo učení. Pak ve svém životním přehrávání dostanou obraz nebo vizi okolností, nebo toho, co se stalo, aby se mohli smířit se smrtí.
ELISA: Dobrá.
Erik: Takže ano, udržují si obraz. Většinou, když dostaneme tyto obrázky, není hodně z nás, kteří by si je chtěli pamatovat a udržovat a koupit si tu ročenku. Mnozí z nich říkají: "Dobře. Jednou stačilo. Nepotřebuješ si to stále pamatovat. "
ELISA: Opravdu. Opravdu!
Jamie (chichotá se k Erikovi): Koupit ročenku!
ELISA: Myslím, že mnoho z těchto otázek pochází od lidí, kteří se bojí smrti nebo se snaží pomoci svým přátelům nebo rodině. Upřímně, víc bych se bála narození než smrti.
Erik: Vážně, je to mnohem těžší.
ELISA: Jo.

Elisa Medhus, 11. září, 2012
Paul byl tak dojatý všemi tvými upřímnými poznámkami z včerejšího příspěvku. Chtěl říct, že odkaz na jeho umělecká díla, který jsem uvedla, nefungoval, a tak jsem to v záznamu změnila. Je to http://growingintothemystery.net/2012 /01/17/first-some-art-2/
Pokud jde o událost v San Diegu, chci poděkovat všem za jejich trpělivost! Asistentka Jamie, Weedie, by mi měla každým dnem dát informace: program události, náklady, hotelové informace atd.
Také si myslím, že by bylo velmi léčebné, kdyby měla konferenční hovory, které by se zaměřovaly pouze na truchlící rodiče. Můžeme je omezit na několik lidí, takže to může být velmi intimní skupina. Pokud tě to zajímá, pošli e-mail na eMedhus @gmail.com a požádám Jamie, jestli to pro nás může udělat.
V neposlední řadě budeme v pátek vysílat Buddhu. Moc o jeho životě nevím, takže jsem zvědavá, jestli by někdo z vás nechtěl položit otázky k rozhovoru. Pokud ano, můžeš mi je poslat e-mailem na výše uvedenou e-mailovou adresu? Děkuji!
Dobrá, Erik se zahryzl, jak říkáme v Texasu, a tak ho uvolníme.
*****************************

ELISA: Myslí na nás naši milovaní, nebo odešli a my jsme jen vzpomínka?
(Pauza)
Jamie: Eriku, to neříkej.
Erik: Nebylo by to k nasrání, kdybychom řekli: K sakru ne. Když zemřeš, totálně se přesuneš dál, protože ta sračka je stará.
ELISA: Eriku! To by bylo hrozné!
Erik: Ne, přemýšlíme o nich po celou dobu, protože stále máme tu možnost, že je budeme vidět, a poprvé - doufám, že to každý čtenář pochopí - když se zbavíš života a dostaneš se do vyšší dimenzionální roviny - Nebe-

Jamie (chichotá se): Udělal pauzu. On je jako, "Posraný Nebe."
ELISA: Jo, protože tomu rád říká Domov.
Erik: Je to poprvé, podíváš se zpět na vztahy, které jsi měl, a na vaší straně jsou uzdraveny. Jsou uzdraveni. Neexistuje žádný tah; není boj; není žádná ošklivost. Všechno se obrátí k dobrému. Je to opravdu skvělé vánoční přání. Omlouvám se ostatním náboženstvím. To byl jen výkřik pro katolíky.
Jamie a já se smějeme.
Erik: Dobrá, můžeš použít narozeniny - milý dárek k narozeninám. Opravdu se těším rozmanitosti lidí, kteří jsou na blogu, protože to opravdu není jen denominace.
ELISA: Oh, ne. Ach bože, máme všechno.
Jamie: On je na to tak hrdý.
ELISA: Pravděpodobně není příliš mnoho ateistů.
Erik: Mnoho, ne.
ELISA: Když nás sledujete z Nebe, přejete si být s námi?
Erik (směje se): Ne vždycky!
ELISA (směje se): Myslím, že ne! Ale kdyby sis přál, byl bys s námi. Dobrá, jsou duše smutné? Existuje někdy v nebesích smutek nebo osamělost?
Erik: Jen když to chceš. Můžeš si udělat speciální objednávku pouze pro sebe.
ELISA: Proč by to někdo chtěl! Není to jen cítit pocit oddělení, který tam obvykle necítí?
Erik: Nevím. Taky jsou tady někteří lidé v hlavě v prdeli. Vážně je to víc jako - byla jim ukázána lekce a každá možnost, jak se vyléčit, ale mohlo dojít k tomu, že jedna věc se jim vrátila a je jim pro ni smutno.
ELISA: Oh!
Erik: A normálně se to uzdraví, když člověk, který ještě žije, odejde a mohou spolu jasně komunikovat, a také často, jestliže tato osoba najde médium nebo psychika, nebo jak se sami nazývají, mohou jít k nim a pak se duše může léčit tímto způsobem a uvolnit se z toho.
ELISA: Takže někdy je to zemřelý milovaný, který musí komunikovat prostřednictvím média, aby se uzdravil.
Erik: Ano. To je častý způsob.
ELISA: Vždycky jsem si myslela, že to je naopak.
Erik: No jo. Protože jsi tam. Nevidíš naši stranu plotu.
ELISA: Myslím, že ne. Dobře. Další. Existují v Nebi špatné emoce jako žárlivost a hořkost? Myslím, že je to docela stejné.
Erik: Jo, je to stejné. Pokud to chceš, můžeš si to objednat, ale nikdo další to nespustí.
ELISA: Pravděpodobně dolarové menu, co?
Erik: Je to kompletně na dolarovém menu! Víš, co je pryč, je pryč - Nevím, jestli to chceš rozebírat, ale jsem tvoje "politika upřímnosti," mami. Takže řekněme, že žárlím nebo jsem naštvaný. Osoba, se kterou se scházím ve spirituálním světě, to necítí. Vidí, že mám tyto emoce, ale nebude je cítit. Prostě se ho to netýká. Teď, když se scházím s živým chlápkem na Zemi, mohou to cítit. Můžu se úplně nasrat způsobem, který na Zemi cítí.
ELISA: Oh, ne!
Erik: Ale to je jako to, co jsme říkali při několika příležitostech, když děláme mini-čtení nebo poučení, že když se syn nebo dcera, která zemřela, nebo člen rodiny snaží komunikovat; že člověk může cítit, že milovaný je tam. Je-li to negativní emoce, někdy je prostě jen rozdmýchá, a ne tak, aby se cítili dobře.
ELISA: Někdy cítím smutek, když jsi kolem, Eriku. Cítím tvoji přítomnost, a pak mě přepadne zármutek. Ale snažím se to zmírnit tím, že přemýšlím: "Ahoj. Eriku; jak se máš? Vím, že jsi okolo a miluji tě; Jsem šťastná a jsem na tebe pyšná. "Transformuji zármutek do radosti. Ne úplná radost, ale trochu.
Erik: To naštve, protože normálně jsme tam, abychom opravdu pomohli, ale –

ELISA: Jo, ale jakmile víš, že tvým milovaným energie způsobuje smutek a pak cítíš husí kůži na některé části tvého těla, to pomáhá. Ale lidi, kteří si neuvědomují toto spojení, to musí opravdu vysávat. Máš pravdu.
Erik: Jo, a prochází těmito záchvaty zvláštních emocí a myslí si, že jsou v hlavě v prdeli a dostanou léky a ...
ELISA: Bože.
Erik: Spiritualisté, vědci a lékaři by měli být ve stejném člunu. Neměly by být rozděleni.
ELISA: Já vím; Souhlasím.

Náhradní učitel, 9.září 2012
Minulý týden Google a Bing pomohli najít náhodné, poměrně obskurní postavy z historie a byly to opravdu zajímavý hosté. Přeskočila jsem Y, ale právě jsem si pomyslela "proč to dělám?" (to bylo zamýšleno) a tak dnes vítáme návštěvníka Y, tentokrát volený Výborem. Jak víme, Erik byl jmenován vedoucím výboru na dobu neurčitou; necháme ho přivést někoho, o němž všichni věří, že je zajímavý, abychom ho vyslechli, ne na Výboru. Budu klást otázky; uvidíme, co dostaneme.
             ST = náhradní učitel C = výbor Y = návštěvník Y a Erik

ST: Eriku, máš někoho?
Erik: Ano.
ST: Návštěvník Y, doufám, že ti nevadí, když použijeme toto jméno, vzhledem k tvé pozici, předpokládám, že víš, proč jsme laskavě požádali o tvoje nápady.
Y: Ano, a vůbec to nevadí.
ST: Děkuji; tak ... žil jsi někdy na Zemi?
Y: Ne.
ST: Jako bytost v husté hmotě někde v galaxii?
Y: V jiné galaxii, ano.
ST: Ne v Mléčné dráze?
Y: Ne, na Zemi jí říkáte Andromeda.
ST: Jak ji nazýváte vy?
Existuje mnoho, mnoho milionů jmen pro každou planetu, kde civilizace dokáže využít astronomii k identifikaci galaxie.
ST: Myslím, že víš vše o Zemi a Výbor tě vybral z nějakého dobrého důvodu, něco důležitého.
Y: Ano, ale zeptejte se na vaše otázky, to je důležité, to má význam, ne já.
ST: Včera jsem navštívil Crap Pekařství a měl několik koláčů. Zklamání dostane každého; pro mnohé z nás to vypadá jako pravidelné jízdné. Kde jsou životní koblihy? Kde najdeme nějaký dort?
Erik: V pekárně, kámo ... ... koláč a sladkosti jsou vyráběny na stejném místě.
Y: Zklamání mnoha duší na Zemi je takové, jak jsi popsal ve svých připomínkách; tvoje kultura Země často upřednostňuje příjemné myšlenky a potlačuje opačné. To neznamená, že nepříjemné věci zmizí; neměl by být odsunuty stranou.
ST: To neznamená, že bychom je měli hledat?
Y: Musíte; je to volba. Tvoje návštěva Země je to, co bylo vybráno.
ST: Už jsme to slyšeli předtím a stále, jen málo, nebo vůbec nepomáhá, že víme, že jsme ze zklamání dostali ponaučení. Je to jako natírání tělového mléka na zlomenou nohu; stále je zlomená. Ale aspoň se ortoped dotýká vlhké, příjemně vonící pokožky.
Y: Země je Ph.D. v osvícenství.
ST: Škola?
Y: Výzkum; jak úrovně vzdělání stoupají, získané tituly a znalosti se rozšiřují, tak je to se všemi z vás. Očekávání, že dobrý student bude mít vždy dobré výsledky a bude odměněn dobrými klasifikacemi, je menší, ale přesto důležitá polovina vzdělávacího procesu.

ST: Jaká je tedy větší polovina?
Y: Nezdary a náprava. Expandujete v tom, kde se teorie setkává se skutečností.
ST: Proč expanze?
Y: Znáš větší místa; tvůj vesmír znalostí se rozšiřuje s tvými zkušenostmi z vašich míst.
ST: Co s tím můžeme dělat?
Y: Mnoho skvělých věcí dosáhneš porozuměním, jak to popsat ve vaší iluzi času. Tyto věci, které jsi získal a použil v jedné alternativě, v izolované pozemské laboratoři, kterou Země poskytuje.
ST: Časová iluze?
Y: Vzpomínky na místa je to, co nazýváš časem; co je dosaženo není předtím nebo potom a uvědomte si, že to také znamená "stát před něčím" a "snahu následovat", což jsou také místa, ne?
ST: Wow. Chápu. Přichází fáze, kdy se na Zemi nebudeme starat o čas?
Y: Ano, bude mnohem víc aktivit, kdy pohled na slunce může být jediným ukazatelem potřebného času; tak, jak to bylo běžné, bude to znovu.
ST: Eriku, máš rád hodinky?
Erik: Nepotřebuji je; Nemyslím na to.
ST: Mám rád mechanické; méně přesné, malý stroj na zápěstí a připomínka lidských nápadů a řešení. Mohu mít jedny po odchodu ze Země?
Erik: Pokud chceš, můžeš mít hodinářskou dílnu.
ST: Návštěvník Y, můžeš nám pro nás popsat, co vidíš pro Zemi a lidstvo?
Ano: Ano.
ST: Prosím, popište nám, co vidíte pro Zemi a lidstvo. [Toto by mělo být nazýváno Návštěvník L, literát]
Y: Ptáš se, zda věřím ve vaší budoucnost, ano?
ST: <sarkasmus> Není to minulost ...
Erik: Tady není stejná budoucnost a minulost; Vzpomínám si, ale, že "Y" na Zemi nebyl.
ST: Oops ... Jo. OK. Ano, budoucnost, samozřejmě omluva.
Y: Není potřeba; my bychom se zeptali na totéž; nepamatujeme si na automatické sekvencování života na planetě.
Pro Zemi vidíme obtíže s úpravami, pak směřování k většímu klidu.
ST: Jak dlouho?
Y: Tvoje volba.
ST: Není budoucnost předem určená?
Y: Co je to budoucnost? Existují alternativní místa a události ke každému připojení. Tvoje volby mohou být změněny a vytvořeny nové. Ty vybíráš.
ST: Takže jaká alternativa se zdá pravděpodobná s dosud zvolenými rozhodnutími?
Y: Jakou fázi nebo aspekt vaší historie preferuješ?
ST: Historie? Chceme vědět více o budoucnosti.
Y: Které, a můžeš vytvořit novou?
ST: Která volba je v tomto momentu nejpravděpodobnější?
Y: Máme rádi moment jako hybnost, je to to samé; průběžný pohyb zažívaný při přechodu na místo.
Pravděpodobná volba pro dnešní svět; Evropská koalice národů se zlomí a rozpadne se. Ekonomika USA se nezlepší; bude se zhoršovat stejně jako u mnoha národů. Přínosy budou z toho, co se zdá být nákaza, což není. Přichází velké tlaky na národní vlády v Evropě a Severní Americe; finanční, bezpečnostní a celkově obecné blaho. Nebudou reagovat efektivně a sníží zapojení vlády v mnoha věcech. Vzhledem ke změnám v ekonomice se změní životní styl. Mnoho lidí si zvolí pozitivní přístup; někteří budou očekávat velké ztráty i přes zjevný zisk pro společnost a pro něj. Bude to velký příklad nového myšlení, které se stane společným a rychlým; škody z dřívějšího úsilí vejdou ve známost bez ohledu na čas; co se stalo, a jaké to přineslo zisky nebude působit na budoucnost, protože minulost a budoucnost bude spíše vnímána jako fáze a ne přírůstky časové osy. Sledování okamžiku před námi, aniž bychom se zabývali iluzí před a po tomto okamžiku, učiní aktuální okamžik cenným. V páté dimenzi to bude častější.
ST: A co peníze?
Y: S méně dostupnými zákazníky a poklesem poptávky po mnoha věcech budou mít peníze menší důraz - méně a ve větší míře - ve srovnání se současností.
ST: Méně a větší?
Y: Snížení položek dostupných ke koupi se bude zdát omezující, ale nebude to tak, neboť tyto věci nebudou nutné ani neslouží účelu.
ST: Které věci?
Y: Motorová vozidla; letiště a letadla; restaurace s obsluhou do vozu; to je jen pár malých věcí, které nebudou zapotřebí.
ST: Můžeme tyto věci změnit?
Y: Ne, hodně už bylo rozhodnuto a uvedeno do pohybu; ale události se objevují.
ST: Můžeme odcestovat na jiné místo a obnovit tuto fázi Země?
Y: Ano, toto už bylo provedeno a přivedlo tě to sem. Tvoje bezprostřední okolí je dodatečně doplněno a může být po změně znovu vybudováno. Tento okamžik bude, ostatní být mohou. Věříme, že si znovu zvolíš.
ST: Zvolím co?
Y: Žít 20 století na Zemi s jiným přístupem.
ST: Eriku, rozloučíš se slovem, nebo otázkou?
Erik: Jo; kdo ti střihal vlasy ... .no, jen legrace .... Vážně, kdo vyhraje volby na prezidenta v USA?
Y: Provozovatel by měl mít přednost, jak si události stojí.
ST: Návštěvníku Y, velice ti děkujeme.
Y: Bylo to dobré; nápodobně. Mějte se dobře.

Náhradní učitel, 8. září 2012
Co kdyby civilizace skončila? Lidé a všechna zvířata na Zemi zmizeli? Všichni bychom se vrátili do nebe, a pak by se války, chudoba, korupce, násilí, štěstí, radost, zábava a mytí auta zastavily, jako řada duší dodávaná zpátky domů. Země by byly stromy, pouště, tráva, oceány a zkažené zbytky lidské přítomnosti.
Co by se stalo se sluneční soustavou? Galaxií? Vesmírem?
               ST = náhradní učitel C = výbor & Erik

C: Název zvolený pro tento příspěvek dává odpověď na předmět; svět se nezastaví; mohlo by to být pouze nakrátko. Brzy všechno bude pokračovat.
ST: Před několika lety jsem četla frázi, která říkala "zastavte svět, chci vystoupit". Proč nemůže lidstvo odejít? Neznamená svobodná vůle možnost odejít?
Erik: Jo, a když se 7 miliard životních plánů roztrhá, nebudou mít dostatek architektů, aby ten šit dokázali dát do pořádku.
ST: Proč? Každý má alespoň jednoho průvodce po celou dobu a někdy i další na kratší dobu; předpokládejme otáčející se armádu 30% pravidelných sil, takže je to celkem 7 + 7 + 7 (.30) = 16,1 miliardy. Mně to zní jako spousta architektů!
Erik: Je jich mnohem víc.
C: Protože bys nevypálil dům, kvůli barvě stěn, lidstvo by se nerozhodlo opustit Zem v masivním odchodu.
ST: Proč ne?
C: Stejně jako mnoho lidí nevěří, že existuje Průvodce, mnozí, kteří uznávají tuto část lidské existence, by viděli efekt, který bychom ukázali a zastavili by se.
ST: Jen si pomysli, jaký všechen hnus by skončil. V Nebi se všichni máme rádi, všichni se navzájem respektujeme a oceňujeme souhlas i nesouhlas, že ano? Ale zde? Hnus mluví sám za sebe.

Erik: To je ten smysl.
ST: Tak co kdybyste vy všichni v Nebi ukázali někomu na Zemi, jak se postavit proti špatným věcem? Jak tu máme všichni zůstat a ještě více lidí bude nezaměstnaných, znásilněno, zavražděno, podvedeno, zneužito a vůbec pošlapáno? Některé dny se dívám z okna a přemýšlím "kdo si vysnil tuhle blbost?" Oháníme se lidskou svobodnou vůli, a víme, že si nevybíráme blbosti, které se nám stanou, že si nevybíráme, že to způsobíme někomu jinému, ale vždycky se tak stane. Všechno se to zastavilo, k jídlu se stále podávají zkurvený steaky, na snídani, k obědu i k večeři každý den. Proč nemůžeme prostě jen zahodit celý experiment "do koše, a jak jeden pastýř řekl druhému, vyveďte stádo ven?
C: To není to, co si kdokoli z vás vybral.
ST: Jo, já jsem si vybral auto, o kterém si myslím, že je naštvané, takže se snažím změnit mysl. Vím, že jestliže jedna osoba náhle odejde, přátelé a rodina truchlí; My. Máme to. Že. Hovořím o masovém odchodu, kolektivním odchodu, totální posun ve stejnou dobu. Najednou jsme všichni na fialové louce s růžovými oblaky, fialovou oblohou za nimi a černými kmeny stromů s červenými listy na všech. Podívejte se na tu roztomilou oranžovou veverku se zelenýma očima ... říkám všichni, najednou, odejdeme na zelenější pastviny nebo jakoukoli barvu, kterou chcete.(Já vybírám fialovou)
Erik: Mohl bys to udělat, to je obrovské úsilí zapojit všechny.
ST: Děláme to ve dvou etapách; pochybovači vidí, kdo zůstane a co zbylo, a my všichni víme, co bude polovina z nich zač, a tak ostatní z nás vypustíme rakety do nebe a vybuchnou také.
C: Většina by se rozhodla zůstat.
ST: Potom jim ukážeme, co je opravdu Nebe, a připrav si bodové srovnání; dva sloupce, pozemský hnus na levé straně, ne-hnus na pravé straně! Vidíš? Války a ...... .ŽÁDNÉ   VÁLKY! Bohatý chamtivý prznitel matky a ...... .ŽÁDNÁ CHAMTIVOST! Vrahové a ...... ŽÁDNÍ VRAZI! Nikdo nemůže být zabit! Jo! No tak, Výbore, není to prostě lepší.
C: Na Zemi je hodně frustrace, kterou vidíme a víme o tom. Obrat se blíží už jen kvůli tomu, co popisuješ, a tak dojde k posunu ve směru.
ST: Pomoz mi, Eriku; dostaneme změnu směru věcí, ale to, co nemáme, je důvod, proč je tak nejasný; otevřeš restauraci a začneš vařit na grilu a víš, že špinavý gril se vyčistí po zavíračce. Třída ve škole bude mít závěrečnou zkoušku; víš to a víš kdy, tak proč věci na Zemi a nebesích nemůžou být takhle? Někteří lidé nesloží zkoušku nebo opustí gril velmi špinavý, ale přinejmenším máme nějakou představu, že?
Erik: Jo, někteří lidé se vejdou a někteří ne.
ST: Nelze najít místo, zdá se. Nebo to uděláme a pak se otočí vzhůru nohama bez varování. A co slyšíme? "Bude to lepší." Jako když politici a někteří z nás v USA (ne já, já jsem neviděl) právě skončily dva týdny,

které stály za to.
C: Pro frustraci je záměr, a tak to bylo zvoleno a ty si pamatuješ i okamžiky radosti, všichni to dělají. Získané zkušenosti štěstí a spokojenosti stojí za veškeré úsilí.
ST: Jo, jako dát kameru slepému; To je toho. Proč lidstvo prostě jen neskončí? Přestav lepší společnost, kde může být všechen lidmi vytvořený hnus vyhozen?
C: To všechno brzy uděláš. Děláš to teď.
ST: No, určitě to není cítit. Možná to někdo dělá, ale je to menšina.
C: Jak byste mohli znovu vybudovat společnost bez potíží, které bys odhodil?
ST: Nejdřív pošli všechny do školy a pak jim dej obojek, jako u psů. Když někdo začne dělat problémy, cvak!
Erik: Stisknu tlačítko! Kdy začneme?!?
C: Tato příležitost je nyní na vás.
ST: Kde? Kdy? Jak? Nevidím to. Vím, že se to takhle stane – dostal jsem o tom přehršel informací - ale pokaždé, když zahneme za roh, další příděl sraček; tady, kousni. Přihlásili jsme se k tomu? Pak je s námi opravdu něco špatně, co jsme vůbec někdy uvažovali. Je to opravdu pravda?
C: Na Zemi není nic špatného; vlastnosti a okolnosti vytvářejí tento dojem. Jsi mnohem víc než toto; všichni z vás.
ST: Takže jaký je důvod všech těch hnusů? Věděli jsme o tom, podepsali jsme to nějak a co vlastně?
Erik: Moje vlastní zkušenost v tomhle byla tak hluboká; Viděl jsem věci, které bych nikdy nevěděl na svém místě v nebesích, co bych neznal až do své návštěvy Země.
ST: V té době jsi to nevěděl.
Erik: Ne.

ST: Plánoval sis to a zapamatoval po dokončení. Já vím, já vím, že účelu by nebylo dosaženo, kdybys to věděl tady. Bla, bla, bla, všichni jsme to slyšeli. Problém je, že teď nikdo nepomůže. Nemáme pomáhat lidem? Jak? Kolik lidí sotva dokáže udržet krok a nedokáže ani pomoc sám sobě? Tak pojďme všichni. Sayonara. Hasta Luego. Uvidíme se později. No, proč ne?
C: Země je živá bytost jako cokoli jiného; co bys nazval její duší, za krátkou dobu na své Zemi oceníš. Nastal čas na přizpůsobení se této duši a tomu, co na ní žije. Frustrace je tento proces.
ST: Proč se nemůžeme dostat na schodiště do nebe, Eriku? Všichni společně?
Erik: Jsi. Je to schodiště mnoha kroků, frustrace je jeden z nich. Nezastavuj se.

Elisa Medhus, 6. září, 2012
Každý zná někdo, kdo je líný. Možná je to jedno z vašich dětí. Možná je to kolega. Možná je to sourozenec, manžel nebo dokonce i ty! Ale možná budeš chtít cítit trochu soucitu pro líného chlápka, protože základní důvod má duchovní kořeny. Podívej se:
ELISA: Co je za leností? Proč jsou někteří lidé líní? Myslím, že u některých z nich by to mohlo být vyvoláno minulým životem.
Erik: Něco z toho je strach z odpovědnosti a něco strach z neúspěchu.
ELISA: Jo.
Jamie: Mluví o životě generála ve válce, který musel dělat strategické plány ty selhaly. Většina jeho mužů zemřela, takže v tomto životě, jakmile jde o převzetí odpovědnosti a vedení, uspořádání nebo plánování, vyhýbá se tomu za každou cenu, protože pro něj to znamenalo smrt jeho kmene.
ELISA: Oh, ne.
Jamie (chichotání): kmen. Jako ze staré školy.
ELISA: No, myslím, že někteří lidé se povznesou a naopak přehnaně chrání a tak, ale další jsou jako zmenšující se lenivějící fialky, obchází a vyhýbají se chybám a odpovědnosti. To říkáš, Eriku?
Erik: Ano.
ELISA: Takže v podstatě duchovní aspekty lenosti, samozřejmě, hodně pochází z minulých životů, jak jsi říkal, stejně jako strach ze selhání a odpovědnosti.
Erik: Jo. A v některých případech byla lenost ctěna. V některých minulých kulturách je to věc společenské hierarchie.
ELISA: No, nejsi tak úplně lajdák, Eriku. Nevím, jak to děláš. Můžeš být na dvou místech najednou?
Erik: Jo, jo.
ELISA: Musíš v tom být lepší a lepší. Rozdělil ses, myslím?
Erik: Je to divné. Ani se to tak nevnímá. Je to jako sen, jako bych seděl v jedné místnosti a snil o tom, že dělám něco jiného.
ELISA: hm, hm.
Erik: Ale ve skutečnosti stále sedím v místnosti, a fyzicky ve snu. Je to tak snadné, jak snadno se to vysvětluje. Kolikrát to dokážeš pochopit, tolikrát to můžeš udělat: Desetkrát v jednom místě, cokoliv.
ELISA: Bože. Jak si udržuješ vědomé vědomí a děláš různé věci a máš dva různé rozhovory nebo tři různé rozhovory? Nechápu, jak je to možné.
Erik: No, když rozdělíš svou energii, obě jsou součástí celku a ty si udržuješ svoji osobnost. Nemusíš mít jeden mozek, který dokáže ovládat všechno.
ELISA: Dobrá.
Erik: Je to jako, "Hej, věřím, že moje část bude jasně vypovídat o tom, kdo jsem," a ty to pustíš z hlavy. Je to hologram.
ELISA: Wow! Dobře.
(Stále se opakuji. Musím pracovat na slovní zásobě.)

Erik: Kolektivně, mami, všechny informace se dostanou do všech částí .
ELISA: Ach, Chápu.
(Vzdech, zlepšuje se to.)
Erik: Můžu jich udělat hodně -
Jamie (chichotání): Miluji to; trochu krčí rameny a trochu si sklání hlavu a říká: "Mám jich udělat hodně? To jo. Jo, myslím, že tak trochu zkracuju můj pracovní den. "
ELISA (v gestu, směje se): Ah, teď hovoříme o Erikově lenosti!
Erik: Jo, ale pokud to udělám v krátkém čase, mohu si jít hrát a žertovat s lidmi.
ELISA: No, to je v pořádku, že?
Erik: Jo, myslím, že je to skvělé.
ELISA: Není to temné, že?
Erik: Ne, ne. Ani trochu.
ELISA: Dobře!
Erik: Ach bože, mami, měla bys vidět, co dělají andělé! Je to bláznivé.
ELISA: Ach, řekni mi!
Erik: Tisíce a tisíce hologramů jen pro jednu duši. Je to tak intenzivní, bohatá energie, kterou vytvářejí a mají a rozdělují, aby pomohli lidem na Zemi. Je to šílené.
ELISA: Ach, můj bože. Jak úžasné.
Jamie: Jeho oči jen svítí, když říká: "Je to šílené."
ELISA: Je to také to, co dělají všichni duchovní průvodci?
Erik: Jo, jo. Většina z nás může, ale pokud budeme určeni někomu, předtím, než přijdeš na Zemi, a budeš mluvit se svým kamarádem jako: "Dobře; budeš mi krýt záda? "" Jo, jistě. "Většinu času je to jako jeden na jednoho. Je to skutečně intimní, protože opravdu chceme, abys zažil takovou pozornost. Navíc, když jsi na Zemi, tak si myslíš, že nejsi součástí celku. Jsi sám. Takže, abys měl tu energii jeden na jednoho, víš, je vnímána s větším respektem.
ELISA: Jo. To To dává smysl.
Mimochodem, E. J. Daniel a Erik dokončili další román Just Sayin '! Pokud si chceš stáhnout bezplatnou kopii, pošli e-mail na ejdaniel@q.com. POZNÁMKA, Q.COM ne G.COM! Pokud si nečetl předchozí, „Second Chances“, prosím, požádej o něj také. Jsou krátké a vynikající. Erik je velmi hrdý na svou práci.

Elisa Medhus, 5. září, 2012
Vím, že mnozí z vás to mohou považovat za velmi kontroverzní téma, ale věřte mi, když říkám, že v našich neshodách je ponaučení. Vím, že téma přišlo z nějakého důvodu, prosím, prosím, prosím, nestřílejte posla.

ELISA: Víš, o něčem jsem přemýšlel. Někdy si myslím, že černí, Afroameričané, jakkoli je nazýváte, jsou jednou z nejrozvinutějších ras na planetě. Měli by tu být mnohem déle než většina ostatních ras, rozhodně déle než ty se světlou pletí a modrýma očima. Takže je to pravda? Jsou tady, aby nás učili o věcech jako soucit a přijetí? Jinými slovy, jsou duchovně vyvinutější?
Erik: Ano. Když se podíváme na Afričany a jejich kulturu a jejich cestu, zůstaly více jako kmen než jakákoli jiná kultura, dokonce i ve srovnání s Aboriginci. Ale musíme je znovu spojit, nejen Afričany, s lidmi žijícími v kmenech, kam stále patří Aboriginci, indiáni, staré civilizace jako Mayové, hm -
ELISA: Některé asijské kultury, myslím?
Erik (sklonil hlavu): Ani ne.
Jamie se směje jeho tónu zpěvu.
ELISA: Dobrá.

Erik: To jsou lidé, kteří žili při zemi a pro zemi. Většina z toho, když se Evropa začala rozvíjet, a když Řekové a dokonce i Egypťané - byli více zaujati společenskou hierarchií. Byli více přitahováni k budování, konkurenci, růstu, dobývání, ale pokud si všimneš, domorodí lidé nemají zájem dobývat. Když mluvím o Mayích, mluvím o počátcích.
ELISA: Jo, samozřejmě.
Erik: Předtím, než začali budovat stavby a dobývat sračky. Ale Egypťané se do toho vyvinuli přímo. "Co s tím můžu udělat."
Jamie (Směje se a napodobuje Erika): "Co s tím můžu udělat!"
Erik: Ale kmenové národy to nedělají. Nemají hierarchii; nečiní sociální soutěž; objímají všechny v kmeni jako rovný a cenný. I když si zvolí vůdce, celá skupina je vůdcem. Pohybují se v masách. Žijí pro zemi a se zemí. To jsou lidé, kteří nás mají něco naučit. Podívejme se na Hopi.
ELISA: Ano, ano! Přesně. Celá tato změna, kterou jsme způsobili u Afroameričanů. Vytrhli jsme je z jejich vlasti. Zotročil jsme je očividně proti jejich vůli. Zacházeli jsme s nimi tak krutě. A teď, jak se s nimi vyrovnáváme? Zotročili jsme je jiným způsobem. Mohu se mýlit, ale podle mého názoru jsme některé z nich přeměnili na třídu profesionálních chudých, dali jim dost na to, aby přežili a nestačilo to na to, aby se jim dařilo, stoupali a něco udělali pro sebe. Místo toho jsou nárokující si třídou. Samozřejmě, v této skupině nejsou jen Afroameričané. Ve skutečnosti je na podpoře více bělochů než Afroameričanů. Přesto si myslím, že společnost je částečně zodpovědná za rozpad afroamerické rodinné jednoty a možná dokonce i jejich kmenové jednoty - což je činilo rozvinutějšími než jiné rasy. Takže to je něco, co mělo být? Máme se z toho něco naučit nebo je to prostě: "Wow, jsme v p……!"
Erik: Obojí. Mysleli jsme to dobře, ale zároveň, víš, jsme udělal to, co dělají rodiče, když mají děti. Formujeme je podle našeho vlastního obrazu a myslíme si, že to je to, co bychom měli dělat, zatímco bychom je opravdu měli nechat být tím, kým jsou.
ELISA: Ano, a většinu času jsou děti v duši čistější, než jejich rodiče, a my je srazíme o několik stupňů, odsajeme z nich část jejich dětského úžasu.
Erik: Správně.
ELISA: A umožnili jsme černošským lidem, aby se přizpůsobili našem obrazu, místo jejich vyvinutějšího ze starodávného původu. Pomohli jsme jim, protože jsme se cítili vinni, oprávněně, a zotročili jsme je jiným způsobem.

Erik: Ano.
ELISA: Smutné.
Erik: Jako kultura z toho musíme ustoupit, mami.
ELISA: Doufám, Eriku. Takže, jaká je lekce, kterou se máme naučit? (pauza) Na obou stranách!
(Dlouhá pauza)
Jamie: Hm.
(Pauza)
Jamie: Erik mluvil o Harriet Tubmanové.
ELISA: Oh, brzy s ním budeme hovořit.
Jamie: Mluvil o ní a snaze udržet komunitu spolu, ale v té době bylo tolik strachu, deprese a rozdělení, že se to nestalo.
ELISA: Jo.
Erik: Díky tomu, že Afroameričana vidí v nejprestižnějším postu prezidenta a první manželky a vidí, jak se starají o rodinu a jak jsou jednotní, to přinese novou tvář milionům Afroameričanů ve Spojených státech, a začnou se měnit. V tom jsme na právě na začátku - lekce, kterou se učíme je netlačit lidi, aby se stali námi, naším vlastním obrazem. Je to jako cesta Montessori. Cesta, kterou jít, Maria. Maria Montessori.
ELISA: Jo! Kudos, Maria!
Erik: A lekce pro Africké Američany byla a stále je - ne v míře ozbrojování a boje - ale stanovení hranic a řečení ne. Musí říct: "Nepřijmu to," ale ne agresivitou. Musí se to naučit láskou. Obrovská úzkost, kterou mají, jim opravdu nedovoluje vzít si tuto lekci lásky. Opravdu to berou s trochou hněvu.
ELISA: Chápu. Měla jsem další myšlenku, ale nemohu si vzpomenout. Bože, zdá se, že dnes neudržím myšlenku! Jsou to malé letmé věci, jako by mi bzučeli kolem mého obličeje.
Erik: To je nedostatek výživy, mami, protože nemáš snídani.
ELISA: Já vím.
Jamie: Ty jsi nesnídala?
ELISA: Ne. Skoro nikdy nedělám, dokud nepočítáš moje latte.
Jamie: Proč ne?
ELISA: Nevím. Já prostě nemám hlad, myslím. Ach, tady je, co to bylo; mám to! Je ironické, že jsme je spoutali již v 16. Století, tak dávno a teď je společensky a ekonomicky omezujeme jinými způsoby. Myslíme si, že jim děláme laskavost, ale neděláme.
Erik: Je to smutné, že?
ELISA: Jo, ale my jsme věčné bytosti, takže myslím, že všechno se bude hodit.

Elisa Medhus, 3. Září, 2012
Vím, že jste všichni zaneprázdněni spalováním hotdogů a hamburgerů, ale dejte si pauzu mezi pivem a přečtěte si, co Erik říká o těchto dvou tématech. Já bych to upravila, ale Erik by to zase vylepšil. Navíc se mi chladí pivo, zatraceně.
ELISA: Eriku, řekni, máš nějaké inkarnace, pokud jde o pozemskou časovou osu, v současnosti nebo v budoucnu?
Erik: Řekni co?
ELISA: Máš nějaké inkarnace?
Erik: Právě teď se děje?
ELISA: Ano. Teď nebo v budoucnu.
Erik: Víš, co chci říct.
ELISA: Vím, já vím, ale v podmínkách pozemského času! Vím, že není čas, ale ...

Erik: Oh, tak se musím podívat na to, že je lineární, jako co vidíš ty?
ELISA: Jo.
Erik: Noooo.
ELISA: Počkej, takže to byl tvůj poslední život?
Erik: Ne. Právě teď v tomto časovém horizontu nemám žádné.
ELISA: Oh, to dává smysl.
Erik: Mám jiné životy, ale prostě nejsou v této době.
ELISA: Ach. Mohou být v minulosti. To myslíš?
Erik: Jo.
Jamie (chichotání): Stále mi ukazuje, že je skutečně hubený samuraj - černé vlasy stažené zpátky do ohonu, nějaký druh šerpy přes hruď s koženými řemínky. Myslím, že má tašku, kterou nosí na zádech. Nevidím ho s mečem nebo něčím jiným, ​​ale tenhle obraz mi stále dává.
ELISA: No, měl repliku samurajského meče, kterou miloval.
Jamie: Děláš si srandu!
ELISA: Jo. Rád děsil Lukase. Když se zavřely dveře jejich ložnice, strčil ho pod dveře. V té době byl Lukáš opravdu malý.
Jamie se směje opravdu hlasitě.
Erik: Já vím!
ELISA: Eriku, říkáš, že můžeš změnit minulost a spojit se s osobami jako Seth, když se stále mění. Co se stane s minulou minulostí? Je jen vymazána? Věděla jsem, že si tvoje duše pamatuje každý svůj život, ale pokud se změní, je to předchozí verze, kterou si pamatují. Jaký má smysl dělat cokoliv, pokud to tak snadno zmizí?
Erik: Jestli děláš ten druh minulého života, abys ho uzdravila a napravila, nezmění to pro každého, kdo je zapojen. Prostě to pro změní jen pro tebe. Léčíš ho energicky, ne fyzicky. Fyzická část již byla vytvořena a provedena a existuje.
ELISA: Ach, Chápu.
Erik: Nemůžeme vymazat věci a vytvořit je jiné jako na tabuli. Ale můžeme je znovu prodiskutovat a energicky je posunout. Takže ostatní lidé na tebe vzpomínají, jak tě zažili v minulosti, ale způsob, jakým na ně reaguješ, je jiný. Opravil jsi to; uzdravil; změnil jsi akci. Je to osobní záležitost.
ELISA: Ach, dobrá.
Erik: Nemůžeme kroutit s ostatními lidmi. Můžeme se kroutit pouze se sami.
Jamie (chichotání): Způsob, jakým to řekl, byl opravdu zábavný.
ELISA: Aw, Eriku.

Náhradní učitel, 2.prosince 2012

Důvod, proč jsem přeskočila "Y", je, že se mi víc líbí písmeno "Z" .

Pomocí stejné techniky v jiném vyhledávači (Bing) se podíváme, co dostaneme.
ST = náhradní učitel, Erik a návštěvník Z

ST: Pokud nemáš námitky, Eriku, použijeme stejnou metodu k nalezení někoho obskurního. Jednou z možností jsou "neznámý slavní lidé v americké historii" a to je takové moje ošklivé pokušení. Co myslíš?
Erik: Zkuste to.
ST: [kliknutím myši] Zobrazí se 14 lidí; který?
Erik: Zvol číslo 8 od začátku.
ST: Proč # 8?
Erik: Žádný důvod, zní dobře. Vsadil bych se, že s tou osobou je něco kolem 8.

ST: # 8 je DeWitt Clinton a říká: "Dlouholetý starosta New Yorku a občas guvernér státu v období více než 25 let. Významný pro zavedení 12. dodatku ústavy. Poražen v kandidatuře do prezidentského úřadu Jamesem Madisonem, Clinton pokračoval ve své roli v politice a sponzoroval Erie a další kanály a byl znám jako hlavní propagátor bezplatného veřejného vzdělání. "Zní to působivě; Nikdy jsem o něm neslyšela.
Erik: Kvalifikuje se; Jdu ho dostat!
ST: (Mimo téma, zatímco Erik pronásleduje návštěvu Z, měla bych říci, že mi nikdy neřekl nic k fotografii Dona Marina a horším, pršet začalo 5 minut poté, co řekl, že nebude pršet ...)
Erik: Dobrá, je tady.
ST: Jak to vypadá?
Erik: Je asi 5 stop 8 centimetrů (1m73 pro metrické "upřednostňovatele" (líbí se ti to slovo, Eriku?)) Na sobě tmavém, téměř černém obleku a vestě a má vousy a knír. Vypadá vážně, ale příjemně.
ST: Pane Clintone, nevadí, že vás zveme jako návštěvníka Z?
Návštěvník Z: Vůbec ne, je to zábavné. Život skončil; název jen relevantní na Zemi během jeho trvání. Prosím, můžeš.
ST: Děkuji. Přemýšlela jsem; v New Yorku jsou ulice s názvem Clinton, je některá pojmenovaná po vás?
Návštěvník Z: Myslím, že je jedna v Brooklynu; toto příjmení nebylo vzácné a mnoho míst má název odvozený od jiných lidí.
ST: Zavedl jste 12. dodatek Ústavy Spojených států. Vysvětli, prosím, jaký problém byl určen k řešení, jaký problém se měl opravit?
Návštěvník Z: Domnívali jsme se, že několik věcí Ústava neřešila adekvátně a zákon o právech byl první iniciativou ke zlepšení ústavy, která byla v určité době komplexní. Dodatek 11. a 12. pokračoval v tomto duchu, stejně jako mnohé po nich.
ST: (Pro čtenáře, kteří se tím nezabývají, jdu do školní paměti), Ústava je národní charta. Brzy po přijetí bylo přidáno 10 pozměňovacích dodatků, dnes je jich celkem dvacet.) Co se tím změnilo?
Návštěvník Z: Mělo preventivní důvod, ne opravný. Stejně jako předchozí změny, nebyly přijaty k opravě, ale spíše zabránily potřebě opravit. To je trochu zklamání.
ST: Zklamání, protože?
Návštěvník Z: Aplikace principů by měla být řízena zákony, nikoli ústavou, lze je daleko snadněji vytvářet a odstraňovat, jak se mění podmínky.
ST: Co se stalo s ústavou, že ji vidíš jako zklamání?
Návštěvník Z: V té době bylo hodně nesouhlasu s jejím použitím pro zákaz alkoholu; federální zákony by to dosáhly.
ST: Po tvém životě to šlo dobře; jsi si vědom této části historie USA?
Návštěvník Z: Určitě.
ST: Byl to dobrý nápad?
Návštěvník Z: Ne tak úplně; myšlenka národní charty je trvalá; myšlenka zákona je tok. Změna národní charty tímto způsobem znamená, že nápoje s alkoholem by nikdy nebyly součástí společnosti? Toto bylo zvažováno jako pravděpodobný následek, pokud by převládla touha po kontrole; uložení autority pro autoritu.
ST: Byla by prohibice podle zákona kratší?
Návštěvník Z: To je těžké říci; vzhledem k historii zákonů a prosazování, přeměna podnikání na trestný čin způsobila různé negativní výsledky.
ST Proč negativní?
Návštěvník Z: Zákaz nebyl, a nemohl, snížit poptávku, důvod, proč podnikání vzniklo.
ST: Existují dnes podobné příklady?
Návštěvník Z: Současný zákon o lékařské péči V USA; součást léčby, zdravotní sestry, lékaři, kliniky a nemocnice nejsou zmíněny. Nebyla vzata do úvahy řada hmotných příčin problémů, které se zákon snažil napravit, stejně jako nebyla brána v úvahu poptávka po alkoholických nápojích, pouze účinky přebytku.
ST: Existuje lepší přístup?

Návštěvník Z: Běžným postupem v jiných civilizacích je zkoumat následky a zahrnout plány. Pokud se vyskytnou neúmyslné následky a nelze je předvídat, přijetí pravidel a postupů zahrnuje plán na jejich snížení nebo uhašení; aby začal "šlapat dobře", jak by se dalo říct.
ST: Tato myšlenka není na Zemi běžná.
Návštěvník Z: To je dáno limity vašich dimenzí; myšlenka trvalosti je krátká jako životy a končí a pokrývá jen krátké intervaly. Na začátku podnikání nemyslíte na jeho konec; tento koncept se šíří do všech kolektivních činností; již od začátku se plánuje neúspěch. Překvapivě je v tom kousek pravdy, protože myšlenky vytvářejí realitu. Navzdory většímu pohledu jedné z vašich společností je vidět, že žádná činnost není trvalá, pouze tvoje duše je navždy. Tvoje pozitivní myšlenky jsou to, co je důležité.
ST: Co bylo jiného, pokud bylo, ​ve vašem 12. dodatku?
Návštěvník Z: Nevnucoval změnu ani nepožadoval provedení; stanovil standard, zahrnoval koncept, který je třeba dodržovat. Toto je lepší využití charty.
ST: Vzhledem k vašim zkušenostem během intenzivního včasného vývoje, jaké vládní výzvy v USA vidíte nevyřešené?
Návštěvník Z: Neřekl bych, že existují nevyřešené problémy; pokračuje, energická debata a to bylo vždy přítomné a mělo by to být.
ST: A co po celém světě? Fungují politické systémy dobře, lépe,  než by se dalo očekávat nebo je ještě třeba něco vyřešit?
Návštěvník Z: Politické systémy vždy reprezentují osoby, kterých se to týká, ale na Zemi to všechno znáš. Diktátoři se objeví tam, kde je to umožněno nedostatečnou opozicí. To, co je považováno za benevolentní, je také výsledkem aktivních nebo pasivních rozhodnutí.
ST: Není nedostatkem mluvit o posunu na vyšší vědomí na Zemi, dokonce i já na těchto stránkách. Jednou z velkých změn je lokální vláda; ubývající vliv větší centralizované autority na podporu menších, užších. To je také to, co vidíš?
Návštěvník Z: Ano, určitě.
ST: Jak se to stane?
Návštěvník Z: odstranění požadavků; vlády by měli předcházet, ne vyžadovat. Svobodná vůle je dvojí cestou; pokud rozhodnutí ovlivňuje jiné proti jejich vůli, je často lepší toto rozhodnutí zrušit. Tento přístup vždy existoval; korekce prostřednictvím trestu je zajímavá, avšak vrtošivá složka. Tam, kde ústřední orgán požaduje výkon, vstupuje do diktátorské oblasti. Lidská přirozenost to odmítá.
ST: Silné argumenty podporují přesvědčivý výkon pro větší dobro.
Návštěvník Z: Tato charakteristika brzy vyprchá z vědomí Země, takže se nemusí diskutovat.
ST: No, shoďte mě dolů! To je odpověď, kterou jsem nečekal.
Návštěvník Z: Větší dobro znamená jen prospěch, na Zemi je akceptovaná koncepce "nulové sumy", kde všechny přidané hodnoty jsou nula. Tím vznikají dva chybné předpoklady; že lze hodnoty v číselných termínech přiřadit a že zisk na jednom místě vyžaduje ztrátu na jiném. Tyto myšlenky jsou v zajetí vaší pozemské existence ve třech dimenzích.
ST: Numerologové by tvrdili, že číselnou hodnotu lze přiřadit čemukoliv. Přiznávám, že mě to fascinuje.
Návštěvník Z: Numerická hodnota? Řekl bych, v angličtině, že čísla jsou přiřazena pro uspořádání. Hodnota, kterou věc může mít, není číselná; a nemůže být.
ST: Takže co si z toho vzít?
Návštěvník Z: Toto ignoruje "kreativitu", která funguje všude ve vesmíru. Nakládáte si na sebe víc, než unesete. Tvoření násobí dobro pro všechny.
ST: Jak by fungovala vláda bez daní?
Návštěvník Z: Mnohem lépe, než si umíte představit a bude to brzy.
ST: Takže žádné daně?
Návštěvník Z: Daně jsou pouze dohodou; dohoda o následování systému, umisťování autority vybraným lidem, podle metodiky. Někdy z osobního pohledu vzniká odpor, např. příspěvek je nahrazen konfiskací.
ST: Tak proč se to změní?
Návštěvník Z: Život na Zemi a výměna nemá nulový součet; tento názor je nezbytný pro současný systém; to se změní.
ST: Jaký bude nový pohled?

Návštěvník Z: Budete cítit zvýšený pocit podpory, poněvadž tomuto procesu bude věnováno méně myšlenek a pozornosti. Tvoje místo na Zemi není organizovat životy lidí, které neznáš a nikdy nepoznáš. To není možné nikde ve vesmíru; jedna idea o organizaci není jako druhá. Rádoby organizátor na Zemi brzy jasně uvidí, jak to rádoby organizovaný objekt nevítá. To je přesvědčení, které je přijímáno pouze dobrovolně.
ST: Jaký byl tvůj názor na USA, když ses stal součástí politického systému a co vidíš nyní?
Návštěvník Z: Byl to mladý národ s velkými naději; mnoho cest bylo realizovaných, někdy překonaných. Dnes se blíží konec času pro tento a všechny národy Země, protože tato fáze nebude platformou pro lidstvo. Poučení, které se dozvíš, bude nové. Dnešní role USA se ve světě změní; i když ho žádný národ nenahradí. Malý účinek je třeba cítit v menším a ve větším, litovat jen málo. Výhody a cíle celosvětového obchodu a rozvoje, které může propagovat velký národ, nebudou v tomto novém čase řídit lidskou činnost. Nebude lítost nebo smutek ze zmenšeného místa; hodnocení a vliv nebude důležitý.
ST: Eriku, chtěl bys něco přidat nebo se zeptat pana Clintona?
Erik: Lituješ, že jsi se nestal prezidentem?
Návštěvník Z: Můj jmenovec to udělal mnohem později, takže jsem cítil určitý příbuzenský vztah a smysl pro úspěch, přesto jsem v mé době nelitoval. Zklamání z neúspěchu brzy přešlo.
ST: Pane Clintone, děkuji za tvůj čas.
Návštěvník Z: Bylo mi radostí a ctí, obojí. Dobrý den!

Náhradní učitel, 1.září 2012
Dnes pozveme jednu z 20 otrokyň, které před staletími získal španělský dobyvatel  Hernán Cortés po připlutí do Mexika. Erikovy ruce při tomto vysílání ... byly zručné!
ST = náhradní učitel, Erik a návštěvník X
ST: Takže, Eriku, jako náhradní učitel jsem tě nikdy nežádala, abys přivedl celebritu, a důvodem je, že nevěřil, nebo alespoň neměl důvod věřit, že mohu získat informace tak, jak to dělám od tebe nebo Výboru. Není to v tak detailní.
Erik: Samozřejmě, že to dokážeš. Já vím, že to dokážeš, nevyzkoušíš to dost.
ST: OK, takže řiď tento rozhovor; přiveď si ho /ji/je , umíš je přimět, aby byli po ...  ma ......lý, OK?
Erik: Platí; koho chceme k rozhovoru?
ST: Nevím, Winston Churchill? John F. Kennedy? Někdo o kom nikdo neslyšel?
Erik: Někdo, o kom nikdo nikdy neslyšel, to je dobré, moje matka to ještě neudělala.
ST: Kdo? Nemůžu si ji vybavit ...
Erik: Někdo bude na google ....
ST: Jak můžeš někoho najít na Google a nevědět, kdo to je? Kromě toho, jak to funguje bez počítačů?
Erik: Máme spoustu skvělých blbostí ... znám Steva Jobse ... vidíš? Jenom proto, že opustíš Zemi, neznamená to, že Země opustí tebe, plus jsem tady já ... .kolikrát jsi slyšel o nápadu channelovat přes někoho? Znamená to, že někdo tady je má rád ... Jen proto, že to tam nic neznamená, že by to nebylo hozeno, jak říkají Britové "v koši".
ST: Budeme teď používat britský pravopis?
Erik: Dnes jen když vybereš někoho, kdo ho používá.
ST: Ach, hledáš někoho ...
Erik: Ty hledáš.
ST: OK, dovolte mi zkusit ... .napsal jsem "obskurní lidé" a výsledky se objevily jako "obskurní lidé, kteří změnili historii". Mám kliknout na tento odkaz?
Erik: Jo, vyber třetí, který se objeví pod prvním odkazem "5 lidí, o kterých jsi nikdy neslyšeli, kteří zachránili svět"

ST: Kdo to je?
Erik: Nevím - dobře, hledám - je to někdo obskurní, stačí vybrat ten třetí ....
ST: OK ... .. je to ... .. otrokyně, která pomohla dobýt nový svět, říká, že se jmenovala La Malinche, později Dona Marina. Nebudu číst nic dalšího, kontaminuje tě to a mě taky.
Erik: Vyrážím ...
ST: [Prsty klepou na stůl ... .bzučení ... .. vyhlížím z okna ... .. dnes je hezký den .......]
Erik: OK.
ST: Jak vypadá?
Erik: Napíšu ti obrázek, zůstaň na příjmu ...
ST: Máš, co, iPhone?
Erik: Vím, Steve Jobs, kámo!
ST: Mají lidé v duchovní podobě takové věci jako ze Země? Opravdu?
Erik: Ano, stoprocentně. Když už je nepotřebuješ, poof! Jsou pryč, stejně jako recyklace.
ST: Nebo vyhození cukrového obalu z okna, což je odpad.
Erik: Jo, ale tady smetí zmizí.
ST: OK, La Malinche nebo Dona Marina, které jméno preferuješ? První, ve španělštině, zní trochu, dovolte mi být diplomatický, "ponižující" jako maligní? Který preferuješ?
Návštěvník X: Můžeš se držet návštěvníka X, jména neznamenají moc v existenci ducha. Vím, že mnoho hostů zde bylo vždy označováno jmény. Pro celebrity je dobré spojit pozemský význam událostí s tím, co je řečeno; ne pro mě.
ST: Eriku, myslel sis její jméno, že?
Erik: Navrhoval jsem to; líbilo se jí.
ST: Krásný, prostě skvělý <těžký sarkasmus> Návštěvník X, značka X, co bude dál, premiér X?
Erik: Netlač na to, kámo, mohli bychom ho udělat generálním tajemníkem X Organizace spojených národů.
ST: Dobrá, návštěvník X, chci tě nazývat Dona Marina, pokud se ti líbí, měl jsem před mnoha lety velmi dobrou sekretářku s tímto jménem.
Dona Marina: Erik už má dost vtipů, usmívá se se složenými rukama.
ST: Dona Marina, často jsem si všiml jmen, které odpovídají účelu, charakteristice, kvalitě, jednání nebo události, které se týkají osoby; podvodník z New York City Bernard Madoff, který  "obral" o hodně peněz,  bohatý americký daňový uprchlík Marc Rich, britský premiér Winston Churchill, který chrání "kostel na kopci" jako symbol Spojeného království, a podobně. Vyskytuje se mnoho těchto podivných názvů náhodou. Ve vaší situaci se jméno Hernán Cortés překládá jako "Herman Cuts", "řez" podstatné jméno, nikoli sloveso. Je to v jeho případě jen náhoda?
Dona Marina: Tyto shody jmen jsou záměrné a vždy zvoleny duší před inkarnací. V mém případě jméno Marina, španělské slovo přijaté do angličtiny, bezpečné útočiště pro lodě, jméno, které jsem si vybrala, to jsem znamenala pro Cortése. Jeho záměrem bylo zaříznout civilizaci, se kterou se setkal.
ST: Invazní španělská síla byla mnohem větší, takže si snadno představíte, jak zvítězili.
Dona Marina: Samozřejmě to bylo předurčeno. Pád civilizace byl naplánován.
ST: Jaká byla tvoje role?
Dona Marina: Poskytovat informace Cortésovým mužům a pomáhat jim to uskutečnit.
ST: Erik pro mě dělá skvělou práci.
Dona Marina: Ano a ty také a já ti děkuji, protože jsem dosud nebyla požádána, abych o tomto životě diskutovala z lidské perspektivy.
ST: Věděl jsi o těchto stránkách dříve, než tě Erik našel?
Dona Marina: Ne, viděla jsem, že jsou docela populární a je to klíčový portál do nového věku Země, což je skvělá služba.

ST: Žila jsi na Zemi další životy od 16. století, v tom, co se stalo Mexikem?
Dona Marina: Ano, několik s tím nesouvisejících.
ST: Jaká lekce nebo výzvy ses tam učila / nebo překonala?
Dona Marina: Žádné další nepřekročili křížové cesty s Španěly. Byla jsem mladá, stejně jako ostatní dívky předané Cortésovi, který nebyl ani středního věku podle současných standardů.
ST: Starali se o tebe dobře?
Dona Marina: Ano, celkem dobře.
ST: Proč ses stala klíčovou osobou mezi skupinou, která byla předána Španělům?
Dona Marina: V tu chvíli bych věřil důvodům, které mnozí lidé dokáží identifikovat, atraktivitě, osobnosti a snadnosti vztahu, stejně jako všechna přátelství. Z tohoto pohledu vidím, že tyto atributy, tyto charakteristiky byly rozhodnuty jako plán pro tento život.
ST: Takže Cortés a jeho několik set Španělů byli také předurčeni?
Dona Marina: Ano, stejným způsobem je to pro většinu lidí.
ST: Jaký byl účel ukončení aztécké Říše?
Dona Marina: Obětní aspekt uctívání se stal barbarským, stejně jako konflikt a válka s konkurenčními civilizacemi v tomto regionu. Bylo to ostré odbočení od historie Atlantů, kteří se sem uchýlily a založily civilizaci. Praxe oběti byla známa a provozována, ale rozsah a metody se staly kontraproduktivní a kruté.
ST: Představa, že naše životy jsou řízeny někde jinde, vypadá hrozivě.
Dona Marina: Tvoje životy vždy ovládáte. Jen si nevzpomínáte, často to tak zamýšlíš a odsouhlasíš. Rozhodnutí omezit živé oběti provedli lidé, kteří se tím později zabývali. Pozorování vnějších sil zasahujících proti svobodné vůli, kde není vítaná, tohle se zde nestalo.
ST: Byl Cortés divný člověk?
Dona Marina: Kombinace jeho vousů, tónu pleti a vlasů na těle byla velmi podivná, než jsem si zvykla. Měl velkou autoritu nad svou skupinou, stejně jako vůdcové aztéků, kterých jsem byla součástí. Někdy byl velmi krutý, někdy jemný, ke mně vždy laskavý.
ST: Jaké lekce se dozvěděla, ale nebyly plánovány? Co jsi objevila?
Dona Marina: Strašně jsem se bála o svůj život, stejně jako všechny dívky, které byly předány Španělům. Naučila jsem, že strach často neodpovídá výsledku. Vážné věci v lidském životě většinou přicházejí neohlášeně a s malou šancí na obavy nebo strach. Lekce strachu je pohled na sebe v tom, co znamená strach, co je uvnitř vás ublíženo.
ST: Eriku, rozumím tomu správně?
Erik: Zatím je to dobrý a ne, dnes tam neprší.
ST: Jak jsi věděl, že jsem přemýšlel ....
Erik: [Smutný úsměv] ...
ST: Dona Marina, poslední otázka, co bys chtěla lidstvu říct alespoň prostřednictvím čtenářů těchto stránek? Co můžeš říct, a dosud to nebylo slyšeno? Není to obecné prohlášení, něco konkrétního, co se týká i celého světa?
Dona Marina: To je obsažná otázka, takže mi dovolte chvíli uvažovat.
Nikdo z vás s přesností neví, co se děje na Zemi, jak se vaše esence stoupá a přibližuje se k vašemu domovu, kde je vaše trvalé místo. Nezaměřujte se na události; Nechci říct, že by se na to nemělo myslet; to by se mělo. Zamyslete se spíše nad vaší reakcí; Odezvou. Mysli, co uděláš a co budeš cítit; co řeší být  nešťastný? Jaký problém spraví křik? Někteří z vás mohou dělat tyto věci nebo už je udělali pod vlivem osobní události nebo globální katastrofy. Smrt v rodině nezastaví tvůj život. Tvůj vzestup k vyšším dimenzím nabízí změny, se kterými uvidíš dál; buďme chvilku nešťastní. Pak se podívejme dál, protože brzy všichni uvidí daleko za dnešní horizonty, proto jste přišli. Podívejte se krátce na vaše počátky, podívej se dolů na to, kde jsi. Pak se podívej nahoru. Vidíš, co tě láká? Pojď dál, uvidíš to. Usměj se jdi. Čekáme na vás s otevřenou náručí.
ST: Dona Marina, děkujeme ti. Eriku, udělal jsi opravdu dobře, brácho.
Erik: Přes a mimo.

Elisa Medhus, 27. srpen, 2012

Skvělé zprávy, lidi! Jamie a Erik jsou téměř hotoví s detaily pro nadcházející událost Channeling Erik v San Diegu v listopadu. Bude se konat v krásném malém hotelu / resortu na pláži. Mňam. Některé kurzy se uskuteční také na pláži! Takže začněte dělat plány a pošlete mi e-mail, pokud jste si jisti, že přijdete, aby si Jamie mohla objednat odpovídající množství materiálů. Myslím, že konferenční místnosti jsou trochu malé, takže tentokrát to může být limit. Teď jde Erik na Ouija desky.
ELISA: Co tak desky Ouija? Můžeš mi dát na ně všeobecný pohled?
Jamie (směje se): Ach bože! Erik se mnou o tom mluvil! Ptala jsem se ho, co chce dělat na naší akci v San Diegu v listopadu. Tak trochu mě požádal vzít desky Quija a komunikační panely a část dne se učit, jak je používat.
ELISA: Dobrá. To je tak hustý! Pokud to není trochu strašidelný!
Jamie: Co, schvaluješ to? Myslíš si, že by to bylo v pořádku?
ELISA: Děláš si srandu? Toto je tvoje a Erikovo vystoupení. Jsem jen jeden z platících zákazníků! Myslím, že by to bylo skvělé. Jakýkoli způsob, jak komunikovat přes závoj, je podle mého názoru velmi skvělý.
Erik: Mami, pořád si myslím, že musíš najmout někoho, kdo by mohl přepisovat, a soustředit celou svou energii na knihy.
ELISA: Ne! Mám ráda přepis, protože je to pro mě tak uzdravující, že mám s tebou rozhovor znovu a znovu. Ne, ne, ne, ne.
Erik (povzdech): Dobrá. Je to jako sebrat dítěti lízátko (hm?), chápu to.
ELISA: Já vím.
Erik (ve zpěvném tónu): Nechám to být.
ELISA (povzdech): Dobrá.
Erik: Řekni Jamie-
Jamie (k Erikovi): Já vím.
Erik: Řekni Jamie, aby napsal do knih, že budeme učit Ouiju a komunikační techniky při rozhovorech.
ELISA: Dobrá.
Jamie (k Erikovi): To znamená, že musím mít desku Ouija a komunikační desku pro každých pár lidí!
Erik: Ano, Jamie. Můžeš to udělat; Neboj se.
Jamie: Dobrá.
ELISA: Něco jiného k desce Oujia?
Erik: No moc jsme o tom nemluvili.
(Pauza)
Jamie (k Erikovi): Ach, opravdu? (pauza) hm, jo, můžeme. Řekni, hm, dobře, nebude to až do konce roku, Eriku. (pro mě) Říká, že tentokrát, když děláme Erikovu konferenci, chce  workshop, pracovní sešit má být jako schéma, které se dá oskenovat a zveřejnit na webových stránkách, aby si to mohli lidé stahovat.
ELISA: Dobrá.
Jamie: Takže pokud uděláme Ouiju, vytvoříme spolu dokument, který lze skenovat a vysvětlí "jak to uděláte".
ELISA: To zní dobře, zejména proto, že ne všichni členové blogu budou moci přijít.
Erik: Musíme pomoci lidem zůstat v kontaktu. Jsou to skutečné nástroje, ale řekni lidem, kteří se ptají na otázky, že opravdu můžete skončit špatně.
ELISA: Jo, protože můžete uvolnit negativní energii, negativní duše a tak?
Erik: Jo, jo. Spousta strašidelných sraček.
ELISA: Mm. Myslím, že existují způsoby, jak se chránit.

Erik: Jo. To jo. Ale je to lekce na celou hodinu. Chceš se do toho pustit?
ELISA: No, nemáme hodinu, smutně. Myslím, že hlavní věc, kterou bychom chtěli vědět, zda to, nebo nejsou desky Ouija opravdu užitečné nástroje nebo blbost.

Náhradní učitel, 12. srpen, 2012
Dnes začínáme hromadou - Aleluja, chvála Mohamedovi, Shalom, Amen a máslo Buddhovi, baby – s otázkami dvou členů blogu z včerejška. Výbor nás z toho vyvede.
Q = Otázka člena blogu (ano, to jsi ty Linda) ST = náhradní učitel C = Výbor Erik = Erik

Q: Budou vyléčeni ti, kteří se rozhodli účastnit se posunu, ale trpí, například, demencí, Alzheimerovou chorobou a jinými poruchami?
C: Závisí to na pochopení léčby. Vidíme, že se to chápe jako návrat k předchozí duševní funkci, jakým byl člověk předtím; to nebude. Pro nikoho neexistuje žádné pokračování současných duševních stavů. Toto je nárůst povědomí a pochopení pro celé lidstvo. Podmínky nemocí a utrpení a vše trvalejší povahy, jako demence, nebo mnoho kritických utrpení, jsou všechny součástí plánu života. Tyto plány budou následovány; některé vzniknou novými podmínkami, některé zůstanou v této fázi života a někteří se vrátí domů. Všichni lidé s těmito stavy se zvednou, někteří se budou zdát vyléčení, a stejně jako všichni, budou také zvyšovat vědomí.
Tvoje vnímání světa, pro všechny z vás, bude jiné.
Q: Ti, kteří se předem rozhodli, že nebudou součástí změny, opustí své lidské tělo před 21. prosincem 2012 ?
C: Nebude hromadný odchod. Všichni, kteří žijí na Zemi, zůstanou; je to tvoje úroveň, která se změní, protože čtvrtý rozměr přejde do pátého. Mnozí se rozhodli, že zůstanou v současných dimenzích a odjedou, budeš to chápat jako smrt. Velkým rozdílem je, že to bude vidět a chápat stále více lidí; jakmile se dosáhne pátého rozměru, bude duše opuštěných vidět předtím, než opustí tělo a krátce po něm, v některých případech. Tragédie smrti bude rozloučením.
ST: Takže tento posun a vzestup, co se děje?
C: Přijde prosincový slunovrat a bude to ještě Země a všichni na ní. Astronomie galaktického uspořádání bude mít velký účinek; bude to bod překlopení, kdy se změna směru objeví po velkém přiblížení. Směr bude jiný, protože kurz, který budete všichni sledovat, vede jiným směrem. Hodně z toho, co se změní, se již některým z vás někdy stalo a bude stále častější a běžnější pro mnohé z vás.
ST: Takže jaká je čtvrtá dimenze? Pátá?
C: Představ si trojúhelníkový dům, který rozpoznáš při pohledu shora. Ze země můžeš vidět pouze jednu ze tří stran, nejvýše dvě části. Toto jsi právě teď; vidíš jednu úplnou boční část nebo dva kusy, jeden okraj jedné strany bližší a druhá hrana dále a tím zkreslená vzdálenost. Vzestup rozměru ti umožní vidět obě strany zcela a úplně, jako bys mohl stát na dvou místech najednou. Žádný rozdíl ve vzdálenosti nebude. Další rozměr ti umožní zobrazit všechny tři strany najednou.
ST: Nemůžeme vidět za dva rohy, dva šedesátistupňové úhly.
C: Budeš.
ST: Tři strany? Jak?
C: Posuňte strany; je to jednoduché.
ST: Jak posuneme trojúhelníkový dům?
C: Přemýšlejte o tom.
ST: Právě teď?
Erik: Jo, člověče, přemýšlejte o tom, že se dům pohybuje. Chceš vidět druhou stranu, uvidíš to!
ST: Dobrá, představuji si, že dům se otáčí jako káča; ne tak rychle, ale ..
C: Vítejte ve vyšší dimenzi.
ST: Nemůžeme to dělat, vidět, že se dům pohybuje, aniž bychom se hýbali.
C: Dnes možná ne. Zítra, jistě ano. Vše bude vidět jinak a zeširoka.

ST: Budeme moci vidět všechny strany stromu bez pohybu?
C: Přesun ano; Přesuň strom.
ST: Bude vše kolem nás vypadat jinak?
C: Věci budou vypadat jako nyní, ale když si pomyslíš, že se podíváš do nich a kolem nich, pak to uvidíš.
ST: Pohled za roh bude dobrý, ale za jakým účelem?
C: Pohled kolem rohu bude vedlejším účinkem; pochopení toho, co vidíš a zatím nedokážeš ocenit z několika úhlů současně, to získáš.
ST: Čtení myšlení?
C: Řekli bychom mnohem lepší pochopení myšlenek než teď.
ST: Když se podíváme kolem sebe, budeme vědět, proč křičí?
Erik: Nevíš, co kdo jedl, než si uprdne.
C: Ne a odpusťte smích, je to zábavné. Ne, budeš stále komunikovat řečí, jak tomu je nyní. Tvoje uši budou fungovat jako nyní, tvoje mysl uvidí emoce a pocítí smysl slov, která slyšíš, jak je slyšíš.
ST: Takže nebudeme schopni číst mysl?
Erik: Ne, jen prdů a říhání.
ST: Taky? Budeme také vědět, co lidi jedli nebo vypili říhnutím?
Erik: To je ještě lepší, ale moje máma to bude číst, takže bych si radši vyladil ....
C: Myšlenky budou známy a chápány tak, jak je řečník uvolní. Někdy porozumíš těm, kteří tě navštěvují a mluví bez slov.
ST: Mohli bychom shromáždit deset lidí, kteří umí jen svůj rodný jazyk, každý jiný, a cizinec by prostě mluvil a všech deset by mu rozumělo?
Erik: Jo, a mysli na tu komedii, kterou můžeš zažít ...
C: Ano.
ST: Takže posun není přepnutí tlačítka a všechno olovo se změní na zlato?
C: Vůbec ne; příprava, jak vidíš a cítíš, se děje a je tu už nějakou dobu. Bude to častější a někdy i intenzivnější, myšlenkou je šířit vliv co nejlépe a dosáhnout potřebného účinku. Zemětřesení v Íránu byla raději dvě, než jedno, čímž se snížilo množství uvolněných sil při stejném účinku.
ST: Co?!? Bylo to kontrolováno?
C: Ovlivněno je lepší popis, když se uvolnění energie přiblížilo, bylo spuštěno uvolnění ve dvou menších krocích.
ST: Jaké další věci se dějí v rámci fyzického posunu?
C: Pemzová hornina plovoucí v moři nedaleko Nového Zélandu po dvou erupcích podmořské sopky. Dvojité zemětřesení v Kalifornii a následné otřesy. Mnoho takových událostí může nastat.
ST: Blackouty v Indii?
C: Ano, to také.
ST: Sucha v severní Americe? Oteplování?
C: Také součást této změny. Fyzické změny mají mít kumulativní účinek k tvému vzestupu k vyššímu uvědomění a porozumění, kam kráčíte, jeden a všichni.
ST: V USA budou významné volby pouhý 1,5 měsíce před prosincovým slunovratem; ovlivní je posun a vzestup?
C: Už se stalo a bude to pokračovat.
ST: Jsou již známy výsledky těchto voleb?
C: Ne; je znám vývoj všech možností, přesto všichni na Zemi, kteří se zúčastní a mohou vyslovit názor nebo myšlenku, mohou vše přehodnotit. Můžeme potvrdit, že účelu pro lídra Bílého domu bylo to do značné míry dosaženo a lidé vidí toto poselství. Ovšem mnoho, převážná většina, to ještě nevidí.

ST: Ooooooh, je to tajemství, které se nesmíme dozvědět?
C: Samozřejmě ne; cíl, který měl být dosažen, byl pohled dovnitř; na naděje, touhy a myšlenku, že to mohlo být pro lepší výběr. Viděli, že tato volba neplní jejich naděje a to je nejvýznamnější účel. Myšlenka mnoha, ne výběr jednoho. To je vytvořeno vašimi okolnostmi. Očekávání, co si sami uděláte.
ST: Budou různé výsledky voleb způsobovat různé rozdíly v posunu a ve společnosti?
C: Ne. Mnoho diskusí a debat bude o Evropě a mnozí budou hledat volební výhody; nic z toho nezmění cíle. To platí všude kolem vaší Země, pro lidstvo; vybrali jste mnohem větší krok, než by mohla ovlivnit politická kampaň.
ST: Výbore, Eriku, děkuji!

Elisa Medhus, 28.června 2012

ELISA: Proč se dospělé děti v rekordním množství rozchází se svými rodiči.
Jamie: Dospělé děti. Co to znamená?
ELISA: Děti, které jsou již dospělé. Potomstvo. Nemluví s rodiči; nemají s nimi nic společného, ​​jako by se exkomunikovali od svých rodičů, víš?
Jamie: Dobrá. Chápu to; Chápu to. Nevím proč, ale v mé hlavě mám vtipný magnet.
ELISA: Oh, ne!
Jamie (směje se a pak se sarkasmem): Zajímá mě, odkud to pochází! (pauza) Dívá se na Spojené státy.
(Pauza)
Jamie (na Erika): Nemám tušení, co jsi právě řekl.
Obě se chichotáme.
Jamie (na Erika): Všechno jsi na mě navalil. Vezmi to všechno pomalu a jednoduše.
(Dlouhá pauza)
Jamie (k Erikovi): Dobrá. To bylo velmi pomalé a jednoduché. Řekl: "Něco se musí rozbít předtím, než se to opraví."
Erik: Naše kultura se učí péči o staré lidi a o smrti a umírání. V naší kultuře nikdy nebylo zajištěno, aby dítě bylo zodpovědné a staralo se o starší osoby nebo o rodiče, jakmile zestárnou. V naší kultuře to nikdy nebyl požadavek. Je to požadavek v jiných kulturách.
ELISA:  Ano.
Erik: Blbé. To nebyl požadavek; v jiných kulturách to bylo soucitné gesto. Ne v naší. Musí se to rozbít a rozpadnout, než si děti uvědomí: "To není to, co chci."
ELISA: Mmm.
Erik: Vnoučata. Hledíme na tři úrovně. Vnoučata se probudí a řeknou: "Nechci to, ne takhle!" Takže mění naši kulturu, aby přijala smrt a umírání jako soucitné gesto pro své rodiče.
ELISA: Zajímavé. Naprosto souhlasím. Potřebujeme znovu definovat smrt jako transformaci z jedné dimenze do druhé, spíše než zlověstný konec. Možná to bude v příští generaci.
Erik: Ano.

Elisa Medhus, 8. května, 2012
Ahoj všichni,
Tohle je poslední příspěvek, než vykopnu svou nejstarší dceru z hnízda! Její svatba je v sobotu a všichni jsou nadšeni. Její snoubenec, Houston, je tak nádherný chlap. Nemohla chtít lepšího. Pokusím se zveřejnit fotky, když se vrátím k denním příspěvkům. Do té doby profesor Patrick milostivě souhlasil s tím, že bude našim hostujícím blogerem. Jeho channelingové schopnosti jsou vynikající. Jsem si jistá, že bude sdílet  - jen bůh ví co - od našeho chlapce. Další věc: Pravděpodobně nebudeme moci vrátit emaily tak buďte schovívaví. Dostávám více než 100 za den. Nyní, v souladu se včerejším postem, Erik sdílí více o "temných energiích".

ELISA: Existují takové věci jako stíny - temné energie, které někoho pronásledují a brání mu uspět?

Erik: Jo.

ELISA: Opravdu? Proč?
Erik: Rád jim říkám přílohy. Jsou to duchové, což jsou duše, které nepřekročili do jiné dimenze. Zůstali na pozemské úrovni.
Jamie poslouchá Erika a pak se směje.
Jamie (k Erikovi): Nevím, jestli ho budeme moci použít.
Erik: Vezmi tučné.
Jamie (k Erikovi): Použij jiný příklad.
ELISA: Jo!
Erik: Dobrá, použijeme alkoholika. Pokud byl duch za života alkoholikem, a ty přijdeš do baru a jsi dobrým pijákem, může se k tobě připojit a užívat si tohoto pocitu. Teď řekněme, že jsi skončil s alkoholem, ale připojená entita ne. Posílá ti energii, která tě podporuje jako opilce.
ELISA (sarkasticky): Ach, skvělé!
Erik: Bojuješ zůstat střízliví, ale to nefunguje. Jsi v konfliktu.
ELISA: Jak se jich zbavíš?
Erik: Je opravdu důležité naučit se, jak se to dozvědět - je to tvůj problém, nebo je to problém větší než ty? Je to připojená entita?
ELISA: Jak to zjistíš, a jak se jich můžeš zbavit, pokud je to problém?
Erik: No, pokud nejsi duchovně nakloněn, musíš jít k někomu, kdo ví.
ELISA: Dobrá.
Erik: Pak -
Jamie: Já bych prostě nešla někam, kde musíš hodně zaplatit a řeknou ti: "Ach, musíte se vrátit třikrát."
Erik: Jo, lidé jsou zabaleni do voodoo bláta. Máš u sebe někoho? Dobrá, řekni jim, aby odešli! Nastavíš hranice. Umyješ se; očistíš se; změníš svůj způsob myšlení, takže jako osvícený nedáš moc tomu malému hlasu uvnitř tvé hlavy, protože to je připojená entita. Co? Ptáš se na to poprvé?
Když mluví o mytí a očištění sebe sama, jsem si jistá, že musí hovořit o spíše o energii než o fyzickém těle.
ELISA: Já vím. Moje chyba.
Erik: Miluji tě.
ELISA: Miluju tě také, ty malý rošťáku!

Elisa Medhus, 13. květen, 2012

Záznamy z období od 9. do 12. května je možné je nalézt na www.theamendment.net v pořadí podle data. Erik nám dal k této otázce dobré připomínky, a proto by měl zůstat, protože ... .um ... je to stejně JEHO stránka! Myšlenkou byla brožura, jen pár dní. – Stant Dubler

Název této kapitoly je přeložen z knihy z roku 1997, kterou napsala známá psychička a astroložka. Měla jsem tu čest setkat se s ní deset let před zveřejněním. Tehdy jsem si to neuvědomila, ale teď si ji vybavuji (Ano, Eriku, "Omlouvám se" za to, že jsem v posledním vstupu nechala britský pravopis a slovní zásobu ... Jsme zpátky na cestě ...). Po čtvrtstoletí zůstávají koncepce silné. Titul úhledně shrnuje účel života, společnosti a civilizace na této bezprostřední, rozhodně důležité křižovatce planety Země.

Rozmanitá reakce na předchozí 4 záznamy je lidskou charakteristikou, která bude pokračovat, a to říkám s radostí, se širším pohledem a perspektivou než to, co lidstvo posedlo v několika tisíciletích. My se rozhodneme, na čem nám záleží, a v mnoha případech ses již rozhodl. Čtení této webové stránky není náhodné; dojmy a porozumění, které bereme z jeho úžasných postřehů, slouží našemu většímu porozumění.

Hodně činností na Zemi je v rozporu s účelem lidstva. Samotný nápad by se mohl vydat špatnou cestou; významný čas, úsilí a emoce jsou investovány do kariéry, činností a životního stylu. Každá zkušenost je vždy naší volbou. To může být drsný, útočný koncept při zvažování tragédií, jako je sériová vražda, neoprávněné věznění a popravy nebo terorismus, a to jak pro oběť, tak pro vraha. Kdyby bylo možné vidět "širší souvislosti" a pochopit všechny důsledky, nebyli bychom tady; mělo by to malý užitek.
Život na Zemi se stal příliš tvrdým bojem pro příliš mnoho lidí; sama velikost lidské populace částečně přispívá, ale faktorem jsou i další kolektivní rozhodnutí. Významní světoví vůdci si vybírají roli, kterou mají plnit, a přesto se zdá, že se ztrácejí nuance; slepá nenávist a podpora je vyjádřena s minimálním prostorem pro umírněné pozice. Chcete-li říci "mírně oranžová na stupnici od žluté po červenou, rychle se objeví kritika jak od žlutých, tak od červených. Proč nemohou mýt všechny tři barvy stejné možnosti? Tento abstraktní příklad odráží velkou část současné lidskosti; to se změní. V současné době příliš často znamená "tolerance" nahrazení zavedeného konceptu, nikoliv zahrnutí vedle stávajícího. "Odstranit a znovu sestavit" se zdá být upřednostňované, před "stavět vedle sebe, přijmout oba". Tento přístup se také změní.
Katalyzátor bude fyzický; na krátkou dobu bude snadné dojít k závěru, že přichází konec. To samozřejmě NENÍ to, co se stane, avšak vnímání konečnosti Země a lidstva na ní bude snadné vytvořit a tento závěr se bude velice nabízet. Strach je silným motivátorem a užitečnou, byť kontraproduktivní reakcí. Pokud přijde pokušení vidět takové změny, podívejte se na naší cestu. Nekončí a posune nás vpřed.
Schopnosti naší mysli, síla našich myšlenek a síla dobré vůle jsou síly, které ovládají jak vesmír, tak naši duši. Tyto aspekty naší existence, dočasně odložené, upadli v nemilost naším rozhodnutím. To ale neříká, že pokud lidstvo pokračovalo v přijímání skutečného aspektu naší trvalé existence v nebi, že by v tomto okamžiku nebyly žádné změny; pořád by byly. Pouze by se lišily účinky, rozsah a doba trvání.
Stále ještě můžeme činit věci mnohem produktivnějšími; VŽDY můžeme. Vyžaduje to ale poznání, že to tak má být. Jak se země znovu přizpůsobí, upraví a znovu nastavíme naše cíle, naše vědomí vzroste, jak si mnozí z nás nedokážou představit. Připomeň si obzvlášť jasný sen a pak se probudíš, aby si uvědomil, že jsi jen spal; tento pocit bude mít nepřetržitě velká většina z nás, kteří uvidí náš svět tří rozměrů jako sen, tak skutečný, když existoval, tak minimalistický ve srovnání s naší rozšířenou perspektivou.
Konflikty, spory a agrese se budou snižovat. Důsledky rozhodnutí budou zvažovány současně se stimuly; tomuto přístupu se nyní obecně straníme. Předvídat a upozorňovat na nepředvídané dopady navrhovaných řešení rychle dostane nálepku opozice; bude prospěšné se pokusit o nestranné ocenění obou aspektů, a přijmout opatření s oboustranným uvážením. Vyjádření námitek bude mít svou hodnotu; bude to považováno za dobrou součást politických rozhodnutí, což je v rozporu s tím, co se nyní často praktikuje.
Sociální instituce se budou vyvíjet; komunity budou posíleny. Normální bude harmonie; násilí, hněv a konflikty zmizí. Agresivita na všech úrovních vyprchá. Běžná bude spolupráce a ocenění se znovu stane významnou součástí naší každodenní existence.
Silný posun ve správném směru dostane míč do pohybu, i když to bude nepříjemný úder. Během finále bude řada nepříjemných šťouchanců a řečí. Když nás síla nárazu odrazí, nezapomeňte, že nejste oběť, nebudete potrestáni, nebudete zraněni sami o sobě. V tom, co nás v nadcházejících událostech čeká je mnohem větší hodnota a účel. Ty a já jsme si všichni tohle vybrali, požádal jsme o být tady a my všichni považujeme naši přítomnost za velkou čest. Příležitost je zlatá. Všichni jsme obdivováni způsobem, jaký by žádný člověk nemohl vyjádřit, nikoliv na Zemi, a ne s masivními omezeními našeho minimalistického lidského jazyka.
Zemi čeká nová éra a za krátkou chvíli se objeví; čím větší bude naše porozumění a šíře názorů, tím víc bychom mohli být zmateni tím, proč jsme tak dlouho čekali. Zpětný pohled, většinový koncept lidstva, je cennou věcí v hodnocení našich životních lekcí, klenotů v našich korunách nepopsatelné a nesmírné hodnoty. Nedělejte si starosti o dnešní nebo zítřejší potíže, ale uvidíte je jako stupně ke zdolání, úrovně, kam chcete vystoupat a bohatství, které chcete získat. Těšte se na lepší a šťastnější svět, těsně za horizontem.
Stunt Double: Eriku, můžeš nám dát nějaké konkrétní, individuální rady? Tyto nedávné články popisují obecné trendy a co každý z nás?

Erik (Rune Medhus): Udělej to, co cítíš přirozeně; nedělejte to, co máte pocit, že jste nuceni. Se všemi věcmi, které se čas od času stanou, dostanete také hodně pomoci. Jsme tu všichni, abychom ukázali cestu. Když máš pocit, že máš strach nebo vzrušení, udělej to, co je správné; budeme s vámi hovořit, řekneme ti, co je nesprávné a co je správné.

SD: Jak to může někdo vědět, když bude cítit, že to jde špatně?

ERM: Nadechni se hluboce; soustřeď se na několik vteřin na to, co tě obtěžuje; počítej do pěti. Také počítáme.

SD: Jen pět sekund?

ERM: Jo a poslouchej. Nápověda je všude kolem; životní lekce a život nejsou až tak povznesené. Projít vším tím hnusem je lekce sama o sobě. Zakrátko mnozí z nás budou u stejné lekce, stejné mise, ať už tady, nebo tam.

SD: Jaké se nám dostane pomoci?

ERM: Ukáže se mnoho různých věcí; lidé s nápady a návrhy jsou jedna z nich. Věci se objeví ve správnou chvíli; nastanou neočekávané věci. Přijmi to a pokračuj.

SD: Měli bychom se obávat?

ERM: Sakra ne! Bát čeho? Jak jsi uvedl na začátku, strach je silným motivátorem, samozřejmě, ale drží tě zpátky. Neexistuje pro něj důvod; aligátoři se nezjeví a nesežerou lidi

SD: Kdy to začne a skončí?

ERM: Už začalo, ale mnoho lidí si toho nevšimlo, protože strom nepadl dost daleko. Budou postaveny nové věci a všichni uvidí, že jsou jiné. Celá věc potrvá 5 až 10 let, záleží na tom, co dělají lidé.

SD: Co budou lidé dělat, aby prodloužil nebo zkrátil čas?

ERM: Jednoduché; podívej se na to, co se děje jako konec éry s novým začátkem, a to se urychlí. Pokud se příliš mnoho lidí dívá na změny jako na konec, cílovou čáru, končí věci, o kterých si mysleli, že jsou dobré, protože jsou všichni zkažení a zaslouží si to jako trest? To zpomaluje odchod těch sraček.

SD: Co jiného bychom mohli udělat, než to, co děláme teď?

ERM: Jak velký je ten klub, o kterém mluvíš? Ujisti se, že je dost velký a já bych je mohl všechny utlouct seznamem věcí, které se mají změnit. Neboj se o někoho, koho neznáš, nevidíš, a není blízko. Mají také průvodce a anděly. Stejně jako se smetím, kdyby se všichni starali jen o vlastní, nikdy bys ho neviděl. Dělejte to nejlepší.

SD: Tvoje matka byla posledních pár dní zaneprázdněna;

ERM: Byl jsem v okolí, ale kdokoli to dělal, nebyl jsem to já

SD: Co?

ERM: Nebyl jsem to já. Ještě ne, ale to neznamená, že neexistují žádné plány!

SD: Manžel vaší sestry; takhle ho nemůžeš oslepit.

ERM: Měl by si otřít boty, než je uloží.

Elisa Medhus, 21. května, 2012
Nenechte se vystrašit názvem. Tuto otázku, kterou položil Tony, shledávám fascinující.
ELISA: Zde je otázka od člena blogu, Tonyho : Až Země přestane existovat, co se stane s námi v posmrtném životě. Do nebo se budeme reinkarnovat na jiné planety nebo světy? Jinými slovy, jaké vazby máme na planetu Zemi?
Erik (křičící a smějící se zároveň): Už se přetváříme na jiných planetách a dimenzích. Jen mu to připomeňte.
ELISA: Dobrá.
Erik: A řekni mu, že nejsme pozemské duše. Jsme multi-dimenzionální bytosti, které mohou přežít na jiných planetách i na jiných místech.
ELISA: Takže, jaké jsou vazby na planetu Zemi? Existuje něco zvláštního ve srovnání s jinými planety? Je na tom něco jedinečného? Myslím, že každá planeta může mít něco jedinečného, ​​ale čím je pozemská rovina pro nás tak jedinečná?
Erik: No, jen udržuje formu lidského života. Je to jako zeptat se, proč je zasněžená hora tak výjimečná pro lyžování?
ELISA: Dobrá. Takže být v lidském těle je důležité pro naši duši, protože proč? Umožňuje nám to lépe hrát své role - být v kostýmech, abychom mohli hrát naše role?
Erik: Abys mohl hrát naše role, učit se definici lásky, cítit extrémy -
Jamie (k Erikovi): Já vím, vím.
Erik: - bolest a utrpení.
ELISA: Takže, myslím, že jsme to nemohli udělat jen jako odinkarnované duše na Zemi.
Erik: Správně.
ELISA: Zajímavé. Proč ne?
Erik: Protože vibrační energie neexistuje, neroste.
ELISA: Ach, Chápu. Takže musíš mít nižší vibrační energii, abys získal zkušenost s dualitou.
Erik: Jo.

Pamatujte, když jsem všechny požádala, aby napsali něco o tom, co pro nás Erik znamená? Chtěla bych to čas od času sdílet. Zde je krásný hold od Mommazee. S hrdostí pozoruji, jak Erik prodává. Počkejte, když to píšu, cítím, že na levém lýtku mám husí kůži, tak ano, to je Erik říká: "Děkuji, Mommazee!" Aw! Wow, ty husí kůže roste! Musel opravdu pošetile zrůžovět!

Eliso,
Především bych chtěla poděkovat za vše, co děláš. Vydáváš tolik času, peněz a energie, měníš životy lidí k lepšímu a také svět!

O Erikovi,

Nejsem si jistá, kdy přesně jsem přišla na tvůj blog, bylo to náhodou. Myslím, že to bylo září / říjen roku 2011 . Hned po tom, co mi syn řekl, že v noci vidí fialové koule ve svém pokoji a já jsem hledala on-line, co to mohlo být. Viděla jsem pár věcí o duších, pak jsem se dostala k záležitostem posmrtného života a nakonec jsem našla tvůj blog, přes jiný rozhovor na thestir.cafemom.com (někdo to komentoval, že děláš lepší celebrity channeling).
Byla jsem těžce v církvi, která se jmenovala Církev Boží (Světová mise, Kristus Ahn Sahnghong je jejich Ježíš) - Požádala jsem tě dříve, abys ho přidal do tvého seznamu) na počátku roku 2011 a po přečtení tu a tam o posmrtném životě a duších jsem cítila konflikt. Vždycky jsem měla v srdci pochybnosti o tom, že by toto náboženství nemuselo být pravdivé, nebo žádné z nich, prostě mi v srdci nikdy žádné nesedlo. Řekli mi, že ten, kdo není spasen, půjde do pekla a zlom se blíží, protože jsme v době konce. Vždycky jsem v hlavě uvažovala, jak všichni ti lidé jdou do pekla, dokonce i dobří lidé. Jak by mohl být Bůh tak nespravedlivý? Bála jsem se o celou svou rodinu a přátele. Bylo to skutečně depresivní, a nechtěla jsem tomu věřit. Začala jsem se od nich s rodinou odpoutávat, protože jsem začal vidět, že je to kult, kterému jsou lidé oddaní, strávil tam celý svůj život, když nebyli v práci, denně . Chtěla jsem mít život, ale oni mi dali pocítit, že je to špatně.
Každopádně tohle bylo v době, kdy Erik přišel do mého života a ukázal mi pravdu! Vzpomínám si, když jsem našla tvůj blog, cítila jsem úplný šok, úžas a úctu ... a jen věděla. Erik musel být tak šťastný, že viděl světlo v mé hlavě a musel z toho mít zábavu, protože mě trošku vyděsilo, že nejsme nikdy sami a že by mohla být duše se mnou v pokoji v každém okamžiku a slyšet moje myšlenky! Četla jsem o žertech a děsilo mě, že se mi to může stát v noci (jsem si 99% jistá, že se mnou Erik žertoval kroucením záclon a jejich zastrčením za stojan televize, díky bohu, že to dělal během dne, když jsem nebyla doma!). Každou noc jsem před spaním trávila spoustu času přemýšlením o tom všem a během této doby jsem měla bláznivé sny. Věřím, že několikrát jsem měla nějaký kontakt s duchem (vzpomínám si, že jsem sama ve snu viděla fialovou kouli, která obsahovala Ježíše, ale když jsem otevřel oči, bylo to tam stále a já jsem sledovala, jak se pohybuje po místnosti ). Četla jsem blog od začátku a souhlasila se vším a začala jsem číst další weby, blogy a knihy pro další výzkum. Bylo to velmi hluboké období v mém životě, které nikdy nezapomenu! Od té doby jsem se začala cítit jako součást rodiny CE a všimla jsem si, že mluvím s Erikem, jako by byl těsně vedle mě, poměrně často, aniž bych si to nejdřív uvědomovala! Vždycky jsem měla pocit, že jsem sledována a nikdy nejsem sama, teď, když vím, že máme průvodce LOL vidím život úplně jinak, když vím pravdu, a je tak příjemné vědět, že existuje posmrtný život a že nikdo opravdu zemře. To je pro mě obrovské, protože mým jediným strachem v životě byla smrt milovaného člověka, jak to ještě mám zažít. Měla jsem to štěstí, že mí milovaní se mnou zůstali tak dlouho. Děkuji Erikovi za to, že mi pomohl si vše vyjasnit a realizovat můj dar otevřeně smýšlející a že jsem se dokázala emocionálně vzdálit a vidět věci jaké opravdu jsou. Vím, že všechny moje životní zkušenosti mě k tomu vedly z nějakého důvodu, takže když přijde pravda, vidím to (nevyrostla jsem v náboženství, islámu a křesťanství jsem byla vystavena jen jednou, když už jsem byla dost stará na vlastní názor). Vždycky jsem cítila spojení s Bohem, věděla jsem, že je víc a věděla jsem, že Bůh mě miluje za to, kdo jsem, a neodsuzuje mě. Nejsem si jistá, jak jsem to věděla, ale vždycky to bylo. Jsem vděčná, že jsem byla dostatečně otevřená, abych se ponořila do tohoto posmrtného byznisu a dozvěděla se více, a že nejsem skeptik. Chtěla bych jednoho dne být schopna chanelovat a komunikovat svobodně s duší, ale mám pocit, že to, co vím, je pro mě teď tak akorát. Naučil nás tolik o povaze lidské zkušenosti a posmrtného života a o tom, jak jsme všichni spojeni. Nyní žiji život šťastný a svobodný a už nemám břemeno pochybností a strachu. Děkuji Erikovi, že změnil můj život k lepšímu a obrátil mě na pravdu! Miluji tě tolik a jsem opravdu vděčná tobě a tvé matce. On je můj "hlavní muž" v posmrtném životě, protože na druhé straně zatím nemám žádné blízké (nikdy jsem neznala své prarodiče na obou stranách, setkala jsem se s nimi jako dítě několikrát,  jsem si jistá,  že mě milují a dívají se na mě, ale necítím tam spojení, abych s nimi mohla mluvit jako s Erikem.

Elisa Medhus, 30. prosince, 2012

Jsou to dva roky od Erikovi smrti a i když můj žal není konstantní, každý den je stále boj. Zajímalo by mě, jestli ti z vás, kteří ještě truchlí ze ztráty milovaného člověka, zažívají fenomén, který se nazývá "klábosení truchlící mysli". Dovolte mi vysvětlit.
Každé ráno, když se probudím, je první myšlenka na Erika: jak ho nemůžu obejmout, jak mi chybí jeho úsměv, jak prostě nedokážu pochopit, že je pryč. Každou noc, předtím, než usnu, moje myšlenky, propojené slzami, cestují po stejné bolestné cestě. Nejtěžší je však to, co se děje mezi východem slunce a západem slunce. V mé mysli je trvalé podvědomí podobných myšlenek o tom, co již není a smyčka obrazů: Erik jako dítě, Erik jako předškolák - Erik v každé fázi růstu - Erik jak je hloupý, milý, milující, zlobící , vzrušený, a ano, jak se Erik trápí tím temným zoufalstvím, které způsobuje, že se z mého srdce ulomí kousek po kousku s každou smutnou pamětí. Tyto obrazy a myšlenky se nikdy nezastaví. Neúnavně pronásledují: když se díváte na televizi, účastníte rozhovorů, smějete se něčímu vtipu, dokončujete domácí práce, dál a dál a dál. Je to jako nepříjemná kapka z kohoutku, ale kapka je žíravá kyselina a její cíl je moje srdce.
Jsem si jistá že jedním z faktorů je, že psaní blogu drží Erika v mých myšlenkách. To je samozřejmé. Na jedné straně mi channelování Erika přináší útěchu a pohodlí. Léčí mě. Druhou stranou je to, že vyvolává neustálou připomínku jeho smrti, že není tady se mnou ve fyzickém, jako by se sůl třela ve staré ráně, aby nikdy nebyla úplně pokrytá neproniknutelnou jizvou. Pro mě je Channeling Erik tanec mezi blažeností a smutkem. Ale nechápejte mě špatně; pozitiva daleko převažují nad negativy.
Otázkou je, jak uniknout tomuto záchvatu smutku a najít místo míru?

Elisa Medhus, 26. března 2012

Doufám, že každý má skvělý víkend! Než se vrhneme na to, co Erik říká o stříbrné šňůře, chci se podělit o Erikův žert a hlavolam o hřmění v Clintonville.
Nejdřív Clintonville. Je podobné zvukovému hřmění, ale místo atmosférického fenoménu omezeného na náš rozměr je to mezimenzionální událost. Více později. Ha ha.
Pokud jde o žert. Můj manžel, Rune, a já jsme se včera vrátili z motocyklových závodů docela pozdě, a on poznamenal, že mu chybí peněženka. Kéž by ji nenechal u Jacka v krabici, kde jsme se zastavili cestou domů na jídlo!
Zkontroloval každou kapsu šortek, každý kout a zářez svého přívěsného vozu a vyčistil svůj nákladní automobil Ford. Nic. Znovu to udělal. Zip. Udělal to už potřetí. Takže. Nyní je to ten nejzodpovědnější chlap, kterého znám. NIKDY nic neztratí!
Takže dnes ráno se vysprchoval, zkontroloval všechna tři místa po celém domě znovu neviděl nic. Odhodlaný, rozhodl se použít starou peněženku, která měla alespoň jednu současnou kreditní kartu. Bohužel neměla řidičský průkaz, a proto musí risknout, že ho nezastaví policie. Pak se vrátil do svého šatníku, aby si vzal oblek, oblékl se, vzal si sako. Pokusil se dát starou peněženku do vnitřní kapsy, ale ucítil uvnitř něco dalšího. Hádej, co to bylo. Jo, jeho peněženku. To tam mohl dát jen Erik!
A teď si Erik vezme stříbrnou šňůru:
ELISA: Eriku, na co je připojena stříbrná šňůra.
Erik: Duše a tělo.
ELISA: Duše a energie těla nebo duše a fyzické tělo?
Erik: Fyzické tělo?
ELISA: Opravdu? Jak je spojena s fyzickým tělem?
Jamie: Oh, dal mi obraz, místo aby to popisoval, a chci vědět, proč to udělal.
Jamie (k Erikovi): Můžeš to popsat?
Jamie: Hm, není to jako pupeční šňůra, která je připojena k pupíku. Vypadá to jako kořen stromu.
ELISA: Oh!
Jamie: Kmen spadne a najednou se rozdělí, rozdělí, rozdělí a uloží na jinou fyzickou úroveň. Máme tedy různé systémy orgánů, samotné orgány, pak tkáně, buňky, potom organely v buňkách, přímo do každé molekuly a subatomové částice. Prostě se rozvětvuje a rozvětvuje a rozvětvuje a krmení, krmení a krmení. 

Elisa Medhus, 20. únor, 2013

Před měsíci, když jsem navštěvovala člena blogu a médium Roberta po operaci břicha, mi říkal, jak je někdy schopen vidět všechno jako moře energie, ačkoli je stále schopen rozpoznat tvary objektů a lidí . Představa, že je schopen to udělat, mě zaujala, a proto jsem Erika požádala o podrobnosti.
ELISA: Budeme kdy vidět všechno v energetické podobě jako moře energie s jemnými hranicemi nebo hranicemi oddělujícími předměty, živé bytosti atd.? Nebylo by to v pohodě? Dívám se na svou Coke zero, víš. Je to ve stejném energetickém moři, takže možná vidíš jemný obrys, který ho odlišuje od jeho okolí. Právě jsem viděla Burák na mojí podlaze z tvrdého dřeva těsně za kancelářskými dveřmi.
Jamie zalapala, pak se směje.
ELISA: je hodně stará, takže močí všude, ale vidět ji v moři energie.
Jamie se nadále směje.
ELISA: Myslím, že za pár týdnů zemře. Jsem velmi rozrušená. (Ve skutečnosti zemřela krátce poté.) No, jsem za ni šťastná. Hm, budeme to schopni udělat - vidět vše v energetické podobě, kdykoli chceme?
Erik: Proč bys chtěla?
ELISA: Nevím. Jen tak pro zábavu! Srandu a chichotání.
Erik: To je to, jak tu vidíme věci.
ELISA: Já vím. Vsadím se!
Erik: Proč jsi tak dychtivá, abys opustila lidskou zkušenost a šla se vyvíjet, když odjedeš?
ELISA: No, myslím, že to bude legrace! Stejně jako chodíme do na filmy?
Erik: No, kurva, natoč takový film a jdi do kina. Podívej se na Matrix.
ELISA (v neochotné dohodě, ale naléhání): Dobrá. Ale já jen říkám, budeme schopni to udělat? Je to možné? To je všechno, co chci vědět, Eriku!
Erik: Do jisté míry ano.
ELISA: Dobrá. A jak to budeme moci dělat? Musíme ven z těla?
Erik: Ne, ale bylo by to jednodušší, protože pak bys použila své třetí oko, abys viděla věci jinak, než lidskýma očima. Ale vlastně, nechtěla bys používat své dvě oči? Je jednodušší udělat to z těla, ale znamená to vycvičit mozek a jak definuje životní prostředí. Jsme otroky vzdělání pro jednoduché lidi.
Jamie se chichotá.
Erik: Jakmile je to možné, učíme o vědě o pevných látkách, plynu a, víš, tekutině - že je to všechno plynné, pevné, kapalné. To jsme my! To je taková lež, kterou krmíme naše ubohé děti.
ELISA: Já vím. Chudák naše děti.
Jamie (směje se): Nikdy jsem o tom nepřemýšlela, ale způsob, jakým to říká, je tak strašně zábavný.
Erik: Takže musíme tuto část naší mysli rekvalifikovat tak, že když vidí něco jako stůl, máme skutečně možnost jím projít.
ELISA: To by bylo úžasné. Bylo by to tak skvělé!
Erik: No, je to realita věcí.
ELISA: Jo! To řekl Einstein. "Pevná hmota je jen zamrzlé světlo."
 Dobře, mám pocit, že jsem vás nakrátko změnila, takže přidám krátký příspěvek o Illuminati.
ELISA: Promluvme si znovu o Iluminátech. Někdo chce vědět, co přesně jsou. Jsou to lidé s nějakou smlouvou? Jsou to mimozemšťané? Jsou duchovní průvodci nebo andělé v lidské podobě? Co jsou?
Erik: Jsou to andělé v lidské podobě? Ne. Uh uh. A navrch „ksakru ne".
ELISA: Dobrá. Jsou to lidé s nějakou smlouvou?
Erik: Ano.
ELISA: Takže nejsou cizinci, ne? Nebo duchovní průvodci nějakého druhu?

Erik: Duchovní průvodci, ne.
ELISA: A co směs. Cizinci a lidé s duchovní smlouvou
Erik: Ano! Přesně.
ELISA: Zatraceně, vzals to tvrdě.
Erik se směje.
Erik: Někteří jsou lidé; některé jsou cizí.
ELISA: Dobrá.
Říkala jsem ti, že to bude krátké.

Elisa Medhus, 27. březen, 2012

Tato část přepisu začíná s odkazem na DMT, který jsme již do jisté míry pokryli. Promiňte. Ale pak se Erik vloží do velmi důležité oblasti, se kterou já, projednou, zápasím dva dny. Užijte si.
ELISA: Eriku, četla jsem článek o D.M.T. duševní molekule. Je to taková přirozená látka, kterou všichni máme, a snaží se zjistit, jak molekula působí, že dává lidem duchovní vize, zjevení. Slyšela jsem, že Jim Carrey a další olizují jedovaté amazonské žáby, které vylučují D.M.T. z kůže, aby měli spirituální zkušenosti. O co jde?
Jamie (směje se): Vážně, Jim Carrey to dělá?
ELISA: Vím! Slyšela jsem to. Možná to udělal jen jednou, ale zřejmě jsou lidé, kteří to dělají pravidelně. Erik: Když máš dostatek D.M.T.  v těle, nebo když je v místě, kde se dostává na povrch, aby se použila - to je to, co nás nutí cítit se spojeni s Bohem. To je to, co všichni znají. Potlačovací prvek, který máme, je naše logika, která řídí hormonální systém v těle, ten to tlumí –

ELISA: Dobrá, co má dělat D.M.T.? Tak trochu odpojit naše duše od těla nebo ... Zajímalo by mě, jak to funguje.

Erik: Funguje spíše na buněčné úrovni.

Jamie: Obrací oči v sloup, když říká, že odpojuje duši od těla!

ELISA: Promiň.

Erik, Jamie a já se smějeme.

Erik: Víš, není to tak skutečně, ale je to skvělý vizuální příklad a pomůže to lidem pochopit, protože možná to tak cítí. Duše používá tělo víc, když se produkuje D.M.T.  - ​​když je jeho úroveň vysoká.

ELISA: Oh!

Erik: Je to jako když můžeme cítit a používat všechny štěrbiny uvnitř našeho těla trochu jako by superman byl - superčlověk.

ELISA: Hmm.

Erik: Ale reálně je to spíš být superspiritual.

ELISA: Předpokládám, že všechny věci jako meditace, dobrá výživa, cvičení - zvyšují DMT úroveň? To je důvod, proč tyto věci fungují?

Erik: No, to a endorfiny. Dostaneš se k D.M.T. spíše prostřednictvím hluboké meditace a disciplíny každodenního života. Víš, prostě na to nemůžeš kašlat, když chceš lepší spojení. Musíš opravdu vyčistit tělo a udělat to

.ELISA: Okay.

Erik: Náš svět je tak zkorumpovaný a ošklivý a špinavý, takže ti nepomáhá přirozeně, když jsi na staré hranici –

Jamie (směje se): Říká to s Texaským přízvukem.

ELISA: Nechte mě vybalit banjo a doprovázet vás, Eriku.

Erik: Ne, ale bylo to jednodušší, protože ses připojila k počasí, rostlinám a okolnímu prostředí. Měla jsi klidnější životní styl, který byl méně stresující, a více meditativních momentů.

ELISA: A teď je život více objektově řízený. Každý chce věci.

Erik: Jo, řízen egem.

ELISA: Jo. Teď už vím, že se na to podíváš více během akce v Austinu, ale jak se to naučíme opustit? Je to tak těžké pro většinu z nás, včetně mě.

Jamie: Miluje tuto otázku. Sedí na okně, je docela hluboké.

Erik: Nechat jít zahrnuje dvě věci: Jednou je mozek poháněný egem, které si to stále přeje vzít a dívat se na to. Lidé jsou přirozeně perfekcionisté, chtějí to stále analyzovat, aby pochopili, co mohli udělat, jinak mají pocit, že mají neúplnou odpověď.

ELISA: Okay.

Erik: Takže nechat jít někdy znamená nemít všechny informace. Ale můžeš ulovit tohle: Někdy nemůžeš získat všechny informace. Prostě nemůžeš. Tak odpusť a zapomeň a řekni, že prostě nemáš v úmyslu vědět. Jsi na naprosto správné cestě, mami. Pokud bys neměla své ego, neměla bys tak těžké to nechat jít, protože to prostě nebylo o tobě.
ELISA: Potřebujeme pro něco ego? Mám pocit, že je to dodatek, jako vestigický orgán, který už nepotřebujeme. Jako zuby moudrosti nebo tak něco. Kdysi jsme to potřeboval k přežití, ale teď jsou to jen bolesti v zadku.
Jamie (směje se): On se tak směje!
ELISA: Vážně, nevypadá to, že bychom ho měli vůbec mít!
Erik: Ne, vnímej ego pozitivně. Pomáhá nám být jednotlivci.
ELISA: Ach! Jo, protože myslím, že nechceš, aby jsi byl úplně spojen se všemi ostatními po celou dobu! Slyšel jsem, že některé duše někdy chtějí být sami a zažít odloučení.
Erik: Jo! Navíc potřebuješ tuto oddělenost, abys získal kontrast nebo dualitu pro lidskou zkušenost, která činí pozemskou rovina tak velkým hráčem pro duchovní růst.
ELISA: Přesně tak! Chápu!

Elisa Medhus,  6. března 2012

Mnozí z vás vyjádřili zájem dozvědět se o Erikovi více, včetně jeho pokusu o sebevraždu několik měsíců před jeho smrtí. Jak těžké je pro mě znovu navštívit tento zážitek, snad podrobnosti ozřejmí bolest, kterou trpěl.
V ranních hodinách vstoupil Erik do naší ložnice s kovovou schránkou a na tváři měl široký úsměv. Byl tak temperamentní, ne to, co bys očekával od někoho, odhodlaného vzít si svůj vlastní život. Zeptal jsem se ho, zda je v pořádku. Koneckonců byly asi tři ráno. Vzrušeně vykřikl, že je s jeho bývalou přítelkyní Allie a mou zesnulou sestrou Denise. Pokračoval, a říkal, že vidí jen Denisinu hlavu a trup, protože se ještě nenaučila ukázat ruce a nohy. Zeptala jsem se ho, k čemu je schránka, a řekl, že je to to, co s ním komunikuje. Nejdřív jsem si myslela, že je prostě náměsíčný, ale zcela jasně to nebylo správně. Tak jsem vyskočila z postele a znovu jsem se zeptala, co se děje. Podíval jsem se na schránku a neviděl nic než nečitelný škrábanec kuřete. Zopakoval příběh s ještě větší bujarostí než předtím. Změřila jsem mu puls (nevím proč) a poznamenala jsem, že jeho srdce bušilo jako u vyděšeného ptáka. Rychle jsem ho odvedla na oblíbenou pohovku, vyndala můj stetoskop a dokončila zkrácené fyzické vyšetření.
"Eriku, vzal jsi něco?" Zeptala jsem se. Poté přiznal, že spolkl celou láhev léčivé látky ADHD známou jako Provigil, pak seděl ve svém pickupu a čekal na smrt, aby ho zachránila. Řekl, že po nějaké době se bál, že ihned nenajdeme jeho tělo a při proslulých letních vedrech Houstonu se domníval, že to není dobrý nápad. Dále říkal, že byl po neurčitou dobu v bezvědomí, než se k tomuto závěru vrátil a šel zpět do domu, schránku v ruce.
Samozřejmě jsem zavolala na intoxikační oddělení a jeho psychiatra. Oba mi poradili, abych zůstala vzhůru a sledovala jeho vitální funkce, ale ujišťovali mě, že bude v pořádku. Požádala jsem psychiatra, aby ho umístila do léčebny, ale vysvětlila mi, že to není nutné, protože teď se s nimi obvykle zachází v domácím prostředí - jako v domově. Přesto jsem byla skeptická.
Takže jsem ležela vedle něho po celé hodiny, kontrolovala jeho puls. Každou chvíli seděla a držela jeho ruku s Allie po pravici a tetou Denise po levé ruce a řekla jim, jak moc je miluje a jak je rád, že jsou s ním obě. Po několika hodinách byla jeho srdeční frekvence normální a jeho "delirium" přestalo.
Slyšela jsem o zkušenostech se smrtí a navzdory mému skeptickému názoru na takové záležitosti jsem přemýšlela, jestli vlastně zemřel ve svém autě a vrátil se s Allií a Denise. Určitě ho vedli zpátky do života a do mé ložnice.
Následujícího dne se ho Rune zeptal, proč se pokusil vzít svůj vlastní život, a Erik pragmaticky řekl: "Protože nechci být tady," Rune mu řekl, aby se podíval na to, co má ve svém životě: veškeré možné pohodlí, rodina a přátelé, kteří ho hluboce milují. Souhlasil, jen aby uklidnil svého otce.
Stejně jako mnozí dělníci světla a indigoví, Erik nikdy necítil, že sem patří a žádné množství lásky a kamarádství by nedokázalo překonat jeho hluboký pocit osamělosti. Pro nás to možná byla příprava na příští události, i přes jeho týdenní návštěvy terapeuta a psychiatra. Také to bylo první skutečné zářezy na mé skořápce.
Udělala bych editaci, ale přemýšlela jsem nad myšlenkou, že znovu prožiji tento zážitek. Pravděpodobně je to plné pravopisných a gramatických chyb.

V úctě k Erikovi bych ráda zveřejnila příspěvek o tom, co náš drahocenný Erik znamenal pro každého z nás. Pokud mi můžete tyhle myšlenky poslat e-mailem, složím je do záznamu. Budeme zachovávat anonymní jména, pokud to neřekneš jinak.
Hodně lásky všem.

Elisa Medhus, 3. března 2012

Cindy: Eriku, byla jsem přitahována k minulému blogu o tom, jak si odpustit vnímané chyby nebo minulé přestupky. Ocenila jsem tvé vedení. Existují nějaké další pokyny, které můžeš sdílet o odpuštění sám sobě a pohnutí se z místa bez neustálého opakování chyb z minulosti?
Kent: Říkal, že je to skvělá otázka v tom, jak je obrovská, a proto jsi byl veden na tento blog.
Erik: Protože jsem odborník na toto téma. Pokud si myslíš, že jediný čas, kdy musíš vykonat odpuštění, je, když jsi ve fyzické rovině, zkuste vyjít z toho, jak jsem to udělal já. Jo, je to velký. Jeden z největších rozdílů mezi pozemskou rovinou a, z nedostatku lepších termínů, když jsi v "duchovní rovině" nebo na "druhé straně" je nedostatek úsudku. Začneš si uvědomovat, že všechno je jen tak. Není to dobré, není to špatné. Jen to je. A to, co k tomu připojíš, činí odsudek. Takže když se podíváš na vnímané minulé chyby, musíš zjistit, jaký úsudek jsi k tomu udělal. Podíváš se na to, co jsi udělal, a možná se na to díváš ze zralejší perspektivy, než jsi měl v době, kdy jsi rozhodl. Ale i když jsi udělal něco, co sis tehdy myslel, "Ach, opravdu bych to neměl dělat." Ale stejně jsi to udělal, myslím, že je to v pořádku, to je část života. Jen se vrať a pokud se od toho můžeš něco dozvědět, pak jsi před zápasem. Mimo to je zbytečné chodit do minulosti, takže to prostě necháš. Minulost je dobrá, když se na ni podíváš a učíš se z ní, ale pokud stále pociťuješ emoční reakce, pak se chceš jen pokusit dozvědět se více o sobě a zjistit, kdo jsi. A jakmile to uděláš, odpusť si nahlas. Je to vtipné, ale pokud jen řeknete: "Odpouštím si." A je to v pořádku. A častokrát tím, že to řeknete nahlas, energie lásky téměř vyplaví negativní energii. A pak si řekněte: "Hej, já nechám tyhle emoce jít. Už mi neslouží. "
Cindy: A co ty časy, kdy volby, které jsi udělal v minulosti, ovlivňují tvůj život dnes? Například vím, že někdo má dnešní zdravotní problémy, protože v minulosti zneužívali své tělo.
Erik: Tyhle věci mají samozřejmě různé úrovně. Ale všechno se vrátí ke stejné věci. Některé jsou mnohem silnější emocionálně a když máš fyzické projevy věcí, které jsi udělal v minulosti, všechno, co můžeš udělat, je to, co je v současnosti. V určitém okamžiku ... Jsi tak trochu sklízel výsledky toho, co jsi zasel v minulosti. Klíčovým slovem je stále ještě odpuštění. Řekni: "No, co teď udělám? Co se mohu naučit? Mohu to použít, abych učil ostatní lidi? Mohl bych to použít ...? "Alternativou je sedět a bičovat se a cítit se ještě víc mizerně a pak se stát přítěží pro sebe a všechny kolem a to opravdu neslouží vašemu vyššímu dobru či tomu, čím můžeš přispět světu. Takže pokud jsi v minulosti nepřispíval světu a zaplatíš za to, pak se rozhodni to změnit nyní tak, jak můžeš. Neříkej, že emoce, které máš, nejsou platné, ale v určitém okamžiku je třeba říci: "Ok, je mi to líto, že jsem si udělal to, co jsem udělal a skončil rozzlobený. Co s tím můžu dělat, abych se tím nezabýval po celý zbytek života a posmrtného života? "
__
Cindy: Eriku, máš ještě něco, co bys dnes chtěl sdílet?
Kent: Miluje, že je součástí této komunity a zírá, jak rychle se rozrůstá, množí se a kolik lidí a životů dosahuje a dotýká se.

Elisa Medhus, 2. Březen, 2012
Děkuji hostujícím blogerům Cindy a Kentovi za tento skvělý dnešní vstup! Přeju si, abyste byli s námi v Austinu, ale jsem vám vděčná za to, že jste drželi pevnost, zatímco jsem pryč! Všechny vyzývám k návštěvě jejich fantastické webové stránky: www.eclecticverve.org.
Cindy: Eriku, když jsi Duše, může tvým pocitům ublížit někdo v pozemské rovině?
Erik: To je dobrá otázka.
Kent: Říká mi, že naše myšlenky nebo akce mohou mít vliv na lidi v duchovním prostoru.
Erik: Jediná věc, která se liší, je to, že pokud nemáš své ego, je těžší cítit ublíženost sám sobě, protože nemáš externí ego. Takže pokud někdo řekl: "Myslím si, že Erik je hloupý." To mě opravdu neovlivní, protože nemám ego nebo skořápku, která se snaží získat mou hodnotu tím, co o mě lidé myslí. Můžeš se však někdy být smutný, protože se snažíš rozvinout soucit a v určitém okamžiku tě to dělá smutným, když uvidíš lidi, co se dostal do zřejmých kruhů sebevražedného chování nebo uzavřeného smýšlení. Může to být smutné, protože chceš, aby se z toho vymanili. Chceš je znovu utvrdit láskou, která je kolem nich. Takže máš soucit nebo empatii. Ale do určitého bodu, čím více ses distancoval od své fyzické inkarnace, tím méně tě takový druh energie ovlivňuje. Jsou to nižší vibrace, takže by mohlo dojít k tomu, že by se duše nebo entita chytila do pasti a stále se pokoušet držet se pozemských emocí, ale to má negativní spirálovitý vliv, a tak v určitém okamžiku ... samozřejmě je to individuální volba duše, ale v určitém okamžiku, pokud se rozhodnou vrátit se k lásce a spojení se zdrojem nebo s Bohem, opustí to všechno za sebou. Jsou to spíš zemské útrapy.
Cindy: Děkuji, Eriku. Takže následná otázka, pokud budu komunikovat s několika milovanými, kteří prošli, nemusím si dělat starosti, zda jsem s nimi strávila stejný čas, abych jim ukázala, že je miluji všechny stejně?
Erik: Jo. Protože to tak nevidí. Nemají ego, nebo potřebují krmit ego nebo krmit vlastní vnímání nebo emoce. Všechno, co tvoji milovaní chtějí, je, abys byla šťastná a povzbuzují tě. Jsou nadšeni, že s nimi zůstáváš spojena. Jelikož nemáme ego, které neustále porovnává s ostatními, nezáleží na tom.

Elisa Medhus,  1. března 2012
Nevím, proč jsem se necítila ve své kůži zeptat se Erika na tuto otázku. Možná, že mi jeden z vás může pomoci to pochopit.
ELISA: Nyní nevím, proč to potřebuji znát, ale než ses zabil, neměl jsi trochu strach, že nebude po smrti? Co sis myslel?
Erik: Ne.
ELISA: Myslel sis, že to bude, nebo to nebylo pro tebe důležité?
Erik: Bohužel druhé. Pro mě to nebylo tak důležité; Musel jsem se dostat pryč od toho, v čem jsem byl.
ELISA: Jo.
Erik: Jakákoli volba, mami, byla lepší než to, co se dělo v mé hlavě.
ELISA: Ale co sis myslel, že se stane, když vytáhneš spoušť a zabiješ se? Myslels, že to bude jen zapomnění, nebo
Erik: Ne! Ne, opravdu jsem si myslel, že to bude mírumilovné; Opravdu jsem si nemyslel, že bych byl mrtvý, neschopný nic dělat. Byl by jen klid. Věděl jsem, že to bude klidné.
ELISA: Myslels, že tvoje vědomí přežije?
Erik: Nikdy jsem o tom vůbec nepřemýšlel.
ELISA: Wow. No, měl jsi kontakt s posmrtným životem s tím blízkým zážitkem smrti, který jsi měl při předávkováním několik měsíců před tvou smrtí, takže to možná bylo rozhodujícím faktorem, že jsi byl s myšlenkou na sebevraždu v pohodě.
Erik: Byl jsem víc v pohodě. Věděl jsem, že to bude v pořádku. Nebylo to děsivé ani plné strachu. Bylo to prostě v pořádku.

Elisa Medhus , 22. února 2012
Zatímco tu bojuji proti moru, prosím, užívejte si moudrosti našeho Roberta!
"Tvoje podstata: existence je definovaná"
Hledáme "Kdo jsme", proto jedinou pravdou jsi TY. Všechno ostatní (Harmonie, Chaos, Komfort) jsou iluze , které sis sám vytvořil ve spolupráci s tím vším. Tyto iluze jsou nezbytností, jelikož jsou nástroji, které slouží na cestě, k čemu jste.
Zdroj, nebo Bůh, není jednoznačně Harmonie (nebo Láska), Chaos (nebo Strach) nebo Komfort. Zdroj jsou všechny tři. Zvláštní označení pro Zdroj je tedy pravda.
Fyzická říše je ve službě pravdě. My ve fyzické oblasti neustále "přeskakujeme" dovnitř a ven z harmonického a chaotického stavu, při nikdy nekončícím hledání nestranného komfortu mezi oběma. Ti, kteří dosahují nezaujatosti, existují ve vzestupném pohodlí. Lidé nazývají ty, kteří našli tento Komfort, "vzestoupení mistři". Ti, kteří našli Vzestoupenou pohodu, existují bez souzení a Ega. Vzestoupený komfort je nezaujatý v harmonii a chaosu. Vzestoupená pohoda je to, co lidé nazývají "Bůh", "Zdroj", "Božství", "Vše, co je". Když se fyzické bytosti vrátí k jejich pravému Já, jejich nefyzickému Já, vrátí se do Komfortní formy, ve které jsou zarovnány. Pro některé to znamená návrat k Harmonii nebo harmonický komfort. Jiní se vrátí do Chaotického komfortu. Někteří se vracejí ke směsi harmonických a chaotických komfortů. Někteří se vrátí do vzestupného komfortu. Vzestoupený Komfort je jediná forma Komfortu, která existuje bez souzení a Ega. Pro všechny ostatní soud a ego přetrvávají. Tyto síly (Soud a Ego), nebo jejich nepřítomnost, vedou naše duše do budoucích Komfortních forem. Komfortní forma sladíme s palivem, což je zkušenost, se kterou se setkáváme při návratu do nefyzického prostoru. Lidé touží po definicích. To je pochopitelné, protože definování abstraktního konceptu umožňuje lidské mysli, aby činila nehmotné hmatatelným.
Komfort je síla, která nás nutí vybrat. Najde se ve všech stavech bytí (Harmonie, Chaos a vše mezi nimi). Je to krátkodobé i dlouhodobé. Komfort má různé významy v závislosti na našich přáních. Může být definován jako ten, který poskytuje "podporu"; může to být "Znalost"; může být "moudrostí" nebo "jasnost". Komfort je katalyzátorem úlevy nebo neklidu. Jedná se o mrkev na konci hůlky, zmuchlanou deku. Řídí nás, abychom našli pocit klidu nebo míru, bezpodmínečnou lásku, neohrožující strach, spokojenost bez ohledu na stav a vše mezi nimi.
Harmonie a Chaos poskytují možnosti hledání. Jsou nekonečnou smyčkou, která na jednom konci vytváří stavy čisté harmonie a čistý chaos na druhém konci. Všechno ostatní spadá mezi. Mnozí znají Harmonii jako "dobré pocity a akce". Příklady harmonických projevů jsou Láska, přijetí, mír, radost, štědrost, laskavost a tak dále. Chaos je často označován jako "nepříjemné pocity a činy". Společné projevy chaosu jsou strach, nenávist, válka, bolest a utrpení (fyzické, emocionální, duchovní). Jak Harmonie, tak Chaos poskytují příležitosti k předpojatosti. Když se předjímáme jeden nad druhým, existujeme ve stavu soudu a ega.

Elisa Medhus, 17.února 2012
Erik přesvědčil Roberta, aby nepřestal sdílet tuto část – channelovanou s jeho vyšším já - s Channeling Erik společenstvím. Stejně jako vše od našeho Roberta je to skvělé!
"Harmonie, Chaos, Komfort: Božská trojice. Otázky a odpovědi"

Jsou názory, které vytvářejí Chaos (nebo Strach) špatné a k čemu slouží?
Neexistuje žádný správné nebo nesprávné z pohledu všeho, co je. Správné nebo špatné je něco, co vytváříme v sobě. Pokud je to nepříjemné, je to stopa, kterou vyššímu já poskytuje. Říká, co cítíš, je opakem toho, co chceš zažít.
Pochopte, že ve větším schématu existují postoje v souladu s Chaosem, takže máme na výběr. Když se rozhodneme pro určité hledisko, je to za účelem prožívání toho, jak to cítíme, a konečným výsledkem je příležitost klást další otázky. Jak sbíráme zkušenosti, zažíváme aspekty každého typu výběru, aspekty (nebo individuální) pomalu pracují na cíli vyššího já, který má zažít "obě strany mince". Jedna strana mince představuje život v souladu s Chaosem (nebo Strachem) a druhá strana poskytuje Harmonie (nebo Lásku). Samotná mince představuje Komfort. Všechny tři (Harmonie, Chaos, Komfort) se spojují a vytvářejí rovnováhu.
Mohli, nebo měli bychom se pokusit změnit jiné, kteří se rozhodli být v souladu s Chaosem?
Z místa úsudku a ega pochází, že člověk se může nebo by se měl pokoušet o zjevnou změnu jiného. Inherentně říká, že můj názor je lepší, nebo více duchovní než tvůj. Prohlášení o tvém stanovisku pochází z ega. Uvedení tvrzeného hlediska pomáhá vyvodit úsudek. Veškeré perspektivy jsou nakonec krokem podél duchovní cesty. Vše, co se vyžaduje na této cestě, je způsob, jakým se cítíš být. Pokud být světlem ostatním tím, že přijmeš láskyplné, nestranné činy, je tvoje volání, pak to udělej. Pokud tě přitahuje opak, má to tak být. Pokud hledání rovnováhy mezi všemi hledisky je tvoje volání, postupuj touto cestou. Všechna rozhodnutí ovlivňují Kolektivní. Všechny poskytují příležitosti pro další hledání. Vše otevírá nové možnosti a možnosti rozšíření. První ukazuje ostatním, jak lehkost bytí produkuje radost, soucit, empatii a tak dále ... všechny takzvané milující atributy. Druhý je příkladem vyloučení, úzkosti, úsudku atd. ... všechno, co my lidé nazýváte strachem založenými vlastnostmi. Třetí je kombinace první a druhé cesty. Bez ohledu na výběr jsou všichni stejná mince. Všechny jsou součástí VŠEHO, CO JE. Každý z nich nabízí vlastní verze Komfortu. Každý nabízí své vlastní moudrosti. Jeden sídlí v říši Harmonie. Jeden je s Chaosem. Další je obojí. Všechny jsou nezbytné.
Nechceme se přestěhovat od Negativního a být milující?
VŠECHNY, KTEŘÍ JSOU (my), vždy máme Harmonii i Chaos. Každá fáze, nebo osobnost, přichází do fyzické sféry, aby získala chuť každého z nich a pak se rozhodla. Někteří zvolí Harmonii (Láska), jiní se budou snažit o Chaos (strach) a někteří budou hledat rovnováhu mezi oběma. Nikdo z nás nikdy nezůstává na jedné nebo druhé straně, protože to bude znamenat, že se nepohneme dopředu. Vědomí si přeje být stále se měnící.
Jsou v nefyzické oblasti odděleni ti, kteří jsou v souladu s Harmonií,  od těch, kteří si vybírají Chaos?:
Mezi těmi, kteří si vybrali Harmonii a těmi s Chaosem, neexistuje žádný odstup, protože jsme všichni Jeden. Takové rozdělení by znamenalo nedostatek jednoty. Jsme kolektivní ... "polévka" vědomí. Existuje však iluze odloučení, a je vytvořena individuální perspektivou a touhou být s těmi, kteří rezonují stejným způsobem jako oni.

Elisa Medhus, 14. únor, 2012

Kent Lehman je duševním komunikátorem, který spolupracuje se svou ženou Cindy Musil, aby usnadnil jeho komunikaci s dušemi. Zjisti více o páru a přihlaš se k odběru měsíčních e-newsletter na jejich webových stránkách.
Cindy: Eriku, můžeš vysvětlit, jak lidé, kteří přešli, mohou být současně na více místech? Pokud by například všichni členové rodiny Channeling Erik s tebou chtěli hovořit přesně ve stejnou dobu, mohl bys se všemi komunikovat nebo by sis musel vybrat, s kým bys mohl v té chvíli komunikovat?
Kent (směje se): Erik mi ukazuje obraz Sheldona z "Teorie velkého třesku", který se rozpadá na několik verzí sebe sama ...
Erik: Je to trochu těžké vysvětlit. Vědomí je propojeno jako velký internet. Duše jsou schopni rozdělit svou energii.
Cindy: Snižuje to jejich energii? Pokud mluvíš s jednou osobou proti 100 osobám, máš pro jednu osobu více energie než když rozdělíš svou energii mezi 100 lidí?
Erik: To nerozptyluje. Je to stejný zdroj. Prostě má více částí stejnou energii. Rozlejete-li sklenici vody ta proudí všemi směry, tak to je. Naše vědomí se nevyskytuje v jediném okamžiku. Vlastní podstata vody je stejná a je spojena. Není to jako sklo. Energie je voda. Takže je to stejné - ať už je to ve sklenici, na stole nebo na podlaze. Jsme schopni rozložit naši energii na rozhovor s více lidmi. Stojí to energii, kvůli časovému rámci a není to lineární, ale dokážeme to všechno přijmout. Jako multi-tasking.
Kent: Pro nás to vypadá jako stejný čas, ale pro tebe to je několik individuálních rozhovorů. Je to simultánní - vícenásobná konverzace současně, ale individuální.
Erik: To je to, co začala chápat metafyzika a co Einstein říkal teorií relativity.
Kent: Je pro nás těžké projít kolem "černobílé" energie a molekulární struktury.
Erik: Zde je snadný příklad: Světlo - Když lidé mluví o teorii částic a vlnové teorii světla a ptají se: "Která teorie je správná?" Ve skutečnosti, čím více ji studují, tím více zjišťují, že obě. A to nedává logický smysl, ale energie a takový druh věcí to dělá, když se dostane do vesmíru. Jak to může být? Mělo by to být pouze jedno nebo druhé, ale obě. V určitých situacích působí jako částice a v určitých situacích se chová jako vlna. Takže je to relativní.
Kent: Říká, že to je těžké pochopit, protože děláme věci lineárně. Ve fyzické rovině můžeš bydlet najednou pouze na jednom místě. Takže abychom měli rozhovor s někým tady a někým tam, musíme se přemístit a nebudeme schopni pokračovat v rozhovoru s první osobou, pokud budeme hovořit s druhou.
Erik: Ale v duchovní rovině, protože není čas, jak to znáš, dokážeme rozdělit naši energii.
Kent: Mohl mluvit se stovkou lidí pro nás souběžně, ale pro něj jsou to individuální rozhovory, protože čas nemá žádný význam. Takže konverzace probíhají jednotlivě a současně ve stejnou dobu. Řekl něco jako Einsteinova teorie relativity. Oba jsou. Čas je relativní.
Erik: 5 nebo 10 minut v křesle zubaře se může zdát jako celý den, ale 5 nebo 10 minut s krásnou ženou je jako blesk. Takže kdo má pravdu? Oba mají pravdu. Je to relativní pro tvoje vnímání a čemu věnuješ pozornost. Oba jsou. Je to současně a je to oddělené.
Kent: Právě teď má s námi rozhovor, ale právě teď má rozhovory s ostatními. Není to, jako by s námi mluvil, pak se přeskočil a promluvil s další osobou, potom s další osobou, a pak s námi s námi promluvil. Může se to stát ve stejnou dobu. Ale má individuální rozhovory.
Cindy: Jsi ochotný komunikovat s každým, kdo tě kontaktuje?
Erik: Jo.
Cindy: Existují nějaká omezení?
Erik: Ne.
Kent: Snaží se lidem připomínat tím, že dělá žertíky.
Cindy: Rád pomáháš lidem?
Erik: Sakra jo! Opravdu mě to dává, když vidím, že lidé mají průlom. To je skvělá věc na blogu Channeling Erik, protože je to obrovský odkaz. Lidé se mohou vrátit a přečíst si je.
Kent: A jenom čtením o něm se usnadňuje spojení s ním. Rád pomáhá lidem spojit se s jejich duchovními průvodci a duchovní sférou, ale hlavně se to učí o sobě. A zjišťuje, kdo jsou. Jaká jsou jejich ponaučení a jsou si více vědomi svého života.
Erik: Jedna věc co se musí změnit, jak se měníme vědomí, spousta lidí jede na autopilota. Nevěnují pozornost věcem, které se dějí. Jednoduché věci. A přitom tolik ztrácí, protože se rozptýlí, místo aby si udělal čas jít dovnitř. Lidé se rozptylují buď pomocí drog, nebo prostřednictvím televize, nebo čímkoliv, prostě utíkají celou dobu místo toho, aby se zeptali: "Co mi říkají emoce." A vzali za to odpovědnost.
Kent: Je nadšený, protože lidé, kteří se zabývají blogem (CE), se z toho vymaňují. Hledají. Jsou buď ochotni udělat práci, nebo alespoň otevřeně se na ni díval.
Cindy: Takže pokud jsou ochotni dělat práci, jak jim může pomoci?
Erik: Pomáhám jim tím, že jim dělám žertíky. Samozřejmě, žerty jsou hodně zábavné, ale mají také důvod. Ukazují vše, co říkáme na blogu. Život pokračuje dál a vaši blízcí jsou všude kolem vás. Existuje další rozměr existence těsně vedle fyzického. Takže to je část pomoci. Druhou částí je zasílání zpráv, protože lidé se zpomalí a poslouchají. Buď meditováním, nebo prostě věnováním pozornosti. Je to způsob, jak dostat mé zprávy. Ať už je to povzbuzení nebo něco hloupého, co četli na blogu.
Cindy: Takže pokud by člen CE rodiny chtěl s tebou komunikovat, jaký je nejlepší způsob, jak požádat o pomoc nebo o radu?
Erik: Nejlepší způsob je mluvit se mnou, jako bych tam byl. A být otevřený ... Otevřeš své vědomí a věnuješ pozornost, protože to může být, podle toho, kde jste, nejjednodušší způsob, jak dostat zprávu.
Kent: Připomíná, že duchovní energie je mnohokrát jemná.
Erik: Pravděpodobně nebudeš slyšet v hlavě ohromující hlas. To je těžké. Věnujte pozornost tomu, co je kolem vás. Mohla by to být vážka. Mohla by to být mince, která někde leží. Nebo by to mohlo být někdo, a dostaneš odpověď od této osoby. Buďte otevřeni různými způsoby, aby k vám mohla přijít odpověď. Snažte se tlačit logickou část své mysli na stranu a prostě zjistit, jaké dojmy máte v mysli. Nemusí to být celý odstavec nebo spousta informací. Může to být jen fráze nebo píseň nebo něco, co se objeví ve vaší mysli. Nesnižujte to. Dávejte pozor. Zeptejte se, co to pro vás znamená.
Kent: Říkal, že s tebou vždycky komunikuje duše a tvoje vyšší já. Jenomže jsme tak rozptýleni - mobilní telefony, počítače, televize, vše - že nám hodně uniká.
Erik: Nemusíte sedět, meditovat a pokoušet se připojit. Myslím, že je to skvělý zvyk, ale komunikujeme s Tebou stále.

Elisa Medhus, 5. říjen, 2010
Dnes jsem narazila na tento článek, když jsem hledala příběh o lékaři, který slyšel jeho dvojčata mluvit cizím jazykem, s pomocí odborníků na lingvistiku zjistil, že jazyk je aramejština, kterou hovořil Ježíš. Článek, publikovaný v časopise Llewellyn Journal: Nové světy těla, mysli a ducha, je napsán Wilmou Davidsonovou. Prosím, užijte si!
Existuje důkaz duchovního světa?
Wilma Davidson
Existuje nějaký důkaz, že duchovní svět existuje? Někteří lidé chtějí pozitivní důkazy a mnozí vědci jsou skeptičtí ohledně možnosti života po smrti. Ale pozor! Tento postoj se může brzy změnit, protože nová technologie vytváří zařízení, které může dělat úžasné věci. Již je k dispozici zařízení, které dokáže číst změny teploty vzduchu. Je to další zázrak, který má být odhalen? Je těžké uvěřit, ale společnosti Nexus New Times a Reuters hlásí, že vědci vyvíjejí technologii na čtení myšlenek ve spolupráci s výzkumníky z MIT. Jak dalece počítače, které čtou myšlenky, nabízí vědě nekonečný potenciál, ale co když jsou zvyklé na spojení s duchy? Teď je to zajímavá myšlenka co otevírá nové spektrum!
Lidé již spadají do tří velmi odlišných kategorií:
1. Ti z nás, kteří věří ve svět ducha, život po smrti a reinkarnaci
2. Lidé, kteří mají otevřenou mysl, ale žádné pevné přesvědčení
3. Ti, kteří tvrdí, že smrt je konec a zůstane tak dlouho, dokud nebudou prokázány pevné důkazy
Takže počítač se bude schopen propojit na duchovní přítomnost v budově? Ano, to zní velmi daleko, ale pamatujte si, že mysl žije po smrti, stejně jako naše smysly. Takže pokud tento šikovný gadget může propojit lidské smysly, pak by měl být technicky schopen propojit smysly zesnulé duše. Očekává se, že počítač s "citlivým vědomím" čte lidské myšlenky analýzou řadou pohybů obličeje a byl navržen tak, aby diagnostikoval duševní stav člověka.
Tato nová technologie je navržena jako nástroj, který pomáhá reakci, online výuce a cílené reklamě. Nyní, když se tato nová myšlenka otevřela, možná nebude trvat příliš dlouho, než bude potenciál rozpoznán a "model detekce duchů" bude v prodeji!
Pamatujte si, že jsme všichni energií a po smrti jsme stále energií, mohl by tento počítač dát důkaz o životě po smrti a zjistit přítomnost duchů?

Budeme také brzy schopni vyzvat "nanotechnologii" jako vědní obor, aby nám poskytla iluzivní důkaz o pokračování v životě? Nanotechnologie je věda, která pracuje s jemnými částicemi. Když říkám jemnými, myslím to vážně, protože jeden nanometr je jedna miliardtina metru. Existuje zřejmá možnost, že v blízké době se výzkum tohoto nejnovějšího oboru techniky rozvine, neboť výzkum byl proveden na univerzitě v Michiganu, kde bezpečnostní úředníci Spojených států podporují vývoj senzoru, který detekuje plynné materiály.
V tomto univerzitním Centru pro bezdrátové integrované mikrosystémy pokračuje práce na mikroprocesoru, který je schopen analyzovat plynný materiál v nízkých hladinách sto dílů na bilion. Mnoho lidí, kteří cítí duchovní přítomnost, hlásili vůni parfému, čerstvého pečeného chleba nebo tabákový dým (viz Duchovní záchrana pro další podrobnosti o zvucích a vůních duší). To vyvolává otázku: "bude tento nanomonitor detekovat plynnou energii duše?" Potvrzení by přineslo mír mnoha pochybujícím lidem.
Přesvědčivý důkaz
Všichni potřebujeme důkaz, že smrt není konec a někteří z nás mají štěstí, že získali důkaz od duchovního světa. Ale pro pochybující mohou následující případy zážitků z minulých životů potvrdit, že po smrti žijeme další život.
Přesvědčivé důkazy, že žijeme více než jeden život, od těch, kteří zažili minulé životy. Podrobnosti jsou zdokumentovány v mnoha zemích a autenticita mnoha z těchto příkladů nemůže být zpochybněna alternativním vysvětlením.
Jak může věda vysvětlit některé velmi přesvědčivé důkazy o minulých životech? V případu hlášeném Dr. Morrisem Nethertonem (www.victorzammit.com), jedenáctiletý chlapec byl v hypnóze nahráván ve starověkém čínském dialektu. Tato úžasná kazeta byla ukázána profesorovi na katedře orientálních studií na Kalifornské univerzitě, kde zjistili že jde o recitaci ze zakázaného náboženství starověké Číny. (Fisher 1986: 202).
Stejně přesvědčivý je i další případ, který dokazuje zkušenosti z minulosti. Toto je příběh malého desetiletého chlapce, indického Igorata, který žil v Cagayonském údolí na Filipínách. V tranzu komunikoval volně v jazyce Zulu. Skutečnost, že toto dítě nikdy neslyšelo jazyk Zulu, je jistě důkazem pro většinu skeptiků. Autor Lyall Watson, který žil v Africe jako dítě, poznal jazyk a ohlásil tento zajímavý případ podrobně popsaný v „ A Lawyer Presents a Case for the Afterlife „ (victorzammit.com). Takže jak se mohl tento chlapec, když žije ve vzdálené vesnici, naučit mluvit plynně Zulu? Jediné racionální vysvětlení je, že žil jako Zulu v minulém životě.
Snad nejvíce myslitelný příklad důkazu minulých životů pochází od těch lidí, kteří mohou v hypnóze nebo transu mluvit řadou jazyků, aniž by je znali. Americké médium George Valentine řídil seance, v transu mluvit v ruštině, němčině, španělštině a welštině. Carlos Mirabelli, brazilské médium, poskytl ještě nespornější důkaz o předchozích životech, když psal dlouhé technické dokumenty ve více než třiceti jazycích, mezi nimiž byla i syrština a japonština. Toto cvičení nebylo žádnou náhodou, neboť práce byly provedeny za přítomnosti vědců a při některých příležitostech se svědkem tohoto úžasného výkonu stal dav až pěti tisíc lidí. (Lazarus 1993: 84).
Přemýšlel jsi někdy, zda jsi na určitém místě měl minulý život, protože se tam cítíš pohodlně a dobře? Nebo se divíš, zda ses setkal s určitou osobou v předchozím životě, protože se zdá, že znáš její způsoby a máte nevysvětlitelnou vazbu?
Stejně jako u výše uvedených případů je hlášeno, jak děti vyprávějí o minulých životech a když byly tyto skutečnosti prověřeny, bylo zjištěno, že jsou pravdivé. Mnoho dětí je psychiky až do pěti let a snadno se naladí na situace.
Pokud se podíváš do knihovny nebo na internet, zjistíš, že existuje astronomické množství dobře zdokumentovaných důkazů, které zřejmě potvrzují, že skutečně žijeme mnoho životů. Jaké další vysvětlení by mohlo znamenat schopnost mluvit starým jazykem nebo, stejně jako Mozart, složit koncert ve věku čtyř let, když byl sotva schopen číst nebo psát?
Doktor Mark Pitstick (www.soulproof.com) uvádí skutečně úžasný případ dvojčat narozených ve Spojených státech, kteří si mezi sebou povídali v cizím jazyce. Kojenci byli odvezeni na jazykové oddělení Columbia University v naději, že jazyk identifikují. Profesor starověkých jazyků zjistil, že děti mluví aramejsky, jazykem používaným v době Krista.
Jak vysvětlí vědci tento příklad toho, co je téměř jistě minulým životem? Je pozoruhodné, aby děti mohly mluvit jakýmkoli jazykem, když jsou tak mladé, a kdyby mluvily moderním jazykem, jako je francouzština, italština nebo španělština, skeptici by mohli tvrdit, že se to dozvěděli od člena jejich rodiny nebo au pair. Tak jak skeptici vysvětlí, že tyto děti mluví jazykem, který by poznali pouze odborníci ve starověkých jazycích? Souhlasíš s tím, že je to důkaz minulých životních zkušeností? Ian Stevenson, světově známý psychiatr, studoval více než 250 případů dětí, které vyprávěly podrobnosti o minulých životech. Většina z nich byla velmi přesná. Je nemožné vysvětlit schopnost dítěte říct, kde žil v předchozím životě a kde žili jeho příbuzní, nebo kde byl rodový poklad ukryt před jeho narozením. V programu Spirit Rescue nalezneš odpovědi na mnoho otázek o minulých životech a detailech o regresi. Nebuďte příliš překvapeni, když zjistíte, že příběhy o minulých životech, jako jsou tyto, jsou velmi časté a jakmile začneš o minulých životech, zjistíš, že mnoho lidí má příběh, který může říct a může se týkat tématu.

Mohou duše pomoci policii vyřešit trestné činy?
Dalším příkladem existence duchovního světa je schopnost některých médií komunikovat s duchy, aby pomohli najít zločince. Může to znít trošku divadelně, ale stává se to. Některé policejní síly využívají pomoc psychiků při vyšetřování trestných činů.
Psychici mají své využití a bez ohledu na to, co o nich skeptici říkají, mnozí pomohli policii vyřešit zločiny. Ve skutečnosti se tato pomoc zvenčí stává tak přijatelnou, že bylo vydáno druhé vydání knihy Psychické kriminologie: Průvodce pro používání sensibilů při vyšetřování. (C.C.Thomas ISBN 0398072892.)
Nepřekvapuje, že vyšší policejní důstojníci váhavě připouštějí, že požádali o pomoc psychického detektiva nebo médium, aby našli pohřešovanou osobu, ale zdá se, že jejich pomoc je požadována častěji, než si uvědomujeme. To platí i pro proutkaře, které používá policie k nalezení chybějících těl, bomb a min.
Maggie Newhouseová z Pittsburgh Tribune Review uvedla v červenci 2006 příběh zkušeného psychika, který pomohl policii ve více než 550 případech. Mohla by policie i nadále požadovat služby této dámy, pokud by předtím neprokázala, že její schopnosti mohou pomoci policii při řešení obtížných případů?
V jednom případě médium nakreslilo mapu okresu a označilo oblast, kde bylo nalezeno tělo pohřešovaného staršího muže. Mnoho známých médií ve Velké Británii pracovalo s policií, ačkoli tato pomoc často není v médiích, je tiše v pozadí. Média jsou schopna spojit se se svými průvodci a pomocníky pro odpověď a často pomáhají pozůstalým s dotyčnou osobou komunikovat, aby poskytli užitečné komentáře a podrobnosti. To opět potvrzuje, že žijeme po smrti.
Televizní program „Psychic detektive“  ještě více potvrzuje, že psychici mohou pomoci policii. Tento program se zabývá opravdovými případy, kdy psychici pomohli k vyřešení případu. Program popisuje, jak médium pomohlo policii tím, že je nasměrovalo na místo, kde viděla tělo pohřešovaného muže. Viděla jeho tělo v náklaďáku, který havaroval a katapultoval ho dolů do kamenolomu.
Takže je to jistě důkaz toho, že můžeme komunikovat s mrtvými.

Transplantované orgány žijí?
Transplantační chirurgie ušla dlouhou cestu od doby, kdy doktor Christian Barnard a jeho tým v Jižní Africe úspěšně přemístil první lidské srdce před čtyřmi desetiletími. Málokdy jsme si uvědomil, jaký je rozsah této nové operace, která se nyní provádí u zhruba půl milionu pacientů.
Kdo mohl předvídat, že by mohlo dojít k neočekávaným vedlejším účinkům ve formě změny osobnosti, změněné oblíbenosti potravin nebo, že by pacient získal nevysvětlitelné hudební nebo umělecké nadání? Jak mohou nastat tyto nezodpovědné změny? Poskytují dárcovy orgány celulární vzpomínku na život dárce? Pokud si vezmeš některé z charakteristik dárce orgánů, zcela jistě to znamená, že energie zesnulého žije a potvrzuje, že fyzickou smrtí vše neumírá.
Psychic news informují, že profesor Gary Schwartz, odborník na toto téma, hovořil s více než sedmdesáti transplantovanými pacienty, kteří přijali různé osobnostní rysy svého dárce. Tento profesor se domnívá, že jeden z deseti transplantovaných prožívá prvky své dárcovské osobnosti. Buněčná paměť nese informace a energii uloženou v orgánech a to je předáno příjemci, takže i když tělo zemře, mysl a paměť žije a věřím, že mnoho dalších vzpomínek a dovedností je převedeno na další inkarnaci.
Pravděpodobně vždy budou pochybnosti o tématu života po smrti, ale bez ohledu na tvůj názor nebo víru je smrt nevyhnutelná. Velká otázka zní: "Co se stane po smrti?" Žijeme další život na této planetě nebo na jiné planetě? A setkáme se s rodinou a přáteli, až se tam dostaneme? Duše se pohybují ve skupinách, takže se znovu setkáš s blízkými, ale v jiné situaci. V Duchovní záchraně najdeš informace o vaší duši a duševních skupinách, které ti pomohou zjistit, že život je věčný.
Další důkaz o komunikaci po smrti pochází z projektu The After Death Communications, kterého se v USA a Kanadě zúčastnilo 3.300 lidí, kteří obdrželi zprávy z první ruky od lidí, kteří byli přesvědčeni, že byli kontaktováni blízkými. Ano, skeptici budou říkat "to je všechno v mysli", ale tento důkladný výzkum byl pečlivě organizovaný. Určitě vysoký podíl těch lidí, s nimiž byli rozhovory, obdržel důkaz, že cítil přítomnost milovaného člověka, nebo slyšel hlas nebo zažil jiný důkaz.
Je snadné vynechat skutečnost, že každý rok stovky tisíc lidí obdrží zprávy od duchovního světa a poskytují informace, které médium nemohlo znát.
Možná to platí pro výsledky nedávného průzkumu Gallup, podle kterého tři ze čtyř dospělých v USA tvrdí, že věří nejméně jedné paranormální části (www.after-death.com) .

Psychic news hlásí, že v gay komunitě Pink Paper věří 55% jejich čtenářů v duše a duchy. Je tento údaj pod národním průměrem? Postoje se mění, ale velmi pomalu. Je velkým zkreslením, že ve Velké Británii existuje zaujatost proti duchovnímu stylu. Velmi nedávno zákon o vysílání zakázal vědecky hovořit o reinkarnaci. Je zřejmé, že nezávislá televizní komise (ITC) stále omezuje, jaké informace o tomto fascinujícím tématu může veřejnost obdržet.

Podle slov zesnulého Jamese Hyslopa, profesora logiky a etiky na Columbijské univerzitě v New Yorku, "považuji existenci odhmotnělých duší za vědecky prokázanou - každý člověk, který nepřijímá existenci odhmotnělých duší a důkazů toho je buď nevědomý nebo morální zbabělec. " Dobře řečeno!

Nakonec je nadpřirozený přijatelné ?!
Všichni předpokládáme, že každý předmět vyučovaný v učebních osnovách na univerzitách je považován za respektovaný a nezbytný, a tak zpráva Simona Forsyth v The Psychic Times, že Paranormálno má nyní prostor na Edinburské univerzitě ve Skotsku, na univerzitě v Utrechtu v Nizozemsku a na univerzitě v Lund ve Švédsku je povzbuzující zprávou. Znamená to, že konečně předmět nadpřirozeného získal na vážnosti? Skutečnost, že se tento kontroverzní předmět vyučuje na vysokých školách, je velkým krokem vpřed ke zlepšení důvěryhodnosti tohoto velmi zhoubného tématu.
Dalším příkladem rostoucí poptávky po informacích o duchovním světě je demonstrace v Londýně v Harrods, který je jedním z nejslavnějších a nejuznávanějších obchodů na světě. Nyní nabízejí psychická setkání, píší Psychic News (5. srpna 2006). Mnoho lidí těžko uvěří, že Harrods otevřel dveře světu ducha, ale zdá se, že je to velmi lukrativní podnikání. Jedna návštěva stojí více než 120 liber a již existuje tříměsíční čekací seznam.
Nebude trvat příliš dlouho, než uvidíme obchody v místních ulicích, které budou nabízet setkání. Selfridges, jeden z londýnských největších obchodních domů, má nyní šest psychických sálů. Média mohou přinášet radost a útěchu slovy a potvrzením, že jejich blízcí jsou blízko nich, takže není překvapením, že tolik lidí dnes má hlad pro další informacích o duchovním světě.
Pokud bys chtěl prozkoumat existenci duchovního světa nebo se naučit rozvíjet své psychické schopnosti, nalezneš mnoho odpovědí a průvodce v duchovní záchraně.

Elisa Medhus, 11. února 2010
Stejně jako mnoho zarmoucených rodičů bleskově čtu vše, co by mohlo poskytnout nějaké důkazy, že Erik žije v nějaké jiné dimenzi. Právě jsem četla obzvláště zajímavou knihu Neumíráme –  Rozhovory Georgea Andersona s druhou stranou (We Don’t Die: George Anderson’s Conversations With the Other Side, ) napsané Joelem Martinem a Patricií Romanowski.  Joel Martin, radio DJ, sleduje nyní známého psychika, George Andersona, dvanáct let. V tomto časovém období se Joel proměňuje od skeptika k věřícímu. Představuje zbytku světa úžasné schopnosti George prostřednictvím rozhlasu i televize a vyzývá profesionální skeptiky tím, že podrobuje Georgův talent přísnému testování.
Všechna jeho čtení jsou hodná sdílení s vámi. Zde jsou nejdůležitější informace o některých typických telefonních čteních prováděných během živého televizního vysílání:
"Muž nedávno odešel," řekl George.
"Ano," odpověděla žena.
"Žena odešla nedávno."
"Ano.
"Jsou příbuzní."
"Existuje rodinné spojení," přiznala žena.
"Byla jsi k nim blízko."
"Ano."
"Je to manžel tety."
"Ano."
"Tvůj strýc ji volá. Říká, že je ve světle. "
"Je to výraz, který použil," odpověděla žena.
"Před tím, než prošel, měl těžký čas."
"Ano. Zemřel v noci před týdnem. "
"Existují dohady."
"Ano."
"Kousnutí psa."
"Ano."
"Pes vyskočil a srazil tě dolů."
"Ano. Včera jsme šli na soud. "
Osobní věci někdy pomáhají Georgeovi channelovat mrtvé. V dalším čtení se jeden z Joelových přátel, Harry, zajímal o testování Georgeových schopností. Jednou v noci mu podal kus látky, který byl přeložen do malého čtverce, přibližně dva centimetry. George to držel, ale netřel ji, ani se nepokusil řešit tvar nebo velikost objektu.
"To je něco z uniformy," řekl George.
Harry přikývl.
"Něco od vojáka?" Harry neodpověděl, pak George řekl: "Něco od cizího vojáka."
"Ano," přiznal Harry.
"Vidím krev, násilí. Ach bože, je to svastika! "
"Ach?" Odpověděl Harry a snažil se znít velmi neformálně.
"To byl tvůj otec. Řekl mi, že je to od vojáka, kterého zabil. Je to od prvního vojáka, kterého zabil. "
Harry se pak zeptal Georgeho, jestli mu může říct, co se stalo.
"Stalo se to v době bitvy u břehů. Byl to na jihu Francie, koncem roku 1944. "George pak řekl, že viděl, jak se tvář ducha zhmotnila. Byl to duše německého vojáka, od něhož Harryho otec vzal svastiku.
"Německý voják mi říká, že se jmenuje Fritz. Říká, že spolu nemají žádné nepřátelství na druhé straně. "Setkali jsme se na druhé straně. Toto je výměna, "řekl Fritz. Tvůj otec zabil Fritze, protože v předchozím životě Fritz zabil vašeho otce. Jedná se o "vyrovnání" karmy, abych tak řekl. V každém případě se setkali na druhé straně. Teď se znají a jsou přátelé. "

Harry potvrdil čtení. Jeho otec, John, odstranil svastiku z uniformy vojáka, kterého zabil v roce 1944. John poslal svastiku zpět své ženě dopisem, který říká: "Toto je od prvního nepřátelského vojáka, kterého jsem zabil." O několik měsíců později byl John zabit v akci. V roce 1956, když bylo Harrymu dvanáct, mu jeho matka dala řadu pomůcek, mezi nimi i svastiku.
Věřím, že svět je nyní připraven vstoupit do nové duchovní éry. Čemu se kdysi vysmívalo, to je nyní zkoumáno. Důkladně ​​prováděné experimenty řady vědců, zdá se, potvrzují komunikaci médií mezi naší pozemskou rovinou a posmrtným životem. Studie probíhají na těch, kteří zažili zkušenosti blízké smrti. Matematické výzkumy teoretických fyziků naznačují, že je kvantové vysvětlení pro vše, co jsme kdysi mysleli, že je hloupostí bláznů.
Dokážeš si představit svět, kde je smrt považována za volný přechod k větší realitě, v níž nás obklopuje bezpodmínečná láska? Dokážeš si představit společnost, kde bychom opravdu věřil v sílu lásky a karmy? Jak bychom žili v našich životech? Jak bychom se vzájemně chovali? Jaká nová utopická společnost se bude vyvíjet?
Doufám, že nám Erik pomůže odhalit odpovědi, aby jeho smrt nebyla marná.

Elisa Medhus, 28. ledna 2012

Kvantové provázání a propojení
Na sub-atomové úrovni je vše vzájemně propojeno a informace se okamžitě pohybují na obrovské vzdálenosti - to se nazývá kvantové provázání. To vysvětluje, jak psychické jevy fungují a jak lidé mají zkušenosti s "přímým poznáním".
Kvantový fyzik Erwin Schroedinger prohlásil, že "spojení není jen vlastnost reality, že je vlastností neboli realitou."
Dean Radin: "Spojení všeho je základním prvkem struktury reality" a tvrdí, že existuje experimentální důkaz toho, když generátory náhodných čísel jsou ovlivňovány záměrem a dokonce pozorností.

http://youtu.be/Jh8uZUzuRhk

Kvantové tunelování
Bylo také zjištěno, že na sub-atomové úrovni může hmota přejít z jednoho místa na jiné, aniž by se přesunula do prostoru (kvantové tunelování), a proto čas a vzdálenost a hmota skutečně neexistují. To by mohlo být vysvětlení pro teleportaci, která je již experimentálně demonstrována.

Elisa Medhus   14. ledna 2012
V poslední době jsem měla několik e-mailů, které mi daly pauzu. Někteří z nich vysvětlovali, jak obtížné je sdílet Channeling Erik s přáteli a členy rodiny, protože jsou nejen skeptici, ale dokonce tvrdili, že celý blog může být podvod. Jiní přiznali, že zpočátku si mysleli, že jsem neupřímná ... falešná. Nikdo by neudělal takovou věc zadarmo. Samozřejmě, tito lidé jsou všichni krásní a jsou velmi věrní členové, ale přesto mě překvapují: Kolik lidí má stejnou víru? A proč mě to tak děsí? Kde je poučení, které se mám naučit?
Myšlenka, že by si někdo mohl myslet, že využiji smrt mého syna, je velmi znepokojující, za druhé, jen ho ztrácím. To je důvod, proč jsem nepřijala a odmítla mnoho nabídek na příjmy z reklamy. Neberu žádné úplatky od sensibilů  a ve skutečnosti platím za jejich služby stejně jako kdokoliv jiný. Jamie mi nabídla bezplatné služby, ale odmítla jsem. Platím za každé setkání a každou událost stejně jako všichni ostatní. Ve skutečnosti, Channeling Erik mě každý měsíc stojí spoustu peněz, ale pro mě je to sobecký motiv. Nějakým způsobem udržuje Erika živého na takové vědomé úrovni, jako by nikdy neopustil mou náruč.
Nyní vstupujeme do nové fáze, která zahrnuje služby od Jamie a dalších: telefonické channelingové konference, události Channeling Erik atd. Samozřejmě riskuji, že moje motivy budou ještě více mylně chápány, přestože nemám žádnou kompenzaci. Naproti tomu telefonický channeling poskytuje mnohým příležitost kontaktovat své zemřelé blízké a hledat pomoc při dilematech osobního života za mnohem nižší cenu, než kdyby měl plné setkání s médiem.
Vzhledem k tomu, že blogové členství roste exponenciálně, vím, že tohle bude rostoucím problémem. Mám z toho špatné zažívání. Vím, že pokud se blog, Erik a já někdy staneme známými na veřejnější úrovni, jen se to zhorší. Co mohu udělat, abych se vyhnula pozornosti? Není mi to pohodlné. Co mohu udělat, aby každý věděl, že mé srdce je čisté a že miluji - a myslím Lásku - dávat sebe všem a Erikovi? Jakákoli rada od vás, mé druhé rodiny, by byla velmi oceněna.
Na veselejší notu, podívejme se na tuto fascinující technologii, která přidává další důkazy, že všechno, včetně nás, je energie.

 Elisa Medhus, 6.leden, 2012
Chtěla bych se s vámi občas podělit o mimořádnou knihu Eckhart Tolle, "Nová Země" ze které jsem se naučila hodně o sobě, životě a větší realitě. Parafrázuji, ale zpráva je stále silná. Erik byl ten, kdo mě vyzval, abych si ji přečetla, a jsem ráda, že jsem to udělala.
Když říkáš "můj život", život, o kterém se mluvíš, je o obsahu: tvůj věk, finance, povolání, duševní a emoční stav, vaše minulost, současnost a budoucnost a vše, co se ti stane.
Takže co je dalšího než tento obsah? To, co umožňuje obsahu být. Pokud se znáš pouze prostřednictvím obsahu, jak to dělá tolik z nás, pak si také myslíš, že víš, co je pro tebe dobré nebo špatné. Rozlišuješ také události, které jsou pro tebe dobré a špatné. Ale když označuješ, třídíš, posuzuješ, srovnáváš a kategorizuješ, roztříští tvoje vnímání celistvost života, ve kterém je vše vzájemně propojeno a všechno má své místo a funkci v celistvosti. Pomáhá to vytvořit iluzi oddělení. Ale úplnost je větší než povrchní vzhled věcí - víc, než je součet všech jeho částí, obsahuje více než cokoliv tvého života nebo cokoliv světa. Přestože se život zdá být často jako náhodná a chaotická posloupnost událostí, je zde více. Život skrývá vyšší řád a účel. Toto zenové řečení říká to nejlepší: "Každá vločka sněhu padá na svém vhodném místě."
Nikdy neporozumíme tomuto vyššímu pořádku tím, že o tom přemýšlíme, protože cokoli, o čem přemýšlíme, je účel. Vyšší řád vychází z beztvaré říše vědomí, z univerzální inteligence, které jsme součástí. Ale můžeme to zahlédnout a sladit se s tím, což znamená: Můžeme být vědomým účastníkem v rozvíjení tohoto vyššího účelu.
**********************
Pokud jsi tak již neučinil, hlasujte pro blog kliknutím na velkou žlutou hvězdu. Opravdu bych byla vděčná.
Také, kolik z vás by se účastnilo telefonního konferenčního hovoru? Možná by nám mohli pomoc naši channeleři! Můžu se také zeptat Jamie, jestli bude pro nás channelovat Erika. Pokud ano, byl bys ochoten zaplatit jí malý poplatek - možná jen 5-10 dolarů? Chtěla bych vědět, kolik vás má zájem.
Nakonec máme tolik nových členů. Vítejte všichni. Doufám, že se představíte na příslušném fóru. Ujisti se, že si začal od prvních příspěvků, protože tam je tolik informací o smrti, posmrtném životě, povaze skutečnosti a času, mimozemšťanů, bigfoota, jak ho nazýváš.
Opravdu poslední: nezapomeňte si přidat do přátel na Facebooku Erika a mě!
Užij si víkend!
Elisa

Elisa Medhus, 24.prosinec , 2011
Toto smradlavé ego. Určitě nás dostává do světa problémů, že? Ale proč to máme? Je to všechno o přežití - smysl pro oddělenost je rozhodující pro dualitu lidské zkušenosti. A ego dělá to, co může, aby nám dalo smysl pro samostatnou identitu, abychom mohli tvořit kontrastní role, které potřebujeme k učení a růstu.
Dosahuje to srovnáním s ostatními. "Mám tolik peněz jako on?" "Mám lepší systém víry, než ona?" "Jsem tenčí, hezčí, hezký, chytřejší, mistr?" Abychom získali pocit sebe, musíme se poměřit k nějakému vzoru: jiný člověk, minulý výkon, něčí očekávání. V důsledku toho se cítíme buď nadřazení, nebo horší než tento referenční bod. Ať už se cítíme méně nebo více než "nepřítel", ego vytváří hranice a definuje nás jako jednotlivce.
Nejlépe dosahujeme smyslu pro oddělení, když činíme ostatní - osobu, skupinu, situaci - zločineckým nepřítelem. Nic nezvyšuje smysl pro "jiné" víc, než nepřátelství. Naproti tomu přátelství a spříznění rozostří hranice, které vytváříme mezi ostatními. Zní to samo sebou, ale teleologicky jsme to museli mít nejen pro duchovní růst prostřednictvím lidské zkušenosti, ale také pro přežití. Jsem si jistá, že bychom se chtěli cítit odděleni spíše od divokého než přítulného tygra, který by chtěl být nejlepším přítelem.
Když se podíváš na ego, vidíš, že je to jen svazek myšlenek a emocí. Nejsi to ty. Nicméně toto ego, když je puštěno ze řetězu, vytváří pro svého majitele hrozné důsledky: bulimie, žárlivost, pocit neschopnosti, závist, nenávist, hněv, strach a další. Můžeme se cítit obětí; to z nás dělá klepy, stížnosti,nesnášenlivost, nelibost a další.
Ve všech případech je ego vždy správné a "jiní" jsou vždy špatní, dokonce i jenom za to, že je nadřazen. Cítíš se ublížený, když někdo nebo něco dá ránu tvému pocitu sebehodnocení - i když ani nevíš, kdo do pekla jsi. Sakra bohatý. Sakra mocný. Zatraceně. Sakra ti, kteří touží po této víře nebo filozofii nebo názoru, odmítají tvůj.
V širším měřítku kolektivní vlastní ego a vytváří svazky tuhých a silných myšlenek, jako jsou doktríny, edikty, organizované náboženství a jiné kolektivní přesvědčení. Tyto myšlenkové svazky jsou často ovládány meči, které omezují jednotlivce a dokonce i celé masy. Výsledkem jsou svaté války, imperialismus, genocida, občanské války a další zvěrstva.
To znamená, že ego rozděluje a vytváří konflikty v malých a velkých měřítkách. Čím víc se naše ego drží přesvědčení o sobě a ostatních, tím intenzivnější a škodlivější je tento konflikt. To nás vede k víře, že my jediní máme skutečnou pravdu. Všichni ostatní jsou špatní. Ale tyhle myšlenky nejsou pravda. Jak říká Eckhart Tolles, v nejlepším případě mohou ukázat pravdu. Jeden buddhistický výrok to potvrzuje: Prst může ukazovat na měsíc, ale to neznamená, že prst je měsíc.

Abychom co nejlépe rostli a zmírnil zkoušky a utrpení lidské zkušenosti, musíme rozpoznat, čím je naše  ego: hnusné dítě, které vyžaduje naši pozornost, abychom definovali jeho identitu. Jak to děláme? Jednoduše si to uvědomujeme. Jsi to, co si je vědomo ego. Jsi JÁ JSEM. Jsi cesta, pravda, život.
Odolávání egu je marné. Ignorování kňučivého dítěte ho jen povzbudí křičet hlasitěji a obtěžovat s větší schopností. "Nemůžeš proti tomu bojovat víc, než můžeš bojovat proti temnotě," říká Tolle. Místo toho osvětlujte temnotu, která je egem, a zmizí.
Podívejte se na svět kolem vás a uvidíte dva póly. Negativnost v každé formě od války až po oběť je na vzestupu. Egoistická mysl dosahuje svého vrcholu. Na druhou stranu se také zvyšují počty lidí, kteří přijímají spiritualitu jako my. Je to tak, jak to mělo být. Je součástí přesunu.
Tak jak se zbavíme našich eg? Musíme si být vědomi svých myšlenek a emocí spíše než jimi zůstat uvězněni. Když vidím známky toho, že moje ego vystrkuje svou ošklivou hlavu, snažím se to vidět jako to malé batole s třesem a směju se, protože je to tak zatraceně roztomilý! (Ačkoli to nedoporučuji se skutečným batolem.) Můžeš si vytvořit vlastní techniku, ale důležitá věc je následující: Myšlenky a emoce musí být používány spíše pro službu pravdy než pro službu ega. Jakmile to uskutečníš, budeš cítit tuto vítanou jednotu, to spojení se všemi. To je láska. A zažít LÁSKU je RADOST.
Jakmile budeš schopen vidět ego jako oddělené od podstaty, kterou jsi ty, je téměř nemožné reagovat na věci a osoby, které by normálně podnítily hněv, smutek, hanbu a jiné negativní emoce. Jedná se o jeden z největších darů, které si můžeš dát ve sváteční období a po něm.
Pojem radosti (a dary) vyzařuje samotnou povahu prázdnin. V poslední době jsem se zamýšlela nad tím, jak jste mi všichni zachránili život - dali mi důvod, abych po Erikově "smrti" nadále žila, a za to jsem navěky vděčná. Každý z vás je nejlepší vánoční dárek, který bych kdy mohla žádat, a vím, že Erik cítí totéž. Nemohl by dělat to, co dělá, bez svých ChannelingovoErikových blízkých. Níže je jeho obrázek, kde sedí Santovi na  klíně s Anikou a Lukasem.
Šťastné svátky, miláčci.

Elisa Medhus, 10. prosinec, 2011
Láska je nejvyšší forma energie
Ricardo Rojas
Láska je obvykle definována jako silná náklonnost k druhému, jako silná pozornost a oddanost někomu. Mohlo by to být k našemu manželovi / manželce, rodině, přátelům ...
Ale láska může být také viděna jako forma energie. Už víme, že veškerá záležitost je energie v pohybu. Dokonce i ty nejtěžší objekty jsou vyrobeny z energie. Jsme obklopeni energií. My sami jsme energie. Zdrojem této energie je láska. Láska je nejvyšší forma energie.
Energie vibruje na různých frekvencích. Síly lásky vibrují s nejvyšší frekvencí. Síly nižšího druhu vykazují nižší frekvence. Láska byla považována za největší energii života nebo sjednocenou oblast vědomí.
Ti, kteří jsou v lásce, vibrují vysokou frekvencí a mohou dostat tuto frekvenci do celé mysli a emocí jen tím, že si připomínají pocit, že jsou v milých situacích s příjemnými.
Nedostatek lásky otevírá dveře nižším bytostem, které vstupují se zbraněmi nabitými negativitou, úzkostí, strachem, smutkem, nenávistí, fobií atd. Láska vyživuje zdraví. Negativní emoce vyživují nemoc.
Láska může tělo léčit, což lze vidět v bio-poli. Léčebná láska není naší láskou. Léčebná láska je neomezenou absolutní láskou. Jsme kanály, které ji vedou k léčení. Naše energie lásky je omezená.
Léčivá energie lásky proudí rukami léčitelů do nemocných orgánů, když se léčitelé dotýkají těchto oblastí. Nepomáháme druhým identifikovat se s bolestmi druhých. Pomáháme jim tím, že přenášíme extra dávku energie Lásky potřebnou k překonání jejich bolesti.
Dnes, když je každý den noční můrou pro mnoho lidí, když jsou tolik poptávané léčby depresí, je dobré si uvědomit, že energie lásky vytváří pocity radosti a štěstí jak v přijímači, tak i v dárci. Vytváří tok fyzické energie, která živí nejen fyzické tělo, ale celou bytost. Když se usměješ a lidé se usmějí zpět, energie lásky byla rozdána a vrácena.
Pokud budeme neustále držet v našich srdcích jen lásku, všimneme si, co není v souladu s harmonií. Možná se budeme muset vypořádat s naší potlačenou výčitkou, záští, strachem nebo připoutaností. Musíme vyčistit naše podvědomí. Musíme uvolnit veškerou nízkofrekvenční energii. S trpělivostí a pravidelnou praxí meditace můžeme tento důležitý úkol splnit. Prosperita závisí na tom, zda máme více lásky v našem životě. Když milujeme sami sebe, jsme schopni dávat lásku ostatním. Strach blokuje vyšší energetické úrovně a omezuje naše zásoby lásky.
Jak již bylo řečeno, láska je nejmocnější léčivou energií a proudí láskyplným dotykem. Naše neschopnost milovat sami sebe nebo dávat a přijímat lásku od druhých je příčinou všech nemocí. Láska je nejlepší přírodní léčba.
Autor Ricardo Rojas provozuje stránky Prosperity People. Sdílí s ostatními svá zjištění o osobním rozvoji. Diskuzi k tématům zdraví, bohatství, láska, víra a moudrost najdete na www.theprosperouspeople.com.

Láska spřízněné duše  Romantická láska

Roztomilá (ale lehce strašidelná) láska
**************************************
Zde je velmi dojemná perspektiva od člena blogu, Lisa Potterové, o tom, co považuji za jedno z nejsilnějších uměleckých děl v posledním tisíciletí.
Dělám pár školení k sebevraždám a duševním nemocem - dokonce i pro celé policejní oddělení, a povzbuzuji je k tomu, aby absolvovali specifické školení (Krizové intervenční školení), aby se naučil lépe pracovat s nemocnými lidmi. Včera v noci jsem byl hostujícím mluvčím v rámci podpůrného týmu Vánoční programu. Bylo mi pohodlné sdílet s nimi mnoho cest, kterými Landon prošel, a některé z těch nádherných věcí, které mě naučil, ale podstatná část mého poselství bylo něco, co jsem objevila, zatímco jsem přemýšlela o reprodukci Pieta minulých Vánoc v životní velikosti. Byla jsem ohromena, jak byly obě postavy nepřiměřené - Marie se zdá být větší než její syn! Její klín je dostatečně velký na to, aby ho držela, i když to vypadá, že sklouzává. Matky jsou dost velké, dostatečně silné, aby nesly bolest ztráty našich synů. To bylo pro mě tak hluboké. Myslím, že je to neocenitelný příklad.

La Pieta
Mnoho z vás mi poslalo e-maily o žertech, které vám Erik dělá. Můžete mi je buď zaslat na e-mail, poslat je do fóra s žertovnými příběhy, nebo obojí? Dík!
Šťastnou sobotu všem!
Elisa

Elisa Medhus, 9. prosinec, 2011
Rychlá aktualizace: Moje EMDR terapie pro PTSD opravdu, opravdu funguje. Doporučuji tuto formu terapie téměř pro všechny. Možná všechny, nevím. Opravdu věřím, že jsme všichni měli různé stupně traumatu a ty nás ovlivňují v kariéře, vztazích, rodičovství, duchovním pokroku a osobním blahu. Máte-li nějaké dotazy, podívejte se na knihu: Tygr se probouzí od odborníka na trauma, Petera Levine.
Ujisti se, že sis zapsal do kalendáře velkou CE událost v Austinu 2.-4. března. Jamie poskytne informace, včetně možností ubytování. Pokud někdo žijete v oblasti Austin, navrhněte místa, kde je možné akci uspořádat. Také lety do Houstonu jsou poměrně levné, takže pokud lidé v oblasti Houston chtějí dobrovolně vzít někoho do Austinu, bylo by to skvělé. Budu mít plné auto, ale mohu vyzvednout lidi na letišti a vzít je ke mně přes noc.
Mějte skvělý víkend, každý!
Přepis relace
ELISA: Dobrá, Eriku, něco jsem přepsala do druhého dne - jedna z mých starých kazet ze zasedání s Jeannie Barnesovou. Mluvili jsme o dvojčeti duše a ty ses zmínil o tom, že jsme se před dlouhou dobou oddělili od jedné duše. Myslím, že jsme se nejen oddělili od zdroje, ale že také existovala duše, která se oddělila, a pak se rozdělila, víš, protože jsme chtěli pracovat na obou stranách závoje. Je to pravda? Víš, jak můžeš mít dvojče duše, které může být rančerem v Texasu a jiný může být kdesi v New Yorku a naklonováním můžeš udělat více práce, tak mluv?
Erik: Dobrá, několik věcí.
Jamie (chichotání): Směje se. Udělal trochu hrubý vtip, jako: "Jo, jestli se od sebe oddělím, pak bych mohl mít sex se sebou!"
ELISA: Oh! No, jsem si jista, že jsi to dřív dělal, Eriku!
Erik (směje se): Pravděpodobně! Ale jo, jsme odděleni od stejného zdroje, tzv.
ELISA: No, všichni jsou, takže jaký je rozdíl?
Erik: Dokonalý. Přesně. Jaký je rozdíl v tom, jak jsi řekla, že oddělíš identitu od zdroje, pak rozdělíš, pak jsi -
Jamie (na Erika): Používáš "Zdroj" příliš často. Mateš mě.
Erik: - Takže jsi původním zdrojem? To jsou kecy. To je ego.
ELISA: Jo, jo! (Ve skutečnosti si při přepisování uvědomuji, že nemám žádné tušení, o čem to mluví.) Povzdech.)
Erik: To je ego, které říká: "Chci být rozpoznán odděleně a pryč od místa, kde jsme vzešli." Tak jo, my jsme všichni část stejné věci. Ohnivá dvojčata: Jen o tom přemýšlejte, jako o, ne tak jako o vyvažujícím prvku - rančerovi a Newyorčanovi, ale jako o duši, s níž jsme nejvíce cestovali, se kterou se nám nejlépe pracuje.
ELISA: Ach, dobře!
Erik: A běžně, mami, ohnivé dvojče není jako spřízněná duše, se kterou to může být i těžké nebo negativní. Tohle bude vždy sladké, pozitivní shledání. Ačkoli život může znamenat těžké věci, vztah sám o sobě nebude. Se spřízněnými dušemi můžeš dělat duchovní smlouvy, kde jedna je oběť a druhá je pachatel, a to vše za účelem duchovního pokroku pro jednu nebo obě duše.
ELISA: Dobrá, ale co říkám, je - dovol mi, abych se ujistila, že to správně chápu - to, co říkám je, že všechny duše jsou odděleny od zdroje, a po tomto rozštěpení se rozdělíme se na Erika a Elisu pro zvláštní účel, jako to děláme teď, pracujeme na obou stranách závoje, nebo co?
Erik: Ano.
ELISA: Jen se zajímám, jestli tohle je to, proč od té doby, co jsi zemřel, cítím, že mi obrovská část chybí.
Erik: Ano, ano, jo, rozdělujeme se, ale nemusí to být konec všeho s ohnivým dvojčetem.

Kvantová fyzika a posmrtný život, část první
 Elisa Medhus, 13. listopadu, 2011
V příštím měsíci se budou některé příspěvky týkat dvanácti objevů kvantové fyziky, které poskytují silné, ne-li přesvědčivé důkazy o existenci posmrtného života a přežití vědomí (duše) po smrti. Sdíleli jsme další typy důkazů, jako jsou zkušenosti se smrtí a životy naznačující reinkarnaci, ale tato série bude vycházet z kvantové fyziky, která se, doufám, přizpůsobí laikům. Aby naše hlavy nevybuchly, slibuji, že všech dvanáct objevů rozdělím do dlouhých časových úseků. Ráda bych poděkovala Victoru Zammitovi za jeho příspěvek k tématu, mezi jeho dalšími příspěvky o životě po smrti. Pokud sis nezaregistroval týdenní bulletiny, přejdi prosím na sekci odkazy CE a udělejte to. Nezklamou.
Kvantová fyzika a posmrtný život
Ti, kteří si myslí, že se mohou spolehnout na zastaralou vědu, aby podpořil materialistický pohled na vesmír bez posmrtného života a psychických jevů, jsou špatně informováni.
Revoluce ve vědě.
Během posledních několika desetiletí došlo k významnému nárůstu výzkumu kvantové fyziky, studie atomů a subatomických částic a energií.
Kvantoví fyzikové neshledávají žádný konflikt mezi fyzikou subatomického světa a vírou v nadpřirozený a posmrtný život. Ve skutečnosti ukazují, že jevy, které dnes nazýváte "paranormální", jsou normální a konzistentní s tím, což odpovídá vědeckým zákonům  na této úrovni.
Došlo k posunu od staršího Newtonovského pohledu, že vesmír je tvořen nehybnými hrudkami hmoty, kde konečná realita je "elementární částicí" celku a vědomí všech živých bytostí.
Obraz našeho vesmíru, který se začíná připouštět, je jakýsi INTERCONNECTION - interakce mysli a hmoty a okamžité komunikace na obrovských vzdálenostech. Fyzici pomalu a jistě objevují, že v srdci každé hmoty je ENERGIE a VĚDOMÍ.

Kvantová fyzika, také známá jako kvantová mechanika, začala v roce 1900, kdy Max Planck použil slovo "kvantum" k popisu jednotek síly, které držely částice dohromady. Zahrnuje práci Einsteina a objevy týkající se atomů, které se dnes ještě rozšiřují s Hadronovým urychlovačem.
První objev, který bych ráda představila, je, že hmota atomu je z 99,99999999% PRÁZDNÁ. To je důležité pro paranormální oblast, protože ukazuje, že to, co považujeme za pevné, je skutečně iluzí (stejně jako všechna velká náboženství) a že by bylo dokonale možné, aby existovaly ve stejném prostoru další pevné světy působící na různých frekvencích jako naše (stejně jako různé rádiové nebo televizní signály koexistují).
Doufám, že tato minuta YouTube video pomůže objasnit tento objev.

Elisa Medhus, 25. Listopad, 2011

Všechno je energie
Dokonce i části atomu, nazývané částice - malé kuličky pevné hmoty se za určitých okolností chovají jako vlny energie. To znamená, že co označujeme jako hmotu - základ materialismu- je v podstatě pomalá energetická vibrace. Doufám, že máte všichni nádherný den Díkuvzdání.  https://youtu.be/x_tNzeouHC4

Elisa Medhus, 26. Listopad, 2011
Třetí důkaz, že existence posmrtného života může být vysvětlena kvantově, má co do činění s konceptem času a zda je možné žít na Zemi mimo hranice času.
Bytosti v posmrtném životě často zmiňují, že čas se jim pohybuje mnohem pomaleji a že vyšší sféry jsou mimo čas. Před kvantovou fyzikou to vypadalo nemožné.   http://youtu.be/V7vpw4AH8QQ

Elisa Medhus, 15. listopad, 2011
Přepis relace
ELISA: Má astrologické znamení opravdu vliv na naši povahu nebo osobnosti?
Erik: Jo, čas narození, když ses narodil, skutečně ovlivňuje osobnost. A lidé se zapomínají ptát: pře-
Jamie (k Erikovi): Říkáš předsudky?
Erik: Předběžné období také definuje vaši osobnost.
ELISA: Co tím myslíš?
Erik: Jak se chovali rodiče, co si mysleli, co dělali, když se tvořilo vajíčko nebo spermie, a jaký mají emocionální stav nebo rovnováha během vývoje. To pomůže vytvořit základ toho, kým jste. Není to jen vývojem.
ELISA: No, jaký na nás mají vliv tyto astrologická znamení?
(Pauza, protože Jamie na chvíli naslouchá Erikovi.)
Jamie (vzrušeně): Ach, můj bože, to byla ta nejkrásnější definice, kterou jsem kdy slyšela!
ELISA: Dobrá práce, zlatíčko!
Jamie: Povznesl mě! Miluji to! Miluji se od něj vždy naučit něco nového!
ELISA: Aw!
Jamie: Dobrá, tak to popisuje opravdu jednoduše. Stejně jako jdeš do místnosti a nábytek je uspořádán určitým způsobem. Řekněme, že pohovky jsou otočeny proti stěně. Nemůžeš se na ně posadit a díváš se na záda pohovky a v tomto prostředí ses narodila. Bude to ovlivňovat, jaký jsi ve svém prostředí, jak reaguješ na tento prostor, který ti byl dán.
ELISA: Ach, dobře.
Erik: Jo. Takže řekněme, že ses narodil do místnosti, která měla tunu židlí.
ELISA: Dobrá,
Erik: Tuny židlí, žádná postel, nic. Umístění každého kusu nábytku a druh nábytku a barva bude mít vliv na vaši náladu. A bude vás stále ovlivňovat jako dospělé. Řekněme, že vstoupíš do místnosti a nic není na místě.
ELISA: Mmm.
Erik: Zvládneš to. Přizpůsobíš se, ale změníš, co máš oblíbené a neoblíbené, aby ses mohl přizpůsobit prostoru.
ELISA: Ach! Chápu.
Erik: Takže tam, kde jsou planety, přemýšlejte o tom jako o nábytku - kde jsou v prostoru a o tom, jakou mají energii a jaký druh cyklu - nazýváte to rok. To vše bude mít vliv na to, kdo jste, když přijdeš do tohoto světa a nadechneš se. Nejedná se o vývoj dítěte, protože by sis myslel, že tvůj skutečný okamžik vstupu je záměr, ale to není pravda, protože nemáš vliv na životní prostředí. Interaguješ pouze s maminkou uvnitř dělohy.
Wow, je to dlouho, co jsem slyšela slovo "maminka" z jeho z úst. Zní to hezky.
Erik: Takže je to ten pohyb vzduchu, když vyjdeš a dotkneš se životního prostředí. To je zdokumentováno, a to je, kdy jsme schopni najít korelaci s odrazem, jaký bys byl.
Nejsem si jistá, jestli to chápu, ale protože dlouhý seznam slavných mrtvých lidí sbírá prach na stole přede mnou, myslím si: "Jeden z členů blogu to bude chápat."
ELISA: V pohodě!
Jamie: Nikdy jsem neslyšela o umístění nábytku!
ELISA: No, Erik neseděl na židlích. Vždy se jednalo o opěradlo nebo o zadní stranu pohovky.
Jamie (směje se): Vážně! Víš, zas je na mém gauči!

Elisa Medhus, 14. listopadu, 2011
Jeden z členů blogu vznesl nedávno velmi promyšlenou otázku a já jsem byla Erikovou reakcí trochu překvapena.
ELISA: Eriku, proč tolik lidí má tolik peněz, zatímco ostatní hladoví?
Jamie: Já vím! Není to nespravedlivé?
ELISA: Jo. O co jde?
Erik: Můžeme to označit za lekci. Je to všechno o strachu, že není hojnost. Ale pro každého je toho dost.
ELISA: Dobrá.
Erik: Například pro všechny je po celém světě dostatek jídla, i když to tak nemusí vypadat.
ELISA: Jo. Zdá se, že existují omezené zdroje, že?
Erik: Vlastně ne. Vím, že je těžké si to představit, ale máš sílu vytvořit to, co chceš. Dokonce i nový vesmír.
ELISA: Co, co?
Erik: Ale my jsme naučili, že to možná nemůžeme mít, nebo že nejsme dost dobří. Je to tvoje osobní poučení, aby ses postavil a řekl: "To je to, co chci, a to je to, co dostanu."
ELISA: Dobrá, ale co na druhé straně? Neměli bychom se cítit rozhořčeni, když někteří lidé mají obscénní množství bohatství, více než by mohli utratit, zatímco tolik lidí trpí v bídě?
Erik: Jak jsem řekl, každý může mít to, co chce. Nedostatek je klamná iluze.
ELISA: Takže super bohatí nedělají něco špatně? Nejsou zlí?
Erik: Ne! To lidé vytvořili skutečnost s omezenými zdroji a vím, že je těžké si to představit, ale nemusí to tak být.
ELISA: Dobrá, dobrá - pokud bohatí nepoužívají své peníze na hanebné účely, samozřejmě.
Erik (směje se): Co, jako porno?
ELISA: Oh, to je v pořádku, sledovat nebo číst porno, pokud to někdo dělá soukromě a nevyužívá nebo neškodí ostatním, jako děti. Každému, co jeho vlastní.
Erik: Ne, jestli se dostaneme do takového myšlení, znovu jsme na cestě odsuzování.
ELISA: Přesně tak!
Erik: Takže hojnost je nekonečná. Jediná věc na tom je tvoje úzké vědomí a slabý záměr. Většina lidí prostě nevěří, že mohou vytvářet bohatství, takže nemohou. A někteří lidé si nemyslí, že si to zaslouží, takže to nezískají. Mnoho lidí si myslí, že záležitost bohatství a chudoby je nespravedlivá, a proto jen udržují tuto myšlenku dál a dál. Tato myšlenka nerovnosti je skutečností, kterou vytváří společná víra.
ELISA: To dává smysl. Hádám.
Erik: A lidská úroveň hojnosti se značně liší. Víš, jestli půjdeme k nějakému kmenu v Africe a zeptáme se: "Jaký je tvůj názor na hojnost," může to znamenat ulovit jedno velké zvíře týdně.
ELISA: Ach!
Erik: Nemá to nic společného s oblečením, které nosí, s vlákny, které používají, nebo s jiným majetkem. Amerika je poháněna hmotnými věcmi, to je naše definice hojnosti -
Jamie (chichotání): Podíval se na mě a, já nevím, tak nějak se nahrbil, přitáhl si hlavu a řekl: "k nasrání!"
Můj: Ach, můj bože, vidím, jak to dělá s tělem!
Jamie: Tak nějak jako z gheta; prsty otočené dozadu? "
ELISA: Jo, jo!
Erik: K nasrání! A nevíme, jak se dostat z této definice a že duchovní evoluce, do které vstupujeme, nám pomůže, ale právě teď jsme nemocná společnost.
ELISA: Myslím, že jsme stále egoističtí.
Erik (oznamuje jako ohlašovatel v cirkusu): EGOCENTRIC! Vše se otáčí kolem mého zadku!
Jamie a já se smějeme.
ELISA: Myslím, že to rozdmýchává oheň separační iluze. K tomu, abych byl mnou, musím mít nepřítele, aby se postavil proti. Lidé definují své vlastní oddělené ego tím, že mají protějšky.
Erik: Ano! Ale to je jen další lekce. Jaký druh hojnosti stojí za to vytvořit pro sebe? Jaký druh hojnosti ti pomůže se vyvíjet?

Komunikace vyvolaná po smrti
Elisa Medhus, 12. listopadu 2011
Mnozí z vás se ptali na IADC, komunikaci vyvolanou po smrti. Vyvinutá Dr. Al Botkinkem, založena na EMDR (znecitlivění změna očních pohybů). EMDR využívá bilaterální stimulaci, která napodobuje REM spánek s horizontálními pohyby očí k léčbě posttraumatické stresové poruchy. Botkin zjistil, že během slyšení EMDR někteří jeho pacienti fyzicky komunikoval se svými zesnulými blízkými v posmrtném životě. Jakmile je byli schopni vidět, obejmout a mluvit s nimi, jejich smutek se výrazně snížil nebo úplně zmizel.
Mám v plánu krátce projít IADC. Ve skutečnosti jsem požádal Grahama Maxeye, pravou ruku doktora Botkina, aby přišel na naše setkání v Austinu během naší březnové akce, abychom se o IADC mohli trochu naučit a aby někdo z vás mohl zažít tento zázrak sám.
Užijte si tato dvě videa. 

https://youtu.be/9EoN4EcjpxE

https://youtu.be/lh4hVXacjxo

Elisa Medhus, 11. listopad, 2011
Happy 11/11/11 všichni! V 11:11 a 11: PM posílejte lásku a vděčnost všem vašim andělům, průvodcům a všem, s nimiž jsi zkřížil cestu smysluplným způsobem, jak živým, tak i mrtvým. Nyní je zde vysílání z konce seance ze dne 17. června 2011
ELISA: Takže, Eriku, chybíš mi.
Erik: Taky mi chybíš! Ne tolik, jako před dvěma týdny, protože jsme byli v poslední době hodně spolu.
ELISA: Jo, vím. Bylo úžasné mluvit spolu na procházce v lese. A opravdu mě těší, když občas přivedeš taky Andyho.
Erik: Nežertuj. Bez něj by ses ztratila. Je užitečný.
ELISA: Jo a Jillian. Vím, že ji obvykle přivedeš. Je tak milá. Není ti tak horko jako mě, máš štěstí.
Erik: No, jestli si vzpomínáš, nechodil jsem až tak moc ven, když bylo horko. Nejsem velký fanoušek 100 plus teplot.
ELISA: Vím! Teď to dokážeš tolerovat!
Erik: Jasně. Plus a proto, že se ani neunavím.
(Já vím, gramatika je zlá, ale píšu to, co mu vychází z úst!)
ELISA: To je pravda! Dang. Tak co jsi dělal, zlatíčko? Přines mi aktuální informace o tvém životě, než zavřeme!
Erik (v pěveckém hlasu): Až k dnešnímu dni mého života.
ELISA: Jo.
Erik: Pracuju důvěrně s tolika lidmi, abych se ujistil, že dostaneme kachny do řady pro náš příští velký impuls a nenápadně se snažím tlačit tebe.
ELISA: Mě? Co myslíš?
Erik: Knihu. Tato kniha s celebritami ti pomůže dostat se ven.
ELISA: Oh. Já opravdu nechci být "venku".
Erik (ignoruješ mě): A tím i televizní show, která poroste, bude po vydání knihy mnohem silnější.
ELISA: Dobrá.
Erik: Jde to ruku v ruce. Opravdu, o to jsem se snažil.
ELISA: Jo, ale můj zármutek mě drží zpátky, a někdy nemám pocit, že dělám něco víc. Líbí se mi zveřejnění na blogu, protože je to jako další rozhovor nebo spojení s tebou, ale je těžké dělat víc než to, jako organizování a psaní knihy. Zatím to v sobě nemám.
Erik: Jenom se trochu uvolni, mami. Nedělejte to, co obvykle děláš a máš pocit, jako bys to měla udělat včera a udělat to dokonalé.
ELISA: No, myslím si, že když vůbec nic jiného neudělám a nezvýším členy blogu, neznamená to konec světa. Cítím, že pomáháš spoustě lidí a dokonce pomáháš každému, aby to stálo za to.
Erik: Jo, ale důvěřuj mi, dostaneš se k bodu zvratu, který se skrývá za blogem.
ELISA: Cokoli vesmír přinese, přijmu to. Takže, Eriku, je to všechno také duchovní smlouva Jamie? Má svůj úkol na této duchovní misi?
Erik (s rozpustilým úsměvem): Možná.
ELISA (na Jamie): Oh, jen si dělá srandu! Samozřejmě že ano!
Erik: Pokud se chová šlušně!
ELISA: Ach, chlape!
Jamie (směje se): Ukázal se v jednom z čtení s jiným Ericem, který zemřel.
ELISA: Jo, jo. Vím, o čem to mluvíš. Jeho jméno je napsáno písmenem "c".
Jamie: Oh. Můj. Bože. Byly spolu hodně veselí! Bylo to šílené! Zdálo se, že se navzájem znali!
ELISA: Bože můj!
Jamie: A tak mě začal dráždit a já jsem byl ráda: "Eriku, kdybych mohla, plácla bych tě! Přestaň!'
Směji se.
Jamie (chichotání): A on by prostě upadl ve smíchu.
ELISA: Je to malý rošťák!
Jamie a já jsme se usmály.
ELISA: Takže, Eriku, kteří jsou tady tvoji nejlepší kamarádi, kromě Jillian samozřejmě.
Jamie poslouchá a pak se směje.
Jamie: Aho, ty jsi zatraceně! Řekl: "Moje zlatíčko."
Erik: Oh, mám spoustu dalších lidí, s kterými se můžu bavit. Eric je jedním z nich. Ten chlápek s názvem Luis, bývám s ním. A protože tolik cestuji, potkávám se s lidmi. Je to tak hezké, protože věk není - to nic neznamená.
ELISA: Jo, samozřejmě ne!
Erik: A proto je to tak úžasné.
ELISA: Aw! A co Adam?
Erik: Jo, s ním hodně mluvím.
ELISA: Dean?
Erik: Jistě! Jsem s mnoha rodinami a přáteli členů blogu, kteří už jsou tady.
ELISA: A Andy samozřejmě. Všichni se rozplývají okolo a vytvářejí určitou vůni.
Erik se směje.
Erik: Plus, nezapomeň, že navštívím i mnoho členů blogu.
ELISA: a milují to, zlatíčko. No, myslím, že tě nechám jít, protože jsme přesčas. Přijď mě navštívit! No, my se navzájem navštěvujeme na procházkách, ale někdy mně přijď poškádlit!
Erik: Co? Stále se ti to líbí?
ELISA: Miluju to! Je to tak hmatatelné. Protože, když tě slyším v mysli, vždycky se zajímám: "Hmm, jsem to já nebo je to opravdu on?"
Erik: Udělej mi laskavost. Jeden den - vím, že je to jen jeden den - ale celý ten den, nehádej se se sebou .
ELISA: Dobrá. Pokusím se.
Erik: Jen na jeden den. A kdybys to na konci toho dne milovala, drž se toho. Pokud by to bylo spíš, "To bylo divné," pak v pořádku, najdu další způsoby, jak dostat slova do tvé hlavy.
ELISA: Dobrá.
Erik: Ale tohle je mnohem jednodušší!
ELISA: Já vím. Máš pravdu. Dobře, baby, miluji tě.
Erik: Já taky. Ahoj, mami.
ELISA: Ahoj.

Elisa Medhus, 27. Říjen, 2011
Všimni si, že tohle je seance ze 17. května 2011. Zítra má Chris Farley vystoupení, takže se prostě upravte  a připoutejte, abyste nespadli smíchem ze židle!
Přepis relace
ELISA: Zde je otázka člena blogu. Je teorie "duté země" přesná?
Erik: Pokud vím, je pevná.
ELISA: Takže žádná "dutá země"?
Erik: Correctamundo.
ELISA: Dobrá. Pojďme tady přepnout rychlost. Jak se naučím tě vidět, Eriku? Cítím vůni, žertíky, husí kůži, ale dala bych cokoliv, abych tě viděla!
Erik: Myslím, že nejlepší cestou je doslova sedět v temné místnosti s otevřenými očima, mami.
ELISA: Nějaké další tipy? Soustředím se na čakru na čele, podívám se křížem, stojím na hlavě, zapálím hadí olejem přes větve břízy nebo co?
Jamie (chichotání): Směje se.
Erik: Ne, ne. Stačí se dostat do místnosti, kde není nic, kam bys odvrátila oči, pak je jemně otevřeš, necháš je trochu rozostřené -
ELISA: Dobrá.
Erik: Protože je nemůžeš soustředit na jednu konkrétní věc.
ELISA: Většina věcí, které se musíš naučit, je, jak se chránit, když děláš takovou práci, takže nebýt přitahován jinými entitami, abys nepřišel na talíř.
ELISA: Hm.
Erik (chichotání): To vážně nechceš dělat!
ELISA: Ne! Samozřejmě že ne. Takže myslím, že se musím nějak chránit?
Erik: Jo. Zkus bílé světlo. Nekomplikuj to.
ELISA: Dobrá. Nyní, proč návštěvy našich zemřelých milovaných po nějaké době přestanou?
Erik: Oh, existuje několik důvodů, mami. Možná proto,  že smlouva skončila; už se nepotřebují, aby se opírali nebo podporovali. Mohlo to být kvůli lidskému zármutku. Možná je to pro ně příliš,  zůstat v kontaktu jen ničí lidský život, místo aby pomáhali a podporovali. Nebo by mohlo být, že jejich zármutek je úplně u konce, takže již nepotřebují takový druh spojení a připomínat jim, že neexistují žádné rozloučení a že život je po životě a láska je yada, yada, yada.
Jamie se chichotá.
Erik: Může to být také proto, že se duše rozhodla přerušit kontakt, protože chtěli vložit své úsilí do jiné životní struktury, reinkarnace.
ELISA: Dobrá. Ale stále můžeme kontaktovat reinkarnovanou bytost prostřednictvím relace, ne?
Erik: Ano, samozřejmě. Vzhledem k tomu, mami, pamatuješ si, co jsme říkali o tom, že minulost, současnost i budoucnost se dějí najednou?
ELISA: Jo.
Erik: Takže channel který chápe, že se obvykle lze dostat do subjektu v posmrtném životě, i když osobnost, kterou jsi znala ve svém životě, se inkarnovala jinde. Já nejsem nikdy inkarnován, když ty jsi v pozemské rovině, mami. A skutečně, některé duše, když se inkarnují do dítěte, možná v té samé rodině, ve které už byly předtím, mohou jít ven z těla, zatímco dítě spí a navštívit staré rodinné příslušníky. Možná on nebo ona bývali synem nebo dcerou a teď jsou vnoučetem a mohou nějakým způsobem komunikovat se svou starou matkou nebo tátou nebo sourozenci, cokoli, když dítě spí. Ale obvykle je to přes channel.
ELISA: Dobrá. Teď jsem si všimla, že už mě tak často nenavštěvuješ. Který z těchto důvodů platí v mém případě, v naší situaci?
Erik (v duchu): No, vím, že bych neměl používat "zaneprázdněný" jako omluvu, ale jak jsem rozšířil vědomí o tom, co děláme, shledávám, že už spolu nemusíme trávit tolik času.
ELISA: Dobrá.
Erik: Vím, že rozumíš tomu, že budu vždycky kolem.
ELISA: Jo, ale občas milá návštěva bude skvělá!
VAROVÁNÍ HUSÍ KŮŽE: Když přepisuji tuto poslední větu a tu následující, cítím nejsilnější husí kůži na levé noze, kterou jsem kdy cítila. Vím, že je vedle mě a potvrzuje mi jeho věčnou přítomnost. Jo, dělá mě to šťastnou-
Erik: Slyším tě, a budu se snažit.
ELISA (plačtivě): Ach, dobře, Baby.

Elisa Medhus, 23. října 2011
Povídání o eklektické směsi! Je to z posledního setkání, ale kvůli souslednosti předmětu jsem se rozhodla přeskočit otázku a podělit se.
Přepis relace
ELISA: Ahoj, Eriku! Jak se máš?
Erik: Ahoj, mami!
ELISA: Co se děje, Buddy?
Erik: Mám pocit, že je to docela klidný den.
ELISA: Jo, cítím se stejně.
Jamie: To je. Dneska ráno mi nedělal žádné žerty!
ELISA: Pořád je čas, že?
Jamie se směje.
ELISA: Zbývá mu spousta času, aby se tím vypořádal po svém.
Jamie (chichotání): Řekla jsem mu, aby byl ke mně laskavý!
ELISA: Jo, buď milý na ubohou Jamie!
Erik: Mluvíme každý pátek, Jamie. To se nijak neliší!
ELISA: Já vím, správně! Dobře, teď Eriku, myslela jsem si, že když uvidíš celý svůj život minulý, současný i budoucí, víš, jak to připodobnit hromadě talířů, kde se můžeš se soustředit na nějaký talíř, opravdu to není lineární časová osa?
Erik: Duh.
ELISA: No, když se podíváš na talíř nebo na bod v budoucnu a jsem tam s tebou v posmrtném životě, vidíš mě? Můžeme komunikovat?
Erik: Jo.
ELISA: Oh! Tak proč to nemůžeme dělat my, lidské bytosti? Proč se nemůžeme zaměřit na "budoucí talíř"
Erik: Většinou proto, myslím, že by to bylo tak ohromné.
ELISA: Jo, jo? Co myslíš?
Jamie: Říká, že by to byl ohromující koncept.
Erik: Sakra, jo, lidi už se bojí smrti a jaká bude budoucnost pro ně. A aby měl koncept "Oh, existuje mnoho životů a všechno se děje najednou, takže se podívejme na něco, co je budoucnost", nebo dokonce na to, že se to děje v současné době, myslím, že to je důvod, proč lidé dávají přednost nahlédnutí do minulých životů prostřednictvím regrese. Blbost, kterou akceptujeme. Ale podívat se na přítomnost a budoucnost, to je na lidi příliš.
ELISA: Dobrá, myslím, že metafora naplněných talířů vysvětluje, jak psychika může vidět do minulosti a do budoucnosti.
Erik: Jo.
ELISA: Takže to znamená nesoustředit svůj záměr na víc talířů najednou, myslím.
Erik: Jo.
ELISA: No, dělá tě to šťastnější, že mě můžeš navštívit v budoucnu, když jsem přešla do posmrtného života? Myslím tím, děláš to? Obejmeme a komunikujeme?
Dlouhá pauza, pak se Jamie se chichotá.
Jamie: Prostě mi dal pohled: "Ach, musím odpovědět?" Tak jsem mu řekla v hlavě: "Radši odpověz upřímně!"
ELISA: Jo. Pojď, zlatíčko! Můžu to vzít jako muž!
Erik: Vlastně se mi líbí být se všemi svými přáteli.
ELISA: V posmrtném životě, když v budoucnu přešli?
Erik: Jo.
ELISA: Ach, skvělé! Tím to musíš mít mnohem jednodušší! To je dobré.
Erik: No, je těžké mít tady nějaký smutek nebo negativu jen proto, že máš všechny tyto možnosti! To vůbec není skličující.
ELISA: Jo, takže pro tebe nikdo není opravdu mrtvý. Chci říct, že nikdo z vás není na druhé straně závoje, myslím, že to říkám. Můžeš vždy jít po obou stranách plotu!
Erik: Ano! To je správně. Takhle to je.
ELISA (škádlení): Oběma směry!
Jamie (chichotání): Směje se tomu!
Jamie se směje.
ELISA: Teď, někdo mě nedávno upozornil, že jsi říkal, že boží energie není jediná energie, ale nepožádala jsem tě, abys to rozvedl, z určitého důvodu.
Erik: Jo, hovoříme o zdroji energie pro naši oblast a pro naše dimenze.
ELISA: Co tím myslíš "naše"?
Erik: Země. Naše sluneční soustava. Náš malý vesmír.
ELISA: Ach, dobře. Takže v jiných vesmírech -
Erik: Existují další primární zdroje energie.
ELISA: Ach, chápu!
Erik: Vezměme to z kontextu náboženství, mami, protože to bude jen -
ELISA: Jo, jo. Vím. Takže každý vesmír má vlastní zdrojovou energii?
Erik: Ano.
ELISA: Oh, zajímavé! Jsou tyto zdroje energie nějak spojeny?
Erik: Ano, moc. Všechno je spojeno. Je to všechno nekonečné množství energie s nekonečným množstvím vibračních frekvencí.
ELISA: Dobrá, hej, co se děje s tímto hnutím "okupujte Wall Street"? Mám pocit, že je to součást polarizace, která se má stát během Shiftu, ale ...
Erik: To, a také musíme mít -
Jamie: hm, uh. Krok zpět, Eriku.
(Pauza)
Jamie (chichotání): Odcházím od něj a on jde blíž a začínám zírat a já ho cítím, takže jsem jako: "Eh, hm, Eriku."
ELISA (směje se): Stalker!
Jamie (těžce se směje): Nakopla jsem ho!
Erik: Myslím, že systém zdravotní péče se také musí rozpadnout, a pak to bude, když vláda spadne na dno.
ELISA: Dobrá, hm, takže toto hnutí je součástí Shiftu?
Erik: Ano.
ELISA: Dobrý! Dobře. Několik dalších otázek předtím, než pohovoříme s další osobností. Mám komentář k jednomu z příspěvků Jimiho Hendrixe, podle něhož byl Jimi Hendrix skutečně zavražděn někým, jako jeho manažer, že byl v podstatě utopen vínem, než aby se jen utopil ve vlastních zvratcích. Jaká je pravda? Byl zavražděn nebo předávkován?
Erik: Ne, náhodou se předávkoval.
ELISA: Myslela jsem si to. Musím brát tohoto muže v jeho světě, ale myslela jsem, že se zeptám, protože možná už byl Jimi mimo tělo a nevěděl by, že někdo přišel a naplnil mu plíce vínem.  JonBenet Ramsey také neodpověděla, ale mnoho čtenářů je zvědavých. Kdo ji zavraždil?

Elisa Medhus, 3. října 2011
Konečně jsem byl tvrdě vyzvána, abych hledala léčbu pro moji PTSD. Dobrá, hovoříme o tom, že se mi kroutí ruka, protože jsem typická máma, která cítí, že potřeby všech ostatních musí být vyřešeny a ošetřeny dřív, než se budu moci podívat na vlastní rány. Takže s pěti dětmi, manželem a přáteli (včetně kybernetických přátel) jsem se držel v pozadí a krvácel jsem uvnitř.
Když se podívám zpátky, uvědomuji si, že jsem měl téměř celý život PTSD. V běžných termínech existují zřejmě dva typy PTSD: První je způsobeno různými chronickými, průběžnými traumaty, obvykle v podobě zneužívání a zanedbávání dětí. Druhá je akutnější nebo náhlé trauma, jako jsou události spojené s bojem, znásilnění, nebo v mém případě vidět svého syna poté, co prohrál boj s dutou dírou v hlavě ráže 45. Některé z traumat, které jsem zažila, tu nemohu odhalit; ostatní jsem již sdílel. Stačí říct, že můj život je spousta tragédií.
Nesdílím to proto, abych získala soucit. Ve skutečnosti se mi lítost nelíbí. Ne, sdílím to, abych odhalila to, co vím, v naději, že ti z vás, kteří utrpí trauma nebo mají zjevné PTSD, mají pocit, že jsou spojeni, uznáni a pochopeni. Centrálním prvkem v PTSD je pocit bezmocnosti a beznaděje. Je častější, když je traumatická událost způsobena člověkem (znásilnění, válka, terorismus, útok atd.), než když se jedná o tzv. boží zásah jako povodeň nebo tornádo. Není to jen "emoční" porucha. Ve skutečnosti způsobuje strukturální změny v mozku samotném.
Symptomy
Symptomy PTSD spadají do tří hlavních kategorií:

1. "Připomínání" události, která narušuje každodenní činnost
   • epizody Flashback, kde se zdá, že se událost opakuje
   • opakované rozrušení paměti události
   • Opakované noční můry události

• Silné, nepříjemné reakce na situace, které ti připomínají událost

1. Vyhýbání se
   • emocionální "znecitlivění" nebo pocit, že na ničem nezáleží
   • Pocit odpojení
   • Neschopnost pamatovat na důležité aspekty trauma
   • Nedostatek zájmu o běžné činnosti
   • Zobrazuje méně vašich nálad
   • Vyhýbání se místům, lidem nebo myšlenkám, které ti připomínají událost
   • Pocit, že nemáš žádnou budoucnost
2. Vzrušení
   • Obtížná koncentrace
   • Snadno se usmívá
   • Přehnaná reakce na věci, které tě překvapí
   • Nadměrná koncentrace pozornosti (hypervigilance)
   • Pocit podráždění nebo vzplanutí hněvu
   • Máš potíže s usnutím nebo se spánkem

Můžeš se cítit vinný z události (včetně "přežití"). Můžeš také mít některé z následujících příznaků, které jsou typické pro úzkost, stres a napětí:
• Rozrušenost nebo vzrušivost
• Závrať
• Mdloby
• Pocit srdečního tepu v hrudi
• Bolest hlavy
Alkohol a zneužívání návykových látek, záchvaty paniky a deprese jsou velmi časté komorbidní faktory.
Rizikové faktory
Lidé všech věkových skupin mohou mít posttraumatickou stresovou poruchu. Některé faktory však mohou způsobit větší pravděpodobnost vývoje PTSD po traumatické události, včetně:
• Žena
• Prožitek intenzivního nebo dlouhodobého traumatu
• Další dřívější trauma
• Duševní problémy, jako je úzkost nebo deprese
• Nedostatek dobrého systému podpory rodiny a přátel
• Příbuzný prvního stupně s duševními problémy, včetně PTSD
• Příbuzní prvního stupně s depresí
• Zneužití nebo zanedbávání jako dítě
Ženy mohou být vystaveny zvýšenému riziku PTSD, protože je častější, že se u nich vyskytnou druhy traumatu, které mohou tento stav vyvolat.
Existuje mnoho forem terapie, ale chtěla bych zkusit EMDR (Oční pohybové znecitlivění a přepracování), protože to bylo zřejmě velmi účinné u veteránů trpících PTSD. Podívejte se na tento odkaz:
http://www.helpguide.org/mental/pdf/emdr.pdf
K jiné, ale související věci, některé z mých dětí rády pomohly s kampaní, aby šikanování bylo ilegální: formální přestupek se standardy pro stíhání a odsouzení. Proč? Protože šikana je tak všudypřítomná a může mít monumentální účinky jak krátkodobé, tak dlouhodobé. PTSD může vyplývat z chronické šikany nebo dokonce z jednoho případu. Michaelle trpí PTSD ze šikany, kterou zažila během střední školy. To ovlivnilo každý aspekt jejího života. Naštěstí má v úmyslu se připojit ke mně v terapii EMDR. Erik byl také terčem nekonečné šikany a my všichni jsme konečným výsledkem jeho utrpení. Povzdech.
Takže, v paměti Erika, moje děti doufají, že začnou dávat petici, uspořádají různé tiché demonstrace před soudními dvory, vytvoří webové stránky a stránku na Facebooku plnou zdrojů včetně anonymního tipu a další. Kromě toho, že by se šikanování stalo trestným činem, myslím, že ti, kteří jsou svědky takových událostí bez toho, aby je ohlásil, by měl být považováni za součást trestného činu, a to včetně školských úředníků.
Mimochodem, sděluji to pro případ, že by někdo z vás měl nějaké návrhy. 

Elisa Medhus, 29. září, 2011

ELISA: Eriku, je tolik lidí, kteří bojují tolika způsoby. Někteří z nás truchlíme kvůli ztrátě, někteří z nás mají potíže se vztahem, vychovávají děti, vydělávají na živobytí, zabývají se šéfy nebo spolupracovníky a dokonce si uvědomují, proč jsme tady na prvním místě. Můj bože, seznam možných těžkostí je nekonečný. A jo, celá ta věc s dualitou, ale co můžeš říct, abys nás udržel v ringu? Vážně, někdy to naštve.
Erik: Já vím, mami, ale to je součástí toho, co je lidská zkušenost. Víš, je to všechno iluze, že? Chci říct, že přehráváš celý život na filmové obrazovce. Tvoje tělo ve skutečnosti nejsi ty, a ty jsi opravdu ne úplně na zemi. Vytvořil jsi svou postavu, aby hrála roli, a spoluvytváříš realitu jako filmovou sadu. Takže se z toho setu vytáhni a oddychni si.
ELISA: Jednodušeji řečeno než uděláno.
Erik: Dobrá, vzpomeň si na ty dny, kdy jsi přišla do třídy a zjistila, že "yippee, nebudeme mít pop kvíz; místo toho budeme sledovat film! "
ELISA: Bože, ano. Milovala jsem ty malá překvapení.
Erik: No, když se kovbojové a indiáni navzájem zabijí, máš pocit, že se chceš vzdát a zemřít?
ELISA: Ne.
Erik: Takže, pokud tvoje postava na obrazovce hraje jednoho z indiánů nebo kohokoli, vyděsil by ses, když ti kovbojové přijdou za tebou, protože víš, že opravdu sedíš u svého stolu a díváš se, jak se to rozvíjí?
ELISA: Ne, myslím, že ne.
Erik: Musíš si jen vzpomenout, co se zrovna děje. Oh, tady je další způsob, jak to říct. Všichni se shromažďujeme kolem šachovnice a pohybujeme kolem sebe.
ELISA: Dobrá, ale nic o šachu nic nevím, takže berte ohled.
Erik: Dobrá, hm, takže možná jsi pěšák, možná že jsi král, možná jsi biskup, ale ty nejsi skutečné já. Tvoje skutečné já je šachista využívající svobodnou vůli k přesunutí tvého dílu z čtverce na čtverec a ty jsi cílem, aby ses dozvěděl, co se stane, když uděláš špatný pohyb, nebo dokonce se naučil, když ostatní lidé udělají špatný pohyb. "Samozřejmě se můžeš naučit i z dobrých pohybů,
ELISA: Ne tolik, že?
Erik: Přesně. Takže pokud to, co se děje ve tvém životě vnímáš jako kecy, zkus si představit větší obrázek a pamatuj si, že hra skončí a všichni vyhrají. Vždy. Pak to začíná znovu a znovu.
ELISA: Když se takhle vrátíme zpět a podíváme se na každou újmu jako hloupou hru, pak jak může dualita skrývat nějaký úder?
Erik: Nebojte se o to. Velmi málo lidí se může držet tohoto obrazu šachové hry nebo třídního filmu. Většina lidí jde hluboce do hry a trpí stylem Heatha Ledgera. Houpačka hází s pěšáky. Královna podvádí krále. Král strčí biskupa do rohu a bičuje ho.
ELISA: Oh, vztahový  gauner?
Erik: Jo, možná, ale ten král je hajzl, protože stále bičuje biskupa a ten ani nezkusí bojovat.
Erik se najednou opravdu zasmál.
ELISA: Co?
Erik: Ale nic, mami.
ELISA: Mmkay!
Erik: Takže dohoda je, že všichni nakonec najdete radost v každém špatném pohybu a šachmatu. Uvědomíš si, že výhry jsou v lekci, ne v počtu figurek, které zůstaly na desce.
ELISA: Wow. Trochu hluboké, zlatíčko. Ale připomeň mi, že nikdy nemám hrát šachy.
Erik (chichotání): Jo, nasákl jsem hru, lidskou zkušenost, ale musel jsem chvíli hrát, abych mohl sedět vedle šachistů a povzbudit je a řídit je. To je to, co mnozí z nás dělají jako průvodce.
ELISA: A když se vzdáme?
Erik: To je, jako kdybys vyhodila desku a nechala figurky rozptýlit všude. Nejenže se cítíš jako bláznivý poražený, ale i pro ostatní lidi zničíš hru. Někteří z nich jsou lidé, se kterými ses nikdy nesetkal na zemi, takže efekt vlny vzdát se je obrovský. Zmačkala jsi všechny jejich pohyby, minulé a současné, a jejich plán pro tento život je navždy sabotován. Jsou smutní;  jsou naštvaní. Není to dobrá věc, ve většině případů.
ELISA: Dobrá, tak se pokusím ustoupit zpět, když to bude příliš, a představím so, že hraji šachy, protože jsem věděla, že to, co se děje na této desce, není opravdu skutečné.
Erik: Správně!
ELISA: To skončí a my všichni vyrazíme do nejbližšího baru a oslavujeme! Margarita ke konzumaci!
Erik se směje.
Erik: A zkus najít lekci v každém okamžiku utrpení. Přijmi to, co ses naučila, a najdeš radost, která tam byla po celý čas.
ELISA: Dobrá. Udělám to, jak nejlépe mohu.
Erik: Bude to v pořádku. Miluji tě mami.
ELISA: Ach, taky tě miluji, kluku můj.

Elisa Medhus, 28. září 2011
Mnozí z vás našli cestu do této oázy naděje tím, že jste sledovali stopu slz. Mnoho z vás truchlí. Mnoho z vás trpělo pod velkým břemenem ztráty. Najdeš zde kamarádství. Porozumění. Jednotu. Přátelství. Soucit. Ale nenahradí syna, dceru, milence, přítele nebo sourozence, který už není tady, aby vás objímal, políbil nebo otravoval. Chápu to. Taky jsem bojovala každý den, abych tady zůstala. Část mne, velká část, chce utéct ke mému synovi, na Erikovu stranu. Sním o tom. Představuji si to. A pak jsem to pustila.
Ale pokud si pohráváte s myšlenkou ukončit tento život brzy, abyste byli se zesnulým milovaným, vám řeknu: pravděpodobně překročíš a uvědomíš si, jak nešťastnou chybu jsi udělal. Nejenže si budeš chtít nakopat, až se tvoji blízcí budou řadit, aby udělali totéž. Zjistíš, jak jsi sabotoval své vlastní duchovní poslání, stejně jako jsi to udělal bezpočtu dalších, některým, které jsi ještě měl potkat v pozemské rovině. Myslíš si: "Hloupé. Udělal jsem nepořádek ve věcech. Kdybych měl jen odvahu a rozhodl se to zvládnout, zachovat svou roli v tomto často sžíravém dramatu. Pak se vrátit domů s pocity duchovního úspěchu pro sebe i pro ostatní. "
To není náš skutečný domov. Jsme herci na obrovském jevišti, hrajeme role, jaké musíme, abychom si pamatovali, kdo a co skutečně jsme - duchovně se vyvíjejí, ale je jen jeden koncový bod: stát se bezpodmínečnou láskou.
V dokonalém světě by každá cesta, kterou bychom šli, měla být dlážděna spíše láskou než strachem. Samozřejmě, že to tak vždy nefunguje, takže pokud se ocitneme na cestě strachu, musíme se zastavit, poděkovat za lekce, které nabízí, a najít cestu zpět k Lásce.
Tak jak zaplnit tuhle díru v našem srdci, kterou nechal náš milovaný? Mohu ti říci, že žádný vrh štěňátek, žádné nadýchané kotě, žádná vítězná loterie a žádné nové auto to neudělají. Ta část z nás je pryč, ale pouze dočasně.
Někdy mi pomáhá přemýšlet: "Jistě, chci Erika zpátky, ale byl tady tak nešťastný. Jeho vyhlídky na jakékoliv úspěchy, duchovní či jiné, byly ponuré. "Jsem proto pro něj šťastná. On je doma. A jsem hrdá na to, co dělal a bude stále pro rodinu Channeling Erik. Každé objetí, každý polibek, každý rozhovor, který obětuji pro jeho vlastní blaho a pro vyšší důvody, které má hájit. Tato oběť není absolutní, ale pouze odklad, až do té vzdálené budoucnosti. Blikající oko ve velkém schématu věčnosti.
Takže přemýšlejte o svých blízkých s hrdostí a štěstím. Představte si je jako nádhernou duhu barev, která na tebe dole září a vtéká do vaší duše. Když se tvoje srdce ohřívá, můžeš se jen usmát a najít radost i ve smrti. Užívej si pohodlí s vědomím, že budete znovu spojeni po celou věčnost. A vzhledem k tomu, že čas neexistuje, věz, že jsi již v náručí.

Elisa Medhus , 25. září, 2011
Vzpomínám si, že přibližně před 20 lety přišla na mou kliniku žena, která si stěžovala na bolesti břicha. Byla novým pacientem, věk okolo 50 let, měla dlouhé blond vlnité vlasy se šedivými pruhy a oblečená způsobem, který křičel: "Jsem bohém a pochoduji v rytmu vlastního bubnu, děkuji. "Její excentricita mě zaujala. Každopádně, když jsem ji vyšetřovala, krátce se nadechla a řekla: "Jsi léčitel." "Dobře. Hmm. Duh. V jedné milisekundě jsem měla hluboké myšlenky. Dále vysvětlila, že cítila, jak léčivá energie vyzařuje z mých rukou. I když jsem k ní cítila přirozenou náklonost, byla jsem mladá doktorka s konzervativním a skeptickým postojem, takže jsem ji propustila jako jednu z těch podivných woo woo lidí, kteří si hrají s tarotovými kartami a krystaly ve svém sklepě. Věděla jsem, že pálila hadí olej a větve břízy, pila krev a praktikovala voodoo. Došlo mi, že je nejlepší ji udržet na její dobré straně.
Rychle vpřed do dneška. Jo, jo, vím, že do zítřka nemám nic ukládat, ale když na tom Erik trvá, podvolím se jeho velení. Procházela jsem lesem Memorial Park, cvičila jsem svůj channeling a uhlazovala si celulitidu. Stezky jsou někdy dost špatné. Samé kořeny, dřeviny, strmé kopce, hluboké rokle. Bohužel mi dnes moc nesedly.  Musím ovšem spravedlivě přiznat, že jsem pravděpodobně nejneohrabanější člověk na světě. Nikdy jsem nebyla moc uzemněná. Moje mysl bloumá mimo přítomnost, a tak jsem si většinou neuvědomovala své okolí.
V polovině mého výletu vstoupila do hry jednoduchá matematika: Elisa + kořen = obličej v porostu. Velké purpurové modřiny na zápěstích i na dlaních, kolena oteklá až na velikost softbalového míče a tekla krev. (To může být užitečné, protože jsem také mizerný navigátor. Naštěstí přišel Iolin Andy, aby mě vedl, kdybych otekla a pokračovala po neoznačených stezkách.) Bolest byla tak mizerná, že jsem se trochu bála, zda se budu schopna vrátit k mému vozu.
Pak slyším Erika. No, během tůry jsem ho slyšela podruhé. Poprvé se smál svému zadku. Erik mi řekl: "Můžeš se uzdravit sama, mami. Víš jak. "Jo, jo, vím. Lékař se uzdravuje. Bla bla bla. Po jeho dalším otravování se to rozhodnu zkusit. Vizualizovala jsem světlo obklopující a pronikající všemi čtyřmi poškozenými klouby, do každého prostoru, každé tkáňové vrstvy, každé buňky, každého atomu. Experimentoval jsem s různými barvami, převážně bílými, ale také zelenými, modrými a zlatými. Nežertuji, ale bolest a otoky zmizely za méně než minutu. Dokonce i krvácení se zastavilo rychleji, než jsem očekávala od normální srážlivosti.
Erik se směje mé nevíře a říká mi, abych to s vámi sdílela: Každý se může léčit. Můžeš uzdravit sám sebe, vaše zvířecí společníky, vaše přátele a rodinu. Jako kolektiv můžeme léčit Matku Zemi, společenství, národy a lidstvo jako celek. Vše, co musíme udělat, je mít víru, soustředit se svůj záměr a vizualizovat. Vyzkoušejte to a podávejte zprávu Erikovi.

Elisa Medhus, 17. září, 2011
I když nejsem proti těm, kteří hledají bohatství, věřím, že je důležité si uvědomit, že to nemůže dát životu smysl. To můžeme udělat jen my. A to znamená, že musíme tento svět opustit jako lepší místo, než když jsme sem přišli, alespoň o trochu. Užijte si následující video, krásnou ilustraci této filozofie. Doufejme, že většina z nás nebude muset překročit práh smrti, aby to absorbovala do srdcí, mysli a do našich činností. Musíme se ptát: Co tu máme udělat? Trváme na věcech nebo přesvědčeních, na kterých bychom neměli? Naplňujeme náš účel? Vybíráme si cestu lásky místo strachu?

https://youtu.be/_K2I5P36-Z8

Elisa Medhus, 15. září, 2011

Zpráva od Kristiny:

V tomto týdnu budu pracovat na přesunu CE. Mezitím vás žádám, abyste NEVKLÁDALI příspěvky v pátek, sobotu a neděli. Zároveň chci čtenáře upozornit, že jakékoli připomínky během výše uvedené doby, *by mohly* být při přesunu ztraceny. Stává se to proto, že nemůžeme kontrolovat, kdy ppl nechá komentáře na starém serveru, zatímco svět je zaneprázdněn aktualizací adresy IP na nový server. Nevyhnutelné. Každopádně super vzrušující! Doufám, že všechno poběží hladce.

Přepis relace
ELISA: Zde je otázka od jednoho z členů blogu: "Právě jsem četl blog, kde Erik mluvil o jiném druhu energie vedle Boha. Máš o tom od Erika něco víc? Myslela jsem, že Bůh je jediná energie. Tyto temné bytosti, o nichž Erik hovoří, odkud jsou z jiné úrovně? Řekl Erik více o tomto jiném než Božím zdroji energie. Potřebují tyto bytosti ukázat Světlo? Musíme se těmto bytostem vyhnout za každou cenu? "
Erik: No, omlouvám se, protože jsem nechtěl, aby to vypadalo, že temné energie jsou odděleny od Boha.
Myslím, že je to celkem fajn, že se rozhodl, že člen, který položil tuto otázku, byl chlap.
ELISA: Dobrá.
Erik: Co jsem chtěl vyjádřit, je to, že jsou od Boha nejvzdálenější. Neznamená to, že jsou odděleni od Boha.
ELISA: Ach! Dobře! Takže jen část spektra?
Erik: Jo. Všechno je zdrojem energie Boha. Nemůžeš se od něho oddělovat.
ELISA: Ne, samozřejmě ne.
Erik (ve falešném hauteuru): Trochu ze známých faktů!

Jamie se chichotá.
ELISA (směje se): " Trochu ze známých faktů!"
Jamie a já jsme se smáli.
ELISA: Eriku, mně to zní jako hodně známá fakta.
Jamie se směje ještě víc..
Dlouhá pauza, když se obě uklidňujeme a koncentrujeme.
ELISA: Takže pokud je Bůh vždycky přirovnáván k bytí,  lásce a všemu, jak může být část této zdrojové energie zlá? Je to opravdu zlé? Nazval bys to ďábelské, nebo ...
Erik: Vidíš, problém je, že když se podíváš na definici zla lidí, myslíme si, že je úplně oddělené od Boha, že má vlastní identitu.
ELISA: Ach! Dobře.
Erik (vzrušeně): Dobrá, podívej. Bůh je místnost, ať už světlo zhasne nebo světlo svítí. Když světlo zhasne, místnost stále je?
ELISA: Jo. Chápu to.
Erik: Bůh je místnost. Jsou to jen různé varianty světla až tmy. Dej to lidem, mami; Myslím, že to zvládnou.
ELISA: To je velmi zajímavé, Eriku! Skvělá analogie! Vysvětluješ věci tak dobře.
Erik: Většina lidí chce být v místnosti s rozsvícenými světly. Někteří lidé rádi žijí v naprosté tmě, ale jsou stále uvnitř místnosti.
ELISA: Jo, a přemýšlejte o úspoře jejich účtů za elektřinu! Přesto, potulování v temnotě by mohlo znamenat, že by sis na pohovce nebo na dalších místech ukopl špičku.
Erik (chichotání): Jo, dobře! Vidí méně místa, a proto si myslí, že tam není Bůh.
Jamie (k Erikovi): Aw! Platí, Eriku!
ELISA: Jo! To bylo úplně úžasné Eriku! Moc se mi to líbí, když říkáš, "proto". To je roztomilé.
Erik: Aw, shucks.

Elisa Medhus, 12. září, 2011

Nemohu ti říci, jak skvělé je znovu komunikovat. Chybí mi přepisování rozhovorů, které jsem měla s mým sladkým vtipálkem a kamarádství s mými kolegy členy rodiny CE.
Tyto poslední dva týdny nebyly snadné, jak si asi dokážeš představit. A samozřejmě, ještě nejsme u konce. Předpokládám, že nejobtížnějším okamžikem bylo, když několik členů učinilo kruté poznámky, zatímco jsem byla s mou matkou na pohotovosti. Načasování bylo hrozné, ale nebyla to jejich chyba. Přesto jsem se hodně dozvěděla o hodnotě loajality, milování někoho i přes neshody je pro lidskou zkušenost zásadní. Chápu, že jednou z mých mnoha lekcí je naučit se nepřijímat emoční problémy jiných. Také si myslím, že je to důležité pro pochopení mého drahého Erika ještě hlouběji - něco, o čem jsem si nikdy nemyslela, že je to možné. Víš, on se potýkal se stejným zmatkem z rozporů. Ve skutečnosti tvrdil, že to byla jediná příčina toho strašného stisknutí spouště. Bez ohledu na množství lásky a soucitu, které dal; bez ohledu na to, kolik bláznů se ho snažilo uzdravit; bez ohledu na to, kolik lidí - cizinců a přátel – obalilo jeho srdce, krutost a malichernost často vytvářely překážky na cestě k radosti. "Přátelé" se jeho tiky bavili nebo ho pomlouvali za zády. Lidé by jeho volání zavěsili. Šikanující by ho falešně obviňovali a naháněli ho, jako by gepard naháněl mladou a nevinnou gazelu ze stáda.
Ach, brutální dualita života.
Užijte si tento další přepis relace z dubna. Pokusím se pokračovat ve svých každodenních příspěvcích, ale samozřejmě to všechno závisí na tom, jak to bude vypadat se zdravím mé matky, mezi dalšími náročnými a vážnými problémy, které jsem nezveřejnila. Mohu říci: Přejte si pro mou rodinu a pro mě, tak, jak přeji vám.
Přepis relace
ELISA: Mluvme o psychických chirurzích. Člen blogu, Dan, mi dal knihu o jednom kolegovi jménem Arigo. Byl to rolník z Brazílie, který zachránil mnoho životů holýma rukama a rezavým nožem. Zmínila jsem se vám o něm. Bez anestézie odstraňoval katarakty a nádory dělohy vesničanů, mimo jiné. Opravdu fascinující. Samozřejmě ten chlap je dlouho pryč, ale slyšela jsem, že se tu objevil další psychický chirurg jménem Jan Boží. Je Bonafide skutečný? (Řekl těžkým Texasem.)

Erik (ještě těžším hlasem): Je. Bonafide je pravý!
ELISA: Ooo! Jamie, ty jsi dokonale napodobila Erika. Hádám, že tě musím udělat čestným texasanem.
Jamie (směje se): Jen napodobuji tvého chlapce!
ELISA: Možná budeš muset mít pas, aby ses sem dostala!
Jamie (chichotání): Vážně, správně!
Erik: Jo, opravdu věřím, že práce, kterou ten chlap dělá, je skutečná. Jediná věc, která by mohla tuto práci zablokovat, je, když se objeví člověk, který odmítne práci, kterou Bonafide dělá.
ELISA: Ach.
Erik: Čím rychleji dokáže odstranit nádor nebo rakovinu nebo cokoliv, tím rychleji se člověk dokáže vrátit zpět.
ELISA: Ach, chápu! Jsme náš nejhorší nepřítel. Takže je to všechno o skepsi?
Erik: Ano, a jak by někdo mohl nechat takovou pomoc jen tak jít. Lidé už tolikrát nechali tolik věcí bez povšimnutí. Je to taková chyba!
ELISA: Vím!

Elisa Medhus, 9. Srpna, 2011
Během své procházky včera v lese (teplota 106 stupňů)(41°C) jsem cvičila channelování Erika, jako obvykle. Uprostřed procházky začal sdílet více o tom, jaký měl konflikt v pozemské rovině a proč musel projít tou bolesti. Vysvětlil, že jako duše je otevřený dávání a přijímání lásky, a když se inkarnoval, samozřejmě se to nezměnilo. Dychtivě dával bezpodmínečně náklonnost a lásku, ale jak vyrůstal, uvědomil si, že ne každý je stejný. Lidé byli často skoupí na lásku. Někdy se zdálo, že mu chtějí jen říkat kruté věci do obličeje nebo chvíli později za zády. Takové rozpory ho zničily.
Proč musel projít tou bolestí? Řekl, že se musel dozvědět, že existují duše, které nevědí, jak se mají milovat, aby si uvědomil, čemu bude čelit jako průvodce. Musel vidět, že existují duše, které potřebují jeho pomoc a povzbuzení, jakmile překročil. Učitel musí pochopit, kdo jsou jeho studenti a proč.

Přepis relace
ELISA: Existuje matka, kterou jsi měl v minulém životě - myslím, že jsme všichni měli jiné matky v minulých životech, ale pouto matka - dítě, které ke mě cítíš, jeho emocionální síla, utrpěla přechodem? Koneckonců, máš stovky, možná tisíce matek, které jsou pravděpodobně velmi blízko.
Erik: Ach, jsem tak ráda, že ses na to zeptala, mami, protože to je něco, co právě teď učím. Je to tak úžasné, že ti mohu poskytnout informace, protože obvykle to bylo naopak!
ELISA (směje se): Někdy!
Jeannie se směje.
Erik: Duše si vybírají své rodiny, a když se přesouváš ze života do života skrze svá zaměření, je spousta lidí, které jsou se stejnými dušemi, jen hrají různé role. Takže matka, která byla matkou v jednom životě, by mohla být sestra, bratr, přítel nebo cokoli v jiném životě. Ale jsou s tebou tytéž duše.
ELISA: Jistě, duše rodiny nebo skupiny, jo.
Erik: Někdy mohou přijít nové a někteří se mohou přesunout do jiné skupiny. Takže byla jsi se mnou už předtím a miloval jsem tě mnoho životů, mami. To se nezmění a nezředí.
ELISA: Ach, dobrá. Ale je tu ještě jedna máma, ke které máš blíž? Nebudu smutná, neboj se. No, asi budu, ale chci to jen vědět.
Erik: Byly tu jiné matky, které jsem miloval, ale opět to závisí na životě, na problémech a výzvách. Mohu jen říci toto: V tomto životě, s problémy a věcmi, které jsem musel řešit, jsem nemohl mít lepší matku, a proto ti děkuji a budu tě milovat po celou věčnost. Ty a já budeme spolupracovat. To je něco, co nemám s ostatními matkami, které byli v mém životě. Takže máme zvláštní spojení.
ELISA: dobrý! A budeme mít to na obou stranách, jsem si jistá. Já na této straně a pak víš, když jsme oba na tvojí straně.
Erik: Jedna věc o tom, že jsi na této straně, je to, že tvá láska je obrovská. Je to jako nekonečně zvětšené!
ELISA: Ach, jsem si jistá. Dokážu si to představit. Jak nádherné.
*********************************************
Když jsem přepisovala tento příspěvek, cítil jsem na levém rameni velmi silnou ruku Erika, a tak jsem rychle cvakla obrázek s mou Aura aplikací. Tady je to, co jsem dostala. Černou siluetu se svou tyrkysovou rukou, která se rozšiřuje k noze! Myslím, že černá reprezentuje jeho energii, když ji trochu snižuje (odčerpává), aby vyvolal tenhle pocit, ale nejsem si jistá. Máte nějaká vodítka?

1 – 2  Erik se mě dotýká, 3 Erik odchází

 V neposlední řadě se zdá, že každý má zájem o další konferenční hovor. Jediné, co potřebuji, je seznam lidí, kteří se chtějí připojit a zda to chtějí udělat Skype nebo zda je někdo ochoten uspořádat konferenční hovor stejným způsobem jako my naposledy. Budu mimo město (opět!) Od zítřka do pondělí, ale po tom jsem docela svolná. Doufám, že se channeleři CE rozhodně připojí! Samozřejmě, že Erik tam bude, jako vždy.

Elisa Medhus, 8. srpen, 2011

Člen blogu, Chase, sdílel se mnou. Doufám, že budete stejně spokojení, jako když jsem to četla já!
Pět důvodů, proč nezemřeš
Robert Lanza, M.D.
Vědec, teoretik
Naučili jsme se, že jsme jen sbírkou buněk a že zemřeme, když se naše tělo opotřebuje. Konec příběhu. Napsal jsem učebnice ukazující, jak mohou být buňky vloženy do prakticky všech tkání a orgánů lidského těla. Ale dlouhý seznam vědeckých experimentů naznačuje, že naše víra ve smrt je založena na falešném předpokladu, že svět existuje nezávisle na nás - velkých pozorovatelích.
Zde je pět důvodů, proč nezemřeš.
Důvod 1. Nejsi předmětem, jsi zvláštní bytostí. Podle biocentrismu nemůže nic existovat bez vědomí. Pamatujte si, že nemůžete vidět skrz kosti obklopující váš mozek. Prostor a čas nejsou předměty, nýbrž spíše nástroje, které naše mysl používá k tomu, aby vše utkala dohromady.
"Zůstane pozoruhodné," řekl Eugene Wigner, který získal Nobelovu cenu za fyziku v roce 1963 "v jakémkoli ohledu se mohou naše budoucí koncepce vyvinout, že samotná studie vnějšího světa vedla k závěru, že obsah vědomí je konečná realita. "
Zvažte princip nejistoty, jeden z nejznámějších a nejdůležitějších aspektů kvantové mechaniky. Experimenty potvrzují, že je zabudován do tkaniny reality, ale má smysl pouze z biocentrické perspektivy. Pokud skutečně existuje svět s částicemi, které vrhá okolo, pak bychom měli být schopni měřit všechny jejich vlastnosti. Ale nemůžeme. Proč by mělo záležet na částici, co se rozhodneš měřit? Uvažujte o experimentu s dvojitými štěrbinami: pokud "pozorujete" subatomovou částici nebo světlo, které projde štěrbinou v bariéře, chová se jako částice a jako pevná částice udeří na bariéru, která měří nárazy. Jako malá kulka logicky prochází jednou nebo druhou dírou. Ale pokud vědci nesledují trajektorii částice, pak projevuje chování vln, které dovolují projít oběma otvory ve stejnou dobu. Proč naše pozorování mění, co se děje? Odpověď: Protože skutečnost je proces, který vyžaduje naše vědomí.
Dvouštěrbinový experiment je příkladem kvantových efektů, ale experimenty, které zahrnují krystaly Buckyballs a KHCO3, ukazují, že chování závislé na pozorovateli se rozšiřuje do světa obyčejných lidských objektů. Vědci nedávno dokázali (časopis Nature 2009), že dvojice iontů se dokáží propojit, takže jejich fyzikální vlastnosti zůstávají navzájem spojeny, i když jsou od sebe odděleny velkými vzdálenostmi, jako by mezi nimi nebyl žádný prostor nebo čas. Proč? Protože prostor a čas nejsou těžké, studené předměty. Jsou to jen nástroje našeho porozumění.
Smrt v nadčasovém, vesmírném světě neexistuje. Po smrti svého starého přítele Albert Einstein řekl: "Besso se do tohoto cizího světa vydal trochu přede mnou. To nic neznamená. Lidé jako my ... víme, že rozdíl mezi minulostí, současností a budoucností je jen tvrdohlavě přetrvávající iluze. "Ve skutečnosti mysl přesahuje prostor a čas.
Důvod 2. Zachování energie je základní axiom vědy. První termodynamický zákon uvádí, že energie nemůže být vytvořena ani zničena. Může pouze změnit formu. Ačkoli se těla samovolně rozpadají, pocit "JÁ" je jen 20-wattový oblak energie ve vaší hlavě. Ale tato energie nezmizí po smrti. Před několika lety vědci ukázali, že se může retroaktivně změnit. Částice se musely "rozhodnout", jak se chovat, když projdou přepínačem v přístroji. Experimentátor mohl přepnout přepínač. Výsledky ukázaly, že to, pro co se pozorovatel v daném okamžiku rozhodl, určilo, jak se v minulosti chovala částice ve větvícím bodě.
Jednoduše přemýšlejte o 20 wattech energie, jako o napájení projektoru. Ať už zapneš nebo vypneš přepínač v experimentu, je stále stejnou baterií zodpovědnou za projekci. Stejně jako v experimentu se dvěma štěrbinami ty rušíš fyzickou realitu. Při smrti se tato energie nerozptýlí do životního prostředí podle starého mechanického světonázoru. Neexistuje skutečnost na vás nezávislá. Einsteinův uznávaný kolega John Wheeler uvedl: "Žádný jev není skutečný jev, dokud není pozorovaný." Každý člověk vytváří svou vlastní sféru reality - nosíme s námi prostor a čas, jako jsou želvy s krunýři. Neexistuje tedy absolutní samoexistující matice, v níž se energie jen rozptýlí.
Důvod 3. Ačkoli obecně odmítáme paralelní vesmíry jako fikci, je na tomto žánru víc než jen trochu vědecké pravdy. Známý aspekt kvantové fyziky spočívá v tom, že pozorování nelze předpovědět absolutně. Místo toho existuje řada možných pozorování s různými pravděpodobnostmi. Jedním z hlavních vysvětlení je interpretace "mnoha světů", která uvádí, že každé z těchto možných pozorování odpovídá jinému vesmíru ("multiversu"). Existuje nekonečný počet vesmírů (včetně našeho vesmíru), které společně zahrnují veškerou fyzickou realitu. Všechno, co se může stát, se vyskytuje v nějakém vesmíru. Smrt v těchto scénářích neexistuje v žádném smyslu. Všechny možné vesmíry existují současně, bez ohledu na to, co se v nich děje. Stejně jako převrácení přepínače ve výše uvedeném experimentu, jsi činitel, který je zažívá.

Důvod 4. Budeš žít skrze své děti, přátele a všechni, koho se dotknul během svého života, a to nejen jako součást jejich života, ale i skrze historii, kterou vytváříš každou svou činností. "Podle kvantové fyziky," říká teoretický fyzik Stephen Hawking a Leonard Mlodinow, "minulost i budoucnost je neurčitá a existuje pouze jako spektrum možností." V biofyzikálních systémech existuje více nejistoty, než si kdo představoval. Skutečnost není plně předurčena, dokud ji nebudeme skutečně zkoumat (jako v experimentu s Schrödingerovou kočkou). Existují celé oblasti historie, které určuješ během svého života. Když s někým interaguješ, hroutí se nevybrané reality (to jsou časoprostorové události, které definuje tvoje vědomí). Když odejdeš, tvoje přítomnost bude pokračovat jako bláznivá duše ve vesmíru těch, které znáš.
Důvod 5. Není náhoda, že máš štěstí  být naživu nyní na vrcholu nekonečna. Ačkoli je šance jedna k jiliónu, možná to není jen hloupé štěstí, ale spíš to tak musí být. Zatímco tuto skutečnost nakonec ukončíš, ty, pozorovatel, budeš pokračovat v hroucení dalších a dalších "TEĎ." Tvoje vědomí bude vždycky v přítomnosti - vyvážené mezi nekonečnou minulostí a neurčitou budoucností - neustále se pohybující mezi skutečnostmi na zlomu času, s novými dobrodružstvími a setkáváním se s novými (a starými) přáteli.
"Biocentrism" (BenBella Books) uvádí Lanzaovu teorii všeho.

Elisa Medhus, 4. srpna, 2011
Chci si užít svůj čas v Los Angeles. Celý den jsme strávili v Benátkách na pobřeží sledováním některých významných lidí. Je zde tolik svobodných duchů, kteří se bez okolků vyjadřují. Pěkné. Mohli bychom se od nich hodně naučit. Nebo jsou možná úplně ukamenovaní. To je jedno.
Toto je poslední část mé relace s Jamie 25. března. Ospravedlňte prosím nedostatek kontroly pravopisu a úprav. Musím zvednout můj líný zadek a pomoci Teri a Don udělat domácí pizzu!
Možná zítra nebudeme schopni zveřejnit záznam, protože je to den cesty, ale zkusím to.
Přepis relace
ELISA: Jaký je nejlepší způsob, jak získat přístup k naší nejvnitřnější moudrosti? Myslím, že je to jen meditace, ne?
Erik: Ano, medituj, medituj.
ELISA: Je to tak?
Erik: No, tolik věcí může pomoci, jako třeba zbavit se energetických bloků, mít víru v to, co je k tobě, nebo ve vaší vlastní intuici, dobrá výživa, tolik se toho týká.
ELISA: Dobrá. A co trest smrti a jeho důsledky? Co si o tom myslíš, Eriku?
Erik (povzdech): Víš, je to tak divné. Myslím, že někdy - a při vzácné příležitosti -
Jamie: Stojí; ruce jsou v kapse; jeho palce vystupují. Je to jen takový krok. On na to opravdu myslí!
ELISA: Jo, je to těžké. Nemyslím si, že by někdo měl být usmrcen, ale myslím, že by to mohlo být pro někoho předdefinovaným východiskem. Nevím.
Erik: Správně. Určitě to může být předem určený výstupní bod, který měl někdo jiný v životě. A tolik lidí se dostalo do problémů, aby se to stalo. Je to stejné, ale je to jen trochu víc na veřejnosti.
ELISA: Jo.
Erik: Hm, ale existuje jen velmi málo případů - jsou některé - které skutečně odpovídají této definici a ponaučení a učení se a ospravedlnění toho, že jejich život je takto odebrán. Všeobecně, ne.
(Pauza)
Jamie (směje se): Eriku!
Erik: Nyní se mi líbí myšlenka oka za oko, ale ne až tak za smrt.
Jamie a já se smějeme.
Jamie: Eriku! Dal mi příklad.
Erik: Jako že nějaká žena bude znásilněna, myslím, že musíme přivést dalšího chlapíka, aby znásilnil toho, kdo byl násilníkem.
ELISA: Slyším to. "Ty jsi moje děvka!"
Erik (směje se): Dokážeš si to představit? Jak-
ELISA: No, to není moc soucitné, Eriku!

Erik: Ne, to není moc soucitné. Jo, možná byl násilník zneužit jako dítě nebo tak něco! Nikdy nevíš! Nebo možná to byla spirituální smlouva mezi násilníkem a ženou, víš, zkušenosti z nějakého důvodu.
Erik (směje se břichem): Já vím, mami, vem si! Vezmi si vtip!
ELISA: Ha. Ha.
Všichni tři se smějeme.
Erik: Ne, úplně s tebou souhlasím, ale když se vrátím k trestu smrti, existuje pár případů, ale upřímně řečeno, myslím, že lepší způsob, jak to zvládnout - smrt je takové uvolnění, udržovat je naživu je větší trest.
ELISA: Jo, jo.
Erik: A pro vězeňské struktury, skvělé. Před tisíci lety někdo přišel s tím, jak víš, jak někoho zavřít jako trest, ale to, co je opravdu potřebuje je naučit se, jak vytvořit komunitu. Víš, měli bychom je zavřít jako komunitu -
ELISA: Mohou se navzájem učit?
Erik: Správně. Více nebezpečný může být v prostředí více osamělém, ale ostatní, musíme je reformovat; musíme je naučit i ty nejjednodušší věci. Jak srovnat jejich ložní prádlo a ustlat postele, jak být pyšný na malé věci, které měl a které získal.
ELISA: Jo.
Erik: A když získávají větší svobodu, pak se přesunou do jiné části společenství, aby necítili nebo nevyvolávali žárlivost mezi ostatními.
ELISA: Zdá se, že velká spousta odpovědnosti je na kolektivu, aby někoho skutečně ponížil, aby někoho zabil, jen aby mohl mít svůj výstupní bod. Oof, víš? To jr oběť na straně kata nebo systému celkově.
Erik: A je tu spousta narcistických lidí, kteří chtějí mít své jméno na seznamu těch, kteří je pozorovali, když odcházeli! To je ta nejsmutnější věc, opravdu. Je to špatně.
ELISA: Jo. Souhlasím. Takže je tady ještě jedna otázka, než skončíme. Může zemřelý manipulovat věci na zemi jako počasí?
(Pauza)
Erik: No, počasí je docela velké, ale ano, dokáží to s neživými věcmi na zemi. Mohou také manipulovat s lidmi, víš, jako: "Nechoďte touto cestou; není správná."
ELISA: Jo, jo, mohou nás posunovat.
Erik: Ano, a tvoji průvodci tě také ochraňují před negativními, kteří by ti mohli v hlavě šeptat špatné rady.
ELISA: To mi připomíná karikaturu, na které je na jednom rameni ďábel a anděl na druhém.
Erik: Jo, ale není to jako by z tebe udělali loutku a pak děláš negativní věci. Je tu filtr. Měla bys to uvést, protože spousta lidí bude trochu zblázněná, protože si myslí, že někdo negativní jim šeptá špatné věci. To není ten případ, víš. Láska je na místě. Ctíme a respektujeme vás; udržujeme to pryč od vás.
ELISA: Dobrá.
Erik: To je jeden z důvodů, proč jsme tady. Teď, když přemýšlím o celém tom počasí, myslím, že jestli se nás hodně shromáždí, pak ano. Víš, jestli je to v menším měřítku, jako třeba vítr v místnosti nebo dělat místnost velmi chladnou nebo velmi horkou, teď to je možné v uzavřeném prostoru, ale změnit počasí v celém městě, to je trochu větší a širší a záleží na jiných systémech, které se dějí po celé zemi a tak dále. Ale jestliže se shromáždí množství lidí a společně si přejí nebo společně prosí, pak ano, můžeme se dát dohromady a změnit energickou sílu Země.
ELISA: Takže to není jenom zemřelý; jsou to nějaké duše v těle nebo mimo tělo?
Erik: Jo.
ELISA: Dobrá, zlatíčko. Myslím, že nemáme čas. Tak, Baby, miluji tě tak moc. Jamie, děkuji za všechno. Myslím, že příště začneme přenášet celebrity! Eriku, můžeš pro nás ty kluky ulovit.
Jamie: Skvělé! Wow, dneska to šlo tak rychle!
ELISA: Já vím, to ano! Mnohokrát jsme to probírali, že?
Erik: Miluji tě, mami.
ELISA: Miluju tě také, Baby.

Erik: Ahoj.
ELISA: Ahoj.

Elisa Medhus, 1. srpen, 2011

Omlouvám se, že je tento příspěvek trochu krátký, ale právě jsem přijela do Los Angeles, abych pomohla mé sestře, Teri, dohnat všechny věci, které nedokázala dělat, co uklouzla po sekvojové šišce a zlomyslně se jí zlomila paže. Další příspěvek bude o odpuštění. Často máme potíže odpouštět nejen ostatním, ale i sobě samým, takže by se to mělo dotýkat mnoha srdcí a myslí.
A teď, trochu o léčebných kvalitách barev a zvuku.
Přepis relace
ELISA: Existují zvláštní zvuky pro uzdravení, Eriku? Ach, a barvy uzdravují?
Erik: Ano a ano.
ELISA: Dobrá.
Erik: Zvuk léčí, vibrační léčení. Vyhledej si to. A co píseň, kterou slyšíš poprvé, a pozvedne tě nebo tě přivádí k slzám.
ELISA: Jo, jistě.
Erik: Může vyvolat vzpomínku na paměť, která může pomoci uzdravit, a také spouští, hm, dobře, podporuje, protože zvuk je nejhlubší forma léčení, protože se pohybuje přímo skrz tělo. Je to jako v-
Jamie (chichotání): Dobrá, Eriku. Taky jsem to věděla! Masáž, protože jsem dělala masážní terapii a říkal, stejně jako při masáži, nejhlubší masáž není tlakovými body, kde máš tělo přitisknuté ke stolu, ale je to místo, kde se klepání a bušení těla nazývá tapotement (sp?), protože vysílá vibrační prvek skrze svaly a jde dále do těla, když používá vibrace, klepání a bušení.
ELISA: Ach! Chápu.
Erik: Tak jo, to je to, jak zvuk léčí. Funguje na úrovni buněk.
ELISA: Dobrá.
Erik: Je to trochu naladění těla; vibračnímu prvku, který je mimo rovnováhu, dává strukturu a určitá vodítka a barvu. Barva má energickou vlnu. Můžeš na tom sedět, ležet na něm, být okolo, aby ses cítila lépe. Také, pokud se ti líbí vzhled, chemie ve tvém těle a to reaguje. Ve skutečnosti uvolňuje určité chemické látky, které přinášejí mír, celistvost a pomáhají léčit se rychleji.
ELISA: Jsou barvy, které ještě nemůžeme vidět?
Erik: Počkejte, až zemřete!
ELISA: Ach, chlapče, dokážu si to představit. To jsem slyšela.
Erik: Ale nechť naši posluchači, hm, naši přátelé vědí, že je důležité, aby jejich prostředí bylo pro ně atraktivní.
ELISA: Jo.
Erik: Víš, pokud se jim nelíbí způsob, jakým je organizováno, musí to opravit.
ELISA: Přesně.
Erik: Pokud se jim nelíbí barva stěn, musí to změnit.
Nezapomeňte se připojit k nám v Santa Monice pro dvouhodinový přenos kanálů trans, s laskavým svolením Jamie a Erika.

Elisa Medhus, 2. srpen, 2011
Dneska jsem byl velmi zaneprázdněná, a navíc večerní vysílání, takže odpusťte jakékoli formátové a gramatické chyby. Přepisovala jsem to rychlostí osnovy! Prosím, dejte mi vědět jakékoli ošklivé chyby!
Přepis relace
Mohu: Můžeš mluvit o významu odpuštění a nejlepším způsobu, jak odpustit? Miluji ty členy blogu, kteří se ptají na tyhle myšlenky provokující otázky. Mají odvahu kopat opravdu hluboko.
Erik: Nejlepší způsob, jak odpustit.
Jamie: Erik nám dává vizuální náhled spolu s tím, co říká.
Erik: Nejlepší způsob, jak odpustit, je nechat být odpovědnost za to, že odpovídáš, co si myslíš, že je pravda. Prostě to nech být.
ELISA: Oh! Hmm! (Taková vtipná opovržení, povzdech.)
Jamie: Ukazuje mi pár nůžek a dva lidé mluví a první osoba má očekávání nebo potřeby, hodnoty nebo hranici, víš? A druhá osoba si dělá, co do pekla chce. A první osoba s hranicemi je opravdu rozrušená, snaží se změnit vztah, chce zachránit to, co je tam.
Erik: Jo, a nejlepším způsobem, jak začít, je oddělení vazeb vašich očekávání, které potřebuješ -
ELISA: Jo, nechte jít. Někdy je to těžké.
(Pauza)
ELISA: Oh, dobře, je to velmi krátké a triviální: Jaké jsou základní principy života a jaké jsou nejlepší způsoby, jak se těšit ze života?
Všichni se smějeme.
ELISA: Tři slova nebo méně.
Jamie (směje se): Erik se směje hodně tvrdě.
Erik: Musíš si ze mě dělat srandu!
Jamie: Tři slova nebo méně?
ELISA:  Ne! Jenom si dělám srandu! Byl jsem sarkastická!
Jamie vzdychne.
Jamie: Dobrá, dobře. Chce, abys mu znovu položila otázku.
ELISA: Jaké jsou základní principy života a jaký je nejlepší způsob života?
Jamie (chichotání): Nejprve chce mluvit o základních principech, a když se ptáš na otázku, předstírá, že má sako a kravatu.
ELISA: Aha.
Jamie: Víš, ztuhneš, jako by byl skutečný profesionál.
ELISA: Ooo!
Jamie se chichotá.
Erik: Základní principy života. Číslo jedna. Číslo jedna, dal bych lásku. To je základní princip.
ELISA: Jo, samozřejmě.
Erik: A s láskou přichází porozumění, že mezi tebou a všemi vztahy, které máš, existuje společná země. To znamená, že ty a tvůj vztah k botám, ty a tvůj vztah ke stromu, ty a tvůj vztah k obloze, ty a tvůj vztah s manželem - je tu láska a prochází všemi těmito věcmi. Druhá, kterou bych uvedl je, že máš kontrolu. Ty máš kontrolu. Pokud nejsi šťastná, udělej si radost. Pokud se ti něco nelíbí, zbav se toho, nebo to změň.
ELISA: Jo.
Erik: Rozrušuje mou mysl, že lidé chtějí rezignovat a rozdávat svou moc, protože někdo před dvěma tisíci lety jim dal tento koncept nebo myšlenku k následování, ale možná ti to nevyhovuje. Ty řídíš.
Jamie a já jsme se usmály.
Erik: Dobrá. Číslo tři. hm, možná bych to neměl takhle říct, ale myslím, že se to právě teď hodí kvůli pochopení lidské rasy.
ELISA: Aha.
Erik: Energie je životaschopná. Energie je skutečná. Je to živé. Může tě léčit; může tě zničit a věřím, že jakmile začneme rozumět hloubkám toho, co může udělat, a dokonce i z dálky, tehdy se život opravdu změní.
ELISA: Wow. To je dobré.
Erik: Tak jo. To jsou tvoje tři. Ne snad tři slova, ale ...
Jamie (chichotání): Předstírá, že si znovu upevňuje kravatu; právě si rovná vlasy!
ELISA: Vidím ho. Tak co je nejlepší způsob, jak si užít života? Myslím, že je to pravděpodobně najít ve všem radost, že?
Erik: No, musíš si vzpomenout, že ten, kdo se ptá, je velmi analytický. Při analýze věcí vytvoříš vzdálenost mezi tebou a tím, na co se díváš.
ELISA: Jo, jo!
Erik: Takže " jak cítíš radost nebo najdeš radost" je opravdu vykašlat se na to, jak se sám vidíš v situaci. Dostaň své oči zpět do hlavy, protože mnozí z těchto lidí se na sebe dívají z vnějšího pohledu. Někteří z nich říkají sami sobě: "Vsadím se, že vypadáš hloupě" nebo "Neměl bys to dělat" nebo "Udělej radši tohle." No, opusťte vnitřní hlas. Opusťte tenhle vnitřní hlas. Podívejte se do hlavy. Tehdy začnete cítit věci a říkat: "Bože, právě jsem opravdu šťastný. Právě se skutečně cítím dobře. "
Jamie: Oh, a já to miluju. Dává mi tak trochu nadšený, radostný pocit!
ELISA: Awww!
Jamie: Cítím to právě pod mojí klíční kostí, a to jde do krku!

ELISA: Ach, úžasné. Nebo možná utáhl kravatu příliš těsně!
Jamie se směje.
ELISA: Ne, myslím, že lidé prostě nemusejí "vědět", že mají radost, ale jen to "cítit". Máme tendenci moc myslet a málo cítit.
Erik: Ano! A proto se tyto otázky objevují. Společnost se na to musí podívat, označit to, zapsat to. Oh, znáš cvičení, které dělají v manželském poradenství, "Napiš deset věcí, které se ti líbí na tvém manželovi. Nyní napište deset věcí, které vám nelíbí: "To je v pořádku a zábavné, pokud to potom spálíš. Díváš se na to a pak to ukážeš svému manželovi, pak očekáváš velké obchodní kvality, logicky stylizovaný vztah. A kde je radost?
ELISA: Vážně!
Erik: Na spodku tvé přehlídky jako staré psí lejno.
ELISA: Ach bože!

Elisa Medhus, 30. červenec, 2011
Přepis relace
ELISA: Je skutečně důležité meditovat?
Erik: Je důležité jíst?
ELISA: Dobrá, rozumím.
Erik: Američané prostě nikdy nebyli učení, nikdy nebyli krmeni touto myšlenkou, že klidná mysl vede ke zdravějšímu tělu. Meditace ti pomůže k podstatě toho, kdo jste!
ELISA: Jaký je rozdíl mezi myslí a ... hm, znám rozdíl mezi myslí a mozkem, ale jaký je skutečný rozdíl mezi myslí a duší?
(Pauza)
Erik: No, mohla bys říct, že bychom mohli rozdělit duši do vlastností. Duše by mohla být emocionální součástí a duševní součástí.
ELISA: Takže duševní součástí je mysl?
Erik: Jo.
ELISA: Ach, dobře.
Erik: Duševní část duše vytváří myšlenky, visí na vzpomínkách atd. Emocionální část cítí a ovládá intuici.
ELISA: Něco dalšího?
Erik: Ne, to je všechno, co mám.
ELISA: Takže tě trochu přeruším. Existuje ještě něco, co bys chtěl sdílet o významu meditace?
Erik: Ne, je třeba ji dělat, aby se dařilo, růst a žít.
ELISA: Dobrá. Sny. Jsou opravdu důležité? Ne ty lucidní sny. Jen se zajímám, jestli je důležité hledat smysl v našich pravidelných snech, interpretovat je.
Erik: Mluvíš o snech ve stavu spánku?
ELISA: Jo.
Erik: Je důležité snít?
ELISA: Ne, myslím, že to, o co se snažím požádat, je důležité je interpretovat? Jsou v nich důležité zprávy?
Erik: Některé, jo, poznáš rozdíl. Máte-li ty, které jsou vzrušující, a probouzíš se a nemůžeš je setřást, myslíš na ně celý den, pak ano, ty jsou na tvém talíři z nějakého důvodu. Ty musí být interpretovány. Musíš se na to podívat.
ELISA: Ach!
Erik: Ale pak, pokud máš sny, nad kterými se ušklíbneš, když se probudíš, a zmizí opravdu rychle, než se stihneš vyčůrat, je to jen tvůj mozek, který něco vyřešil.
ELISA: To dává smysl. Dobře, úplně jiný předmět, ale tady je: Co je to sakra "Duch Svatý?"
(Dlouhá pauza)
Jamie (chichotání): Proč se směješ, Eriku?
Jamie se na pár vteřin rozesmál.
Jamie (v naprosté přísnosti): Eriku, buď milý!
ELISA: Ach, ach!
Jamie: Dělá žertíky o tom, že je v mateřské škole. Duchovní mateřská škola. Co je duše svatá?
Erik: Duch svatý je jméno, které někteří lidé dali energii Božího Zdroje, protože se tak cítí dobře.
ELISA: Dobrá, takže je to jako energie. Protože nevím, co to je v katolickém pojetí.
Erik: Lidé mají problém pochopit něco tak abstraktního jako nekonečné energetické pole. Potřebují vytvořit něco, s čím by to mohly porovnat, jako něco, co může mít nějakou formu, něco, o čem mohou přemýšlet, modlit se, objímat.
ELISA: Jo, když myslíš na duši/ducha, můžeš si to dokonce představit v lidské formě.

Elisa Medhus, 27. červenec, 2011
V odezvě k dnešnímu, Liz položila velice myšlenky provokující otázku: Jak se naučit milovat sami sebe. Zdá se, že tato otázka je pro naši podstatu tak zásadní, naše podstata, že Erik skrze Jasona, neztrácel čas, aby poskytl svůj pohled. Díky Erikovi, Jasonovi a Lizzi.
Eriku, jak se miluji?
"OK, kámo, tady to je. Láska, lidé si myslí, že láska je něco, co potřebují dělat. Myslí si, že je to něco, co musíš najít nebo si vzít. To není to, o čem je vlastní láska. Není to nic, co bys mohl najít, nebo něco, co ti budou moci dát další osoby. Nikdo tě to nemůže nechat cítit. Nikdo ti nemůže ukázat cestu. Co se děje, lidé reagují na problémy v jejich životě. Může TO být hrozné, nebo kecy. Ale cítí se nepříjemně v tom, co zažívají. Může to vyčkávat, nebo se můžete nenávidět, nebo jiné lidi. Nezáleží na tom, že to co vidí, je mimo realitu. A většinou si tuto skutečnost vytvořili prostřednictvím volby, kterou učinili nebo neudělali. Takže pak odolávají tomu, jací by "skutečně" chtěli být uvnitř této zkušenosti. Vědí na úrovni duše, jací chtějí být. Chtějí být tím, kým opravdu jsou, a být tak OK. Je to jenom to, že nevěnují pozornost sobě samému. Hledají všude, ale ne tam, kde by měly. V jejich já. Láska nikdy nebyla o pohledu ven. Jedná se o to, že se podíváš a přijímáš, kdo jsi, špatné a vše další, jen se usmějte, jen se prostě oddej sám sobě. Oddanost zkušenosti. Teprve poté můžeš najít klid, který ti dává. A v tom okamžiku, nyní, můžeš vidět tu osobu, kterou chceš být. Potom si můžeš svobodně vybrat, zda se přesuneš k tomuto nápadu, k tomu, aby se to stalo. To tě přesune k tomu, kdo stále jsi, co máš na sobě rád. Návrat k sobě, vzpomínání na to, kdo jsi. Vždy je to víc, než jak se teď vidíš, je to vždy cesta lásky. Vždy můžeš víc milovat. Víc pochopit. To je já, láska. Oddanost, přijetí, být. Kdo chci být, mi pomáhá být, cítit a rozumět. Miluju pocit, když k tomu směřuji. Chci ti pomoct cítit to taky. Miluju, jak se cítím, když společně pracujeme na tom, abychom to cítili. To je bezpodmínečná láska k sobě. Vědomí, že jsi hoden a navzdory životním okolnostem chceš stoupat. V dolní části hromady je srdce zlata, které jsi vždycky měl. Kámo, jen ho nech svítit. Stojí to za to. Budeš se za to milovat!"
*******************************
Myslím, že učit se milovat sami sebe je jedním z hlavních důvodů, proč zde žijeme lidské zkušenosti. Bez tohoto zásadního poučení nemůžeme opravdu a bezpodmínečně milovat druhé. Když si pamatujeme, že jsme Láska, pamatujeme si, že všichni i všechno je Láska.

Elisa Medhus, 26.července 2011
Přepis relace
ELISA: Zde je skvělá otázka. Co přesně je "Láska", a jak můžeme opravdu milovat druhé, stejně jako sebe? Je láska nějaká energie? Pro mě je to jako energetické pole, jako pěkná teplá přikrývka nádherné energie nejvyšší možné vibrace.
Erik: Pravda, to můžeš říct, ale také si všimni, že když jsi v lásce a okolo, není tam místo pro temnotu; není tam žádný prostor pro negativní energii.
ELISA: Hm, hm, hm, to znamená, že neexistuje prostor pro učení nebo růst bez té duality, myslím? To je to, co říkáš, zlatíčko?
Erik: No, láska tě opravdu neznehybní. Můžeš stále růst. Ve skutečnosti jsem viděl, že se u některých lidí stalo, že když se zamilují, cítí se tak bezpečně a spokojeně, že skutečně prozkoumají mnohem víc, než kdyby byli sami.
ELISA: Oh! Dobrá.
Erik: Ale můžeme se podívat na každý případ, kde, když se skutečně zamilují, není negativní prostor. Nehází po sobě ze žárlivosti, příliš se na sebe nezlobí. Víš, můžeš se rozčilovat během menších bitev, ale pokud jsi -
Jamie: To je divné, Eriku.
Erik: Jsi-li ve vztahu, a jsi extrémní, hm, pokud jsi vždycky žárlila na tuhle osobu, nebo jsi k ní pořád šílená, pak se opravdu úplně nemiluješ. Máš pochybnosti o sobě a nemáš rád, že by někdo mohl být lepší než ty a tak.
ELISA: Hmm.
Erik: Jestli se pořád někoho hněváš, je to totéž. Opravdu nemiluješ. Zablokuješ to, protože nejsi milující.
ELISA: Wow. Je pravda, že Bůh je Láska? Víš, vidíš to na strašlivém množství nálepek na nárazníku.
Erik: Zdroj je láska. Zdroj je čistá láska. Ruce dolů.
ELISA: Dobrá, jak se stala Láska? Hovořili jsme o tom, jak se objeví strach, ale, hm, dang, nemůžu si vzpomenout na odpověď, ale vzpomínám si, že to bylo zajímavé!
Erik: Bože, mami, je to dobrá věc, že ​​tyhle věci píšeš!
ELISA: Já vím, já vím! Jsem tak zaneprázdněná organizováním mých otázek a přepisem slova za slovem, říkáš, že někdy ve skutečnosti nejsem asimilována informacemi v mém mozku! Vždycky jsem si myslela, že si knihu přečtu, až vyjde!
Erik se směje.

Erik: Jak vzniká láska? No, je přímo v těle, mami. Všechno, co je pozitivní, je to, co vytváří člov�